O osud Šumavy mu vůbec nejde, v diskusi neposlouchá názory odpůrců, chce se pouze osvědčit jako vyjednavač.” To, co o Tomáši Chalupovi říkali účastníci kulatých stolů, osvědčil i při interpretaci „přijatelného, prospěšného a životaschopného kompromisu”, za který vydává svůj návrh zákona o Národním parku Šumava.

Přijatelná je pro mě jen otázka lanovky, jedině lanovky jako prostředku k dopravě . Je pro mě nepřijatelný „efekt sněhové koule”, kdy se na povolení stavby koridoru nabalí lyžařský areál a podobně ”, řekl ministr a upozornil i na údajný „fakt, že lanovka pomůže významně omezit silniční dopravu z Přední Zvonkové do lyžařského areálu Hochficht ”. Tolik citace z tiskové zprávy MŽP, ve které se hovoří i o zákonném začlenění koridoru lanovky a s ním také o takzvané evakuační trase pro lyžaře.

Přeloženo do češtiny. Ministr dobře ví, že odborné posouzení vlivu lanovky, koridoru a evakuační sjezdovky by neobstálo před hodnocením odborníků a tak chce jejich stavbu prosadit přímo do zákona. Hodnocení odborníků by tak poslal na smetiště dějin národního parku.

Z grafické přílohy ministrovy zprávy vyplývá, že odjezdová evakuační sjezdovka zčásti využívá průsek pro lanovou dráhu, zároveň se ovšem vyhýbá podmáčeným místům a cennějším porostům. Má tak údajně být zajištěn bezpečný odjezd lyžařů z Hraničníku do prostoru Klápy (komentář viz.dále).

Stavbou koridoru (pro lanovku) a s ním spojené evakuační trasy Klápa – Hraničník v přírodně velmi cenném lesním komplexu Smrčina – Hraničník se už zabývala zpráva zpracovaná EIA Servisem České Budějovice a vyslovilo se k němu i hnutí Calla. Socio-ekonomická analýza EIA i Calla ovšem očekávají, že výstavba evakuační sjezdovky umožní lyžařům sjíždět na českou stranu za občerstvením. Při kvalitních službách lze počítat i s přejezdy rakouských a německých lyžařů. To komentuje Edvard Sequens ze sdružení Calla: „Plánované řešení sjezdovky neodpovídá pouze jejímu nouzovému využití. Navíc si provoz vedle rakouského areálu s večerním lyžováním v budoucnu vynutí i tlak na umělé osvětlení na české straně i na nepochybně nutné noční upravování evakuační sjezdovky. Posouzení vlivu na životní prostředí případného dodatečného osvětlení ovšem neexistuje, a jeho instalace už by už takovým posudkem podmíněna nebyla. Dá se s ní tedy vlastně do budoucna počítat. Z toho všeho ovšem vyplývá, že si možná náš prezident splní svoje toužebné přání a sjezdovku (i když jen „evakuační”) si přece jen sjede.

EIA a Calla dále upozorňují, že na severní české straně se bude sníh držet déle než na jižní rakouské a tak tlak na lyžování v prostoru Hraničník – Kápa zesílí. Calla také nesouhlasí, že by k provozu lanovky mohlo stačit vykácení jen 15,2 m širokého pruhu, protože zákon o drahách vyžaduje ochranné pásmo lanovky minimálně 26,2 m široké. A čtěme dále: „Protože lanovka bude dopravovat i horská kola či běžkaře a předpokládán je i vznik dalších outdoorových aktivit, negativní dopad bude na mnohem širší území a to prakticky na celý pravý břeh Lipna na jedné straně a Trojmezenskou horou na straně druhé. Tento vliv nelze efektivně regulovat, naopak, požadavky na využití území pro rekreační aktivity budou narůstat.”

Co je nejpodstatnější. Zpracovatelé EIA dokumentace došli k závěru, že i pouhá samotná stavba lanovky s plánovanou kapacitou 1540 až 2700 osob za hodinu bude mít výrazně negativní dopady na přírodu. Závěry posudku důrazně poukazují, že stavba by se přímo dotkla Evropsky významné lokality Šumava i Ptačí oblasti Šumava a je v rozporu s evropským systémem ochrany Natura 2000. Navíc bude poškozovat i řadu projektů NP Bavorský les. Trpělivost čtenáře by asi nevydržela výčet všech připomínek, snad postačí jen jmenovat obecně známé živočichy, jejichž existenci má lanovka ohrožovat: tetřev hlušec, rys ostrovid, čáp černý, datel černý, datlík tříprstý, jeřábek lesní, kulíšek nejmenší, sýc rousný, celá řada bezobratlých,... Dalších připomínek k výstavbě lanovky i k návrhu zákona je ovšem podstatně víc...

Zajímavý není ani pohled do katastru nemovitostí a na vlastníky hlavních pozemků pod plánovanou Chalupovou lanovkou, který napoví, kdo a co za návrhem na lanovku stojí. Jeden se sám nazývá „Lenním pánem Šumavy”, druhému říkají „Král Šumavy”. Jsou to největší známí majitelé šumavských pozemků podnikatelé JUDr. Talián a František Šimek.

Ale ještě se vrátím k Chalupovým slovům z úvodu, podle kterých je „fakt, že lanovka pomůže významně omezit silniční dopravu z Přední Zvonkové do lyžařského areálu Hochficht”. To je ovšem jen další ministrova spekulace nebo spíš mystifikace. EIA totiž připomíná, že podobnou analýzu by bylo třeba dodatečně udělat, protože neexistuje a Calla naznačuje, že je otázkou, zda by silniční provoz do Klápy po otevření lanovky dokonce v některých obdobích nenarůstal!

Lze jistě úspěšně pochybovat, že by Chalupa o posudku EIA a hodnocení hnutí Calla nevěděl (to by totiž bylo přímo do nebe volající). Se znalostí výše uvedených skutečností se mně pak těžko můžete divit, že na váhavý titulek mám jedinou odpověď. Řezník, který zkouší svoji sekeru ukrýt pod zástěrou. Jeho interpretaci „prospěšného řešení” vidím jako podvod na veřejnost a zřejmě i na poslance, kteří mají návrh jeho „životaschopného” zákona schvalovat.