logo Silvarium tisk

Rod vrba (Salix) obsahuje několik stovek druhů od stromových velikánů až po zakrslé keříky, které díky svým nízkým nárokům na prostředí často rostou jako pionýrské dřeviny v místech, kde už to ostatní dřeviny vzdávají. Schopnost kolonizovat nehostinná místa dotáhla k dokonalosti vrba bylinná (S. herbacea). Při prvním pohledu si mnozí ani neuvědomí, že se dívají na dřevinu, možná nejmenší na světě. Na mnoha místech totiž nevyrůstá výše než 2 cm nad substrát (viz obr.).
Jde o typickou dřevinu arktického a subarktického pásu. V jižněji položených oblastech je její výskyt vázán na horské prostředí a rozšíření je jen ostrůvkovité. Díky pohořím, která zasahují svou výškou nad horní hranici lesa (Hrubý Jeseník a Krkonoše), se s ní v omezené míře můžeme setkat i u nás. Roste tu v naprosté izolovanosti od větších populací vysokých hor a arktických oblastí. Nejen díky tomu je v České republice zařazena mezi kriticky ohrožené druhy. Celosvětově tolik ohrožená není, ale to se může brzy změnit.
Početnost keřů v alpínské a arktické tundře začínají ovlivňovat klimatické zvraty. Zatímco vzrůstově vyšší druhy keřů díky oteplování expandují, nízké keříky zpravidla ustupují. Vlivem oteplování odtává sníh častěji i v klimaticky nehostinných polohách, což se odráží v růstových fázích a procesech mnoha nízkých keříků, včetně vrby bylinné. Dřívější nástup jara prodlužuje některé její růstové fáze a zvyšuje pravděpodobnost herbivorie (okusování býložravci) nebo napadení houbovými patogeny. Zároveň se snižuje hustota kmínků v polykormonu, zmenšují se listy a na konci sezony ubývají sacharidové zásoby. Časný nástup jara je sice svázán s nárůstem počtu kvetoucích kmínků, avšak tvorba plodů (tobolek) s časnějším odtáváním překvapivě klesá. Jednoznačně lze říci, že oteplování vrbě bylinné nesvědčí a snižuje její fitness.
Našich vrb se týká hlavně poznatek, že časné odtávání sněhu omezuje jejich klonální růst. Všechny jejich lokality na území České republiky mají omezený reliktní charakter, protože k nám tento druh migroval během čtvrtohorního zalednění. V průběhu holocénu naše populace pravděpodobně přišly o samčí rostliny a rozmnožují se pouze vegetativním způsobem, bez tvorby plodů. Určitě by byla škoda přijít o živoucí doklad klimatického vývoje ve střední Evropě. Do osudu druhu by tak po tisícovkách let opět, tentokrát negativně, zasáhlo klima. l Journal of Ecology 2016, 1041–1050, DOI: 10.1111/1365-2745.12579

www.vesmir.cz

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Může Vám být aplikace ClimRisk užitečná při Vaší péči les?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě