Mšeno – Těžaři, kteří v mšenských lesích už od loňského podzimu likvidují následky ničivého orkánu Herwart, mají stále plné ruce práce. Potvrzuje to starosta města Martin Mach, podle něhož jen z lesoparku Debř, kde byl lesní porost poškozen v největším rozsahu, vytěžili už zhruba 550 kubíků dřeva. Na mnoha místech přitom teprve dřevorubci pracovat začnou.
„Skoro v každé rokli jsou nějaké stromy polámané, ale tak velké ohnisko, jaké se vytvořilo v Debři, už naštěstí nikde nemáme. Mezi Močidly a Sedlcem nám to ovšem odnesl i zhruba dvacetiletý porost, který je nutné vytěžit celý," připomíná starosta Mach a dodává, že v městských lesích pracují dvě až tři těžařské party. Vedle chlapů s motorovými pilami by chtělo město především v mladém polomu nasadit menší typ harvestoru. Otázkou ovšem zůstává, jestli se na místo určení skrz úzké rokle a skalní soutěsky dostane.
„Právě kvůli náročnému terénu zaměstnáváme i různé menší vyvážecí soupravy a v závěru těžby budeme muset využít i koně. Ti budou potřeba především na dočištění strmých roklí, kam se traktory ani jiná technika nedostane," vysvětluje starosta Mšena.
Během příštích týdnů mají těžaři pokračovat v dalších mšenských lokalitách, neměli by se tam proto pohybovat lidé.
„Úřední zákaz vstupu sice nikde nemáme, ale rozhodně bych teď nedoporučoval chodit do Močidel a do Kočičiny. Pak přijde na řadu Hlovec," nabádá občany Martin Mach.
...2 Dřevorubci odstraňují následky vichřice ...dokončení ze str. 1 Vzhledem k tomu, že Mšeno začalo s likvidací následků orkánu poměrně brzy, místnímu revírníkovi se daří vytěžené dříví prodávat za slušné ceny. O velké škodě se tak podle starosty zatím mluvit nedá. Dřevo, které se dá většinou využít na řezivo, v menším množství pak na palivo nebo do papíren, je ovšem nutné prodat co nejdříve.
V následujících měsících, kdy se začne s intenzivní těžbou kalamit i na rozsáhlých horských celcích, by totiž cena dřeva mohla jít vzhledem k velké nabídce razantně dolů.
Jakmile v lesích skončí těžba polámaných porostů, lesní dělnice začnou se zalesňováním. Nejdříve se zaměří na lesopark Debř, kde se bude výsadba týkat pouze listnáčů.
„Smrky do Debře určitě vracet nebudeme, protože to nemá smysl, jak nám příroda ukázala. Navíc chceme Debř zachovat v duchu lesoparku, takže budeme vysazovat směs listnáčů, aby nám stromy jednak opět brzy nepopadaly a navíc byly v podzimních měsících pestřejší. Tím, že se nám v posledním hospodářském plánu podařilo Debř prosadit jako rekreační příměstský les zvláštního určení, platí tam i volnější lesnická pravidla, stromy například nemusíme sázet tak nahusto," říká starosta.
Největší škody, které v souvislosti s orkánem vznikly, se paradoxně budou vztahovat na cestu Debří, kterou v letní sezoně projdou tisíce turistů i místních lidí.
„Cestu budeme zatím zkoušet stahovat a utužovat traktory, pak uvidíme, jaký bude další postup," uzavírá Martin Mach.
