PRAHA Přesně před třemi roky aktivisté na Šumavě blokovali těžbu kůrovcem napadeného dřeva v nejvzácnějších zónách národního parku. A teď americký vědec Daniel Donato říká, že správy chráněných území by nemusely být tolik aktivní v boji s kalamitami. „V USA a Kanadě zastáváme bezzásahový přístup. Lesy většinou necháváme, aby se z velkých poruch způsobených kůrovcem anebo větrnými bouřemi vzpamatovaly přirozenou cestou,” vysvětluje v rozhovoru pro LN vědec, který v Česku strávil posledního čtvrt roku.

* LN Co si myslíte o českých lesích?

Vlastně mě na nich zaujalo to, jak jsou podobné lesům v severní Americe. Je pro mě pozoruhodné, jak hodně mají společného. Ať už jde o kalamity způsobené větrem, nebo kůrovcem.

* LN Těch kalamit u nás bylo v minulosti nespočet – kůrovcová, větrná, imisní. Která je nejhorší?

Obvykle o tom takhle nepřemýšlím, ale kdybych měl vybrat jednu, která je horší než jiná, tak to bude znečištěný vzduch. To nebyla normální součást přírodního systému, to je nedávný problém. Zatímco hurikány či kůrovec narušují stromy už tisíce let a je to normální.

* LN I současné kůrovcové kalamity jsou normální?

Je možné, že kvůli změnám klimatu jsou jejich následky vážnější, ale zatím máme málo dat, abychom to porovnali s minulostí. Ovšem brouci lesy ničili vždy.

* LN Navštívil jste Šumavu?

Tu musím vyzdvihnout. Skutečně jsem si to tam užíval, byl jsem tam třikrát nebo čtyřikrát a vyšel jsem si tam i na dlouhý výstup. Je tam opravdu hezky.

* LN Ptám se proto, že je tam kůrovec horkým tématem. Nahrávají jeho řádění monokulturní lesy?

Moje pozorování a výzkumy provedené v Česku ukazují, že jeden velký důvod, proč je kůrovcová kalamita tak velká, je, že v minulosti se všude vysazovaly stejné stromy, především smrky, a změnila se tak příroda. Takže to, co my teď vidíme, není epidemie brouka, ale epidemie dospělého smrkového lesa, který jsme vysázeli. Stejné staré stromy totožného druhu na velkých plochách jsou perfektní potravou pro brouka.

* LN Jenže pak je tu druhý pohled – pro lesní hospodářství jsou takové monokultury ideální. Existuje kompromis?

Měli bychom podporovat různé druhy lesa pro různé využití.

* LN Liší se nějak lesní management v Česku a zahraničí?

Značný rozdíl vidím v přemýšlení šéfů národních parků. V USA a Kanadě zastáváme bezzásahový přístup. Lesy většinou necháváme, aby se z velkých poruch způsobených kůrovcem anebo větrnými bouřemi vzpamatovaly přirozenou cestou, kolem narušeného území vyhlašujeme bezzásahovou zónu. V Česku ale, jak jsem viděl, má vedení národních parků trošku jiné mínění, zastávají aktivnější přístup.

* LNA která strategie je lepší?

Záleží na vašem záměru. Pokud chcete zastavit šíření brouka a co nejdřív obnovit les, můžete kácet, ale když vám jde o zachování přirozené rozmanitosti a divokého života, necháte nápravu na přírodě.

* LN Dá se kůrovcovým útokům nějak zabránit?

Když není velká plocha kompletně osázená starým smrkovým lesem. Ale pokud kůrovcová kalamita přeroste do epidemie, je málo možností, jak může člověk zasáhnout.

* LN Podíval jste se i na druhou stranu hranic, do Bavorska. Tam s broukem bojují jak?

Bavorsko i Šumava mají mnoho společného, tedy i styl boje s broukem a následky jeho útoků.

* LN Krušné hory na severozápadní hranici Česka byly v 70. a 80. letech masivně zasaženy imisní kalamitou. Je to unikát, nebo jste se s tím setkal i v jiných zemích?

Znečištění vzduchu a jeho následky pro les je globální téma, speciálně v Evropě, východní Americe, Kanadě a Asii. Dlouhotrvajícím problémem jsou ještě i kyselé deště a velké množství oxidu uhličitého. V tomhle není Česko výjimečné.

* LN Zlepšuje se to?

Ano. Existují studie s dlouho sbíranými daty, které ukazují, že jsme snížili dopady imisí na lesy. Zlepšuje se to od 90. let.

* LN Stát chce letos proinvestovat 80 milionů na novou výsadbu v Krušných horách. Nevzniknou ale opět jen monokultury náchylné ke kalamitám?

Určitě, je tam potenciál vytvořit smrkové monokultury, které v budoucnosti můžou přinést stejné problémy. Jeden postoj, který se teď rozšiřuje v USA, radí nesázet tak intenzivně a využívat přirozenou regeneraci lesa, kde to jen jde. To s sebou obvykle přináší větší diverzitu druhů a stáří stromů. Tenhle přístup proto minimalizuje budoucí kalamity.

* LN A ušetřené peníze radíte investovat kam?

Do výzkumu.

***

Daniel Donato (38) * Vědec z lesnické fakulty Oregonské univerzity se věnuje obnově lesa po kalamitách – větrných, kůrovcových či po požárech. V Česku nyní dokončuje několikaměsíční Fulbrightovo stipendium na Zemědělské univerzitě v Praze-Suchdole a zkoumá přístupy řešící problematiku kůrovce na Šumavě. * Donato patří k následovníkům profesora Steva Silleta, který v devadesátých letech zahájil výzkum korun nejvyšších stromů světa – sekvojí a douglasek – na západním pobřeží USA.