Deponované dřevo bývá ošetřeno chemickou látkou proti kůrovci. Pod člověkem se může i zbortit.
"Klády, kam se podíváš. Lesníci na Litoměřicku se snaží zvládnout kůrovcovou kalamitu, což znamená intenzivnější těžbu napadeného dřeva. To pak dočasně končí na hromadách u lesních cest, kde čeká na odvoz k dalšímu zpracování. Mezitím se ale stává atrakcí pro některé turisty, kteří na hromady klád vstupují, aniž by věděli o nebezpečí, jež jim může hrozit.
Aleš Kryšpín z litoměřické správy Lesů ČR popsal, že vytěžené dřevo lesníci rovnou chemicky ošetřují, aby zamezili dalšímu napadení škůdci. „Chemická látka se na dřevo nanáší postřikem buď přímo, nebo se používají speciální sítě napuštěné chemikálií. Nyní se začíná používat i postup, kdy se ošetřené dřevo zakryje geotextilií," vysvětlil Kryšpín a potvrdil, že lesníci mají problém s neukázněnými návštěvníky lesa. „Lidé na hromady deponovaného dřeva nezřídka lezou nebo si na ně sedají. Neuvědomují si však, že jim hrozí obrovské nebezpečí. Stačí jedna nestabilní kláda, která se uvolní, a hromada se může kdykoli zřítit. Deponované dřevo není nijak svázané, klády jsou na sebe volně ukládány a drží jen díky oblinám," upozornil Kryšpín.
Hrozbou pro citlivé jedince může být podle Kryšpína i samotná chemická látka na dřevě. Jedná se o insekticidní přípravek a při přímém kontaktu by mohl vyvolat alergickou reakci, například v podobě vyrážky. Na dřevě vydrží zhruba tři týdny, sítě mají účinek ještě delší. Životnímu prostředí však látka neškodí. Jedná se o schválený přípravek, který se s výjimkami smí používat i v chráněných územích.
Celý článek najdete zde.
