V posledních letech se musí zemědělci stále častěji vypořádávat s extrémními rozmary počasí, obvykle s nedostatkem, nebo naopak nadbytkem vody. Jejich důsledkem jsou často takové finanční ztráty, které nedokážou z vlastních zdrojů kompenzovat. Nepomohou jim ani pojišťovny, které rizika, jako jsou například sucho a déšť v době sklizně, převážně nepojistí. Stát v mimořádných kalamitních případech přistupuje k vyplácení ad hoc podpor, které výrazně zasahují do státního rozpočtu. Tomu hodlá stát nyní zabránit. Od roku 2016 plánuje uvést do života Fond těžko pojistitelných rizik, z něhož se mají vyplácet finanční náhrady za nepředvídatelné škody způsobené nepojistitelnými riziky. Jeho kasa se však musí průběžně plnit. Ne každý bude mít ale na odškodnění nárok.
Fond těžko pojistitelných rizik (Fond) má být kvůli zemědělským podnikatelům zaveden jako jedna z cest, jak zmírnit dopady nadbytku a nedostatku vody v krajině. Má chránit zemědělce, odpovědné hospodáře, kteří uzavřou komerční pojištění a zároveň se zapojí do Fondu těžko pojistitelných rizik, do něhož budou přispívat stanovenou částkou. Kolik do měšce Fondu ročně nasypou zemědělci, tolik má do něj nasypat také stát. Na rozdíl od první koncepce vytvořené před mnoha lety se ustoupilo od financování Fondu pojišťovnami. Přitom navržený systém pojištění zemědělců, který prováže komerční pojištění s finančními odvody do Fondu, přinese zřejmě výhody i pojišťovnám. Když nyní vyjdeme zhruba ze 67% propojištěnosti plodin a 80% propojištěnosti hospodářských zvířat podle údajů veřejného registru půdy (LPIS), zbývá stále dost komerčně nepojištěných zemědělců, tedy takzvaně nezodpovědných hospodářů, kteří se v souvislosti s Fondem v budoucnosti mohou komerčně pojistit. Jinými slovy, pojišťovny by mohly získat nové klienty. Není však zatím jisté, zda budou mít zemědělci chuť se do financování Fondu zapojit a zda se to všem, kteří hospodaří v různých přírodních podmínkách či výrobních oblastech České republiky, stejně vyplatí. I když – výše podpor vyplácených Státním zemědělským intervenčním fondem by mohla rozhodování zemědělců ovlivnit. Podle některých odborníků na zemědělské pojištění by totiž neměl být pro dotované zemědělce problém, aby z nich oddělili stanovenou částku do Fondu, a získali tak za to ve svém podnikání větší jistotu a stabilitu. Nakonec však zemědělcům nezbude než vzít kalkulačku k ruce a počítat.
Účast ve Fondu je pro zemědělce dobrovolná. Platit by však mělo, že zemědělský podnikatel, který se komerčně nepojistí a nevstoupí do Fondu, nedostane od státu ani korunu na kompenzaci škod.
Program Podpora pojištění, konkrétně dva podprogramy – Podpora pěstiteli na úhradu nákladů spojených s pojištěním plodin a Podpora chovateli na úhradu nákladů spojených s pojištěním hospodářských zvířat – administruje Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF). Speciálním programem je Poskytování finan ční podpory pojištění produkce školek s produkcí sadebního materiálu lesních dřevin. Není však zřejmě příliš efektivně nastaven, neboť od roku 2009 žádají o podporu pouze dva subjekty.
Nově od letošního roku existuje Program poskytování finanční podpory Pojištění lesních porostů. Jak se v praxi osvědčí, to bude možné hodnotit nejdříve v příštím roce.
V rámci výše uvedených podpůrných programů poskytuje stát dotaci na část zaplaceného komerčního pojištění s tím, že sazbu může každoročně upravovat na základě svých ekonomických kalkulací. Celková výše podpory na uhrazení části pojistného na všechny zmíněné podprogramy se v posledních letech zvyšuje, v roce 2013 činila 311 milionů korun, o rok později 321 milionů korun a letos se očekává výdaj 350 milionů korun. V minulosti se celková výše podpory ale šplhala i k vyšším číslům. Připomeňme si například roky 2009 (445 mil. Kč), 2010 (474 mil. Kč) a nejvyšší v roce 2011 (495 mil. Kč).
Po plánovaném zavedení Fondu v roce 2016 výdaje ze státního rozpočtu poskytované na pokrývání rizik v zemědělské výrobě narostou přinejmenším o sto procent. K úhradě komerčního pojištění (asi 350 mil. Kč) má přibýt předpokládaný státní výdaj 250 až 350 milionů korun do rozpočtu Fondu. To odhadem znamená, že stát bude muset počítat s výdajovou částkou kolem 600 až 700 milionů korun – záleží na zájmu zemědělců o fond a účasti v něm. Stále je to zřejmě výhodnější než ad hoc podpory, které se počítají v miliardách korun.
O podpoře pojištění z rozpočtu kapitoly Ministerstva zemědělství, Fondu těžko pojistitelných rizik a Rámcovém programu pro řešení rizik a krizí v zemědělství schváleném Evropskou komisí hovoří v následujícím rozhovoru Ing. Vladimír Suchý, ředitel provozního úseku a tiskový mluvčí Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a. s.
