Ministerstvo zemědělství poskytlo v minulém roce z národních zdrojů celkem 384,7 milionu korun na hospodaření v lesích, letos se předpokládá čerpání více než 700 milionů korun. V rámci Programu rozvoje venkova je na období 2014 až 2020 v oblasti lesního hospodářství alokována částka 102,4 milionu eur. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky Česká republika bývá v zahraničí často uznávána za přístup k lesnímu hospodářem. „Je to obrovská tradice, kterou tu máme," uvedl při nedávné návštěvě lesního družstva obcí Přibyslav.
Ministerstvo zemědělství poskytuje dotace za účelem podpory vlastníků lesů k trvale udržitelnému hospodaření z národního i evropského rozpočtu. Na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti poskytlo vloni příspěvky v celkovém úhrnu 78,2 milionu korun. Šlo o peníze na opatření k obnově lesů poškozených imisemi a lesů chřadnoucích vinou antropogenních vlivů, na ekologické a k přírodě šetrné technologie při hospodaření v lese, příspěvky poskytované uživatelům honiteb, na vyhotovení lesních hospodářských plánů v digitální formě a příspěvky poskytované vlastníkům loveckých psů a loveckých dravců. Od letošního roku došlo k rozšíření finančních příspěvků o dotační tituly na obnovu, zajištění a výchovu lesních porostů do 40 let věku a finančních příspěvků na další ekologické a k přírodě šetrné technologie při hospodářem v lese, které v předchozích letech poskytovaly jednotlivé kraje, avšak nevyčlenily dostatečný objem finančních prostředků pro pokrytí podaných žádostí. V této souvislosti se očekává celkové čerpání asi 450 milionů korun ročně.
Na závazky státu vyplývající z lesního zákona se vloni vyplatilo celkem 202,7 milionu korun, letos se předpokládá čerpání na úrovni 250 milionů korun.
Největší část prostředků (155,6 milionu Kč) vloni směřovala na činnost odborného lesního hospodáře. Podpora je poskytována drobným vlastníkům lesů tak, aby byla garantována odborná správa lesů a trvalá udržitelnost hospodaření. V minulém roce byla rovněž poskytnuta podpora 26,5 milionu korun na meliorace a hrazení bystřin prováděné ve veřejném zájmu. Částka deset milionů korun byla určena na náhradu zvýšených nákladů spojených s výsadbou melioračních a zpevňujících dřevin a stejná suma byla vyplacena na zpracování lesních hospodářských osnov. Služby vlastníkům lesů vloni ministerstvo zemědělství podpořilo finanční částkou sto milionů korun. Zde došlo proti minulým rokům k značnému nárůstu, který byl dán zejména financováním vápnení v Krušných horách, Orlických horách a dalších lokalitách a s tím spojenou kontrolou, dále expertní poradenskou činností. Na národní program ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin na období 2014 až 2018 směřovala vloni podpora ve výši 3,9 milionu korun a na letošní rok je plánováno deset milionů korun, informovala mluva resortu Markéta Ježková.
Naděje na zlepšení kůrovcové situace
Na setkání ministra s představiteli lesního družstva se diskutovalo rovněž o problematice nadměrného výskytu kůrovců. V roce 2015 došlo v důsledku teplého a suchého počasí k výraznému oslabení vitality smrkových porostů na většině území ČR V důsledku toho došlo ke kalamitnímu přemnožení podkorního hmyzu na smrku, především kůrovců. Přestože je rok 2016 v porovnání s rokem 2015 klimaticky mnohem příznivější, v lesních porostech se i nadále projevuje vliv loňského vodního deficitu, oslabení vitality porostů přetrvává a vysoká populační hustota kůrovců z loňského roku bude mít podle odborníků za následek výrazný nárůst kůrovcových těžeb v porovnání s předchozím rokem. Na druhou stranu letošní příznivý průběh počasí mírní populační dynamiku nové generace kůrovců. To dává naději na podstatné zlepšení kůrovcové situace v následujících letech.
Ředitel Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHUL) Jaromír Vašíček poznamenal, že jedním z důvodů chřadnutí je stárnutí porostů. Kůrovci jsou přirozenou součástí lesních porostů. Pokud je normální průběh počasí a stromy jsou zdravé, neměl by být žádný problém. Ten nastává, když jsou stromy oslabeny. Na druhou stranu faktorem, který omezuje rozvoj kůrovce, jsou nižší teploty a jejich výkyvy. Populace kůrovce se tak může přirozeně snížit Kromě severní a střední Moravy se kůrovcová situace daří zvládnout klasickými lesnickými metodami. „Kalamita v letech 1984 až 1985 se zpracovávala tři roky, což představuje velkou příležitost pro rozvoj kůrovce. Díky současné technice se dá ležící dříví vytěžit během jednoho roku," podotkl. Dalším je změna skladby lesů. „Dříve bývalo asi 12 procent listnáčů, nyní je 26 procent listnáčů z hmoty dříví. Když se vezmou průměty korun stromů, tak je to 40 procent listnáčů," sdělil s tím, že změna skladby není však krátkodobou záležitostí. Dnes těžíme stromy, které se sázely za první republiky. „Pracujeme tak s jedním procentem plochy, za krátkou dobu se to nemůže skokově změnit," podotkl. Podle něj jsou některé principy obhospodařování známy od Marie Terezie. Například pojem trvale udržitelné hospodářem vymyslel saský lesní rada v 18. století. Vašíček připomněl, že plochy lesů se rozšiřují. Jedním z důvodu je povinnost zalesnit vytěžené plochy. Monarchie potřebovala energii pro svoje manufaktury a od té doby plocha lesů roste. Podle Vašíčka je v současnosti víceméně nejvyšší podíl lesů od poloviny 18. století. „Po průmyslové revoluci, když se začalo používat uhlí, se snížil tlak na lesy. Zásoba dřeva poroste, nikdy nem více vytěženo, než naroste," vysvětlil ředitel ÚHÚL.
Více kůrovcového dříví
V minulém roce bylo na území Moravy a Slezska evidováno třikrát více kůrovcového dříví než na území Čech. Jen v okrese Bruntál vloni dosáhl objem kůrovcového dříví téměř stejné úrovně jako na území Čech, v roce 2014 zde bylo dokonce o třetinu více kůrovcového dříví než za celé Čechy. V lesích ve vlastnictví státu bylo celkem zpracováno 1,011 milionu metrů krychlových kůrovcového dříví, což představovalo meziroční 4,3násobný nárůst Z toho Lesy ČR zpracovaly 979 tisíc metrů krychlových a Vojenské lesy a statky 32 300 metrů krychlových. Zůstatek ke zpracování v lesích ČR představoval ke konci července 145 tisíc metrů krychlových. V roce 2015 bylo v České republice evidováno 2,24 milionu metrů krychlových smrkového kůrovcového dříví, což představuje nárůst o více než 70 procent ve srovnám s rokem 2014, kdy bylo zaznamenáno asi 1,3 milionu metrů krychlových. Množství kůrovcového dříví k polovině roku 2016 jen za státní lesy tak představovalo 45 procent celkového evidovaného množství za rok 2015.
V rámci ochrany lesa proti kůrovci instalují lesníci v porostech obranná opatření, „lákající" rojící se kůrovce - jde o odchytová zařízení (lapáky, úmyslně pokácené stromy, které jsou pro kůrovce přirozeně atraktívni, a feromonové lapače, které využívají „dorozumívací chemické signály lýkožroutů", a tím je úmyslně směrován jejich nálet a následně usnadněno jejich hubení. Lapáky mohou být ošetřeny insekticidem, jenž nalákané kůrovce při zavrtávání do ošetřené kůry přímo hubí. Další variantou jsou například otrávené trojnožky a podobně. Pomocí feromonů lze nálet kůrovců i směrovat do porostů určených k těžbě a využít tyto stromy jako lapáky. Zhruba 27 procent kůrovcového dříví tak představuje úmyslně nastražená dřevní hmota, sdělili představitelé ministerstva zemědělství.
Jan Příhoda ze společnosti Lesnická práce poukázal na projekt www.kurovcoveinfo.cz, na kterém společnost Lesnická práce spolupracuje s Lesní ochrannou službou Výzkumného ústavu lesů a myslivosti. Portál poskytuje informaci o tom, jaký je v daném čase, v dané nadmořské výšce i při jaké teplotě odchyt kůrovců. „Provozní lesníci nám dodávají jednou za týden data z terénu. Ty online prezentujeme a jednou měsíčně je vyhodnocují analytici," přiblížil projekt s tím, že sledování pokrývá všechny okresy, kde je významnější zastoupení smrku. Data do projektu vkládá 130 respondentů. Od počátku trvám projektu - od letošního května do třetího týdne v srpnu - bylo na 177 odchytných plochách zaznamenáno 2150 odchytů. Ministr připomněl, že mapy výskytu kůrovce korespondují s výskytem sucha, které lze zjistit na portálu www.intersucho.cz. „V oblastech, kde není optimální stav porostů, kde se potýkáme s chřadnutím, pak přijde extrémní sucho, tak v těchto lokalitách se vyskytuje ve větší míře kůrovec. Jsou to věci, které spolu souvisí," zdůraznil Jurečka.
Lesní družstva hlavně na vysočině
Lesní družstvo obcí Přibyslav, kam zavítal ministr, podle svého ředitele Jiřího Svobody těží. zhruba 40 tisíc metrů krychlových dřeva ročně, zobchoduje kolem 65 tisíc metrů krychlových dřeva. „Družstvo působí na vysočině, kde je 83 procent smrků. Přibývá ostatních dřevin, vysazujeme buky a jedle," podotkl.
Lesní družstvo obhospodařuje celkovou výměru bezmála šest tisíc hektarů, z toho 5700 hektarů lesních pozemků v centrální vysočině v nadmořské výšce 550 až 780 metrů nad mořem. Ke svému hospodaření využívá především pozemky od jejich vlastníků. Disponuje i vlastními pozemky, které získalo během obnovené existence nákupem či směnou.
Kromě lesních pozemků část výměry tvoří i zemědělská půda, kterou družstvo pronajímá, 110 hektarů rybníky, zahrady a ostatní plocha Majetek patří 44 obcím. Představenstvo je složené z devíti starostů, současně funguje kontrolní komise, mají tři lesní zprávy a jedno středisko správy a jedno středisko služeb. Lesní družstvo platí obcím nájemné. Zaměstnává 32 lidí, se živnostníky v družstvu pracuje 75 lidí. Do oprav a údržby investovali za posledních 15 let 145 milionů korun. „Kupujeme půdu. Za ty roky jsme nakoupili 120 hektarů, nakupovali jsme lesy i zemědělskou půdu, řádově za miliony korun ročně," podotkl s tím, že nyní již lidé neprodávají pozemky s tak lehkou rukou jako dříve.
Jak připomněl předseda lesního družstva Jan Martinec, moc takových podniků, jako jsou oni, není. Jejich počet odhadl na 25 až 27 lesních družstev v celé republice. Většina z nich se nachází právě na vysočině. Lesní družstvo Přibyslav je největší lesní družstvo v republice, současně ho tvoří nejvíce podílníků. Vzniklo v roce 1930 revizí pozemkové reformy koupí velkostatků od Zdaru nad Sázavou. Celkem tehdy 63 obcí složilo peníze a koupilo polovinu majetku. Vloni družstvo oslavilo dvacáté výročí obnovení své činnosti, připomněl Martinec.
