Přihlásit

Háďátko hrozbou pro borové lesy (Zemědělec)

Bursaphelenchusxybphilus neboli háďátko borovicové (dále jen háďátko) řadíme do kmenu hlísnic (Nemaloda) a je jedním z nejsledovanějších regulovaných (karanténních) škodlivých organismů v rámci Evropské unie. Napadá i naprosto zdravé stromy, u kterých způsobuje chřadnutí způsobené změnou transpirační schopnosti pletiv, což se navenek projevuje usycháním jehlic a celkovým vadnutím stromu, vedoucím k jeho rychlému odumření (v řádech několika měsíců).

Tento jev je obecně označován termínem Pine Wilt Disease (PWD), neboli chřadnutí borovic.

Chřadnutí borovic

Kromě borovic (rod Pinus), které jsou nejnáchylnější k napadení, patří mezi spektrum jeho hostitelských rostlin jehličnany rodů Abies, Cedrus, Larix, Picea, Pinus, Pseudotsuga a Tšuga. Rostliny těchto druhů jsou však napadány jen zřídka.

Životní cyklus háďátka

Háďátko borovicové má dva různé typy životního cyklu - mykofágní a fytofágní - a v obou případech je úzce spjat sjeho přenašeči (vektory) - kozlíčky rodu Monochamus. V mykofágním cyklu jsou hádátka přenášena ve formě speciálního klidového larválního stadia, tzv. dauer larvy -larva 4. vývojového stadia, na nedávno odumřelou nebo odumírající dřevní hmotu pomocí samic kozlíčků, které si skrz kůru vykusují otvory pro kladení vajíček. Během tohoto stadia hádátka opouštějí přenašeče a dostávají se do dřevní hmoty, kde se živí dřevem nebo hyfami přítomných hub, které často způsobují modráni dřeva (např. houby rodu Ceratocystic). Po svlékání se larvy mění v dospělce a po spáření samice v poměrně krátké době kladou vajíčka. Postupně dochází k rychlému množení, při kterém vzniká směs všech vývojových stadií. V tuto chvíli hádátka zaplňují veškerý životní prostor, které jim dřevní hmota poskytuje. Po vylíhnutí brouků háďátka přechází do stadia dauer larvy, shromaždují se v kukelní komůrce brouka v těsném sousedství kukly na vrcholcích plodnic požívaných hub, o něž se dospělec brouka při svém líhnutí a pohybu v komůrkách otírá, a tím se na jeho těle zachytávají jak plodnice hub, tak larvy háďátek. Ty se následně usazují ve vzdušnicích brouka, ale i pod krovkami a v okolí kladélka samic, ve kterých spolu s ním opouštějí již poškozenou dřevní hmotu a následuje druhý životní vývojový cyklus háďátka - fytofágní/ /parazitický. V tomto cyklu jsou háďátka přenášena mladými, vylíhlými brouky, kteří se chystají na úživný žír mladých výhonů. Při úživném žíru brouků se přenášená háďátka aktivují a dostávají se poškozenými pletivy do rostliny, kde se množí, parazitují na výstelkové tkáni lemující pryskyřičné kanálky, snižují transpirační schopnost rostliny, zastavují tvorbu pryskyřice a způsobují přerušení vodního sloupce v pletivech (tvorba bublin, které rostlina nedokáže odstranit - vznik embolie). Ta postupně chřadne, odumírá a stává se atraktivní pro další dospělé brouky, kteří aktivně vyhledávají poškozené dřevo pro kladení vajíček. Následuje mykofágní cyklus a vše se opakuje, jak bylo výše popsáno.

Nebezpečné šíření

Z uvedeného je zřejmé, že bionomie a způsob šíření háďátka jsou velmi nebezpečné. V závislosti na počasí (teplotě) jeho vývoj trvá při 15 °C dvanáct dnů, při 20 °C šest dnů a při 30 °C pouhé tři dny (spodní teplotní hranice pro vývoj je 9,5 °Q. Také systém přenosu nebezpečného fytoparazita dokonalým vektorem, který je schopný jej přenést na velké vzdálenosti a připravit mu optimální podmínky k navázání kompatibilního vztahu, je více než alarmující.

Za původní domovinu háďátka se považuje Severní Amerika, kde je nejvíce rozšířeno v Kanadě a USA. Na počátku 20. století bylo zavlečeno do Japonska na ostrov Kjúšú, odkud se rychle rozšířilo do dalších asijských zemí - do Číny, Korejské republiky a na Tchaj-wan. Nutno podotknout, že se v této době popisovalo pouze odumírání borovic v souvislosti s nebývalé silným výskytem kozlíčka Monochamus altematus. Poznání, zeje hlavním původcem tohoto odumírání háďátko, se připisuje až k roku 1971. Z těchto zemí se následně dovezlo do Evropy, konkrétně do Portugalska, kde byl první výskyt potvrzen v roce 1999 na poloostrově Setúbal. I přes značnou snahu o jeho eradikaci se postupně rozšířilo na celé území státu a ostrov Madeira. Od roku 2008 je jeho výskyt opakovaně zaznamenáván i na území Španělska, v jeho příhraničních oblastech s Portugalskem.

V České republice nebyl doposud výskyt hádátka zjištěn. Na našem území se však vyskytuje 4-5 druhů kozlíčků rodu Monochamus, kteří riziko zavlečení zvyšují. Především se jedná o kozlíčka sosnového (Monochamusgalbpiwincialis ssp. pistoř), dále pak o druhy: kozlíček smrkový (M. sutor), kozlíček hvozdník (M. sartor sartor), kozlíček M. saltuarius a příležitostně zaznamenaný kozlíček M. sartor rosenmuelleri.

Fytosanitární kontroly

Velké nebezpečí zavlečení háďátka do dosud nezamořených území představuje jak aktivní přenos pomocí kozlíčků, tak dovoz a přesun neošetřeného dřeva jehličnanů, dřevěných obalů, ale i nábytku a dalších výrobků z tohoto dřeva vyrobených ze zemí s. výskytem hádátka (zejména z Číny a USA). Proto ryto komodity podléhají přísným fytosanitárním kontrolám. Kontrole je také podrobováno pěstování a přesun náchylných druhů rostlin, kůra a dřevní odpad z jehličnanů.

Z výše uvedených důvodů jsou rostlinolékařskými inspektory z ÚKZÚZ pravidelně prováděny detekční průzkumy v porostech hostitelských rostlin háďátka, stejně tak jako prohlídky rizikových míst s následným odběrem vzorků dřevní hmoty. V lesních porostech a v okolí rizikových míst výskytu jsou vyvěšovány nárazové feromonové lapače k odchytu přenašečů hádátka, ze kterých je následně laboratorně zjišťována jeho přítomnost. V případě potvrzení výskytu by následovala řada eradikačních a následně ochranných opatření směřujících kjeho likvidaci. K tomuto jsou veškeré členské státy EU, Českou republiku nevyjímaje, povinni mít připravený pohotovostní plán pro případ potvrzení jeho výskytu.
V případě zavlečení a rozšíření háďátka borovicového v České republice hrozí velké škody v lesním hospodářství i životním prostředí.

O autorovi: Ing. Kateřina Štafková, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

ČTK: Lesní školky mění sortiment, obnovu lesů brzdí sucho

ČTK: Lesní školky mění sortiment, obnovu lesů brzdí sucho

Lesnictví

Hlasujte v anketě! Lesní školky mění v poslední době kvůli kůrovci sortiment. Výrazně se zvýšila poptávka po listnatých stromech, které lýkožrout smrkový nenapadá. Zároveň je...

Vysočina dá na podporu hospodaření v lesích dalších 50 mil. Kč

Vysočina dá na podporu hospodaření v lesích dalších 50 mil. Kč

Lesnictví

Žádosti o krajskou dotaci mohou lesníci podávat od 2. do 30. září. Zjara už kraj na stejný účel rozdělil 26 milionů korun, většinou plynuly na...

Evropská komise povolila dotaci pro vlastníky kůrovcových lesů

Evropská komise povolila dotaci pro vlastníky kůrovcových lesů

Lesnictví

Evropská komise odsouhlasila dotace pro české nestátní vlastníky kůrovcových lesů. V úterý 13. 8. to oznámil mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý, resort chce soukromým či...

KŮROVCOVÉ INFO: Vyhodnocení prvního rojení lýkožrouta smrkového

KŮROVCOVÉ INFO: Vyhodnocení prvního rojení lýkožrouta smrkového

Lesnictví

Projekt KŮROVCOVÉ INFO (KI) naplno běží už ve své čtvrté sezóně. Jak potvrzují výstupy projektu, na většině území je od roku 2016 zaznamenáván nárůst odchytů kůrovců...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby