Kauza sirotků poslankyně Šojdrové nepřestává dunět pod klenbou veřejného prostoru. Pokusím se řečiště debaty odvést jiným směrem.
Kauza sirotků poslankyně Šojdrové nepřestává dunět pod klenbou veřejného prostoru. Pokusím se řečiště debaty odvést jiným směrem.
Když se to mohlo povést Herkulovi, proč bych měl selhat já. Padesát sirotků? To je omletá písnička a klika flašinetu je ohmataná. Což takhle nechat sirotky být a proč nepozvat padesát dřevorubců?
Ta úvaha je prostá a troufnu si ji označit za racionální. Máme kůrovcovou kalamitu a po lesích je spousta napadených stromů. Tím hůř, že máme suché období.
Navíc je po lesích ohromné množství vyvrácených stromů. Prý chybí lidi, prý chybí velké množství lidí, prý to jsou tři tisíce lidí, aby se do lesů vrhli se sekerami a pilami v rukou.
Což tedy pozvat silné paže a vybavit je sekyrami? Kdybych byl europoslanec anebo jiný podobně viditelný potentát, navrhl bych: pojďme a pozveme padesát migrantů, ať nám pomohou s těmi popadanými stromy.
Ptáte se, proč padesát. To bychom se mohli zeptal paní europoslankyně Šojdrové, proč chce zrovna padesát sirotků. Třeba je to nějaké magické číslo, to já nevím, nejsem europoslanec a neznám žádná mystéria. Podle mě na počtu zas tak moc nesejde, jádro je v něčem jiném – pozvat ty lidi na práci.
Nemám to jenom z vlastní hlavy. O vánocích jsme byli se ženou v Ománu, bohaté arabské zemi. Tam žádného uprchlíka nepřijmou. Zato tam mají tisíce pracovníků z Bangladéše a Pákistánu a odevšad jinad. Ti tam makají jako diví, stavějí kupříkladu silnice. Ománské silnice jsou dokonalé, to zase našinec kouká jako divý. Stavějí je lidé odjinud, protože Ománec silnice nestaví.
Asi tak, jako se málokterému Čechovi chce jít s pilou do lesa mordovat se s popadanými stromy. Možná by se nějakým Syřanům nebo Somálcům nebo komukoli jinému v lese líbilo. Pracovali by, dostali by peníze a ubytování a lesům by bylo pomoženo a taky lidi by se na ně jinak dívali, když by tak pěkně makali.
Ještě že nejsem europoslanec a můj návrh tedy nikdo nevezme vážně. Pozvat lidi na práci, to přece není výron ušlechtilého srdce. A co by tomu řekly odbory? A vůbec... když něco zavání rozumem, je líp jít od toho dál.
Ondřej Neff
