Přihlásit

Aleš Erber: Lesníci versus mocná myslivecko-dřevařská lobby - ring volný (ekolist.cz)

V rámci pozměňovacích návrhů novely zákona o lesích, kterou se mění i zákon o myslivosti, vyústil v ostré reakce Českomoravské myslivecké jednoty, z.s. (ČMMJ). Lesníci a myslivci jsou na jedné lodi, ale řada z nich o tom neví. Proč? Protože díky vlivným skupinám se daří vrážet mezi ně klín. O co vlastně jde v sektoru ovládaném lesnicko-myslivecko-dřevařským byznysem? O moc nad českými lesy, o zbytek smrků a lesní pozemky po kůrovcových těžbách a o budoucí byznys, až rozpad smrkových porostů odezní a vzniknou nové lesy. Není tajemstvím, že mocní pánové ovládající dřevařský sektor mají blízký vztah k myslivosti. Nejsou to jen zemědělské a potravinářské koncerny.

Tento týden jasně ukázal, že pokus o změnu zákona o myslivosti je Pandořina skříňka. Ta se pootevřela a krvelačná přestřelka je na světě. Jsem myslivec, lesník a agrolesník. Jsem členem ČMMJ. A velmi mne mrzí, že z úst některých představitelů či členů naší jediné zastřešující myslivecké organizace slyším velmi nepřesné informace vycházející z nepochopení věci o lovu, plánování lovu a udržení vyváženosti prostředí mezi spárkatou zvěří a lesem.

Na úvod
Myslivost je dle zákona o myslivosti souborem činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři, jako součásti ekosystému, a spolková činnosti směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků, jako součást kulturního dědictví. Posláním myslivců tedy není jen chov zvěře, kynologie, střelectví, myslivecká kultura, pedagogika atd., ale především udržování rovnováhy mezi počty zvěře a prostředím a vytváření dobrého životního prostředí pro zvěř.

Lesníci obhospodařující les přírodě blízkým způsobem vedle produkce dřeva a dalších mimoprodukčních funkcí lesa přispívají k dobrým životním podmínkám zvěře. Řekl bych, že s chovem zvěře jde takové hospodaření „ruku v ruce". Jestliže zvěř bude mít dobrý „domov", bude spokojená, a bude-li dobře nastaven myslivecký management, lze dosáhnout lepší kvality zvěře z pohledu vyšší hmotnosti, zdravotního stavu i silnějších trofejí.

Přírodě blízké (nepasečné) hospodaření tedy přispívá k samotné myslivosti, zvěři atd., i když myslivost vnímá jako službu pro les. A to snad ničemu nevadí. Vždyť jde přeci o soulad mezi národním bohatstvím (lesem) a přírodním bohatstvím (zvěří).
Proto myslivci nejsou a ani nemohou být nepřáteli lesníků. Už proto, že drtivá většina lesníků jsou také myslivci. Určitá část myslivecké veřejnosti však ne zcela dobře chápe nutnost vyrovnanosti mezi stavy zvěře a jejím životním prostředí - a je nervózní, když při každé vycházce do honitby nevidí kusy vysoké či jiné spárkaté zvěře.

Opravdu chceme mít takovou myslivost, kdy nám půjde jen o lov a lovecký zážitek? V této rovině si říkám, proč je takový povyk o evidentně přemnoženou zvěř v době nekrutější kalamity českých lesích, když na druhou stranu dlouhodobě ubývá zvěře drobné do té míry, že mnohá myslivecká sdružení zrušila společné lovy na tuto zvěř. Takový úbytek populace už některým myslivcům zřejmě nevadí. ČMMJ takové stavy nejsou lhostejné, a proto dělá řadu osvětových akcí. Zájem o takové akce, které řeší biotopy zvěře, by mohl být rozhodně vyšší.

Jde nám o řádný chov býložravé zvěře v souladu s definicí myslivosti. Výše lovu by se proto měla odvozovat od stavu lesního ekosystému, aby les mohl regenerovat a jedle, buky, duby, lípy javory a další mohly odrůstat jak z umělé obnovy, tak i přirozeného zmlazení. Jde o to, aby les zdravě a pravidelně přirůstal bez výrazného poškození kmenů stromů loupáním a ohryzem v pozdějším věku. Nejde přitom o žádnou genocidu zvěře, před níž někteří myslivci tak horlivě varují. Přiměřené stavy zvěře do ekosystému patří a zvěř bude v krajině prosperovat třeba i v polovičních početních stavech oproti současným. Čím by měla v takovém případě utrpět opravdová myslivost, nám není zřejmé. Rovněž jsme vědomi toho, že nejde jen o správné pěstování porostů, ale i nastavení optimálního managementu celé krajiny.

Proč chceme regulovat zvěř a udržovat ji v rovnováze s lesem?
• přestavět ohrožené lesní porosty na porosty s lepší druhovou a prostorou strukturou, • obnovit les na kalamitních holinách bez zvýšených či vynucených finančních prostředků nad úměrnou mez a využili k tomu v maximální míře tvořivých sil přírody, • zlepšit životní prostředí zvěře, • obejít se bez tisíců kilometrů plotů chránících vysázené stromky omezujících životní prostor zvěři, které budou zvěř zraňovat, naruší přirozené chování a vyvolají stres. To může vést ke snížení vitality a zdravotního stavu zvěře a zároveň z výší škody na zbývajících neoplocených plochách.
Abychom mohli začít vytvářet lesní prostředí, musíme najít ve spolupráci s myslivci (držiteli a nájemci honiteb) optimální míru stavů zvěře její regulací na mez únosnou pro lesní ekosystém.

Při zavádění nepasečných postupů tak lze dosáhnout lepšího lesního i mysliveckého hospodaření. Naopak ho nelze dosáhnout, když budeme na většině území republiky pěstovat sterilní monokulturní smrkové a borové lesy, jako tomu bylo dosud (obr. 3). Nenechme se rozeštvat vlivnými finančními skupinami v pozadí, kteří v řadě případů bojují o průmyslové hospodaření a poslední smrk v naši zemi. Lesníci a myslivci (v řadě případů tatáž osoba) se navzájem potřebují, a proto je v našem zájmu, abychom táhli za jeden provaz, nikoliv každý za protilehlý konec téhož provazu.

ČMMJ má řadu výborných projektů, jako je vyhlašování Honitby roku. Řadu z nich jsem navštívil, ale překvapil mne malý zájem samotných myslivců o předávání zkušeností o zlepšování biotopu zvěře, její kvality a způsobu lovu. To mne vede k domněnce, že celý banální spor tkví ve nepochopení toho, co je vlastně naším cílem. Tento cíl je přitom zcela zřejmý.

Fakta
Úspěšná obnova lesa je spojená se zdárným odrůstáním kultur, které však významně eliminuje býložravá zvěř. Ta je na většině území České republiky přemnožena natolik, že bez odolné a pravidelně kontrolované ochrany – oplocení či individuální ochrany, je často nemožné, aby kultury odrůstaly bez poškození okusem, loupáním či ohryzem (obr. 4, 5 a 6). Podle Mrkvy (MRKVA, R.(ed), 1995: Škody zvěří a jejich řešení. Sborník referátů. LDF MZLU v Brně. 124 s.) je třeba zvěř posuzovat jako součást lesních ekosystémů a její přítomnost nesmí narušit vyhlášené plnění funkcí lesa (MRKVA, 1995). Rozhodujícím parametrem je mez přirozeného stavu, při jejímž překročení se musí mluvit o neúnosné míře poškození zvěří. Ekologicky únosné stavy zvěře jsou podle Zatloukala (ZATLOUKAL, V., 1995: Lesní hospodářství a myslivost. Sbor. Škody zvěří a jejich řešení. Brno, MZLU, LDF: s. 17-23.) takové stavy, při kterých zvěř nezpůsobí překročení ekologicky únosnou výši škod více než 10 % nezajištěných kultur nebo přirozené obnovy a dále více než 0,1 % výměry lesa při postižení ohryzem a loupáním.

Nicméně Výše uvedené studie uvádějí, že každoroční škody na lesních pozemcích se pohybují v miliardách korun. Lesnický provoz vykazuje každý rok škody na lesních porostech (okus, loupání, ohryz). Podle Zelené zprávy Ministerstva zemědělství ČR lesníci vyčíslili škody spárkatou zvěří za rok 2017 ve výši 35 mil. Kč. Jedná se o očividný stoupající trend, protože v roce 2007 se vykázalo necelých 16 mil. Kč.

Státní podnik Lesy ČR, který spravuje cca 48 % všech lesů v zemi, vynaložil své finanční prostředky na ochranu proti škodám zvěří za rok 2018 ve výši 401 mil. Kč. Od roku 2013 do 2018 pak celkové náklady činily 2,089 mld. Kč (Lesy ČR, 2019). A to nejsou započítány další náklady s činností související (např. náklady na dopravu a čas investovaný v rámci kontroly ochranných opatření). Na druhou stranu, abych byl spravedlivý, tak výnosy (externí) z výkonů myslivosti jen za rok 2018 byly 350 mil. Kč, čímž ale v porovnání těchto dvou položek je státní podnik v mínusu 51 mil. Kč. Pokud bychom brali plochu lesů ve správě Lesů ČR jako reprezentativní vzorek, tak každoroční náklady na ochranu lesa proti škodám zvěří v ČR odhaduji ve výši 809 mil. Kč. Od roku 2013 do 2018 pak náklady mohou tvořit cca 5 mld. Kč. Mrkva (Škody zvěří a jejich řešení. Sborník referátů z konference, Brno. 1995, 124 str. Mrkva R.) zmiňuje, že jen sumovaný negativní dopad ohryzu byl v roce 1984 vyčíslen na 7 miliard korun a že prostým přepočtem na cenovou úroveň dříví v roce 1995 dosahoval 12 miliard. Jestliže bychom připočítali trvalé škody na snížení dnešních hodnot lesních porostů, na přírůstu porostů vlivem škod zvěří k vynakládaným prostředkům na ochranu lesa proti vlivu zvěře a na snížení mimoprodukčních funkcí lesa, tak každoroční škody mohou dosahovat 5 až 7 mld. Kč.

Musíme si však uvědomit, že cílem odhadu není vyčíslení přesných čísel, nýbrž zahájení veřejné diskuze o tom, jak vysoké škody zvěř způsobuje nad ekologickou míru únosnosti prostředí. Profesionálně zpracovaná studie by měla zahrnovat roční škody složené z těchto atributů:
1) Škod na přírůstu vzniklé okusem.
2) Náklady na ochranu proti zvěří.
3) Zbytečně vynaložené náklady na obnovu lesa kvůli negativnímu vlivu zvěře na lesní ekosystém.
4) škod zvěří vytloukáním, loupáním a ohryzem.
5) Škody z přírůstu prodlužují dobu péče o kultury, a tím i náklady o péči o tyto porosty.
6) Náklady spojené s managementem myslivosti oceněné ve mzdách a ve zvýšených provozních nákladech u vlastníků lesů.
7) Hmotné škody ze střetu vozidel na pozemních komunikacích.
8) Škody za sníženou mechanickou stabilitu v důsledku ohryzu, loupání a vytloukání jednotlivých stromů.
9) Škody za zvýšené dispozice vůči sekundárním poškozením patogeny.
10) Škody za snižování druhové diverzity v důsledku selektivního poškozování citlivých dřevin.
11) Škody za zvýšené riziko zániku lesa.
12) Škody za snižování genetické diverzity porostů v důsledku omezení přirozené obnovy.
13) Škody za snížení tvárnosti v důsledku okusu.
14) Škody za oslabení plnění mimoprodukčních funkcí lesa.
15) Škody za změnu hospodaření, kdy se z důvodu nadměrného vlivu býložravé zvěře vnášejí dřeviny jako smrk či borovice kvůli rychlému a bezeškodnému odrůstání na úkor vnosu listnáčů a jedlí.

Jestliže bychom tedy sečtli celkové škody způsobené zvěří, náklady s ní spojené spolu, tak lze odhadovat, že výše škod vlivem zvěře může dosahovat okolo 5 až 7 mld. Kč/rok.

Jsem si vědom, že vyčíslené škody zvěří, jež se pohybují řádově okolo 7 mld. Kč, k čemuž dospěl i Mrkva (1995)8, jsou pouhým hrubým odhadem. Za stávajícího nastavení inventarizace škod zvěří nelze totiž věrohodně a zcela do detailu ekonomicky deklarovat přesnou hodnotu negativních vlivů působených zvěří, protože k tomu je nutné odpovídající nastavení vstupních informací na základě recenzované metodiky. Aby výstupy z měření mohly být využity pro ekonomické vyhodnocení, které budou uznávané odbornou veřejností, musí být zpracované nezávislým subjektem, který ho musí zpracovat na základě potřeb státní instituce. Tato potřeba tu dosud nebyla. Nyní ve vztahu k historicky nebývalé krizi lesů tato potřeba vyvstává.

Zpracovaná hrubá analýza škod zvěří si klade za cíl vyvolat diskuzi na toto téma a nastínit, že se pohybujeme v řádech miliard.
Jedná se tedy o impulz ke zpracování hlubší analýzy škod zvěří a vlivu na lesní ekosystém na výše uvedených podkladech, kterou musí zpracovat renomovaní ekonomové na zadání vlády. Doufám, že s ní přijdou v co možná nejbližším termínu, tzn. do doby, než bude vláda předkládat novelu zákona o myslivosti do Parlamentu poslanecké sněmovny České republiky.

Jedná se o ekonomicky efektivnější a smysluplnější podporu, než kdyby stát dotoval vlastníkům lesů drahé oplocenky a stavy zvěře se udržovaly stále na stejné výši s negativním ovlivňováním vývoje celého lesa. Nehledě na to, že oplocenky jsou často poškozovány pádem stromů či divokými prasaty, která vnikají do oplocenek, otevírají cestu zvěři býložravé, která následně uměle vysázené sazenice nebo semenáčky z přirozeného zmlazení ničí okusem. Bohužel v této chvíli k tomu běžně dochází, kvůli čemuž státní podpora na výsadbu nových stromků pocházející z peněz daňových poplatníků končí z velké míry v žaludcích zvěře.

Na druhou stranu jsem zastáncem toho, že když se schválí odvozování výše lovu na základě vlivu zvěře na ekosystém a nájemce či pronajímatel honitby bude plnit schválený a odsouhlasený plán lovu, neměl by platit škody, které vznikají v průběhu regulace zvěře. V případě tohoto postupu při stanovení výše lovu, by myslivecká sdružení neměla platit za škody způsobené zvěří.

Jde o nezbytně nutné přijetí úpravy legislativní normy, která umožní vyrovnanost mezi stavem býložravé zvěře a prostředím v němž žije, přičemž dokáže snížit náklady vlastníkům lesů a státnímu rozpočtu a dále umožní lesníkům využití dynamických sil přírody. Pakliže se dosáhne vyrovnaných stavů zvěře, zlepší se zdravotní stavu lesů, jejich obnova ať pod porostem, na holině nebo v uschlých (ponechaných) porostech a zajistí se rychlejší plnění mimoprodukčních funkcí lesa atd.

Případné přijetí novely mysliveckého zákona dostává stát do rukou efektivní nástroj k regulaci zvěře na základě vyhodnocení vlivu na lesní ekosystém, aby bylo možné udržovat zvěř (přírodní bohatství) a les (národní bohatství) ve vyrovnaném poměru. V současnosti není naplňována definice chovu zvěře a plnění plánu lovu je málo průkazné až nefunkční.

Pozměňovací návrh byl diskutován už od června v Zemědělském výboru a ve Výboru pro životní prostředí a vychází ze zadání Národního lesnického programu II (2008), Zásad státní lesnické politiky (2012) a zejména Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu (2017) – opatření 1_1.1 „V rámci myslivecké legislativy vytvořit podmínky pro dosažení únosných stavů spárkaté zvěře. Výši lovu odvozovat od stavu lesních ekosystémů a zajistit jeho vykonavatelnost."

Sloup (2013) uvádí, že schválený NLP II ukládá „s využitím výstupů národní inventarizace lesů (NIL), odborných podkladů, sledujících vzájemné interakce mezi spárkatou zvěří a lesními ekosystémy a fungující a ověřenou praxí v okolních zemích, navrhnout a podrobit odborné diskusi nový systém stanovování výše odlovu vycházejícího striktně ze zjištěného stavu lesa." Takový systém na základě požadavku MZe (spolupráce s MŽP) zpracoval a předložil ÚHÚL, a to v rámci projektů: „Zpracování návrhu metodiky a realizace pilotního projektu ke stanovování výše lovu na základě stavu ekosystému" (ÚHÚL 2008) a „Verifikace návrhu metodiky ke stanovování výše lovu na základě stavu ekosystému" (ÚHÚL 2009). S dokumenty jsou čelní představitelé ČMMJ jistě seznámeni.

Zvěř není majetkem vlastníků pozemků. Zvěř se pohybuje v krajině bez ohledu na hranice pozemků. České myslivecké právo považuje volně žijící zvěř tradičně za tzv. věc ničí ( res nullius ), takže předpokládá, že volně žijící zvěř žádného vlastníka nemá a vlastnické právo k ní lze nabýt pouze fyzickým zmocněním. Vlastníkům dává zákon právo se zvěří hospodařit, jejich majetkem se zvěř stává až po jejím ulovení.

Nicméně vzhledem k tomu, že zvěř žije v krajině na pozemcích mnoha vlastníků, rozhodnutí jednoho vlastníka zvěř nelovit poškodí ostatní vlastníky nárůstem škod na lesních a zemědělských pozemcích, což je nutné mít na paměti.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Riziko šíření kůrovcové kalamity narůstá i ve vyšších nadmořských výškách

Riziko šíření kůrovcové kalamity narůstá i ve vyšších nadmořských výškách

Lesnictví

V článku naleznete aktuální letecké záběry lesů v ČR. Dopady dlouhodobého sucha a následný rozvoj kůrovcové kalamity jsou již pozorovatelné prakticky na celém území České...

Obnovu českých lesů podporují osobnosti veřejného i sportovního života

Obnovu českých lesů podporují osobnosti veřejného i sportovního života

Lesnictví

Do kampaně Lesů ČR s názvem „Sázíme lesy nové generace", která vyvrcholí již 19. října akcí „Den za obnovu lesa", se zapojí mnoho zajímavých osobností...

Kůrovcové kalamitě se věnoval pořad ČT Byznys Speciál

Kůrovcové kalamitě se věnoval pořad ČT Byznys Speciál

Lesnictví

Kůrovcová kalamita dopadá na celý dřevozpracující a papírenský průmysl, dál na nábytkářství nebo stavebnictví, výrobu sportovních potřeb nebo lodí. Kvalitní smrkové dřevo vyžaduje například výroba...

Pražská lesnická fakulta otevřela nový Hi-tech pavilon

Pražská lesnická fakulta otevřela nový Hi-tech pavilon

Lesnictví

Se začátkem nového akademického roku otevřela Fakulta lesnická a dřevařská ČZU novou budovu High-tech technologicko-výukového pavilonu. „Jedná se o jediné výukové pracoviště v ČR, které...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby