Šumava – Nejen chlebem živ je člověk a nejen les je Šumava. Tak by se dalo parafrázovat jedno staré rčení v případě Národního parku Šumava a plánů jeho Správy pro letošní rok. Mezi ty totiž patří na významné místo i péče o bezlesí.

Vedení Správy parku plánuje pro letošní rok v tomto ohledu řadu projektů. Týkat se mají nejen revitalizace rašelinišť a drobných vodních toků, ale také podpory ekologicky blízkého zemědělského využívání krajiny. „Jedním z profilových témat se za poslední dva roky a zejména v loňském roce stala péče o bezlesí na území Národního parku Šumava. Musím říci, že právě bezlesí z šumavské krajiny postupně mizelo, i když se jedná o nedílnou součást jeho ekosystému. Podporujeme přírodě blízké zemědělství a farmaření, vznik nových malých farem a zvětšujeme prostor pro již hospodařící zemědělce,” uvedl ředitel Správy Jiří Mánek.

Podle jeho slov je péče o bezlesí stejně důležitá, jako péče o lesní ekosystémy. „Bezlesí je nedílnou součástí kulturní krajiny Šumavy a součástí prostoru Národního parku Šumava. Před válkou bylo na území dnešního Národního parku Šumava zhruba 11,5 tisíce hektarů zemědělsky upotřebitelné půdy. V současnosti je to pouze 4,5 tisíce hektarů,” shrnul současný stav Jiří Mánek. Podotkl ale, že stavu před válkou už se Šumava nejspíše nikdy nepřiblíží. „Chceme zemědělcům vytvořit větší prostor pro jejich ekologicky blízké hospodaření a ten bychom v příštím plánu péče zvětšili o další přibližně dva tisíce hektarů. To je maximum, které jsme v NP Šumava schopni dosáhnout,” upozornil ředitel Jiří Mánek. S ohledem na skutečnost, že na dalších plochách původního bezlesí za desítky let postupnou sukcesí vznikl nový zapojený lesní porost, by další rozšiřování ploch bezlesí totiž popíralo smysl jedné z činností ochrany přírody, jíž je péče o lesní ekosystémy.

A podobně jako do dalších oblastí, také do bezlesí putují prostředky především z dotací. Podle Miroslava Böhma, který je jako náměstek ředitele pro ochranu přírody a výzkum zodpovědný za stanovování způsobu péče o Národní park Šumava a dohlíží i na dodržování pravidel ochrany přírody, hodlá Správa v následujících třech letech investovat bezmála třináct milionů korun z dotace na projekt obnovy zemědělských ploch a vytváření podmínek pro biodiverzitu významných rostlinných společenstev a živočišných druhů na území Šumavy a také změny hydrických poměrů na těchto plochách. Pokud se týká rašelinišť, od roku 2005 je prováděn jejich monitoring. „Sledujeme jedenáct území s 98 trvalými plochami, na kterých jsou umístěny sondy pro monitorování hladiny a kvality vod. Cílem revitalizace rašelinišť je v prvé řadě znovu nastartování rašelinotvorných procesů,” podotkl náměstek Böhm. Dosud bylo revitalizováno téměř 500 hektarů rašelinišť a zablokováno 60 kilometrů odvodňovacích kanálů. „V letošním roce předpokládáme realizaci druhé etapy revitalizace Černohorského močálu a první etapu revitalizace rašeliniště na Zhůřském potoce. Kromě toho bude probíhat i revitalizace některých menších toků,” dodal Miroslav Böhm.

Péče o bezlesí se neobejde ani bez redukce nežádoucích dřevin. V loňském roce bylo pro toto vybráno 13 lokalit, v letošním roce by se to mělo týkat kolem 60 dalších lokalit, kde bychom chtěli citlivým způsobem zredukovat nežádoucí dřeviny,” doplnil Miroslav Böhm.