ČESKÉ BUDĚJOVICE Ve sporu o způsob ochrany přírody na Šumavě padl po čtyřech letech zásadní soudní rozsudek. Městský soud v Praze totiž zamítl žalobu šumavských obcí na exministra životního prostředí Martina Bursíka. V té se obce domáhaly zrušení Bursíkova rozhodnutí o ponechání horských smrčin v národním parku ryze přírodnímu vývoji bez zásahů člověka proti kůrovci.

Starostové argumentovali tím, že ministr neměl k takovému kroku oporu v zákoně, rozhodl autoritativně a bez ohledu na názor obecních samospráv. Soud se však s touto argumentací neztotožnil a žalobu zamítl jako nedůvodnou. Podle soudu mělo ministerstvo právo rozhodnout, která část parku zůstane po orkánu Kyrill v roce 2007 ponechána přírodnímu vývoji. „Já z toho mám pochopitelně radost, protože se prokázalo, o čem jsem nikdy nepochyboval. Tedy že jsme po orkánu Kyrill na Šumavě postupovali v souladu se zákonem,” řekl Martin Bursík. Hněv starostů „Takový rozsudek bohužel leccos vypovídá o stavu českého soudnictví. Je to příklad naprostého pošlapání principu občanské společnosti,” rozohnil se starosta šumavské Modravy Antonín Schubert.

Soud totiž podle něj prakticky dospěl k závěru, že lidé žijící v parku nemohou mluvit do toho, co se děje v jejich okolí. „Když se jedná třeba o plánovanou těžbu břidlicového plynu nebo stavbu úložiště jaderného odpadu, stát se dotčených obcí ptá na názor, vyžaduje jejich souhlas. Na Šumavě se ale asi nikoho ptát nemusí,” uvedl starosta Schubert. Bursíkovo rozhodnutí přitom mělo podle něj obrovský dopad na život v obcích. Protože ministr po orkánu Kyrill nechal ležet polomy v horských smrčinách, kůrovec se z nich začal rozšiřovat i do okolních lesů. Kvůli brouku se tak muselo kácet v nižších polohách. „Z bezprostředního okolí šumavských obcí tak doslova mizí tisíce stromů, které se tam mohly zelenat dalších sto let,” tvrdí starosta Schubert.

Jaromír Bláha z Hnutí Duha oponuje, že obce nemohou argumentovat tím, že v rozhodování o stavu přírody ve svém okolí mají menší práva než lidé, v jejichž sousedství se má třeba těžit břidlicový plyn. „Orkán by změnil životní prostředí na Šumavě tak jako tak. Pokud by se v horských smrčinách dřevo těžilo a odváželo, znovu by vznikaly holiny otevírající cestu větru do sousedních porostů. Právě po Kyrillovi se ukázalo, že největší škody vítr způsobil právě v místech, kde se za minulého vedení parku intenzivně lesnicky zasahovalo,” tvrdí Jaromír Bláha. Soud ve dvanáctistránkovém zdůvodnění rozsudku také říká, že v parku jsou ze zákona zájmy ochrany přírody nadřazeny nad zákony upravující hospodářské využívání lesů. Apokud nastane mimořádná situace jako třeba orkán Kyrill, může ministerstvo na základě svých expertiz rozhodnout o tom, že v chráněném území se nebude lesnicky zasahovat. Připomínky obcí ministerští úředníci v takovém případě mohou, ale také nemusejí zohlednit.

Městský soud v Praze takto rozhodl loni v prosinci, teprve tento týden však stranám sporu doručil rozsudek se zdůvodněním. Proti rozsudku není možné odvolání, pouze kasační stížnost.

Ochrana přírody má přednost

* Soud ve zdůvodnění rozsudku, kterým potvrdil kroky Martina Bursíka, tvrdí, že v parku jsou ze zákona zájmy ochrany přírody nadřazeny nad zákony upravující hospodářské využívání lesů. A pokud nastane mimořádná situace jako třeba orkán Kyrill, může ministerstvo na základě svých expertiz rozhodnout o tom, že v chráněném území se nebude lesnicky zasahovat.