Lesy ČR těží dřevo v turisticky atraktivním Českém ráji. Za sebou nechávají zničené cesty, které ovšem neopravují. Nemohou totiž investovat do majetku, na který si dělá nárok šlechtický rod Aehrenthalů.

ČESKÝ RÁJ Dlouhých 22 let potomci šlechtického rodu Aehrenthalů žádají o navrácení majetků v Českém ráji. A zhruba stejnou dobu tu chátrají turistické cesty. Lesy ČR, jako jejich současný většinový vlastník, je totiž neudržují právě proto, že by mohly v restituci připadnout dědicům šlechtického rodu. Přesto ovšem lesáci „ze šlechtického” kácí dřevo.

„Jsou to tisíce kubíků dřeva, které každoročně odvezou,” říká starosta Hrubé Skály Jan Houška. Poukazuje například na těžbu, která aktuálně probíhá na Radči u Valdštejna. Starostovi nevadí, že státní podnik v lesích hospodaří, ale že tu neinvestuje žádné prostředky do údržby cest, kterými ročně projdou desetitisíce turistů. Dokonce ani do těch, které jsou obecní nebo soukromé, a které těžba poškodila. Přitom opakovaným důvodem, proč se o cesty nemohou starat, jsou nedořešené restituce.

„Osm let se s Lesy snažím domluvit, ale vždycky jakékoli dohody vyšuměly. Přitom nechceme investice do nových cest, ale jen aby se nedevastovalo to stávající. Ničeho jsme však nedosáhli,” tvrdí Houška.

Jenže to vypadá, že návštěvníci Českého ráje hned tak po udržovaných cestách chodit nebudou. „Podle posledních informací ze Státního pozemkového úřadu by měl příslušný soud o restitucích rozhodovat v září letošního roku," říká Zbyněk Boublík, mluvčí Lesů ČR ke šlechtickým žádostem. Podle něj omezuje případná restituce státní podnik podobně, jako obce, které nemohou plánovat svůj rozvoj. A dokud soud nerozhodne, žádné větší investice do turisticky atraktivní oblasti nepřijdou.

Většinu cest, které dnes vedou v lesích Hruboskalska, před třiceti lety zakládal Zdeněk Brožek jako místní lesní správce. Teď ho mrzí pohled na stezky plné výmolů. „Nikdo to neřeší, nikdo si toho nevšimne. Vytěží, nechají téct vodu po cestě a za dva roky je to úplně vymleté,” ukazuje na stezku u Kořenského pramene, jen pár stovek metrů od bývalých lázní. Tady si eroze vyhloubila asi třiceticentimetrovou rýhu. A kousek dál podemlela mostek. Nebo trasa do Pelešan za sedmihorským kempem: je dávno obnažená na spodní vrstvu a krajnice se propadají. Dokud však potomci Aehrenthalů žalobu nestáhnou, cesty se nezlepší.

Turnovský občanský aktivista Josef Kunetka se restitučními nároky šlechtických rodů zabývá takřka čtvrtstoletí a nevěří, že by Aehrenthalové mohli dostat majetek zpět: „Zkoušejí, žádají, ale majetkově to nemohou získat. Nebo je to minimálně velmi nepravděpodobné,” říká. Kunetka dokonce tvrdí, že Aehrentalové už byli odškodněni Německem, jako částeční starorakouští občané.

Majetek rodu byl zkonfiskován na základě takzvaných Benešových dekretů v roce 1945. Johan Aehrenthal byl během války občanem německé říše a po válce mu bylo jako starorakušákovi vráceno rakouské občanství. Už v roce 1992 požádala rodina žijící v Rakousku o vydání zámku Hrubá Skála, hradu Valdštejn, Lázní Sedmihorky a dvou tisíc hektarů lesních pozemků, které zabírají podstatnou část Chráněné krajinné oblasti Český ráj.

Už v roce 1992 požádali šlechtici žijící v Rakousku o vydání zámku Hrubá Skála, hradu Valdštejn, Lázní Sedmihorky a dvou tisíc hektarů lesních pozemků.