Jan SKALÍK, Katedra enviromentálních studií, FSS MU
--------------------
Na úvod našeho výzkumu jsme se lidí zeptali, co si představí pod spojením slov česká divočina. No, a zjistili jsme, že vlastně tři pětiny lidí si pod tímhle spojením nedokáží vůbec nic představit.
redaktorka
--------------------
Tým enviromentalistů z Masarykovy univerzity zveřejnil v létě výsledky rozsáhlého výzkumu o vztahu české veřejnosti k přírodě. Jsou lidé dostatečně vzdělaní, aby chápali souvislosti různých přírodních dějů? Anebo věří, že vlk prohání červené karkulky a žere lidi. Myslí si lidé, že pobyt v přírodě je pro jejich život podstatný? Jaku podobu má taková příroda mít a co dalšího výzkum o Češích ukázal?
Jan SKALÍK, Katedra enviromentálních studií, FSS MU
--------------------
Dokonce ti lidé, kteří si pod spojením česká divočina něco představit dokážou, tak ji vnímají jak velmi malou a zároveň neznámou.
redaktorka
--------------------
Protože si pod pojmem divočina každý představí něco jiného a většina takových představ je svým způsobem pravdivá, vědci respondentům pojem nejprve vysvětlili a divočinu definovali.
Jan SKALÍK, Katedra enviromentálních studií, FSS MU
--------------------
Tak taková ta opravdu divoká nerušená příroda je v Česku opravdu jenom na několika místech, a proto je celkem zřejmé, že většina lidí ji možná ani v Česku neměla tu příležitost potkat, proto si lidi dost často spojují divočinu s nějakým územím, které je sice přírodní a ponechané nějakým způsobem přírodnímu vývoji, ale přece jenom člověk tam zasahuje pořád ještě poměrně hodně. Například vysázené monokultury lesů, kde je jenom trochu podrostu a kde chodíme na houby, tak dokonce i takovýhle prostředí může pro někoho připomínat divočinu. Pro účely výzkumu jsme lidem pojem divoká příroda představili jako ty oblasti, které jsou ponechané nerušenému vývoji bez zásahu člověka, tedy bez staveb, bez lesnického a zemědělského hospodaření. Lidé v průměru odhadují, že v České republice máme 10 % divokých území. Přesto ale bezzásahová území v České republice zabírá pouze 0,3 %. 44 % české veřejnosti si přeje, aby se v Česku rozšiřovala území s divokou přírodou, 19 % oproti tomu s rozšiřováním divočiny nesouhlasí. A velká část veřejnosti si také v této věci není svým postojem jistá.
Tomáš CHABADA, Katedra enviromentálních studií, FSS MU
--------------------
Čtvrtina lidí zažívá českou divokou přírodu aspoň několikrát ročně. Naopak do zahraniční divoké přírody se dostane jen desetkrát méně z nich. Lidé si přejí, aby jim byl do divočiny umožněný přístup a zároveň podporují pravidla vstupu, které by snížily dopady na toto prostředí.
Jan SKALÍK, Katedra enviromentálních studií, FSS MU
--------------------
Návštěvníky divoké přírody nejvíce potěší, když zahlédnout nějaké vzácné zvíře, anebo kvetoucí plané a divoké rostliny. Oceňují rovněž výhledy na krajinu a na divoké scenérie, jako jsou skály, vodopády, anebo divoké potoky. 71 % české veřejnosti vyjádřilo podporu ochraně divoké přírody v České republice. Ještě dalších 20 % v téhle otázce váhá. Podpora ochrany divoké přírody je nejsilnější v Praze a v Královéhradeckém kraji. Naopak o něco slabší je v kraji Olomouckém a Jihočeském. Podle české veřejnosti by měla mít ochrana přírody přednost před podnikáním na divokých územích. Pokud ale nastane spor s místními obyvateli, je podle lidí namístě vyjednávání, kompromis a taky osvěta. Při rozhodování o vyhlášení nového divokého přírodního území by podle české veřejnosti měl mít celospolečenský zájem a ochrana přírody dokonce i prioritu před názory místních. Těm by ale podle veřejnosti měly být nabídnuté nějaké ekonomické náhrady, anebo nějaké jiné kompenzace.
redaktorka
--------------------
V tomto bodě je názor široké veřejnosti zajedno s tím, jak věci dávno reálně fungují. Do obcí kolem nejpřísněji chráněných území ponechaných přírodním dějům skutečně plynou nemalé peníze. V dalších bodech pak lidé projevili přání přírodu chránit a rozšiřovat a uvedli velké množství důvodů proč.
Tomáš CHABADA, Katedra enviromentálních studií, FSS MU
--------------------
Zeptali jsme se na to, co si lidé myslí o výskytu divokých zvířat a šelem v české přírodě. Zajímaly nás hlavně postoje k rysům, vlkům, medvědům, liškám, zubrům, divokým koňům a bobrům. Lidé nejvíc preferovali omezení bobrů, no, a i v tomto případě se tak vyjádřila jenom čtvrtina z nich. Naopak v české krajině by si nejvíc přáli rysy a dále divoké koně. U obou těchto zvířat jsme naměřili podporu víc jak 70 %. Přibližně 69 % lidí se domnívá, že když se rysi a vlci usadí na našem území bez našeho přičinění, měli bysme je tu přijmout. Výskyt každého z tohoto druhů zvířat v české přírodě podporuje více než polovina až tři čtvrtiny lidí. Tato podpora je nejsilnější hlavně u lidí, kteří navštěvují divočinu aspoň jedenkrát měsíčně.
redaktorka
--------------------
Výsledky průzkumu jsou naštěstí optimistické. Češi v sobě milovníky hub a borů šumících po skalinách nezapřou. Jejich silnou stránkou jsou relativně dobré znalosti různých podob přírody. Jejich slabinou naopak malá schopnost dávat si věci do souvislostí a neschopnost rozlišit mediální masáž PR agentur od výsledků vědeckého bádání. To už je ale téma na další výzkum.
Jan SKALÍK, Katedra enviromentálních studií, FSS MU
--------------------
Musím říct, že i když já sám jsem si poprvé setkal s uschlým lesem s takovou divokou a pustou přírodou, vlastně se mi vůbec nelíbila. A takové prostředí se mi začalo líbit teprve až potom, když jsem pochopil, že ta příroda není úplně mrtvá, ale že takové prostředí je hrozně důležité pro celou řadu druhů a takový ten dojem, že ta příroda nějak trpí nebo je v ní nějaký nelad, chaos, zmatek, tak je spíš něco, co si do toho vkládáme. Je to něco, co se nám nelíbí, ale nelíbí spíš kvůli tomu, co taková situace znamená pro lidskou společnost, ne pro tu přírodu samotnou. Takže vlastně až s nějakým poznáním a pochopením toho, jak to v divoké přírodě chodí, se mi to území začalo líbit. A myslím si, že tenhle můj příběh vlastně v něčem ilustruje i něco obecnějšího, co do velké míry může platit o celé české veřejnosti. Totiž dokud lidé úplně nerozumí tomu, k čemu je takový uschlý strom dobrý, těžko si jim může líbit a těžko můžou podporovat to, aby někde byla rozsáhlá divoká a neporušená příroda, kterou sem tam spálí nějaký požár nebo sem tam sežere kůrovce. Lze obecně říci, že Češi divočinu v České republice opravdu vítají a chtějí.
