Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) neuposlechne výzvu Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN), která apeluje na Českou republiku, aby rozšířila bezzásahové zóny Národního parku Šumava. Podle Brabce je současný stav dostačující. Přírodovědec Pavel Kindlmann, který se světového kongresu IUCN na Havaji účastní, pro Blesk.cz řekl, že se tím Česko v rámci organizace zdiskredituje.
Na kongresu na Havaji přijala IUCN rezoluci, v které Českou republiku napomíná za stav Národního parku Šumava. Uvádí v ní, že má-li Šumava zůstat národním parkem podle mezinárodních kritérií, musí ihned rozšířit rozlohu bezzásahového území na 30 procent celkové plochy a vytvořit harmonogram pro její další rozšiřování.
Ministr životního prostředí ale výzvu vyslyšet nehodlá. V tiskové zprávě upozornil Richard Brabec, že zatímco aktuální rezoluce Česko kritizuje, v květnu naopak sklidilo pochvalu od Světové komise pro chráněná území, která je přidružená IUCN.
„Její předsedkyně Kathy MacKinnon na jednání s MŽP i ředitelem Národního parku Šumava Pavlem Hubeným jednoznačně podpořila dosavadní přístup MŽP a správy národního parku k ochraně přírody na Šumavě s tím, že odpovídá nárokům mezinárodní kategorie IUCN. O žádném dalším či okamžitém rozšiřování bezzásahového území či podmínkách nebyla s vědci z IUCN řeč," prohlásil Brabec. Dodal, že přijatou rezoluci reflektovat nebude.
Ministr připomněl, že ve Sněmovně leží novela, která počítá se zachováním současného rozsahu bezzásahových zón minimálně do roku 2035. Podpořil ho i ředitel šumavského parku Pavel Hubený.
Vědec z Havaje: Budeme za pitomce
Opačný názor ale sdílí přírodovědec Pavel Kindlmann z Ústavu životního prostředí při Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, který se kongresu na Havaji účastní. Uposlechnutí rezoluce je podle něj nezbytné proto, aby IUCN brala Národní park Šumava vážně.
Česku v opačném případě žádná sankce nehrozí, leda vyloučení z organizace. „IUCN nemá moc nám ukládat nějaké sankce. Je to, jako když si představíte prestižní klub, v kterém jsme, a potom se musíte nějakým způsobem taky chovat. U nás je takový zvyk říct: ‚A co se stane, když to neuděláme?' No, co se stane, budou nás považovat za pitomce," uvedl pro Blesk.cz.
„U nás je furt takový ten pocit, že dokud nám nedají přes pazoury, tak si budeme dělat, co chceme. To jsou právě ti jihočeští politici, kteří si z plánu otevření Šumavy developerům a následkem toho zničení přírody udělali volební program. Díky tomu si teď o nás lidi v cizině myslí bůhvíco," dodal. Odborník ale přiznal, že Česká republika není jediná, na kterou z Havaje ukázali prstem.
