Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Posloucháte Český rozhlas Plus a pořad Den podle... To máte cihly, tvárnice, překlady... lamentoval stavitel chalupy ve známé komedii Na samotě u lesa. Starosti spojené se stavbou domu máme i dnes. Hodně z domů ale místo cihel a tvárnic shání trámy, prkna a palubky. Údaje Českého statistického úřadu prozrazují, že Češi stále raději staví ze dřeva. Počet nově postavených dřevostaveb se každoročně zvyšuje a tento trend trvá posledních deset let. Po důvodech pátrala naše kolegyně Eva Rajlichová. V úvodu příspěvku se zeptala jednoho z nových majitelů dřevostavby, proč se rozhodl právě pro tento materiál.
Jan ZLATNÍK, obyvatel montovaného domku
--------------------
Rozhodla informace od toho dodavatele, že to, ta dřevostavba je postavena daleko rychleji, než zděný dům.
Eva RAJLICHOVÁ, redaktorka
--------------------
Popisuje Jan Zlatník, který bydlí v montovaném domku na Praze-východ. S tímto typem bydlení je spokojený, jen příště víc promyslel akustiku.
Jan ZLATNÍK, obyvatel montovaného domku
--------------------
Do dřevostavby bych určitě příště dal jakoby těžkou podlahu i do patra. Ono to jde, to jsme zjistili až později, a tím by se ten kročejový hluk měl o dost snížit. Takže tohlencto je trochu nevýhoda, že je slyšet skutečně kroky z podkroví do přízemí, to ano.
Eva RAJLICHOVÁ, redaktorka
--------------------
Češi mají o rodinné domy s dřevěnou nosnou konstrukcí v posledních deseti letech čím dál větší zájem. Jen pro příklad, z celkového počtu dokončených staveb v roce 2015 jich bylo víc než třináct procent, jak ukazují statistiky.
Kamil TRGALA, Česká zemědělská univerzita
--------------------
Hlavně je to pozitivní zkušenost těch uživatelů, kteří tu informaci šíří dál, a potom mezi tou mladší generací už není tolik těch zábran, které měly v sobě ty generace starší, a často i pořád ty rodiče přesvědčí ty děti, aby nestavěly dřevostavbu, ale cihelný dům, že to je prostě nějaký pevnější materiál a odolnější, ale ono to dneska úplně až tak ani neplatí.
Eva RAJLICHOVÁ, redaktorka
--------------------
Vysvětluje Kamil Trgala z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity. Vhodným materiálem na takové stavby je podle něj smrk.
Kamil TRGALA, Česká zemědělská univerzita
--------------------
Ty kmeny smrku jsou rovné a dobře se opracovávají, dobře se z toho vyrábí konstrukční řezivo. Tam je právě důležité spíš jakým způsobem se s tím materiálem zachází, než se dostane do té stavby. Dneska je standard u těch firem, které se věnují dřevostavbám používat technicky vysušené řezivo, které je ohoblované, má sražené hrany.
Eva RAJLICHOVÁ, redaktorka
--------------------
Nejvíc rodinných domů, dřevostaveb, vyrostlo předloni ve Středočeském kraji. Jejich největší podíl byl v kraji Libereckém. Tady lidé stavěli hlavně sruby a roubenky. V Moravskoslezském pak naopak vedl lehký rámový skelet. Eva Rajlichová, Český rozhlas.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
No a příspěvek poslouchal Aleš Brotánek, architekt, který se dlouhodobě věnuje ekologickým trendům při stavbách domů, zvláště pak pasivním domům. Dobrý podvečer.
Aleš BROTÁNEK, architekt
--------------------
Dobrý večer.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké další materiály pro stavbu domu byste pro zájemce o ekologické bydlení doporučil vy?
Aleš BROTÁNEK, architekt
--------------------
No, vy jste teď dala dohromady dva pojmy. Ekologické a materiály. Pokud máme sledovat, co je nejekologičtější, tak největší spotřeba energie je na provoz domu, tudíž je důležitější, aby ta spotřeba při provozu, při užívání byla minimální, a pak teprve má smysl uvažovat i o té materiálové stránce, to znamená použít materiály, které mají menší ekologickou stopu. Ale dřevostavby jsou výhodné pro ty energicky efektivní stavby, kterým se říká pasivní, v tom, že umějí nám tu, ten návrh optimalizovat, to znamená, dát tam prostor vytvořit pro tolik izolace, kolik je zrovna potřeba na tom konkrétním místě. A tady v tom bych viděl největší sílu dřevostaveb.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžete, prosím, připomenout, jak je to s cenou dřevostavby oproti klasickému domu, řekněme zděnému, cihlovému domu?
Aleš BROTÁNEK, architekt
--------------------
Co máte na mysli tím klasický zděný?
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ono asi každý dům je jiný, že jo? Tak v každém případě, jak se tyhlety dřevostavby vyplácejí finančně? Tak.
Aleš BROTÁNEK, architekt
--------------------
Já myslím, že z hlediska nákladů, jestli stavím zděný nebo dřevostavbu, tam není zásadní, zásadně velký rozdíl. To, co má na cenu největší vliv, je velikost domu. To znamená, čím větší dům si chci stavět, tak bude vždycky dražší, a bez ohledu na to, jestli bude pasivní dřevostavba nebo zděná. Ale druhá věc je, co, tu cenu dělá luxusní zařízení, ale na konci je právě ten optimalizovaný návrh, abych tam neměl nic zbytečně. Aby tam bylo všeho, jenom, co je nezbytně nutné. A to je právě ten koncept pasivního domu, kde ten poměr cena-výkon, kvalita bydlení, byt a jeho pohodlí byla co nejlepší vůči té ceně. A z tohohletoho pohledu je právě ta dřevostavba výhodná.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co je, co je důležité a co je nezbytné pro dlouhodobou údržbu dřevostavby? Do čeho musí majitel nejčastěji investovat?
Aleš BROTÁNEK, architekt
--------------------
No, do dobrého návrhu, nebo použití té konstrukce, aby byla bezpečná. Pod tím, co dneska se míní dřevostavba, to je poměrně široká paleta konstrukcí. A některé v kombinaci třeba dřevostavba s polystyrenem na zateplení, to si myslím, že jsou stavby na hraně, na hranici nebezpečnosti. Takže aby ten návrh byl bezpečný v tom smyslu, že se v něm nemůže kondenzovat vlhkost, a jediné, co dřevostavbu může zničit je, že by vám začala zevnitř degradovat hnilobou. Ale dobře navržená dřevostavba si dovolím říct, že může bejt bezpečnější a životaschopnější než zděná stavba.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
A pokud jde o řekněme výdrž takového domu oproti zděnému, cihlovému domu?
Aleš BROTÁNEK, architekt
--------------------
Výdrž...
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
... Řekněme životnost, tak.
Aleš BROTÁNEK, architekt
--------------------
Životnost u materiálů, kde se používají přírodní izolace na bázi foukané celulózy nebo slámy, konopí, tak ty jsou mnohem bezpečnější v tom, že ony umějí s tou vlhkostí v konstrukcích pracovat a vyvádět ji ven. Takže tam si dovolím tvrdit, že jsou bezpečnější a tudíž i trvanlivější než zděný stavby.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená, kdybyste to měl vyjádřit na roky, tak jak dlouho vydrží takové stavby? Kolik let? Kolik generací, řekněme.
Aleš BROTÁNEK, architekt
--------------------
To je takový zjištění. Já si myslím, že ty stavby musejí vydržet tak dlouho, dokavaď jsou schopny sloužit tomu našemu životnímu stylu, a ten se mnohdy mění rychlejc než životnost domu, takže jako sto let životnost dřevostavby si myslím, že není nic nereálného. Ale za těch sto let my budem potřebovat ty domy přestavět, protože budem potřebovat možná jiný, jiné vlastnosti. Ale ta dřevostavba jde přestavět mnohem snáz než ty zděný stavby.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Architekt Aleš Brotánek, děkuju za rozhovor. Na shledanou.
Aleš BROTÁNEK, architekt
--------------------
Těšilo mě. Hezkej den.
Žádný komentářPřidat do složkyRychlý exportRychlý tiskZpět
Předchozí zpráva
