logo Silvarium tisk

moderátorka
--------------------
Kůrovcová kalamita, kterou ministr životního prostředí Richard Brabec označil za největší od dob Marie Terezie, přiměla českou vládu spustit rozsáhlou záchrannou akci. Chystaná operace kůrovec počítá ne jen se zapojením ostatních rezortů například ministerstva dopravy, ale také se zajištěním tisíců lesních dělníků, zejména z východní Evropy. Vláda může v krizovém režimu například nasadit vojáky nebo hasiče. Jak pane profesore hodnotíte tyto plány?

David ŠTORCH, biolog a ekolog
--------------------
U té kůrovcové kalamity, která je opravdu obrovská, týká se hlavně severní, ale dneska i Jižní Moravy jsou takové 2 aspekty, které je potřeba rozlišovat. Za prvé takový ten bezprostřední aspekt toho, co se teď děje a jak je na to potřeba reagovat. A to je vlastně to, co řeší vláda. To o čem se mluví je v podstatě jenom co nejrychlejší sanace dřeva těch kůrovcových stromů. V zásadě zamezení té obrovské populační expanze toho brouka. To znamená.

moderátorka
--------------------
První moc.

David ŠTORCH, biolog a ekolog
--------------------
Je to první pomoc nebo spíš dokonce poslední pomoc. První pomoc je vlastně, že se snažíme někoho třeba oživit nebo zajistit, aby neumřel. Tady ty stromy už jsou mrtvé, ale jde o to zabránit dalšímu šíření toho kůrovce, aby nesežral lesy na celé Moravě. Vlastně to, o čem jedná vláda, se týká jenom tohoto. To znamená, ona mluví o tom, že je potřeba nasadit mnohem víc lidí, těžit stromy, které už, ne jen, že ty suché, ale které jsou vlastně relativně čerstvě napadené, z kterých ten brouk ještě nevylítl, aby se právě zamezilo šíření expanze. Ten problém je v tom, že to co vlastně dneska vláda říká, že se to zanedbalo, že se na ty kůrovcové kalamity jednotlivé nebo ohniska kůrovce reagovalo pozdě a kvůli tomu se ta kůrovcová kalamita rozšířila a je teď potřeba nasadit opravdu všechno. Ono to vypadá zvláštně, že by se do toho měli nasazovat tedy dělníci z Ukrajiny, vojáci, technika. Ale jde o to tedy opravdu, aby ty lidi tam byli a aby to dřevo bylo odváženo, proto se mluví o tom, že je potřeba nasadit.

moderátorka
--------------------
Zapojit.

David ŠTORCH, biolog a ekolog
--------------------
Zahrnout, nebo zapojit ministerstvo dopravy, protože ty stromy, když napadené zůstanou na místě, tak z toho ten brouk zase vylétne. Takže je to opravdu spíš takové řešení momentální krize, nikoliv řešení stavu lesů. A kvůli řešení této krize byl například teď odvolán nebo je právě odvoláván ředitel Lesů České republiky Szórád právě proto, že mu vyčítají, že vlastně na to reaguje pozdě. Ale pravda je, že ta pozdní reakce je do jisté míry daná tím, že zákony a vyhlášky vlastně neumožňují úplně rychlou reakci. Takže je to obecně problém, který se musí řešit vlastně i změnami legislativy.

moderátorka
--------------------
Odvolaný generální ředitel Lesů České republiky, který byl ve funkci od dubna 2014 říká, že podnik opouští s čistým svědomím. Poukazuje na vliv klimatické změny, také na extrémní výkyvy počasí a také na to, že jak už jste vlastně naznačil dosavadní legislativa produkce v lesích nespadala do krizového režimu, což těm lesníkům svazuje ruce.

David ŠTORCH, biolog a ekolog
--------------------
Já neumím úplně posoudit, do jaké míry se to dalo dělat líp. V každém případě Lesy České republiky nejsou zrovna proslulé svým dobrým vztahem k lesům. Jsou jiní vlastníci, kteří tyhle věci jaksi dělají lépe. A pravda je, že ta reakce na kůrovcovou kalamitu byla pomalá, ale problém je v tom, že oni si na to často zjednávají externí firmy, které buď prostě jsou laxní. Taky spoustu z nich dostalo docela vysoké pokuty za to, že nenastoupilo včas. Tak to jsou takové personální nebo organizační věci, které možná pan ředitel Szórád měl v gesci a mohl s tím něco dělat, to neposoudím. Ale je tam ten obecnější problém, který on naznačuje a s kterým souhlasím. A to je úplně obecný problém naší doby. Totiž to, že žijeme v době prudkých změn ne jen společnosti, ale právě i přírody včetně klimatu. Pan ředitel Szórád má úplnou pravdu v tom, že primární příčinou jsou klimatické změny. Je to sucho. To znamená, je to něco, s čím sice mohli počítat, ale co je prostě ta síla jaksi nad námi. Žijeme v situaci, kdy jsou tady rychlé změny, ty jsou čím dál rychlejší. Ale zároveň byrokracie je čím dál pomalejší. To znamená typicky docházíme do situace, kdy je potřeba řešit nějakou krizovou situaci. Ale místo, abychom měli prostředky, jak to udělat, tak se musí třeba soutěžit firmy, které to udělají a to trvá klidně měsíce. Já to znám z vlastní zkušenosti, týká se to většiny třeba evropských projektů a tak, kdy opravdu se ukazuje, že vysoutěžení něčeho trvá vlastně často déle než samotný ten projekt. Takže je to úplně protismyslné. Tím pádem se nám svazují ruce v našich možnostech reagovat na ty prudké změny, které kolem nás jsou. A to je obecná věc a opravdu to platí, v tomhle má pan ředitel Szórád úplnou pravdu.

moderátorka
--------------------
Lze ale pane profesore svádět všechno na klimatické změny, o kterých už ale hovoříme mnoho let. Není to zase až taková novinka. I také na tu byrokracii. Kdo tedy v případě té kůrovcové kalamity v tom boji s parazitem zaspal, selhal?

David ŠTORCH, biolog a ekolog
--------------------
Ta věc je trošičku složitá právě v tom, že mluvíme o lesích. A vlastně se tady střetávají časové škály. Lesy rostou dlouho. Taková ta obmítní doba lesů. To znamená doba od toho, kdy prostě vyroste, vykácí se, zase se vysází nový les je 100 i o něco málo více let. To znamená vlastně lesy, které tady máme, jsou lesy, které byly založené před desítkami let. A fakt je, že o klimatických změnách se mluví sice dlouho, ale zas tak dlouho přece jen ne. O klimatických změnách se mluví dejme tomu od nějakých 90. let. To znamená primární problém je ve struktuře našich lesů, která ale ovšem opravdu byla založená dávno. A to je právě ten druhý aspekt. Já jsem tady na začátku řekl, že jsou vlastně 2 aspekty. Jedno je to bezprostřední řešení toho problému a to je opravdu spíš technická věc. Tam je potřeba prostě opravdu rychlá operace. Ale druhý problém je právě ta struktura lesů, která je špatná.

moderátorka
--------------------
Viděl byste ten hlavní důvod ve skladbě lesa?

David ŠTORCH, biolog a ekolog
--------------------
Ano, ve skladbě to je zase na druhou stranu věc, o které se opravdu dlouho mluví. Nikoliv nutně v souvislosti s klimatickými změnami, ale obecně s tím, že skladba lesů z hlediska dejme tomu ekologického není dobrá, protože lesů jsou často monokultury, jsou kácené holosečným způsobem, což vlastně zase zakládá monokultury, protože když uděláte tu holoseč, tak tam prostě zase musíte vysadit prostě nový les, který je zase stejnověký. Takže to je vlastně ta věková skladba a zároveň druhová skladba. Už od těch 70. let se mluví o tom, že je u nás příliš mnoho jehličnatých lesů speciálně smrku, a že by měly být mnohem druhově pestřejší. Tady bych jenom upozornil na takovou věc. Dnes je opravdu občas tendence to přepínat do toho druhého pólu a říkat, že smrk vlastně k nám pod nějakých těch 700 metrů vůbec nepatří, a že by to měly být všechno listnaté a druhově bohaté lesy. Je to trošičku složitější. Ono, co kam patří, nebo nepatří je taková složitá otázka, která se řeší na konferencích a tak. Ale v každém případě my dneska víme díky paleoekologickým studiím, že ten smrk v nižších polohách docela přirozeně byl vlastně po celý holocent. To znamená přinejmenším to není nepůvodní dřevina na rozdíl od některých dřevin, které lesníci dneska se občas snaží upřednostňovat právě, aby tu situaci zachránili a je to dřevina, která tam patří. Na druhou stranu z mého hlediska skoro víc problematická je ta věková struktura lesa. To, že jsou to stejnověké porosty, které potom ten kůrovec vlastně zlikviduje úplně plošně.

moderátorka
--------------------
Jak souvisí kůrovcová kalamity se způsobem zpracovávání dřeva, s hospodařením v lesích?

David ŠTORCH, biolog a ekolog
--------------------
Odjakživa se v dejme tomu ekologických kruzích ale i v nějakých lesnických kruzích mluví o tom, že je lepší výběrová těžba. To znamená, že nevykácí celý les v kuse, ale že se prostě kácí jednotlivé stromy. Ono je to samozřejmě dražší, je to trošku komplikované, ale rozhodně to je to, co potom funguje nebo podporuje právě tu různověkou strukturu, kterou považuju za důležitou.

moderátorka
--------------------
Ono jsou to všechno spojené nádoby.

David ŠTORCH, biolog a ekolog
--------------------
Přesně tak. Oni jsou to spojené nádoby. Už od těch 70. let existuje docela dobrá představa, jak by takový les měl vypadat. Měl by být různověký, heterogenní a druhově bohatý. To samozřejmě z hlediska té produkce je trošku problém, protože přece jenom ta produkce je nejlevnější, když se dělají právě ty monokultury a holoseče a tak dále. Nicméně v poslední době jsou čím dál víc zdůrazňované neprodukční nebo mimoprodukční funkce dřeva, zadržování vody, kompenzace změn klimatu, protože ten les funguje vlastně jako obrovský tepelný výměník a tak dále. To znamená dnes už je tedy na to téměř pozdě, ale je čím dál větší tlak na to, abychom zachovali právě tyhle ty funkce. A víme, jak ten správný les by měl vypadat. Ono mimochodem, když se dělá ta výběrová těžba, často ani není potřeba moc toho lesa vysazovat, protože teoreticky by se měl obnovovat sám. Problém je, že dneska se sám neobnoví kvůli přezvěření, protože ta vysoká zvěř zlikviduje všechny ty malé stromky. To je další problém, že je přezvěřený a tím pádem i ta obnova je vlastně v rukou člověka, musejí se dělat ohrazení a tak podobně.

moderátorka
--------------------
Co je vlastně v boji s kůrovcem pane profesore nejúčinnější?

David ŠTORCH, biolog a ekolog
--------------------
Nejúčinnější to vám řeknu, to je jednoduchý, vůbec nemít žádný smrk, ale to je vlastně, že jo to je absurdní.

moderátorka
--------------------
Utopie.

David ŠTORCH, biolog a ekolog
--------------------
No ne utopie, utopie to úplně není, ale to je.

moderátorka
--------------------
Co by to znamenalo?

David ŠTORCH, biolog a ekolog
--------------------
To jsem se v podstatě vyhnul otázce jo, protože prostě lýkožrout smrkový je smrkový. Takže lýkožroutů se nejlépe vyhneme tím, že nebudeme mít žádné smrky, ale smrky jsou z mnoha důvodů výhodné. Jo je to prostě dobré dřevo, rychlé v našich podmínkách. Zatím roste, ale to je právě možná podstatné, že on zatím ještě smrku se u nás dařilo. V okamžiku, kdy se změní klima a zároveň se změní trošičku prvková bilance v půdách, což s tím souvisí, tak je dost možné, že tomu smrku se u nás nebude zdaleka tak dařit a vlastně se ukáže, že je výhodný nějaký jiný druh jo.

moderátorka
--------------------
A nebude se dařit ani lýkožroutovi.

David ŠTORCH, biolog a ekolog
--------------------
No, samozřejmě ten lýkožrout je monofág. To znamená je specializovaný právě jenom na smrk. To znamená, na první pohled by se zdálo, že problém je v tom, že pěstujeme ten smrk, ale problém jsou spíš právě ty monokultury. Jiné monokultury by zase mohly být napadený nějakým jiným škůdcem. Samozřejmě ten lýkožrout je známý, ale my vlastně ani nevíme, co se sem všechno může rozšířit a ta populační dynamika škůdců je často velmi taková jako explozivní, nepředpovídatelná. To znamená, monokultury jsou z tohohle hlediska vždycky špatně a nejlepší boj proti kůrovci z toho dlouhodobého hlediska je opravdu ten věkově a druhově strukturovaný les. Ale pozor, to je boj opravdu na desetiletí až staletí. Proto jsem říkal, že je potřeba rozlišovat dvě úrovně jo, že jedna věc je sanace té současné katastrofy. Tak tam je to celkem jasné. Druhá věc je ta struktura lesů, ale to opravdu si nemůžeme představit, že teď uděláme tu ideální. Může se nám stát, že za 100 let tady budeme mít pěkné lesy, které reagují hezky na tu klimatickou změnu, kterou tady ovšem máme právě teď.

moderátorka
--------------------
Co se týče té aktuální, respektive akutní situace, tak během letošního roku je třeba vytěžit z lesů kolem 6 milionů krychlových metrů napadaného dřeva. Také je z místa těžby odvést a zpracovat. Plán B, systémová opatření, jaká by se podle vás měla přijmout?

David ŠTORCH, biolog a ekolog
--------------------
Systémová opatření spočívají ve snížení množství vysoké zvěře a zajištění heterogenní věkové a druhové struktury lesy.

moderátorka
--------------------
Proč se na to nemyslelo už dříve?

David ŠTORCH, biolog a ekolog
--------------------
Protože bylo výhodné pěstovat ten smrk tím způsobem jako, jak bylo protože je to z hlediska efektivity vlastně ekonomické, nejlepší.

moderátorka
--------------------
Kůrovcová kalamity v polské Bělověžském pralese nejspíš skončila. Jak se jim to povedlo?

David ŠTORCH, biolog a ekolog
--------------------
No, já si nejsem úplně jist, že tam skončila ta kůrovcová kalamita. O tom, jak je to tam přesně s tím rozsahem kůrovcové kalamity teď nevím. Ono je to přece jenom o dost severněji než u nás. Nicméně to sucho se tam určitě projevuje a celkem nevěřím, že tam skončila ta kalamita. Ale skončilo to kácení problematické.

moderátorka
--------------------
I muselo skončit.

David ŠTORCH, biolog a ekolog
--------------------
No, ono muselo. Nemuselo, ale měli by potom zásadní problém, museli by platit poměrně velkou pokutu Evropskou unii, kdo ví, jak by to dopadlo, kdyby neskončili.

moderátorka
--------------------
Já jenom upřesním, že polský ministr životního prostředí Kovalčik nařídil zastavit kritizované kácení stromů právě v jednom z posledních zachovalých pralesů toho nížinného charakteru v Evropě tedy Bělověžském pralese a je to v podstatě reakce na ty Soudního dvora Evropské unie, podle kterého ty lesnické zásahy a rozsáhlá těžba dřeva nebyly v souladu s právem Evropské unie.

David ŠTORCH, biolog a ekolog
--------------------
Je to tak. Bylo to vynucené v podstatě Evropou, což samozřejmě mnozí lidé v Polsku nesou těžce a i pro spoustu Čechů určitě je taková představa ne příliš příjemná, že Evropa si něco vynucuje, ale tady je třeba si uvědomit, že my tím, že jsme stejně jako Poláci členy Evropské unie, tak z toho plynou nějaké závazky, taky z toho plyne spoustu výhod. A některé ty závazky se týkají společné ochrany přírody. Tím jádrem je uvědomění si, že jsou nějaké celoevropské hodnoty včetně přírodních, kde vlastně je potřeba se dohodnout v rámci celé Evropy, jak to chránit a jak k tomu přistupovat. Proto vznikla takzvaná síť Natura 2000, která chrání jednak ptáky, jednak biotopy, které jsou významném v tom celoevropském měřítku. A v této souvislosti samozřejmě ta Evropa do toho má co říkat, protože to jsou evropské, celoevropské hodnoty. A Bělověžský prales je poslední velký nížinný les a je to tedy z hlediska Evropy unikátní místo, proto do toho Evropa má co mluvit.

moderátorka
--------------------
Pan prezident Miloš Zeman si ale myslí, nedávno navštívil Bělověžský prales, že každá země má mít právo nakládat se svými surovinovými zdroji.

David ŠTORCH, biolog a ekolog
--------------------
To určitě platí třeba v případě Severní Koreje, která je úplně odřízlá od zbytku světa, ale jinak ty země mají vůči sobě všelijaké závazky plynoucí primárně už z dávného uvědomění. To není nic nového, že spousta problémů a jevů přesahuje hranice. Mluvíme tady často o klimatické změně, to je takový úplně nejnápadnější případ tohohle. Totéž se týká přírody. Ta příroda prostě od hranicích takříkajíc nevíc a v takovém případě existují mezinárodní dohody, ty země nejsou izolované, jsou součástí nějakých, nějakého společenství jevů, kde existují nějaké dohody, jak spolupracovat koordinovaně na všem možném. To znamená dávno tohle co říká prezident Zeman je úplný nesmysl. Nic takového dávno neplatí. Země nemůžou volně zacházet s vlastními zdroji. Přeloženo, nemůžou si zplundrovat úplně libovolně vlastní zdroje, protože právě ty zdroje nejsou vlastní. To je případ toho Bělověžského pralesa je docela dobrý. Je to jediný nížinný les, který zbyl v Evropě. Navíc velká část je v Bělorusku, část v Polsku a není to něco, o čem by mohla ta jedna země rozhodnout. Prostě právě proto, že jsme se dohodli, že existuje evropská příroda, evropské přírodní hodnoty. Aspoň z hlediska rétoriky těch Poláků nejde o to, že by Poláci potřebovali vytěžit dřevo pro svoje účely, ale Poláci se opravdu oháněli tím kůrovcem. To znamená, nejde o to, jestli země může využívat svoje zdroje, ale jestli může, eventuálně by mohlo jít o to, jestli může svým způsobem bojovat s kalamitami, což už by bylo takové jaksi jemnější a tam byl nějaký prostor k diskuzi. Ale tenhle výrok je opravdu totálně nesmyslný.

moderátorka
--------------------
V době, kdy předtáčíme náš rozhovor konečně zapršelo. Problém s dlouhodobým suchem to ale nejspíš těch několik deštivých dnů sucho nezažene ani nevyřeší.

David ŠTORCH, biolog a ekolog
--------------------
Tohle sucho, které bylo velkou část dubna a května bylo opravdu výjimečné hlavně tím, že bylo takhle na jaře. Zrovna ten duben bývá docela deštivý, květen koneckonců taky. My už jsme si trošičku zvykli na taková ta srpnová sucha nebo červencová. A teď tedy naštěstí začalo pršet. Uvidíme třeba to pomůže definitivně, ale vody je pořád ještě málo zvláště té podzemní vody a tak dále. Já měl docela velikou obavu opravdu, co to udělá s naší přírodou. Tím myslím opravdu populace našich rostlin, hmyzu, ptáků, protože sucho je vždycky horší než, když hodně prší jo. Záplavy samozřejmě něco lokálně poškodí, když jsou dlouhé deště, tak někteří ptáci třeba nedokážou hnízdit, protože neuživí svoje mláďata, ale to jsou takové dílčí jednotlivosti. Zatímco, když je velké sucho, tak to postihne úplně všechny a mohlo by to docela zahýbat z naší přírodou, protože takovéhle jarní sucho tady nebylo.

moderátorka
--------------------
Píše se o tom, že nedostatek vody může letos postihnout ne jen zemědělce, zahrádkáře domácnosti, ale i průmyslové nebo energetické podniky. Může se stát, pane profesore třeba ten nedostatek vody postupně i socioekonomickým problémem?

David ŠTORCH, biolog a ekolog
--------------------
On je to.

moderátorka
--------------------
Nebo už je?

David ŠTORCH, biolog a ekolog
--------------------
Ta voda je samozřejmě problém v těch zemích, kde mají větší sucho, tak tam tu vodu musí řešit. A koneckonců tady jsme několikrát mluvili o tom, že ty války a nějaké nepokoje a tak často pramení z toho, že je sucho. To znamená ne přímo, ale tím, že právě to má vliv na zemědělskou produkci, tudíž ceny potravin, tudíž ty další prostě socioekonomické jevy. Ale u nás to zatím nebyl velký problém. Samozřejmě, že občas kvůli suchu byl problém nějak s úrodou. Teď se to všelijak zemědělcům kompenzuje, což mě připadá trošičku nemravné, protože díky klimatickým změnám naopak spousta vlastně zemědělské produkce z toho těží ty klimatické změny můžou být i prospěšné.

moderátorka
--------------------
Když je to pro ně naopak jednoho dne by to mohlo být likvidační? Je to přece jenom jejich existence.

David ŠTORCH, biolog a ekolog
--------------------
To by mohlo být, ale já právě mluvím o tom, že změny tady jsou. Někomu škodí, záleží právě na odrůdách, na přesném regionu, kde se to děje. To znamená určitě někomu škodí, ale já jsem spíš kritizoval ty kompenzace z toho důvodu, když jim to uškodí, tak se jim dávají kompenzace, a když jim to polepší, tak oni nic nevracejí jo, přitom jako v průměru jsou na tom relativně dobře, ale vlastně jenom těm, kteří mají ztráty se něco nahrazuje. Ale, abych se vrátil k té původní otázce. Zatím si myslím, že ty problémy u nás ve střední Evropě jsou malé a my máme tu kliku, že žijeme v regionu, o kterém se nepředpokládá, že by trpěl, že by prostě se úplně zaridizoval takříkajíc jo, že by prostě se změnilo to prostředí natolik, že ta voda bude úplně dlouhodobý problém. Může být trošku větší sucho, než bylo, ale vždycky nějak pršet bude. Problém je, že když ty změny půjdou ještě dál, tak už tohle nemusí platit. Já vždycky si říkám, že je to sucho a říkáme si, no ale jsme tady v mírném pásu, který je vlhký. No, ale když začala vysychat Sahara, že jo Sahara byla celá zelená, tak taky si možná říkali ty obyvatelé teď je sice sucho, ale nakonec vždycky zaprší. No a nakonec nezapršelo a Sahara vyschla, takže kdo ví.

moderátorka
--------------------
Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce skončil v Česku vodní blahobyt, na který jsme zvyklý déle než 100 let. Ostatně v řadě obcí dochází voda ve studnách, které nevyschly celé 20. století.

David ŠTORCH, biolog a ekolog
--------------------
Asi bude větší sucho, ale co myslíme tím, že vodní blahobyt. Jsme ještě pořád hodně daleko od situace, kdy se budeme bát, jestli nám poteče z kohoutku. Na druhou stranu ministr Brabec třeba teď docela podporuje to, že se třeba, že by se nesmělo vůbec zalívat vodou z kohoutku, že by měli na všech střechách být nebo ze všech střech se odvádět voda do nějakých rezervoárů a tak. To jsou určitě dobrá opatření. Do jaké míry nás to sucho opravdu postihne, to nikdo neví, protože my neumíme předpovídat ty klimatické změny. My jenom víme, že v posledních letech to sucho bylo větší, než kdy předtím.

moderátorka
--------------------
Ne jednou jsme hovořili o takzvané enviromentální migraci. Mohla by dát pane profesore, lidi do pohybu i třeba dopady nebo důsledky aktuální politiky Donalda Trumpa, který k nelibosti Evropy vypověděl jadernou dohodu s Íránem.

David ŠTORCH, biolog a ekolog
--------------------
Já si myslím, že ano, že je to opravdu velký problém. Nejsem politolog, nicméně tu věc sleduju zrovna tuhle tu docela dost a vlastně vztah Ameriky k Íránu mi po celou dobu není moc jasný. Něco jiného je vztah Izraele k Íránu, tam není divu, že se Izrael Íránu bojí a že právě podporuje tenhle Trumpův krok a naopak byl strašně kritický vůči té jaderné dohodě. Tak dobře u Izraele je to pochopitelné. Dobře asi je to tak, že Amerika v tomto ohledu podporuje Izrael, ale dobré je si uvědomit, že Írán je mnohem méně extrémní země než třeba Saúdská Arábie, což je americký spojenec. Ze Saúdské Arábie pochází většina těch významných teroristů. Z Íránu žádný. Írán samozřejmě je islámská země, kde jsou velké vnitřní spory, taky ta historie je dost složitá. Nicméně je to z těch blízkovýchodních zemí země vyspělá, civilizovaná. Její současný prezident je proreformní a z toho evropského i mého hlediska by bylo mnohem lepší mít Írán, který hlídáme, s kterým máme nějaké vztahy, který je pod kontrolou než ho znovu izolovat. Za izolace skutečně může vést k eskalaci dalších konfliktů na už tak rozbouřeném předním východě a další konflikty nezbytně povedou k migraci.

moderátorka
--------------------
Právě mohla by pak přijít další vlna uprchlíků, ne jenom těch enviromentálních?

David ŠTORCH, biolog a ekolog
--------------------
Taky uprchlíci enviromentální vlastně, ono se to nedá úplně přesně rozdělovat. Jak už jsem říkal, ty války a nepokoje často vznikají v místech, které jsou enviromentálně z hlediska třeba klimatu nestabilní, protože se tam prostě lidé mají hůře a potom ta bezprostřední příčina jsou často právě války. Já jsem ani tady nemyslel, že by, že by to vedlo k vypovězení té jaderné dohody k nějakým větším enviromentálním problémům. Mimochodem zrovna Írán je na tom z hlediska právě klimatu relativně dobře. To znamená, tady nejde o ten Írán samotný, ale o další zvýšení nestability v celém tom regionu.

moderátorka
--------------------
Jak vážný problém představuje pro přírodu rozvoj turistiky? Například server Idnes.cz publikoval nedávno zprávu nezávislého výzkumného ústavu Auckland Institute se sídlem se sídlem v Kalifornii, který tvrdí, že kvůli rozvoji lukrativního turistického sektoru přišli o domov desetitisíce původních obyvatel severu Tanzánie, kde se nachází národní park Serengeti nebo vyhledávaná oblast Ngorongoro.

David ŠTORCH, biolog a ekolog
--------------------
Tohle je velmi složitá věc. Totiž je to asi pravda, respektive poměrně dost věřím tomu, že ve jménu ochrany přírody a turistiky se omezují původní obyvatelé. Na druhou stranu je dobré si uvědomit, že populace lidí v Africe roste prakticky ve všech zemích nebo ve většině zemí a tudíž se zvyšuje ten tlak na přírodu. A tudíž pokud chceme chránit přírodu, dochází tam k nějakému konfliktu s lidmi. Ono dneska si to málokdo uvědomuje, ale spoustu takových slavných afrických národních parků vlastně spousta vznikla tím, že lidi byli vysídleni. Jo typicky Krugerův park, kam já jezdím, ten byl normálně obydlený jako celá Afrika. Samozřejmě docela řídce, ale teď tam nežije nikdo a to se týká řady těhle parků. To znamená k nějakým konfliktům tam došlo a jak současná populace roste a způsobuje čím dál větší tlak na přírodu i právě z těch cenných územích, tak je to potřeba nějak řešit. Je samozřejmě možné, že někdy se to řeší přes míru a nebo, že tam to hlavní hledisko je, aby tam mohli jezdit bohatí turisté. Nicméně tahle věc rozhodně není černobílá a já se domnívám, že prostě konflikt mezi ochranou přírody a rostoucí lidskou populací v Africe vždycky bude.

moderátorka
--------------------
Profesor David Štorch a jeho názory. Já vám za ně děkuji a přeji hezký den.

David ŠTORCH, biolog a ekolog
--------------------
Děkuji, hezký den.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Může Vám být aplikace ClimRisk užitečná při Vaší péči les?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě