Čím dál tím větší sucho v Česku a častější povodně způsobené přívalovými dešti nezvládá až osmdesát procent krajiny v republice. Řešením jsou podle Centra pro vodu, půdu a krajiny České zemědělské univerzity adaptační opatření a koncept takzvané chytré krajiny, v jehož rámci začíná centrum pracovat na třech pilotních projektech.
„Už třicet let hovoříme o tom, že existuje eroze. Už tehdy jsme se o tom měli vážně začít bavit," uvedl rektor České zemědělské univerzity (ČZU) a koordinátor centra Petr Sklenička. Podle něj zhruba dvacet let vnímáme povodně, ale teprve čtyři roky si doopravdy uvědomujeme, co je to sucho. „Čas běží a já se obávám, že dostatečně nekonáme," dodal.
Podle něj je nutné krajinu na klimatickou změnu adaptovat, to zahrnuje opatření z oblastí politiky, legislativy, dotačních pravidel, vzdělávání či výzkumu. Česko má podle rektora sice mnoho dobrých strategií, koncepcí či generelů, problém je ale absence pilotních projektů adaptačních opatření. Většina projektů navíc řeší většinou jen aktuální situaci.
„Ještě stále nemáme vize a nehledíme dopředu. Dnes bychom ale měli budovat krajiny 2030 plus, možná 2050 plus. Do tohoto horizontu bychom měli budovat naše vize," dodal. „Musíme přicházet s řešeními, která budou dostatečně účinná i během druhé poloviny 21. století," dodal Sklenička.
Šetření vodou není řešení
Hlavní činností a zájmem centra je v současné době koncept chytré krajiny proti suchu a povodním. Ta má vzniknout na základě dostatečně velkých retenčních a akumulačních prostorů, které by zachytávaly zejména přívalové srážky. Využít by se v tomhle ohledu měl i závlahový systém, který by odváděl vodu v krajině v době sucha.
„Krajina by měla zachytávat vodu ze srážek co nejblíže místu, kam spadnou," popsal Sklenička. „Je nutné vodu zajistit nejen domácnostem a zemědělským plodinám, ale celé krajině. Dlouhodobým řešením není šetření s vodou," uvedl rektor. „Ano, musíme s ní rozumně hospodařit, ale voda se musí točit, jak se říká. Musíme zajistit, aby zdroje vody byly dostatečné," dodal.
V chytré krajině by tak neměly působit velké škody ani přívalové srážky. Krajina by měla akumulovat vodu na dobu sucha, dotovat podzemní zdroje vody, bránit zrychlené erozi, snižovat teplotu povrchu půdy či být ekologicky stabilní.
Centrum pro vodu, půdu a krajinu v současné době pracuje na třech pilotních projektech. „Jde o pilotní projekty tří základních krajinných typů," uvedl rektor. Jde o zemědělskou, lesní a urbanizovanou krajinu, všechny jsou na pozemcích ČZU .
„Hledáme komplexní řešení na pomezí aplikovaného výzkumu a praxe. Naším odběratelem musí být ministerstvo zemědělství, jednotliví zemědělci a jejich farmy, lesní hospodáři a jejich lesní správy, obce nebo projektanti pozemkových úprav," uvedl Petr Sklenička. Právě s ministerstvem zemědělství, životního prostředí a Lesy ČR by měla ČZU a její centrum do budoucna úzce spolupracovat.
