logo Silvarium tisk

Opavsko – Současnost lesních porostů zejména v oblasti Vítkovska není vůbec růžová. Teplejší klima, nižší množství srážek a škůdci devastují zejména smrkové porosty. Stromy chřadnou, jehličí žloutne a masivně je napadá kůrovec nebo dřevokazné houby. Napadené kusy musí z lesních prostor co nejrychleji pryč. Zdravých stromů není mnoho a podle odborníků je východiskem z této situace změna druhové skladby.

Co stojí za chřadnutím smrkových porostů?

Vítkov – Během uplynulé středy Lesy České republiky uspořádaly ve Vítkově setkání médií, aby mohly být detailně popsány důvody, proč jsou lesní porosty v Moravskoslezském kraji tak zdecimované. Zúčastnění se následně přemístili k jedné z holin v lese nedaleko vítkovské nádrže Balaton.
Holina je část lesa, která byla vykácena. A takových prostranství na Vítkovsku není málo. Byť podle zákona holina nesmí přesahovat velikosti jednoho hektaru, ta, u níž stála naše skupina, byla devítihektarová. Důvod?
Kůrovec napadl stromy na větším prostoru, všechny napadené kusy přitom musely pryč, aby se larvy tohoto brouka nedostaly i pod kůru dalších. Jedinou obranou proti tomuto škůdci je co nejrychleji dřevo vykácet a vyvézt ho z lesa.
Kůrovec je ovšem jenom částí důsledků, byť nejspíš tou nejpodstatnější, dlouhodobých změn klimatických podmínek.
Po zimě rychle přichází velmi teplé počasí, což se mimochodem ukázalo i letos. V dřívějších letech to ovšem nebylo zvykem. Další potíže vznikají z nedostatku srážek. Smrky mají mělké kořeny sahající do hloubky třiceti centimetrů. Pokud se nedostanou k vodě na povrchu, nezískají potřebné živiny a právě zde začíná proces chřadnutí. Jehličí nedorůstá, žloutne, stromy celkově usychají a ztrácejí obranyschopnost proti škůdcům.
Chybí jim zejména pryskyřice.
„Strom ji používá k tomu, aby škůdce zalil. Pokud jí má málo, nemůže se dostatečně bránit," vysvětloval Jiří Groda, lesní správce Lesů České republiky Vítkov.
Jak už bylo řečeno, jestliže jsou smrky napadeny, musí z lesa co nejrychleji pryč. Největší problémy vyvstaly v roce 2015, kdy si extrémní teploty v lesích na Vítkovsku vybraly svou daň. Při kalamitě se muselo masivně kácet. „Rok 2015 způsobil, že nárůst byl dynamický a velmi výrazný. Zapříčinilo to, že v následujících dvou letech byla těžba pětinásobně větší. V současnosti se proto těžba v některých lokalitách Moravskoslezského kraje pohybuje až na pětinásobku těžby, kterou bychom prováděli, kdybychom těžili úmyslně," poznamenal ředitel lesního a vodního hospodářství Lesů ČR Tomáš Pospíšil.

Změna druhové skladby aneb Cesta ven z lesní krize

Opavsko – Lesy v Nízkém Jeseníku před desítkami let vysazovali lesní hospodáři v relativně vhodných podmínkách. Ty se ovšem za poslední dobu rapidně změnily. Vítkovsko, okolí Města Albrechtic, Bruntálu a Šternberka patří k nejpostiženějším oblastem, které trápí chřadnutí smrků a kůrovcová kalamita. Trpí zejména Bruntálsko, kde je podíl smrkových porostů nejvyšší.
Lesníci našli způsob, jak těmto stavům předejít. Důležitá je změna druhové skladby lesů.
Smíšené dřeviny jsou totiž odolnější. Bohaté zkušenosti s tím mají Vojenské lesy a statky (VLS) České republiky, které spravují rozsáhlou lokalitu Oderských vrchů v předhůří Jeseníků. Pod ně se mimochodem řadí i vojenský újezd Libavá, která se rozkládá na ploše 25 tisíc hektarů a svou severní částí zasahuje i na Opavsko. V tomto roce hodlá zmíněný státní podnik vysadit 20 milionů lesních sazenic, což je dvojnásobek oproti minulým letům. Přibližně dvě třetiny z toho budou listnaté stromy a většina zamíří právě na Libavou. „Ze všech oblastí, které spravujeme, je totiž nejpostiženější. Za posledních sedm let na Libavé zalesňované plochy stouply na pětinásobek. Naši prioritou je obnova v co nejkratším termínu a následná výchova prostorů lesních dřevin, které stabilizují tuto lokalitu. Investujeme zde také 16 milionů do výstavby malých vodních děl v krajině, především nádrží a rybníků. Ty zadrží v lokalitě více vody," komentoval výrobní náměstek VLS Libor Strakoš.

Kůrovec se bude rojit na přelomu dubna a května

Vítkov – Podle Tomáše Pospíšila, ředitele lesního vodního hospodářství Lesů České republiky, byl patnáctý týden tohoto roku prvním, kdy se u nás daly pozorovat první projevy kůrovce. Čas tohoto brouka by měl přijít v nadcházejících dnech.
Přelom dubna a května je totiž obdobím, během něhož dochází ke kůrovcovému rojení. Pro stromy přitom nejsou nejnebezpečnější dospělí jedinci.
„Napadání probíhá tak, že sameček začne tvořit snubní komůrku. Vytváří feromon, který láká samičky, následně dochází k páření a kladení pod kůru.
Larvy sežerou lýko, což strom zabíjí," vysvětloval lesní správce Lesů ČR Vítkov Jiří Groda.
Stromy, jimž kvůli suchu chybí pryskyřice, jsou pro tohoto škůdce snadnou kořistí. Byť se v krajině umisťují lapače, boj s kůrovcem je nerovný. Díky ideálním podmínkám se dobře množí. Celkově je v Moravskoslezském kraji vlivem sucha, kůrovce anebo dřevokazným houbám narušeno až devadesát procent lesů. Není to ovšem tak, že vytěžené dříví z napadených stromů by bylo dále nepoužitelné v dřevozpracujícím průmyslu. „Je úplně stejně použitelné jako jakékoliv jiné dříví. Kůrovec totiž napadá pouze lýko, do dřeva se vůbec nepouští. Napadené dřevo se akorát musí rychle zpracovávat, tak aby se zabránilo dalšímu rozšiřování kůrovce," uvedl Jiří Groda.

***

Správce Lesů České republiky Vítkov Jiří Groda říká:
Lesní porosty se musí obnovovat postupně

Vítkov – Jiří Groda je lesním správcem Lesů České republiky Vítkov. Změny klimatu v místní krajině si všímá dlouhodobě.
Naše redakce si s ním povídala o současnosti a budoucnosti lesů na Vítkovsku.

* Aktuální situace ve zdejších lesích není růžová. Kudy vede cesta ven a jak dlouhá bude?

Doufáme, že bude trvat co nejdéle, protože chceme, aby se lesní porosty obnovovaly postupně.
Nechceme tvořit velké plochy, práce na nich je totiž složitější. Stromy odrůstají hůře než na menších plochách. Proto se to snažíme co nejvíce brzdit a čas natáhnout. Pokoušíme se tam dostat například buky, jedle a další, tak abychom vytvořili smíšený porost.

* Šíří se problémy spojené se suchem i kůrovcem dále mimo Vítkovsko potažmo Bruntálsko, které často bývá označováno jako nejpostiženější okres?

Rozhodně. Oblast je daleko větší. Přesahuje hranice Moravskoslezského kraje, zasahuje do Olomouckého kraje a šíří se dále.

* Proces, kdy dochází k takzvanému chřadnutí smrku v regionu, je dlouhodobý. V minulosti ohledně této problematiky na území Vítkovska proběhla i řada konferencí. Kdy vy osobně jste poprvé vypozoroval tento jev?

Chřadnutí na Vítkovsku probíhá od roku 1992 či 1993. Pracujeme s tím už tedy asi pětadvacet let. Díky tomu, že rozpad byl pomalejší, dalo se to zvládat. Rok 2015, kdy spadlo opravdu pouze 357 milimetrů srážek, ale porosty dorazil. Dal impuls k tomu, že začaly hynout velmi rychle. Je nutné dodat, že samozřejmě nejde pouze o porosty, které jsou ve správě Lesů ČR.
Úplně stejné problémy řeší i jiní, soukromí vlastníci a další.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Může Vám být aplikace ClimRisk užitečná při Vaší péči les?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě