Letos se lýkožrout smrkový začal rojit zhruba o měsíc později, protože mu nepřálo počasí. Většinou se rojí kolem 20. dubna. Generální ředitel státního podniku Lesy ČR Daniel Szórád na nedávné tiskové konferenci řekl, že díky tomu by v letošním roce mohla být jenom dvě kůrovcová rojení místo tří, případně až čtyř, která se mohou vyskytnout v suchých letech. Největší problém i letos bude podle něj na střední a severní Moravě.
Loňský rok byl rozšířením kůrovce extrémní, lesníci čelili kůrovcové kalamitě. Kůrovcového dříví se loni vytěžilo přes 2,4 milionu metrů krychlových, meziročně dvakrát tolik. Szórád uvedl, že letos se za první čtyři měsíce vytěžilo 283 000 metrů krychlových kůrovcového dříví, ve stejném období vloni to bylo přes 500 tisíc. Situaci tak vidí o něco lépe než v uplynulých dvou letech.
Boj s kůrovcem je jednou z priorit státního podniku, který do ochranných opatření letos investoval meziročně o pětinu více, celkem 172 milionů korun. Nejvíce obranných opatření proti škůdci je přitom ve Slezsku a na severní Moravě, kde jsou lesy nejvíce ohroženy kůrovcem. Zvýšenou pozornost však kůrovci věnují lesníci v celé zemi. Druhým rokem se také podílejí na inovativním projektu Kůrovcové info -www.kurovcoveinfo.cz, který informuje o vývoji kůrovců on-line. Kůrovcem napadené stromy většinou ve státních lesích spravovaných Lesy ČR asanují dodavatelské firmy. V souladu se zákonem o lesích musí zpracovat nahodilou těžbu přednostně. „Pokud naši smluvní partneři vytěží a odvezou napadené dříví z lesa v termínu, motivujeme je bonusy. Za neplnění této povinnosti jim naopak hrozí sankce. Vše je zakotveno ve smlouvě, a to už od roku 1995. Nejde o nic nového," dodal Szórád. Situace je v posledních letech pro lesníky i těžební společnosti složitá zejména v okolí Města Albrechtice, Bruntálu, Vítkova a Šternberků, kde kvůli klimatickým změnám chřadnou smrkové porosty. Kvůli velkému objemu dříví, které je třeba nutně zpracovat, se právě na severní Moravě těžaři potýkají s nedostatkem lidí, přibližovacích kapacit i s odbytem dříví. „Záleží na počasí, zda se nám podaří také v kalamitních oblastech snížit počet napadených stromů, i když to nebude v normálu jako na většině území České republiky. Zatím nám počasí přeje," dodal Szórád.
Lesy zároveň řeší i problém s používáním silniční infrastruktury, která na Moravě trpí kvůli nadměrnému používání při těžbě kůrovcového dřeva. Podle Szóráda podnik nemůže investovat do cizích komunikací, které nevlastní. Jako problém to však vnímá. „Řádně platíme daně, včetně silniční," řekl. Podle něj by se měla do problematiky vložit ministerstva a vláda a rozhodnout, co se s malými silnicemi udělá. Lesy by mohly platit na infrastrukturu i více, ale pak by neodváděly tolik peněz do státního rozpočtu. Podnik ročně investuje zhruba 400 milionů korun jenom do oprav cest, plánuje odkupovat další, které používá. Ty by pak opravovat mohl. Problém je ale systémový, Szórád říká, že stát by měl najít nějaké nové řešení.
Dokončují zalesňování
Lesy ČR dokončují na Šumpersku a Orlickoústecku také zalesňování ploch po kalamitě z července 2015. Před dvěma lety silný vítr poškodil 245 000 metrů krychlových dřeva. Na 480 hektarech dělníci vysázejí asi dva miliony stromů, řekl dnes novinářům lesní správce René Šebek. „Přibližně 50 procent je smrku, 40 procent buku a deset procent dalších dřevin, jako je třeba především jedle, něco málo klenu, na mokrá stanoviště olše, sem tam nějaký jilm a lípa, občas na zpestření třešeň," sdělil Šebek. Silná bouře v noci na 8. července 2015 pokácela v porostech Lesů České republiky na Šumpersku a Orlickoústecku přibližně 245 000 krychlových metrů dřeva. Místy museli lesníci v nepřístupných terénech těžit i pomocí lanovek a koní. Odbyt dřeva určeného na vlákninu pro výrobu celulózy komplikovala dlouhodobá výluka na železnici. Škody státní podnik vyčíslil na 120 milionů korun. Podle výrobně-technického ředitele Lesů ČR Václava Lidického vznikla snížením kvality dřeva ztráta 68 milionů korun. Za opravu poškozených lesních cestami podnik zaplatil 14 milionů, vlastní sazenice a výsadba budou stát 28 milionů korun.
Plochy se začaly zalesňovat vloni na jaře. Většina škod vznikla na Šumpersku, na Orlickoústecku jich byla asi čtvrtina. Lesy ČR požádaly kvůli mimořádnému rozsahu kalamity o 22 milionů korun z evropské dotace, žádost je nyní ve schvalovacím řízení.
Zájem o nákup pozemků
Podle Szóráda státní podnik Lesy ČR vydal v různých restitucích již 500 tisíc hektarů lesa. V rámci církevních restitucí to bylo 130 tisíc hektarů. Tento majetek by velmi rád nahradil. Proto vítají případnou nabídku lesních pozemků. Státní podnik uvažuje i o nákupů 10 tisíc až 15 tisíc hektarů lesů v Rumunsku. Investice by mohla dosáhnout jedné až 1,5 miliardy korun. Generální ředitel podniku na tiskové konferenci řekl, že tento nákup je možný jen za výhodných podmínek. Pokud nenastanou, nakupovat se nebude, řekl. Vytipované konkrétní pozemky však firma zatím nemá. Podnik aktuálně přemýšlí také o koupi 3000 hektarů lesů na Slovensku blízko hranic. „Zajímáme se o majetek jedné společnosti, která je v konkurzu, má 3000 hektarů na slovenské straně, prakticky na hranicích," řekl Szórád. Podle něj se podnik snaží nakupovat pozemky hlavně v České republice a na Slovensku, svůj zájem o pozemky také deklaruje na různých fórech. Přesnou částku, kolik by chtěl investovat, ale zatím nezná. „Dojednání obchodu potrvá několik měsíců a za tu dobu potřebnou částku vyčleníme z rozpočtu," dodala mluvčí podniku Eva Jouklová. Kdyby například byla příležitost nakoupit lesy v okolí Banátu, kde žije početná česká komunita od počátku 19. století v několika ryze českých vesnicích, bylo by to skvělé, řekl dále Szórád. V Rumunsku ročně přiroste 25 milionů metrů krychlových dřeva, vytěží se ho 18 milionů kubických metrů.
Podnik, který vlastní zhruba polovinu českých lesů, také už déle než dva roky hledá kupce na prodělečnou teakovou plantáž v Nikaragui. Loni Lesům ČR klesl hrubý zisk meziročně skoro o čtvrtinu na téměř pět miliard korun.
Vyšší hrubý zisk
Státní podnik v letošním prvním čtvrtletí zvýšil hrubý zisk meziročně o 7,5 procenta na 1,72 miliardy korun. Vloni za stejné období to bylo 1,59 miliardy korun. V růstu zisku se kladně projevilo zvýšení těžby o 5,7 procenta na 1,86 milionu metrů krychlových dřeva. Tržby Lesů ČR za vlastní výrobky a služby vzrostly o4,6 procenta na 2,72 miliardy korun.
Lesy ČR vykázaly vloni auditovaný hospodářský výsledek před zdaněním 4,98 miliardy korun. Tržby podniku loni dosáhly 10,9 miliardy korun při těžbě 8,1 milionu metrů krychlových dřeva. Více než polovina přitom pocházela z kůrovcových, větrných a jiných kalamit. Dříví se tedy prodávalo za nižší ceny," vysvětlil generální ředitel státního podniku Daniel Szórád.
