Matěj VODIČKA, moderátor 
Teprve 25 let po sametové revoluci získal klášter ve Vyšším Brodě zpět velkou část znárodněného majetku v rámci církevních restitucí. 2400 hektarů lesní půdy teď ale musel vrátit zpět státnímu podniku Lesy České republiky. Podle rozsudku pražského vrchního soudu na ně opatství nemá restituční nárok. Pro mnichy to znamená nejen ztrátu v příjmech, ze kterých postupně obnovují zchátralý klášterní areál. U poslechu dnešního dílu pořadu Zaostřeno vás vítá Matěj Vodička. 

Matěj VODIČKA, moderátor 
"Ora et labora." neboli česky "Modli se a pracuj." Heslo svatého Benedikta, zakladatele cisterciáckého řádu, kterým se téměř tisíciletí jeho členové řídí. Vyšebrodské opatství je jediným fungujícím mužským cisterciáckým řádem v Česku. V současnosti je v něm 9 mnichů. Klášter po staletí spravoval statky, polnosti, lesy a rybníky. Po čtyřicetileté pauze vynucené komunistickou totalitou mohl až nedávno začít naplňovat motto svého zakladatele, říká vyšebrodský převor Justin Berka. 

Justin BERKA, vyšebrodský převor 
Je to součást vlastně tý klášterní ideologie, bych řekl v dobrým slova smyslu. Ne tedy jenom modlitba, ale i práce. Zároveň i sociální rozměr. Klášter dával spousta lidem tady v okolí vlastně celý staletí zaměstnání, dával jim jistotu, ti lidé tady byly zaměstnáni celé generace. Takhle to bylo třeba vedle ve Schlegelu na rakouský straně nebo ve Wilheringu našim zakládacím. Dodneška generace truhlářů, že ano. Tak oni neměli nějaké horentní platy, ale měli jistotu. 

Matěj VODIČKA, moderátor 
Polovina areálu místního cisterciáckého kláštera je stále velmi zchátralá. Řád se za poslední 3 roky mohl konečně pustit do jeho obnovy. Například tady na hospodářské budově truhláři právě opravují střešní krovy. Další naplánované rekonstrukce za bezmála 150 000 000 Kč teď ale opatství bude muset zastavit. Podle převora kláštera Justina Berky na ně totiž nebude mít peníze. 

Justin BERKA, vyšebrodský převor 
Zároveň je to i sociální problém, protože tady máme firmu Bernardinum, která nám vlastně o ty lesy se stará, a teďko co s těmi revírníky? To jsou mladý lidi. Často mají hypotéky. Zároveň jsme nakoupili i techniku, traktor, lanovku a jiné věci, že jo. Takže teďko je to v podstatě zbytečné. 

Matěj VODIČKA, moderátor 
V rámci takzvaných církevních restitucí klášter mimo jiné získal 3300 hektarů lesních pozemků v okolí Vyššího Brodu, Loučovic a Kaplice na Českokrumlovsku. Zhruba 2400 hektarů teď musí vrátit státnímu podniku Lesy České republiky. Rozhodnutí pražského vrchního soudu opatství zaskočilo, stejně tak jako tvrzení právního zástupce Lesů ČR o tom, že správa řádu záměrně a aktivně kolaborovala s nacistickým režimem. 

Justin BERKA, vyšebrodský převor 
To prohlášení je naprosto nespravedlivé a naopak skutečnosti ukazují, že jsme vlastně obětí jak komunismu, tak i nacismu. A teďko vlastně za to trpíme, že jsme byli aktivní odpůrci. 

Matěj VODIČKA, moderátor 
Jsme se přesunuli do brány místního klášterního pivovaru. Přestože se jedná o nejstarší pivovar v jižních Čechách, kolem sebe vidíme pouze zbytky popadané zdi a kolem nás v podstatě je jedna obrovská ruina. 

Justin BERKA, vyšebrodský převor 
Bohužel v roce 1950 vyhnáním mnichů skončil i pivovar. Od té doby ho používal státní statek na různý sklady a tak dále, ale nestarali se o to. Ten pivovar nám byl teprve vydaný pak později, tak se to pořád neřešilo. Tak mezitím to taky zchátralo a teď je to úplně v takovým stavu, že já vůbec nevím, jak by se to dalo zachránit. Pravděpodobně ta jedna část, tahle ta, ta novější z devatenáctého století, ale ta gotická část to je katastrofa. I když jsou tam veliké gotické sklepy, my bysme to chtěli postupně obnovit, ale teď to zatím musíme všechno zastavit. I úvahy. 

Matěj VODIČKA, moderátor 
Proti rozsudku pražského vrchního soudu podalo opatství dovolání k Nejvyššímu soudu. Kdy tato instance ve věci rozhodne, zatím není jasné. 

Justin BERKA, vyšebrodský převor 
První co jsme udělali, jsme požádali Nejvyšší soud, aby nám dovolil přerušit ten výkon rozhodnutí, abysme nemuseli ty lesy předávat nazpátek Českým lesům. Čekáme, jak to tam dopadne. Ale tento návrh na odklad výkonu toho rozhodnutí nám byl zamítnut, proto teďko lesypředáváme. Ten materiální základ ten klášter potřebuje z něčeho, my nežijeme v nebi. Pro nás život jako mnichů...my toho nepotřebujeme moc. My nemáme televize, my nemáme dovolený, že jo, nám stačí kostel a modlit se. Ale to všechno udržování zároveň i pro veřejnost státu, že jo. Takže je to škoda a víme, jak se stát o to staral i těch posledních 20 let, než se ty restituce ta další fáze, co popadalo také. Takže obávám se, jak to půjde dál. 

Matěj VODIČKA, moderátor 
Státní pozemkový úřad Jihočeského kraje začal místním cisterciákům vydávat pozemky v roce 2015 na základě takzvaných církevních restitucí. Lesy České republiky proti tomuto rozhodnutí podaly žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, který ji ale zamítl. Řád tak získal zemědělskou půdu, rybníky a právě zhruba 3300 hektarů lesa, vysvětluje lesní správce klášterní firmy Bernardinum Ondřej Dušek. 

Ondřej DUŠEK, lesní správce klášterní firmy Bernardinum 
Ve většině případů se jedná o hospodářské lesy. Ty lesy spravujeme řádově už 4 roky, ale z toho je potřeba říct, že ty lesy se předávaly asi 3 roky. Takže ten majetek komplet předaný máme zhruba rok. Z těch 3300 hektarů, který nám byly předány, tak nám zůstává momentálně 900 hektarů. K tomu ještě spravujeme některé obecní a soukromé majetky, což nám pomáhá krýt ty naše provozní náklady. 

Matěj VODIČKA, moderátor 
Těžba dřeva a údržba lesa asi vyžaduje nějaké zaměstnance. Vaše společnost zaměstnává nějaké pracovníky na tuto činnost. Když byste řekl, kolik jich v tuhle chvíli máte? 

Ondřej DUŠEK, lesní správce klášterní firmy Bernardinum 
V klášteře jsme jako zaměstnanců 5 THP. Máme tady jednoho dělníka. Ale drtivou většinu těch zakázek provádíme s osobami samostatně výdělečně činnými a s malými firmami, které jsou zde v regionu doma. 

Matěj VODIČKA, moderátor 
Jaké obchodní riziko a jiná další rizika spatřujete v tom, že jste teď o podstatnou část těch lesůpřišli. Co to pro vás vlastně znamená? 

Ondřej DUŠEK, lesní správce klášterní firmy Bernardinum 
Když to vyjádřím v číslech, tak jsou to desítky milionů korun obratu ročně. Výpadek v obratu se snažíme nějak suplovat i tím, že někde nakupujeme cizí dříví, to obchodujeme a tak dále. Ale samozřejmě pro ten majetek jako největší riziko spatřuju v tom, že se nacházíme v období kůrovcové kalamity. A obávám se, že nový hospodář nebude schopen přes svou těžkopádnost ten daný stav zvládnout. 

Matěj VODIČKA, moderátor 
Starosta Vyššího Brodu Milan Zálešák zvolený za hnutí STAN označil rozsudek pražského vrchního soudu za velmi nešťastný, a to nejen pro opatství, ale i pro město samotné. 

Milan ZÁLEŠÁK, starosta Vyššího Brodu 
Po těch letech nečinnosti, kdy stát nechal zchátrat národní kulturní památku z velké části, a teď konečně po navrácení majetku cisterciákům začal řád se chovat k tomu majetku jako správný hospodář, začal jednotlivé objekty opravovat, a to nejenom v samotným klášteře, ale i v těch obcích, kde měl farnosti, ty důsledky můžou být dalekosáhlé. Já ani nechci domýšlet prostě, kam jsou schopni nějaké subjekty se k tomu neustále vracet a neustále něco zpochybňovat. 

Matěj VODIČKA, moderátor 
Co vy osobně říkáte na ten argument žalobce, v tomto případě tedy Lesů České republiky, které doslova přímé předchůdce dnešních cisterciáckých mnichů označili za německé nacistické kolaboranty? 

Milan ZÁLEŠÁK, starosta Vyššího Brodu 
Nejsem nějaký podrobný znalec historie, ale já vím, že představený kláštera měli jediný odvahu v době války třeba nepustit Hitlera při návštěvě Vyššího Brodu za brány kláštera. Pan opat Tecelín Jaksch zachránil v Předklášteří na Moravě několik desítek mužů od popravy. A těch faktů, však řada bratrů z cisterciáckého opatství zemřela v koncentračních táborech. 

Matěj VODIČKA, moderátor 
Vyšší Brod jako klášter má nezpochybnitelný význam kulturní jakožto národní kulturní památka, ale přece jenom pro vás ten význam je ještě dalekosáhlejší. 

Milan ZÁLEŠÁK, starosta Vyššího Brodu 
Samozřejmě klášter, aby nastartoval obnovu toho svýho zchátralého majetku, tak založil společnost s ručením omezeným, stavební činnost, klášterní lesy a rybářství. A hlavně v tý pěstební činnosti nebo vůbec v lesích zaměstnává kupu místních občanů, jejich služby si najímají další těžaři a v tý stavební činnosti pracuje většina lidí z Vyššího Brodu a z Loučovic. Teď potom rozhodnutí vrchního soudu se všechno rapidně začlo měnit a samozřejmě klášter má obavu, co bude dál. 

Matěj VODIČKA, moderátor 
Po zamítnutí žaloby u Krajského soudu v Českých Budějovicích se Lesy České republiky odvolaly k Vrchnímu soudu v Praze, který svým posledním rozsudkem rozhodl, že řád na zmíněné tisíce hektarů lesa nemá restituční nárok. Proč? To vysvětluje mluvčí státního podniku Eva Jouklová. 

Eva JOUKLOVÁ, mluvčí Lesy ČR 
Vycházíme z archivních dokumentů. Plyne z nich, že stát konfiskoval majetek cisterciáckého opatství Vyšší Brod na základě Benešových dekretů. Majetek tedy patří státu, což vrchní soud také potvrdil. Konfiskace majetku státem podle Benešových dekretů je zásadní zákonnou překážkou pro vydání majetku, ten patří státu. Dohledali jsme v archivech konfiskační výměry, které jasně prokazují nárok státu na tento majetek. 

Matěj VODIČKA, moderátor 
Pražský vrchní soud dal prvostupňové instanci v mnoha ohledech zapravdu. Jeho závěry ale nejsou v konečném důsledku rozhodující, říká mluvčí vrchního soudu Simona Heranová. 

Simona HERANOVÁ, mluvčí Vrchního soudu v Praze 
Pro takto konfiskované věci zákon o majetkovém vyrovnání stanoví výslovně nepřípustnost vydání. Ono jde o explicitní výlukový důvod uvedený § 8 odstavec 1 písmeno H tohoto zákona. A ten vylučuje takzvanou naturální restituci, tedy vrácení přímo konfiskovaného majetku, a to i za předpokladu, že by byly shledány skutečnosti vedoucí k majetkovým křivdám. 

Matěj VODIČKA, moderátor 
Co to znamená výlukový důvod? A jakým způsobem lze chápat závěry pražského vrchního soudu? Nejen na tyto otázky odpovídá spoluautor zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi Jakub Kříž, advokát a vysokoškolský pedagog. V rámci své praxe sám před soudy hájí několik církevních subjektů. Proto je třeba upozornit, že není nestranným odborníkem. Problematika Benešových dekretů je podle něj složitější a je nutné jí chápat v širších souvislostech. 

Jakub KŘÍŽ, advokát a vysokoškolský pedagog 
Je třeba si uvědomit, že Benešovy dekrety byly vydány v roce 1945. To znamená na jejich realizaci bylo relativně málo času. 25. února 48 nastupuje komunistický režim. Jinými slovy, pokud některé okresní národní výbory Benešovy dekrety zneužívaly, vykládaly je protiprávně a používaly je jako nástroj perzekuce, tak po 25. únoru už nebylo možné se proti takové svévoli, takové zvůli bránit. Pokud by nenastoupil komunistický režim, tak ty zmatky by se samozřejmě vyřešili soudním přezkumem. Nejvyšší správní soud do roku 48 vydal několik rozhodnutí, kterými rušil rozhodování národních výborů v dekretálních záležitostech. Ale po roce 48 již jaksi byl decimován, v roce 1950 byl naprosto zrušen... 

Matěj VODIČKA, moderátor 
A přesně tato situace tedy postihla i onen vyšebrodský klášter? 

Jakub KŘÍŽ, advokát a vysokoškolský pedagog 
Ta situace je, řekl bych, velmi paradoxní. V roce 41 o majetek řád přišel jakožto živel nepřátelský německé říši. Potom v roce 1945 existoval pokus o konfiskaci majetku, ovšem ten byl Nejvyšším správním soudem v září 1947 zrušen. To znamená v podmínkách demokratického právního státu konfiskace byla zrušena. Ovšem po 25. únoru 48 tu je nový pokus o konfiskaci a ten již samozřejmě zrušen nebyl. Současně tehdy komunistická moc...jeden orgán jaksi sepsal onen konfiskační výměr, jiný postupoval podle zákona o revizi pozemkové reformy, což byl jiný případ odnímání půdy, který jaksi vylučoval konfiskaci. Je vidět, že tehdejší státní orgány si nedělaly vůbec žádné starosti s tím, jakým způsobem církvi majetek vezmou, protože si byly jisti svojí pozicí. Čili tu právní argumentaci příliš neprohlubovaly, prostě majetek vzaly. 

Matěj VODIČKA, moderátor 
Pokud nějaká fyzická osoba přišla o majetek před únorem 48, konfiskace tím byla podle soudu prokázaná. Pokud naopak stát majetek zkonfiskoval až v době komunistického totalitního režimu, tak bylo nutné tento pokus přezkoumat, zda nešlo o mocenské zneužití Benešových dekretů. Jakým způsobem se k tomu staví pražský vrchní soud ve vztahu k případu vyšebrodského opatství a Lesů České republiky? 

Jakub KŘÍŽ, advokát a vysokoškolský pedagog 
Vrchní soud říká, že v případě církví tento test již aplikovat nelze, a to znamená, že i pokud po 25. únoru 1948 dojde ke zneužití, jaksi ke zjevnému zneužití dekretů, nelze to již vzít v úvahu. Jestliže se vyskytne, řekněme, jakákoliv listina orgánů veřejné moci, která naznačuje, že existuje pokus majetek konfiskovat po roce 1948, nemá být takový majetek v rámci majetkového vyrovnání s církvemi vydán. Ale ta klíčová otázka, která se posuzuje, ta není, zda došlo ke konfiskaci či nikoliv. Vrchní soud opakovaně říká, že on nepřezkoumává konfiskaci, on není povolán k tomu, aby přezkoumával, zda ke konfiskaci skutečně došlo či nikoliv, zda byla oprávněná či nikoliv. On pouze přezkoumává, zda jsou naplněny takzvané výlukové důvody, ten výlukový důvod podle zákona o majetkovém vyrovnání církvemi. A on tvrdí, že tak, jak zákonodárce nastavit koncepci zákona o majetkovém vyrovnání, tak vlastně i protiprávní konfiskace je důvodem pro to, aby se majetek nevrátil. 

Matěj VODIČKA, moderátor 
A pražský vrchní soud tedy tuto paradoxní situaci, řekněme, dává za vinu Poslanecké sněmovně, respektive zákonodárcům, kteří zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi vytvářeli? Chápu to správně? 

Jakub KŘÍŽ, advokát a vysokoškolský pedagog 
On říká, my pouze vykládáme zákon. A má-li výlukový důvod, který je v zákoně uveden, mít nějaký smysl, tak musí mít pouze ten, který vlastně byl uplatněn v případě cisterciáků z Vyššího Brodu. V opačném případě by ten výlukový důvod vlastně neměl žádný význam, dopadal by na prázdnou množinu případů. 

Matěj VODIČKA, moderátor 
Vysvětlete, prosím, co představují ty zmiňované výlukové důvody? Nebo co to vlastně je takový výlukový důvod? 

Jakub KŘÍŽ, advokát a vysokoškolský pedagog 
Ve chvíli teda, kdy projdeme tím testem majetkové křivdy, tak se ještě zkoumá, zda není naplněný nějaký výlukový důvod. To znamená, majetek se může vydat, ale ještě zkoumáme, zda například se tam nechystá stavba dálnice. To je častý případ jaksi. Nebo se na tom pozemku v mezidobí vybudovala nějaká stavba, jedná se o zastavěný pozemek. Nebo se ten pozemek stal jaksi součástí vojenských újezdů. Zákon vyjmenovává několik jaksi případů, kdy i když jsou splněny podmínky pro vydání, tak nastoupí tyto takzvané výlukové důvody, které to vydání nakonec efektivně znemožní. A jedním z těch výlukových důvodů je, že se jedná o věc zkonfiskovanou podle dekretu prezidenta republiky. A vrchní soud jaksi říká, že aby zjistil, zda se jedná o věc konfiskovanou, nemůže provádět přezkum toho, zda ke konfiskaci došlo po právu nebo proti právu. Když to zjednoduším, v zásadě mu stačí jakákoliv listina, kde je v záhlaví uvedeno "konfiskuje se podle dekretu". A vrchní soud říká, v takovém případě my už nemůžeme přezkoumávat, ale pouze akceptujeme, že tu existovala jakási konfiskační snaha, postup podle dekretu. I kdyby byl protiprávní, nastupuje výlukový důvod. 

Matěj VODIČKA, moderátor 
A jak vy osobně tedy ten samotný rozsudek vnímáte? 

Jakub KŘÍŽ, advokát a vysokoškolský pedagog 
Je ho chápu tak, že v podstatě reálně teprve dnes dochází k dodatečnému zplatnění protiprávní konfiskace z doby komunistického režimu. Vrchní soud by samozřejmě oponoval tím, že ten, kdo zplatnil tu konfiskaci, není vrchní soud ale parlament, který vložil do zákona o majetkovém vyrovnání tak divně neodborně napsaný výlukový důvod. 

Matěj VODIČKA, moderátor 
Může podle vás tento rozsudek způsobit nějaký precedent i ve vztahu vlastně k těm ostatním církevní majetkovým sporům? 

Jakub KŘÍŽ, advokát a vysokoškolský pedagog 
Ono to není první rozhodnutí vrchního soudu v dekretálních záležitostech ve vztahu k církvím. Některé věci v současné době jsou už u Nejvyššího soudu, některé jsou v tuto chvíli již u Ústavního soudu. Ta judikatura k této otázce postupně krystalizuje. Ale myslím si, že tento rozsudek vrchního soudu, o kterém se bavíme, může tu záležitost významně akcelerovat. Velký problém je, že z médií jsem se dozvěděl, že státní pozemkový úřad v Českých Budějovicích vážně uvažuje o tom, že obnoví všechna ostatní řízení, která ve vztahu k cisterciákům z Vyššího Brodu vedl. V tuto chvíli hrozí, že dodatečně otevře již mnoho let pravomocná rozhodnutí. 

Matěj VODIČKA, moderátor 
A takovou věc státní pozemkový úřad Jihočeského kraje může udělat? Neexistuje v tomto případě nějaká promlčecí lhůta? 

Jakub KŘÍŽ, advokát a vysokoškolský pedagog 
Pokud k tomu přistoupí, tak první právní bitva bude přesně o tomto, zda je oprávněn s takovým odstupem znovu otevírat již pravomocně uzavřené věci. Podle mého názoru není. 

Matěj VODIČKA, moderátor 
A na základě čeho tak usuzujete? 

Jakub KŘÍŽ, advokát a vysokoškolský pedagog 
K tomu, aby jaksi došlo k obnově řízení nebo k přezkumu, musí být splněny určité podmínky. A to, že státní pozemkový úřad změní právní názor, to rozhodně není ta z podmínek, která jaksi obnovu řízení nebo přezkum umožňují. 

Matěj VODIČKA, moderátor 
Žalobce, tedy v tomto případě Lesy České republiky, má v tomto konkrétním sporu za to, že archivní listiny dokládají aktivní kolaboraci cisterciáckého opatství z Vyššího Brodu s nacistickým Německem za druhé světové války. Všeobecně je naopak známo, že předválečný opat kláštera Tecelín Jaksch odmítl do kláštera vpustit Adolfa Hitlera a navíc několik mnichů z vyšebrodského opatství za války zahynulo v koncentračních táborech. Jak vy tento výrok, respektive, dá se říct i obvinění, ze strany státního podniku Lesů České republiky vnímáte? 

Jakub KŘÍŽ, advokát a vysokoškolský pedagog 
Já se přiznám, že nevidím do hlavy těch osob, které formulovaly takto příkré soudy. A nevím, jestli si myslí, že ti mniši jezdili do koncentračních táborů na dovolenou. Každopádně je jisté, a to je jaksi nade vší pochybnost prokázané, že tím, kdo konfiskovat majetek Vyššího Brodu, tak to byla tajná státní policie v Linci v roce 1941. To znamená německá říše. Právě proto, že se rozhodla potrestat cisterciácký klášter jako protiněmecký živel. O tom v podstatě ani ten Vrchní soud v Praze nepochybuje, on to přímo uvádí jaksi ve svém rozhodnutí. To je jaksi prokázáno nade vší pochybnost, ty listiny byly přítomny ve spisu jak v průběhu správního řízení, tak navazujícího soudního řízení. Samozřejmě chápu, že státní podnik se snaží majetek ubránit, ale pak je také, řekl bych, nějaká etická otázka, jaké argumenty k tomu použijete, protože to obvinění z kolaborace s nacistickým Německem, to jako důvod nevydání vrchní soud vůbec jaksi nepřipouští. Vůbec se tím nezabývá. To znamená, že ze strany státního podniku Lesy České republiky to je ryzí rétorika. 

Matěj VODIČKA, moderátor 
Mají ještě vůbec cisterciáci šanci, že ty dotčené lesní pozemky někdy dostanou nazpátek? 

Jakub KŘÍŽ, advokát a vysokoškolský pedagog 
Šance bude, pokud řád uspěje s dovoláním, případně s ústavní stížností. Teoreticky, a to teď nedokážu dohlédnout všech souvislostí, teoreticky je možnost také stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva. 

Matěj VODIČKA, moderátor 
Uzavírá advokát a vysokoškolský pedagog Jakub Kříž. Příjemný poslech u dalších pořadů Českého rozhlasu Plus vám přeje Matěj Vodička.