Dělníci uklízí polomy po letních bouřkách a kácí stromy napadené kůrovcem. Přírodní pohromy a škůdci se neblaze podepsali na stavu jehličnatých lesů v regionu.
Dřevěné drtinky na patě kmenu stromu. Usychající jehličí a odlupující se kůra. Zkušené oko lesního hospodáře pozná strom, na kterém hodují nenápadní brouci.
Kůrovci završují škody, které na lesích napáchalo dlouhodobé sucho. Na Vyškovsku odumírají smrkové porosty už od roku 2015.
„Málo srážek, pokles hladiny podzemní vody a současně i podkorní hmyz," vypočítal důvody pohromy Roman Dymáček z Vojenských lesů a statků.
Lýkožrouty v plumlovské divizi vojenských lesů odchytávají armádní lesníci do lapačů, které brouky lákají feromony. Letos jich tam rozmístili víc než tisícovku. Jejich provoz stojí přibližně 650 tisíc korun ročně.
„Hlavní metoda obrany je ovšem zpracování nahodilé těžby a odvoz dříví," upozornil Dymáček.
S domácím lýkožroutem smrkovým v našich lesích řádí i lýkožrout severský.
Tento nepůvodní druh se zaměřuje na horní části stromů. To komplikuje jeho včasné odhalení a těžbu napadených stromů. „Mladší lesní porost napadá lýkožrout lesklý," připomněl další druh kůrovce zástupce ředitele Školního lesního podniku Křtiny Pavel Čacký. Podnikové lesy kůrovci a polomy nepoškodili tak jako jiné oblasti na Vyškovsku a Blanensku.
Lesy na Blanensku i Vyškovsku letos poničily také letní bouřky spojené s vichřicemi na počátku srpna. V okolí Holštejna, Houska a Molenburku na Blanensku napáchaly takovou spoušť, že do tamních lesů úřady do půlky září zakázaly vstup pod hrozbou pokuty ve výši až sto tisíc korun. Na Vyškovsku vítr nejvíc poškodil porosty na sever od Račic a ve Vojenském újezdu Březina. V každém okrese odborníci odhadli množství poškozeného dřeva na deset tisíc metrů krychlových.
Ministerstvo zemědělství nyní chce, aby lesní dělníci káceli a zpracovali jen dřevo z polomů a napadené škůdci. „Do jara bude nutné zpracovat v celé České republice ve státních i ostatních lesích víc než dva miliony metrů krychlových odumírajícího dříví," vyčíslila mluvčí Lesů České republiky Eva Jouklová.
Množství tohoto dřeva také ze všech sousedních zemí totiž snižuje ceny suroviny. „Ceny kalamitního dříví plošně klesají. V porovnání s letošním červencem o stovky korun na metr krychlový," vyčíslila mluvčí Jouklová.
Podle odborníků by stav jehličnatých lesů na Blanensku a Vyškovsku vylepšilo pouze příznivé počasí.
Dymáček z Vojenských lesů a statků upozornil, že potřebují víc vody a nižší teploty. Lesníci se dlouhodobě snaží zlepšit stavy porostů zvyšováním podílu vysazovaných listnáčů, zejména buků, které jsou mnohem odolnější vůči výkyvům klimatu i škůdcům.
Letošní kalamity si všímají také turisté, sběrači lesních plodů a další návštěvníci lesa. „Viděl jsem, že letos vykáceli stromy v Suchém žlebu," řekl třeba Miloslav Vybíhal, který rád vyráží do Moravského krasu.
Co je vlastně kůrovec
• Obvykle je řeč o lýkožroutu smrkovém. Tento malý brouk se vyskytuje na celém území České republiky. Ztráty dřeva působí i řada příbuzných druhů, například lýkožrout severský a lesklý.
• Škůdce se zavrtá pod kůru stromu a živí se tam lýkem.
• Lýkožrout smrkový je původní druh, napadá staré a nemocné stromy.
• Ničí většinou smrky v monokulturách, které v nevhodných polohách vysázeli lesníci hlavně v 19. a první polovině 20. století.
• Teplé a suché počasí v posledních letech přispělo k velkému přemnožení kůrovců.
• Suchem oslabené stromy se nemohou účinně bránit. Zdravý strom zabije kůrovce mízou.
