Přihlásit

David Storch: Vysazování stromů může mít negativní následky (rozhlas.cz)

Ministerstvo teď nabízí dotace každému na výsadbu stromů. Biolog varuje před masivním vysazováním a zpochybňuje argument kyslíku. Kolik kyslíku stromy skutečně vyrobí?

Ministerstvo životního prostředí spustilo dotační program, který umožní každému žádat o peníze na výsadbu stromů. Podle šéfa resortu Richarda Brabce výsadba významně přispívá k adaptaci na změnu klimatu, k čistšímu ovzduší, podporuje zadržování vody v krajině, snižuje erozi půdy.

Zalesňují se poslední plochy bezlesí
„Tyto efekty stromy samozřejmě mají," uznává biolog David Storch. „Vysazování stromů ale může mít i následky, které jsme si nepřáli.

Hrozně záleží třeba na tom, kde ty stromy budou vysazovány," upozorňuje v pořadu Jak to vidí.

„Mluví se o vysazení 10 milionů stromů. To je docela dost. Já si dokážu představit, že i vysazování v okolí lidských sídel může mít negativní následky. Protože v okolí sídel můžou být nějaké zajímavé loučky, kde se udržují poslední zbytky nějakých organismů."

Celý článek najdete zde.

Komentáře   

+10 # Vladimír Pelíšek 2019-10-24 09:21
Na názorech pana Storcha lze výborně dokumentovat impotenci jistých skupin "zeleného" hnutí.
Argumenty, které uvádí proti výsadbě stromů, jsou ničím nepodložené, ba směšné. Vliv stromového porostu na klima i mikroklima je přesně opačný, než tvrdí, a jde o naprosto podložená fakta, která nepodléhají žádné další diskusi.
Těmto "ochráncům přírody" totiž především vadí, že ubývá bezlesí, protože považují různé stupně středoevropské kulturní krajiny bez lesů za rovnocenné až cennější než původní přirozený les. Jistě, vstavačová louka nebo jalovcová pastvina jsou nádherné, ale jde o stejně umělý lidský výtvor jako trávník před Lidlem, pouze z jiné doby.
Proč jeden z těchto výtvorů zasluhuje ochranu a jiný ne? Kdo o jeho "přírodní cennosti" rozhodne? Pan Štorch? Zřejmě.
Tím, že soudobá ochrana přírody, často dirigovaná "odborníky", kteří by nebyli schopní ani zasadit strom, není schopná definovat "cílový stav", tj. jednoznačné cíle svých aktivit, a už vůbec není schopná své názory argumentačně obhájit, jen pokračují problémy, na jejichž řešení berou tito pánové tučné granty.
+8 # Starý 2019-10-25 07:03
Tak, Tak, k tomu bych přidal ještě lesy NP Šumava.
To je ještě lepší "perpetum mobile" našeho "státu".

Kdo z nás by nechtěl za nic odpovídat, těžit a prodávat dřevo, nezalesňovat a ještě za to pobírat cca 0,5 miliardy na svoji "činnost" .....já tomu říkám nečinnost.

Kruci, chci také své lesy začlenit do NP Šumava, dělat si své výzkumy, za nic neodpovídat a ještě být pořádně sponzorován státem, tudíš nikdy nemohu, při troše rozumu, být ztrátový !!!
+9 # Vladimír Pelíšek 2019-10-25 09:45
Nestačí vyhlašovat to nebo ono chráněné území, je třeba jeho ochranu taky skutečně provádět. A toto se v ČR až příliš často neděje, pouze se na dané místo umístí nějaké cedule, zaměstná se pár lehkoživů a začnou se sepisovat žádosti o granty.
Klasickým příkladem jsou na řadě míst chráněná území se statutem národních přírodních rezervací. To se někde uprostřed umělých smrkových polí zjistí, že je tam zbytek víceetážové bukojedliny (nejčastěji pozůstatek selského lesa), dá se tam cedule se státním znakem ... a tím to hasne. Tedy pardon, nehasne, ještě se "tomu" udělají webové stránky.
Všude okolo rostou často jen smrky původem odněkud z Tyrol, takže tyto nalétávají do tohoto "chráněného" území "s nejvyšším stupněm ochrany" a zásadním způsobem mění jehoi strukturu (čti: postupně zcela likvidují důvod, proč bylo to území jako přísně chráněné vyhlášeno).
Kromě toho se tam samozřejmě odevšad stahuje spárkatá, protože ve smrkáči se nažere akorát bezu, ale tady má boučky či koberce malých jedliček, které končí jako deseticentimetrové pahýlky s věkem 50 a více let.
Zajímavé jsou myšlenkové pochody těchto "ochranářů". Takové ůchráněné území" bývá často součástí vyššího "chráněného celku", např. CHKO. Úředníci takového CHKO buzerují občany, že střechy jejich domů nejsou dostatečně šikmé, že ploty kolem nich nedodržují "tradiční ráz krajiny", ale to, že se jim ta nejpřísněji chráněná území mění na úplně normální les, je vůbec nezajímá.
Přitom kvalitní oplocení 20 ha "pralesa" někde v Beskydech by vyšlo na mizerných pár set tisíc, jak jsem už kdysi na Silvariu počítal. Ale proč to dělat, že? Proč chránit unikátní beskydský pralesovitý porost s 300letými jedlemi, který se vlivem zvěře a smrkopolí všude v okolí mění na bučinu se smrkem z Tyrol, když za stejné peníze můžu mít někde třeba na CHKO Beskydy jednoho úředníka navíc, který bude kontrolovat šikmost střech na chatách a architektonickou vhodnost dřevěných altánků před domem?
Státní ochrana přírody je v oblasti ochrany lesních porostů v ČR zcela impotentní (čímž nijak neobhajuju ochranu nestátní). Za poslední desítky let nedokázala až na výjimky naprosto nic, kromě přisátí se na prs evropských dotací a laciné živobytí z toho plynoucí.
+3 # Máchal 2019-10-29 09:26
Oplocení souhlas, ačkoliv lépe by bylo dát šanci i všem ostatním porostům v okolí a spíše přizpůsobit stavy zvěře. Ale dočasné oplocení by asi bylo nutné.
Ale jaké vidíte řešení ohledně té genetiky smrku a jeho náletů z okolí? Vytrhávání - jak ho poznáte, když tam třeba je i smrk přirozený a původní? Ono se totiž často jedná o přirozenou SMRKO-jedlobučinu, prosím připusťte i s nadmořskou výškou rostoucí přirozený podíl smrku v porostech, minimálně v Hercyniku. I když smrk nemáte v lásce, je to prostě fakt a na většině našeho území to tak funguje. Řešení likvidací veškerých smrkových porostů v okolí - jak širokém? - ve jménu dokonalosti a genetické čistoty Národní přírodní rezervace? To asi nepůjde, vraťte se prosím zpátky na zem.
A zapomínáte ještě jeden efekt takového statutu rezervace, takový "detail" - uchránění těch porostů před mýtními těžbami. Hrát si s genetikou smrku a bojovat proti zvěři ve jménu přirozeného vývoje rezervace má smysl jen tehdy, když to nelehne jako mýťák. To je jádro a podstata toho, proč tam ta cedule je, a co poněkud přecházíte jako samozřejmost, i když to zas taková houska na krámě není. Ale tím netvrdím, že to tím má vždycky hasnout.
+3 # Vladimír Pelíšek 2019-10-29 11:44
Pane Máchale,
jak správně říkáte - je třeba rozlišit mezi Hercynikem a Karpatami. V moravských Karpatech, kde působím, není smrk prokazatelně původní ještě ani na hřebenu Javorníků, který přesahuje 1000 metrů nad mořem. A pokud budu opravdu troufalý, tak řeknu, že je prokazatelně původní jen na nejvyšších vrcholech Moravskoslezských Beskyd, které dosahují nadmořských výšek 1100 - 1323 metrů, plus samozřejmě v některých hlubokých inverzních údolích pod nimi.
To je aspekt "původnosti". Jenže nejen v Karpatech, ale i Hercyniku platí, že "původnost" vztažená někdy dejme tomu k roku 1750, a původnost, s níž lze operovat dnes, jsou vzhledem k oteplení, jež mezitím proběhlo a nyní akceleruje, dvě zcela odlišné věci.
Asi nejlépe to nedávno popsal německý lesník Peter Wohlleben. Stručně a svými slovy ho ocituju.
S "původností" smrku nemá cenu dnes jakkoliv kalkulovat. Je třeba si uvědomit, že s pokračujícím interglaciálem je smrk ve střední Evropě na trvalém přirozeném ústupu. V rámci něho by se i bez přičinění člověka stahoval do stále chladnějších a vlhčích refugií, zatímco z dnešního zbytkového "přirozeného areálu" by byl i nadále vytlačován především bukem a jedlí.
Wohllebenova slova by se měla tesat, protože pokud se podíváte pečlivě, najdete tisíce důkazů jejich pravdivosti, zatímco prakticky žádný protiargument.
Slovenská pohoří - Malá a Velká Fatra - jedle a buk válcují v náletech smrk, dokonce na kalamitních holinách, ještě ve 1300-1400 metrech.
Podobně Beskydy - smrkové NPR mají nálety, kde je smrk v minoritě, s výjimkou vyloženě překyselených, podmíáčených stanovišť.
Ale můžeme zavítat i do Hercynika - znáte Rýchorský prales? Ve výšce 1020 metrů jde o čistou bučinu - veškerý "přirozeně nalétlý smrk" v okolí je tam z tyrolských výsadeb.
Zkrátka: někde v hluboké dolině, kam Slunce zavítalo stěží v červnu na dvě hodiny, přežilo pár ustupujících smrků - takže se z nich udělal "přirozeně tam rostoucí smrk" - a bylo.
Okolí rezervací je třeba čistit od smrku, jinak smrk rezervaci kontaminuje z náletů, mění její druhové složení a tím prakticky končí důvod její ochrany.
"Původnost smrku" je synonymem pro největší lesnický podvod za posledních 300 let, "díky" kterému přijde naše země na desítky let až o polovinu lesních porostů, se všemi negativními důsledky.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

KRNAPu kvůli pádu cen dříví chybějí desítky milion korun v rozpočtu

KRNAPu kvůli pádu cen dříví chybějí desítky milion korun v rozpočtu

Lesnictví

Krkonošskému národnímu parku (KRNAP) letos kvůli propadu cen dřeva chybějí v rozpočtu desítky milionů korun. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) jako zřizovatel parku proto KRNAP zvýší...

NP Šumava se kvůli ceně dřeva dostal do finančních potíží

NP Šumava se kvůli ceně dřeva dostal do finančních potíží

Lesnictví

Šumavský národní park se kvůli poklesu ceny dřeva dostal do finančních potíží. Park potřebuje peníze na mzdy pro své zaměstnance. Zřizovatel parku, ministerstvo životního prostředí...

Letecké záběry lesních porostů v roce 2019

Letecké záběry lesních porostů v roce 2019

Lesnictví

V průběhu roku 2019 Lesnická práce a PEFC ČR realizovaly tři lety nad vybranými oblastmi České republiky s cílem objektivně přiblížit lesnické veřejnosti zdravotní stav...

Senát schválil novelu lesního zákona

Senát schválil novelu lesního zákona

Lesnictví

Aktualizováno 2. 11. 2019 K rychlejšímu a snazšímu boji s kůrovcovou kalamitou má pomoci novela lesního zákona, kterou 31. 10. schválil Senát. Zavede mimo jiné...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby