Proces navíc komplikovala různá odvolání společností, které nebyly vybrány. Vstup těžařů do poškozeného lesa byl výjimečným právním stavem, který nemá pamětníka, zcela zablokován. Zatímco se malé týmy narychlo zmobilizovaných pracovníků po příchodu kalamity snažily uvolnit alespoň cesty a opravit oplocenky, výkonná lesnická technika zahálela na dvorech těžebních společností. A zahálí dosud, protože začátek platnosti nových kalamitních komplexních smluv na lesnické práce, uzavíraných na základě zkráceného výběrového řízení po vyhlášení stavu nouze, se očekává až koncem tohoto týdne. Každý den odkládání začátku prací přitom hrozí, že si jednotliví dřevaři, ale i malé či obří firmy sjednají práci u jiných zadavatelů a likvidace polomů v Lesích ČR by mohla začít váznout. Nejde přitom jen o jejich přechod na soukromé a obecní majetky, které je rovněž nezbytné ošetřit od popadaného dříví. Bez včasného zásahu by mohla přijít ještě horší kalamita kůrovcová, která se nehodlá zastavit na hranicích vyčištěných pozemků. Stejnou starost ovšem mají i majitelé lesů v sousedních zemích, kde orkán rovněž napáchal rozsáhlé škody. Majitelé zahálejících těžebních strojů odtud už jistě dostávají atraktivní nabídky. A který dřevař chce nečinně sedět doma, když se všude kolem nabízí spousta práce? Kalamita století? Ohlas, který letošní lesní kalamita má, jako by nasvědčoval tomu, že tady nikdy nic podobného nebylo. Lesníci však tvrdí, že ani ve srovnání s minulostí příliš výjimečná není a vzhledem k narůstajícím extrémům počasí se v tomto století lze nadát i ještě větších větrných škod. Poměřována je především z pohledu porostů spravovaných Lesy České republiky, protože jsou výrazně největším lesním majetkem v Česku a jejich management vydává pohotové odhady škod způsobených větrem. Ty navíc neustále zpřesňuje. A v historii Lesů ČR je pohroma opravdu největší. Uváděná čísla napovídají, že kalamitní těžby budou v porostech Lesů ČR představovat přes polovinu, maximálně dvě třetiny ročního etátu. Tedy plánovaného objemu dříví, které se má letos vytěžit. Nejnovější součet poškozených lesů činí 4,7 milionu metrů krychlových. Letošní roční etát byl přitom stanoven na 7,9 milionu kubíků. Kalamita tedy nevyžaduje vytěžit ani o jeden strom navíc proti původnímu záměru. A to navzdory tomu, že místně budou muset být plánované záměry těžby překročeny. Jinde se naopak takzvaná úmyslná těžba na úkor kalamitní "nahodilé" těžby omezí, nebo i zcela zruší. Přesto je letošní kalamita v něčem naprosto výjimečná - svým mediálním ohlasem. Do značné míry za to mohou neustále sledované problémy s výše zmíněným jednoročním výběrovým řízením, které kalamita postavila na hlavu. Nicméně je tendence přeceňovat její negativní hospodářský význam. Vytěžené kalamitní dříví bude v současném údobí neustálého nedostatku dřeva z větší části i tak dobře prodejné. Vytvoří samozřejmě tlak na snížení tržní ceny, která však byla v době předchozí nedostatkové nabídky značně nadnesená. Prezident Svazu zaměstnavatelů dřevozpracujícího průmyslu Tomáš Hrubec dokonce doufá, že kalamita srazí přemrštěnou loňskou cenu 2500 korun za metr krychlový, leckdy dokonce i o dost vyšší, na dříve obvyklou cenu 2000 korun za kubík. A uvítal by i snížení o pouhých deset procent. Cenový vývoj však může být nepředvídatelný, protože současný nedostatek zásob na dvorech dřevozpracujících závodů může dlouhodobě držet i cenu kalamitního dřeva na výši. Pak ovšem může spadnout níž, než předpokládá Hrubec. I to je důvod k tomu, aby se začátek likvidace lesní kalamity dlouho neodkládal. Zarubaná cesta zpátky. Některé podniky, jež na lesnických jednotkách Lesů ČR hospodařily na základě takzvaných Blahutových smluv, které zpochybnil antimonopolní úřad, si představovaly, že by při likvidaci kalamity mohly na daných jednotkách znovu pokračovat. To management Lesů ČR považuje za nemyslitelné, protože očekává, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže po opravě procesních chyb, které mu vytkl soud při zrušení rozhodnutí, brzy vynese identický verdikt a Lesy ČR by se znovu ocitly v právně nepřijatelném vztahu. Kalamita však postavila na hlavu i jednoroční tendr. Generální ředitel Lesů ČR František Koníček upozorňuje, že zákonná povinnost přednostně zlikvidovat polomy zcela pozměnila zadávací podmínky. Ještě není rozhodnuto, zda bude toto výběrové řízení - první v Lesích ČR, které proběhlo podle regulí zákona o zadávání zakázek - zrušeno v celém rozsahu, nebo jen v místě kalamity. Ale jisté je, že ani na nedotčených jednotkách nebude moci pokračovat plánovaná těžba. "Přetěžit etát by bylo lesnicky neetické," má na paměti Koníček. Větrem silně napadené lesní jednotky jsou už rozdělovány do technologických kalamitních bloků, které budou ve zkráceném výběrovém řízení zadávány různým firmám, aby se práce na likvidaci kalamity co nejdříve rozběhly. Zároveň s tím Lesy ČR připravují modifikované komplexní kalamitní zakázky, v nichž se pamatuje nejen na prodej kalamitního dříví k jeho vytěžení a dalšímu zpracování, ale i s následnou pěstební činností a nákupem dohodnutých sortimentů na odvozním místě v celkovém objemu padesáti procent kalamitní těžby. V nezasažených lesích se naopak připravuje velká redukce plánované těžby. Jiné verze lesní pohromy. Přemíra pozornosti škodám způsobeným orkánem jako by se vyhýbala Vojenským lesům a statkům, které jsou rovněž významným správcem státního lesního majetku. Vítr v jejich lesích podle sdělení generálního ředitele Josefa Vojáčka vyvrátil celkem 980 000 kubíků dřeva, ale štěstí přálo připraveným. Dlouhodobě nasmlouvaní partneři i vlastní dřevaři den po řádění orkánu okamžitě přerušili úmyslnou těžbu a hned začali zpracovávat kalamitu. Velký problém má jen divize Horní Planá, v níž je soustředěna většina škod, plných 700 000 metrů krychlových. Protože pro toto území platí nouzový stav, Vojenské lesy se zachovají podobně jako Lesy ČR a zpracovatele vyberou ve zkráceném řízení. Samostatnou kapitolou státního vlastnictví lesa jsou národní parky, taky dosti poškozené. Ty však mají o problém navíc. Například v Krkonoších vývraty postihly všechny tři typy ochranných zón včetně té první, v níž podle statutu nelze hospodařit, tedy ani těžit. Leží tu 2,5 tisíce kubíků dřeva. O každé sebemenší ploše první zóny budou rozhodovat lesníci spolu s přírodovědci. Dřevo v ní každopádně zůstane na místě, ve vybraných lokalitách bude po zvážení kůrovcového nebezpečí nanejvýš odkorněno. Celkově v Krkonoších zachvátily polomy 70 000 metrů krychlových, ale povětšinou ve třetích zónách. Těžit zde budou firmy vybrané ve zrychleném řízení i s ohledem na jejich citlivost k charakteru národního parku. Národní park Šumava utržil takřka desetkrát větší ránu než jeho krkonošský protějšek - 600 000 kubíků. Zhruba pět procent leží v prvních zónách. Zůstanou tam jako budoucí živiny pro nové generace přirozeného lesa. Jestliže včas zpracované dřevo z kalamit v produkčních lesích lze ještě slušně komerčně využít, větrná kalamita v národních parcích jen prohlubuje ztráty. Cesta však vede k přirozenému porostu, z něhož nebude možné nic brát, ale taky už nikdy do něj nebude třeba nic dávat. Toho se však dočkají až další generace.

Graf - Rozsah kalamity...
- v lesních závodech Lesů ČR
- v krajských inspektorátech Lesů ČR
Pramen: Lesy ČR

ILUSTRACE: Ri. Co

Foto - PODCENĚNÍ PŘÍRODY. Holoseč otevřela cestu větru a následné škody by si bylo bývalo možno předem spočítat. Letecký snímek je z Karlovarska.
Foto - SUPERKRIZOVÝ MANAŽER. Generální ředitel Lesů ČR František Koníček musel čelit části lesnických firem, když jim rušil nesprávné smlouvy po předchůdcích, většině společností, když vyhlásil jednoroční tendr, a nakonec orkánu.
Foto - ČTK, Martin Pinkas

ČESTMÍR KLOS

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.