Šárka FENYKOVÁ, moderátorka
Česko čelí nejhorší kůrovcové kalamitě ve své novodobé historii. Ministerstvo zemědělství tento týden oznámilo, že kalamita postihla sedm krajů, od středu republiky směrem k východu. Veškeré síly se tak mají soustředit na vyhledávání a aktivní likvidaci kůrovce. Ministerstvo povolilo odložit těžbu souší a také posunulo lhůty pro zalesnění, do debaty se zapojují i vědci z České zemědělské univerzity. Podle nich budou kůrovcové kalamity v budoucnu ještě intenzivnější a proto je důležité klást důraz na přirozenou rychlou obnovu na víc než boj s kůrovcem. Tématu se teď budeme věnovat s Petrem Zahradníkem z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. Dobrý večer. Předpokládám, že jiný bude přístup v hospodářském lese a jiný v chráněných krajinných oblastech a národních parcích od zásahových zónách nemluvě, ale lze obnovu upřednostňovat před bojem s již existujícím problémem nebo to musí jít ruku v ruce?
Petr ZAHRADNÍK, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti
Samozřejmě je tam rozdíl mezi hospodářskými lesy a zvláště chráněnými územími existuje a je třeba ho respektovat. Na druhou stranu, když jste se ptala, jestli budeme nějakým způsobem rozlišovat boj proti kůrovci a následné zalesňování, ono to jde ruku v ruce. Musíme už dopředu vědět, že vlastně ten kůrovec je počátek nějakého problému, který musíme následně řešit a tím bude právě to zalesňování.
Šárka FENYKOVÁ, moderátorka
Kůrovcová kalamita už trvá několik let. Podařilo se díky tomu třeba najít nějakou novou metodu, jak účinněji bojovat s tímto broukem?
Petr ZAHRADNÍK, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti
My jsme se vlastně od toho roku 2015 potýkali s kalamitami v různých obdobích, které se pohybovaly někdy kolem maximálně dvou milionů metrů krychlových. Vloni jsme měli už 15 milionů metrů krychlových, to znamená, že ty tradiční metody, které jsme používali, už nejsou úplně dostatečné, protože musíme velice rychle asanovat velké množství kůrovcového dříví. Proto byla hledána možnost, jak provádět asanaci hromadnou, v současné době máme tři metody. Jednak je to ochrana skládek insekticidní sítí, dále je to technologie Merkata a potom je to submikace pomocí etgandy, trilu, což je taková specifická záležitost, která se vyvíjela především pro země, odkud se vyváží velké množství dříví. To se dá skutečně u nás uplatnit u abnormálně velkých skládek. Ty první dvě metody jsou vhodné pro ty střední i menší vlastníky lesů.
Šárka FENYKOVÁ, moderátorka
Dřív byla kůrovcová kalamita záležitostí především Šumavy. Tam je teď situace lepší, dokonce bezzásahových zónách dochází k postupné obnově lesa. Lze něco z těch zkušeností ze Šumavy přenést do jiných lesů v zemi?
Petr ZAHRADNÍK, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti
Já bych to takhle úplně neřekl. Ona v podstatě ta situace je na Šumavě z dnešního pohledu se může zdát být lepší,ale v tom vrcholném období se to v podstatě rovnalo zhruba tomu, co máme dneska v těch ostatních lesích, když to přepočteme na hektar smrkových lesů. Myslím si, že prostě porovnávat situaci na Šumavě s hospodářskými lesy skutečně nejde, protože tam šlo o něco jiného. Tam jsou skutečně lesy v národním parku, kde tenkrát to v podstatě znamenalo případně i ohrožení okolních lesů, ale dneska hovořit o situaci na Šumavě a o situaci v hospodářských lesích není úplně jaksi, abych tak řekl, to pravé ořechové.
Šárka FENYKOVÁ, moderátorka
Čili nelze to spojovat.
Petr ZAHRADNÍK, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti
Nelze to spojovat, rozhodně ne.
Šárka FENYKOVÁ, moderátorka
Míní Petr Zahradník z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. Děkujeme za váš čas, na slyšenou.
Česko čelí nejhorší kůrovcové kalamitě ve své novodobé historii. Ministerstvo zemědělství tento týden oznámilo, že kalamita postihla sedm krajů, od středu republiky směrem k východu. Veškeré síly se tak mají soustředit na vyhledávání a aktivní likvidaci kůrovce. Ministerstvo povolilo odložit těžbu souší a také posunulo lhůty pro zalesnění, do debaty se zapojují i vědci z České zemědělské univerzity. Podle nich budou kůrovcové kalamity v budoucnu ještě intenzivnější a proto je důležité klást důraz na přirozenou rychlou obnovu na víc než boj s kůrovcem. Tématu se teď budeme věnovat s Petrem Zahradníkem z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. Dobrý večer. Předpokládám, že jiný bude přístup v hospodářském lese a jiný v chráněných krajinných oblastech a národních parcích od zásahových zónách nemluvě, ale lze obnovu upřednostňovat před bojem s již existujícím problémem nebo to musí jít ruku v ruce?
Petr ZAHRADNÍK, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti
Samozřejmě je tam rozdíl mezi hospodářskými lesy a zvláště chráněnými územími existuje a je třeba ho respektovat. Na druhou stranu, když jste se ptala, jestli budeme nějakým způsobem rozlišovat boj proti kůrovci a následné zalesňování, ono to jde ruku v ruce. Musíme už dopředu vědět, že vlastně ten kůrovec je počátek nějakého problému, který musíme následně řešit a tím bude právě to zalesňování.
Šárka FENYKOVÁ, moderátorka
Kůrovcová kalamita už trvá několik let. Podařilo se díky tomu třeba najít nějakou novou metodu, jak účinněji bojovat s tímto broukem?
Petr ZAHRADNÍK, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti
My jsme se vlastně od toho roku 2015 potýkali s kalamitami v různých obdobích, které se pohybovaly někdy kolem maximálně dvou milionů metrů krychlových. Vloni jsme měli už 15 milionů metrů krychlových, to znamená, že ty tradiční metody, které jsme používali, už nejsou úplně dostatečné, protože musíme velice rychle asanovat velké množství kůrovcového dříví. Proto byla hledána možnost, jak provádět asanaci hromadnou, v současné době máme tři metody. Jednak je to ochrana skládek insekticidní sítí, dále je to technologie Merkata a potom je to submikace pomocí etgandy, trilu, což je taková specifická záležitost, která se vyvíjela především pro země, odkud se vyváží velké množství dříví. To se dá skutečně u nás uplatnit u abnormálně velkých skládek. Ty první dvě metody jsou vhodné pro ty střední i menší vlastníky lesů.
Šárka FENYKOVÁ, moderátorka
Dřív byla kůrovcová kalamita záležitostí především Šumavy. Tam je teď situace lepší, dokonce bezzásahových zónách dochází k postupné obnově lesa. Lze něco z těch zkušeností ze Šumavy přenést do jiných lesů v zemi?
Petr ZAHRADNÍK, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti
Já bych to takhle úplně neřekl. Ona v podstatě ta situace je na Šumavě z dnešního pohledu se může zdát být lepší,ale v tom vrcholném období se to v podstatě rovnalo zhruba tomu, co máme dneska v těch ostatních lesích, když to přepočteme na hektar smrkových lesů. Myslím si, že prostě porovnávat situaci na Šumavě s hospodářskými lesy skutečně nejde, protože tam šlo o něco jiného. Tam jsou skutečně lesy v národním parku, kde tenkrát to v podstatě znamenalo případně i ohrožení okolních lesů, ale dneska hovořit o situaci na Šumavě a o situaci v hospodářských lesích není úplně jaksi, abych tak řekl, to pravé ořechové.
Šárka FENYKOVÁ, moderátorka
Čili nelze to spojovat.
Petr ZAHRADNÍK, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti
Nelze to spojovat, rozhodně ne.
Šárka FENYKOVÁ, moderátorka
Míní Petr Zahradník z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. Děkujeme za váš čas, na slyšenou.
