Přihlásit

Cizokrajné keře a stromy zamořují české lesy (novinky.cz)

Cizokrajné keře a stromy zaplavují parky v českých městech. Okrasa to sice je, ale tyto exotické druhy dřevin poskytují výrazně méně potravy zdejšímu ptactvu než původní druhy.

Na problém upozornila společnost Česká krajina, která se snaží vracet do zdejší přírody původní živočichy a rostliny. Do rezervace u středočeských Milovic například přivezla stáda praturů, divokých koní nebo zubrů.
„Kvůli sázení nepůvodních dřevin přicházejí o zdroje potravy místní druhy živočichů. Přestože to lidé často netuší, dokážou například domácí druhy keřů poskytnout svými plody potravu v průměru šestkrát většímu množství ptačích druhů než dovezené nepůvodní dřeviny," řekl ředitel společnosti Česká krajina Dalibor Dostál.

Celý článek najdete zde.

Komentáře   

+4 # Josef Knap 2019-02-14 08:49
Vážený Vladimíre! Nesmíme dopustit proměnu naší krajiny v nižších polohách ve step ba ani lesostep. A k té původnosti. Cedr (Cedrus brevifolia) roste i v EU - na Kypru a před lety byl nalezen skomírající přes tisíc let starý lesík původního tam cedru libanonského ve Francii v Masif Central ... Mám v arboretu 6 vzrostlých cedrů a vždy alespoň minimálně na 4 z nich mi hnízdí hrdličky - samozřejmě nikoliv ty naše "české" původní ale hrdličky turecké. Musím si dát pozor na sako, ale to guano pod cedry nesmrdí a je skvělým hnojivem pro pokojové rostliny
-2 # Vladimír Pelíšek 2019-02-14 10:57
Ano, přesně, pod tento úhel pohledu se rád kdykoliv "podepíšu". Lesostepi se dnes šíří jižní Moravou ¨na výslunných svazích dál k severu, je to proces daný změnami klimatu (zejména dnes už každoročním pro "standardní" les fatálním nedostatkem srážek ve vegetačním období). Příroda ovšem má řešení, jehož nápovědu vidíme třeba na Pálavě - dub šípák, dub cer, dřín, někde i borovici černou. Podobně se například zcela spontánně šíří nivou Moravy k severu jasan úzkolistý...
O cedrových refugiích, které jste zmínil, jsem nevěděl. Nicméně je evidentní, že pokud nedojde k opětovnému ochlazení a zvlhčení klimatu, může cedr krátkolistý či cedr libanonský (a někde určitě i cedr atlantský) zaujmout zcela spontánně nížinnou a pahorkatinnou niku nyní obsazenou o nic méně nepůvodním modřínem opadavým. Při těchto slovech samozřejmě vidí většina "standardních" lesníků rudě, ale to především proto, že nemají ani tušení o tom, že i modřín je u nás nepůvodní (nepočítáme-li velmi malou oblast v Jeseníkách) a nikde blíže než na dolní Visle se v poledové době neudržel.
Na rozdíl od modřínu ovšem žádný ze zmiňovaných cedrů neničí půdu kyselou depozicí.
Limitou je samozřejmě teplota, kdy poškození začíná pod -20 až -21 (dle druhu). Tento typ lesníků to zřejmě netuší, ale třeba na jižní Moravě (a pochybuji, že ve středních Čechách to bude jiné) takto nízké teploty nebyly od prosince 1996.
Je to tedy především o deficitu poznatků, proti kterým v případě některých poněkud tupých lesníků (a o nic méně tupějších ochranářů) bojujeme. Boj světla a tmy, poznání a nevědomosti!
Je třeba nevěřit každé hlouposti, kterou někdo napíše jen proto, aby se proslavil, ale přitom o tom prakticky nic neví a nemá co nového sdělit! Vistárii u nás prý nedozrávají semena. Opravdu? Proč ji potom z vlastních rostlin vysévám a ona mi klíčí? Trubač prý u nás nemůže být opylen a vytvořit lusky. Skutečně? jen v okolí mého bydliště (cca 1 km) jsem loni trubačů s tučnými, až 30 cm dlouhými lusky viděl několik. Olivovník nejde udržet ve volné zemi, prý ani s lehkým přitápěním. Originální myšlenka, ale já mám před domem skoro třímetrovou olivu, z níž sklízím dokonce i plody, a kterou budu za pár týdnů úspěšně odzimovávat - už po druhé.
Proto nevěřím "odborníkům", kteří se za ně pouze vydávají. Mnoho náčelníků, málo indiánů - a pravda bývá kolikrát někde úplně jinde:-)
+2 # Josef Knap 2019-02-13 12:34
Co dodat k českým zeleným nacistům a ekoteroristům. Prosím přečtěte se diskusi a mé příspěvky v ní zde: http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/opet-nevhodny-druh-dreviny-pro-cr-halo-noviny
+3 # Vladimír Pelíšek 2019-02-13 16:34
Ne že by v něčem neměl tento článek i pravdu, ale jedná se o totální výstřel do tmy.
Těmto lidem vadí akáty, javory jasanolisté či pajasany žlaznaté (mně taky), ale doslova genocidní ničení lesních půd smrkem v řádu tisíců kilometrů čtverečních nechávají bez povšimnutí.
A to dokonce i na chráněných územích!
Zajímalo by mě, kolik z těchto programových alarmistů si za život prošlo pouští a bídou "pravé" smrčiny někde v pahorkatině, a srovnali pak své dojmy s procházkou o pár set metrů či kilometr dále, ve zbytku doubravy či v bučině.
Cedry, cizokrajné duby, douglasky jim vadí, protože jsou "nepůvodní", ale smrky či modříny, které půdu devastují často mnohem více a nepůvodní jsou na většině míst rovněž, je nechávají v klidu!
Je to holt jiný svět, pane Knape. Protože tito lidé naprosto nechápou, že biodiverzitě lesní půdy někde na teplém chlumu v pahorkatině nevadí o nic více 3000 km nepůvodní cedr, než 500 km a / nebo 500 metrů nadmořské výšky nepůvodní smrk či modřín.
Nedokážu proto kopat ani za losnovce, ani za mažňákovce, protože jak sám vidíte, nejen mezi lesníky, ale srovnatelnou měrou i mezi ochranáři se vyskytují lidé poněkud mdlého ducha.
+2 # Rensa 2019-02-13 20:16
Z čeho dovozujete původnost a nepůvodnost dřevin na našem území? Z toho, co zde rostlo před počátkem poslední malé doby ledové, t.j. do konce 16. století, nebo bere v potaz vývoj vegetace od počátku holocenu?
+3 # Vladimír Pelíšek 2019-02-14 07:18
Pri posuzování vhodnosti pestovani jakékoliv dřeviny je jeji puvodnost pouze části informace. Jednak proto (jak zrejme naznacujete), ze jine dřeviny zde byly původní v předešlém interglacialu, jine napr. v teplých třetihorách - a jine zde mohly nacházet mnohem vhodnější podmínky nez dnes napr. ve Vámi zmiňované tzv. male době ledové.
Proč? Protoze ona “puvodnost” je z podstatne části funkci v one době se vyskytujiciho klimatu. Pri klimatu měnícím se (at uz skokove, tj. rychlým ochlazením pri nástupu glacialu, nebo pozvolným oteplováním, jako nyní), se dynamicky mění i soubor dřevin nacházejících optimální či aspoň suboptimalni růstové podmínky.
Takto mohli napr. výzkumníci minulých stoleti jako původní identifikovat smrk v některých středních polohách Hercynika, kde dnes smrk masove ustupuje, s potenciálem přirozeného nahrazeni bukem a dubem. Tento proces probiha spontánně v cele střední Evropě a kurovcova kalamita je pouze jeho důsledkem, nikoliv příčinou.
Teorie puvodnosti nejsou dogmatem, ale pouze dobovou danosti. Nynější klimatické trendy ve střední Evropě (bavíme se o cca 150 letech) přirozene smrk ustupuje k severu a do vysokých hor. V pripade podmínek neovlivnenych tolik sparkatou zvěři by byl během několika staletí vytlačen ze středních horských poloh jedli a bukem. Doubravy se posouvají az k 600 m.nm., zatímco na jejich původních nejteplejších stanovištích ustupují ve prospěch lesostepi.
Existuji pouze dve možnosti pro dnešní lesnictví. Buďto půjde temto změnám vstříc a bude pěstovat dřeviny, které budou s nimi v souladu, nebo bude trvrdosijne lpet na pouckach davno minulých času, se všemi školami, které dnes uz vidíme. A to jsem nezmínil “puvodnost” antropicky podmíněnou, tedy v realu neexistující, avšak například u smrku na radě míst evidentní.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Proběhla jarní aktualizace Kůrovcové mapy

Proběhla jarní aktualizace Kůrovcové mapy

Lesnictví

Kůrovcová mapa (www.kurovcovamapa.cz) byla jako provozní testování nových způsobů využití satelitních snímků v boji s kůrovcovou kalamitou spuštěna na konci roku 2018. V dubnu 2019...

Petr Král: Kalamitu u VLS musíme zmáknout

Petr Král: Kalamitu u VLS musíme zmáknout

Lesnictví

Ředitel Vojenských lesů a statků Petr Král komentoval žádost Lesnické práce o rozhovor s úsměvem a komentářem, že „lepší" období jsme si vybrat nemohli. Ve...

MZe slíbilo vyplácení podpory nestátním vlastníkům lesů do konce roku

MZe slíbilo vyplácení podpory nestátním vlastníkům lesů do konce roku

Lesnictví

Tři miliardy korun, o jejichž vyčlenění ze státního rozpočtu na boj s kůrovcovou kalamitou se vyjednává, by bylo podle ministerstva zemědělství možné uvolnit koncem roku...

Politici jednali na Vysočině o stavu a podpoře lesů

Politici jednali na Vysočině o stavu a podpoře lesů

Lesnictví

Ministr zemědělství Miroslav Toman uvedl na pracovním výjezdu vlády na Vysočinu 15. 5., že letos chce Ministerstvo zemědělství (MZe) podpořit správné hospodaření v lesích částkou...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby