logo Silvarium tisk
FRANTIŠEK KREJČÍ

V poslední době opět vzbudila zájem médií diskuse kolem způsobu péče o lesy v Národním parku Šumava. Překvapivě ji nastartoval vysloužilý politik z Vysočiny, známý svými přesně mířenými větami jakoby cílenými do černého. Asi do něčeho černého od sazí a mouru, který tu stále po sobě zanechává generace budovatelů kouřících komínů.

Stále jakoby přiživována zůstává otázka vztahu člověka – obyvatele střední Evropy – k ostrůvkům původní divoké přírody na Šumavě. Přestože řada renomovaných vědců po celém světě i řada úspěšných evropských příkladů poskytla mnoho informací o správnosti současného postupu ochrany přírody na Šumavě, zůstává občas tato pravda od výše uvedených sazí pošpiněna.

 Populistické fráze, kterými překypuje i petice Zachraňme Šumavu, naznačují, že se jejich autoři nechtějí či nemohou smířit s do očí bijící pravdou, že Česko je původně lesnaté území, které naši předci po tisíciletí či staletí přetvářeli k obrazu svému. Petice připomíná, že žijeme vlastně v bludném kruhu polopravd či zvyklostí přizpůsobených životu závislému v minulosti na výnosech z půdy – lesů, luk, polí či řek a rybníků.

Zbytky původní přírody se proto často zachovaly v horách, mokřadech či v odlehlých oblastech, kam se nepodařilo tyto zvyklosti vyvézt. Posledních takřka 100 let se řada lidí snaží tyto zbytky a jejich nejbližší okolí chránit formou národních parků před jejich úplným zničením. Tato záchrana je dnes obecně považována za vysokou kulturní a etickou hodnotu.

 Za poslední dva roky jsme i Národním parkem Šumava opět po mnoha letech Evropě připomněli, že na rozdíl od některých našich politiků patříme ke kulturní evropské elitě. Že dané slovo platí a že umíme ochránit před lidskou hloupostí a chamtivostí i takový klenot české a evropské přírody, jakým je Šumava.

Při vstupu do EU jsme se totiž k tomu zavázali a natáhli jsme ruku po evropských fondech. Slíbili jsme, že je použijeme v souladu s evropskými směrnicemi. Že dokonce nepoškodíme přírodně hodnotná území svými investicemi podporovanými z těchto fondů a životní prostředí dokonce zkvalitníme.

 Přesto se opět probudil onen „haškovský” syndrom obyvatele české kotliny, aby se pokusil pokazit to, co na Šumavě 18 let buduje stát v podobě národního parku.

 Lidem je sdělováno, že 20 % národního parku sežral kůrovec místo 2 %. Místo toho, že i vývoj kůrovcových souší provází Šumavu hlavně posledních 20 let, se říká, že vše je dílem posledních 2 let.

Jsou i tací, kteří po létech chtějí národní park zmenšovat, aby tak vyhodili oknem práci a peníze, které se do tohoto území investovaly, či dokonce zrušili více než 200 pracovních míst státem vytvořených pro správu území, o které chtějí tito „znalci” současný NP zmenšit.

Národní park je jasně pozitivní věc. Je prokazatelně výhodou pro region typu Šumava. Socioekonomičtí analytici to doložili již před jeho vznikem a platí to i po 15 letech jeho existence. Jde-li někomu skutečně o Šumavu stabilní, spolupracující a citlivě se rozvíjející, pak si kvalitního národního parku váží. Národní park je mnohostranná šance pro nás Šumaváky. Je nutné se naučit ji rozumně využít a nikým si tuto šanci nenechat vzít.

Podobné příležitosti totiž dvakrát nepřicházejí. Jak jste si určitě všimli, pro obyčejné lidi z českých hor už vůbec ne.



Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Do jaké míry by se Vás dotklo případné zrušení adaptační platby?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě