logo Silvarium tisk

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Půda nad zlato. V měřítku lidského života neobnovitelný přírodní zdroj. Deset centimetrů orné půdy vzniká 2 tisíce let a pokud se vývoj jednou zastaví, zmizí nejen reprodukční, ale i všechny ekologické půdní funkce. Místo, abychom půdu více chránili, často ji měníme v beton. Každý den se totiž v naší zemi zastaví asi 15 hektarů ornice, což je plocha větší než tři Václavská náměstí. Za 25 let jsme tak zabetonovali 140 tisíc hektarů. Což představuje 140 celých obcí.

Josef KOZÁK, místopředseda, Česká pedologická společnost /20. 2. 2015/
--------------------
Nejhorší je na tom to, že se zabírají nejkvalitnější půdy, logicky nejúrodnější, nejkvalitnější půdy na rovinách. Takovým nejotřesnějším příkladem je zábor nejlepších černozemí na Kolínsku, kde se postavila automobilka.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Developeři staví všude. Klidně i na orné půdě. Proto stát v roce 2011 přitvrdil. Za zábor zemědělské půdy si řekl víc peněz. Ale jen na chvíli. Investice prý váznou a tak přichází na řadu novela. Ta poplatky za vynětí půdy z fondu snižuje a zavádí výjimky. Pro dopravní nebo průmyslové stavby v průmyslových zónách. Dosavadní poplatky byly podle vlády příliš vysoké. Prostě jsme to přepálili. Zní z ministerstva životního prostředí. Ekologové ale protestují.

Jan PIŇOS, mluvčí, Hnutí DUHA /20. 2. 2015/
--------------------
Budou dál se moci stavět průmyslové plochy, skladové plochy, logistická centra. Vlastně to, čím nejvíc krajina mizí, ty rozlehlé pavouky těch, těch, těch staveb, které jako hyzdí naši krajinu, zabírají půdu a zároveň i hyzdí, tak ty bohužel se dál budou moci rozlézat, pokud budou v územním plánu.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A tak dál kvalitní půda mizí. Co s tím? Například zastavět nevyužité brownfieldy. A ušetřit tak zdravou půdu, která dokáže při velkých deštích vsakovat vodu a naopak v době sucha tvořit rezervoár vláhy. Poplatky ale nestačí. Podle ministerstva zemědělství investory nemotivují k vyššímu využití opuštěných průmyslových zón či méně atraktivního území. Tak Marian Jurečka přemýšlí i o dalších opatřeních.

Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ /10. 4. 2016/
--------------------
Já budu chtít navrhovat při příští novelizaci, aby ty nejbonitnější zemědělské půdy prostě bylo zakázáno vyjímat pro průmyslovou výstavbu, jedině se souhlasem například vlády.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ornice mizí před očima. A ta co zbývá, je nekvalitní. Je méně úrodná a navíc ztrácí schopnost udržet vodu. Zdravá půda dokáže na jednom metru čtverečním zadržet až 350 litrů vody. To žádná přehrada nenahradí.

Miloslav ŠIMEK, ředitel, Biologické centrum AV ČR /16. 3. 2016/
--------------------
Obecně naše půdy nejsou v dobrém stavu. Možná se dá odhadnout, že asi 10 až 20 % zemědělské půdy jsou půdy stále ještě kvalitní.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Kvalitní pole je i dobrá investice. Cena půdy totiž roste. Jestli ještě před 10 lety stál hektar zhruba 74 tisíc korun, dnes je to přes 207 tisíc korun.

František BOSTL, investiční ředitel, ChytrýHonza.cz /17. 7. 2016/
--------------------
Cena orné půdy, respektive pozemku v České republice zdatně roste tím, že v zásadě se konsolidují jednotlivé parcely, jednotlivé pozemky do vyšších celků.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Půda se tak stává komoditou, do níž lze dobře uložit peníze. Je jí stále méně, cena jde sice nahoru, ale kvalita se zhoršuje. Vedle zastavování ji ničí i vodní eroze. Ohroženo je až 60 % zemědělské půdy. A v ohrožených až nejohroženějších kategoriích je přibližně 35 % území České republiky. Nejde jen o úbytek zemědělské půdy, ale do zabetonované země se nemůže vsakovat voda a čím dál tím častěji vznikají nejen bleskové povodně. Dalším hostem Otázek pedolog Jan Vopravil. Děkuji, že jste hostem Otázek. Vítejte v České televizi.

Jan VOPRAVIL, pedolog, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy
--------------------
Děkuji za pozvání.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jsou pravidla pro rozhodování o záborech půdy nastavená správně, nebo pokud byste měl tu moc je změnit, co byste v nich měnil?

Jan VOPRAVIL, pedolog, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy
--------------------
Tak v poslední době se ta pravidla měnila, měnila se pozitivně. Pokud ale vidíme tu krajinu, jak vypadá, tak samozřejmě stále se nám ta půda zastavuje. To znamená, je potřeba si to uvědomit a těm záborům jakoby zabraňovat.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
V čem ta pravidla jsou podle vás ještě nedostatečná, tady z toho rozhledu vidíme, jak se rozšiřuje i Praha a jak mizí každý den desítky hektarů?

Jan VOPRAVIL, pedolog, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy
--------------------
No tak to má mnoho příčin. V první řadě je to ten tlak investorů a vůbec jako jakýkoliv záboru, které probíhají, to znamená jsme tranzitní zemí, jsme uprostřed Evropy, ceny pozemků jsou tu levnější než v okolí. To znamená ten tlak tady je obrovský. Takže pokud se tomu nebudeme nějakým způsobem bránit, regulovat to, naopak třeba vybírat místa, které jsou ze zemědělského hlediska méně využitelná a ty nabízet, tak se nepohneme dál.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
V čem je ta regulace ještě nedostatečná? Pokud byste měl dát doporučení vládě a jednotlivým resortům?

Jan VOPRAVIL, pedolog, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy
--------------------
Takhle, ta regulace, nebo ten stav již po těch posledních legislativních úpravách, již je částečně napraven. Pouze v podstatě jsou schválené územní plány obcí, kde jsou ty věci již dopředu vymezeny, tydle věci stále tady nějakým způsobem probíhají. To znamená, je to v tomhle směru ještě trošku na delší trať, ale je potřeba ty rozhodnutí dělat prostě okamžitě a samozřejmě už dopředu, i když je to jako předjednáno, tak regulovat tu, ty výstavby.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když vezmu konkrétní příklad, který jsem zmiňoval, výstavba automobilky na Kolínsku na místě, kde byla nejlepší zemědělská půda černozem.

Jan VOPRAVIL, pedolog, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy
--------------------
Ano.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Mohlo by se dnes něco takového stát, anebo děje se to?

Jan VOPRAVIL, pedolog, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy
--------------------
No tak samozřejmě již v tehdejší době náš ústav doporučoval posunutí o řekněme relativně malý kus na písky, kdy ty černozemě již nebyly, ale prostě to politické rozhodnutí bylo takové, že ta automobilka stojí, kde stojí dnes. To znamená jako dnes ta situace už je v tomhle směru lepší, nicméně ten politický tlak je v tomhle směru stále velký.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená, dějí se i ty příklady. Nejsou tak, v tak enormní jako automobilka na Kolínsku, ale zaznamenáváte je?

Jan VOPRAVIL, pedolog, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy
--------------------
Určitě se dějí, protože když se obrátí investor, který hodlá investovat obrovské peníze, tak v tu chvíli samozřejmě tydle přírodní záležitosti z tohohle pohledu jsou pro někoho malicherné. Což je škoda.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Teď nejnovější spor ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka a ministra zemědělství Mariana Jurečku, o záměru vybudovat průmyslovou zónu ve Veselí nad Lužnicí. Jak si myslíte, že tam to dopadne?

Jan VOPRAVIL, pedolog, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy
--------------------
No tak jako nechci bejt skeptik. Myslím si, že teď je oprávněný, oprávněné rozhořčení jak ze strany ministerstva zemědělství, tak ze strany ministerstva životního prostředí, takže já doufám, že to bude první případ, kdy třeba se podaří ty věci posunout. Navíc i tam je navrženo řešení, které by i pro toho investora, nebo pro tu zónu mohlo být řešení.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A na něm se váš ústav podílel.

Jan VOPRAVIL, pedolog, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy
--------------------
Taky se na něm podílí.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže je podle vás naděje, protože dodám, že jde o území, které leží na chráněné půdě, nachází se v chráněné oblasti přirozené akumulace vod a hraničí s chráněnu krajinnou oblastí Třeboňsko. Takže tento případ toho aktuálního sporu průmyslové zóny ve Veselí nad Lužnicí skončí lépe než Kolín?

Jan VOPRAVIL, pedolog, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy
--------------------
Takhle, budeme dělat asi všichni pro to, aby to tak skončilo, aby to mohl být takový ukázkový příklad toho, že se to dá řešit je spokojenosti více stran.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jsou stále nízké podle vás ty poplatky za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu?

Jan VOPRAVIL, pedolog, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy
--------------------
Tak víte, že se to několikrát měnilo. Jeden čas v podstatě to vyvolalo takové obrovské reakce, kdy víceméně se projevilo i to, že ty zábory byly nižší, nicméně se částečně zjistilo, že v podstatě ti investoři byli v očekávání toho, jestli se to zase nezmění. Čemuž samozřejmě ten tlak byl. To znamená i tak si myslím, vzhledem k tomu, jak se to pohybuje v okolí, tak ty ceny jsou stále, stále pro ně přijatelné, nízké.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená, že nemotivují developery, aby šli na ta náhradní řešení?

Jan VOPRAVIL, pedolog, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy
--------------------
Nemotivují. A to je právě jedno z řešení, které vlastně i my se snažíme poukazovat na něj, aby v podstatě se využívaly třeba opuštěné zemědělské areály, průmyslové areály, kde by byla třeba nějaká podpora pro toho investora, aby se mu to vyplatilo tam stavět než na té zelené louce. Ono je to z praktického pohledu pro ně jednoduché. Protože pokud má renovovat třeba nějaký opuštěný areál, jsou tam různé kontaminace, různá rizika, různé vlastnické vztahy, takže v tu chvíli je to mnohem lepší, jednodušší pro něj to postavit na zelené louce, ale...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže by ministerstvo průmyslu a obchodu a další ministerstva...

Jan VOPRAVIL, pedolog, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy
--------------------
Další...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Měla podle vás lépe motivovat investory a...

Jan VOPRAVIL, pedolog, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy
--------------------
Ano.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A pomoci jim s tím, co je zastavěno, nevyužíváno...

Jan VOPRAVIL, pedolog, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy
--------------------
Ano. Ano.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A tam ta podpora není dostatečná ze strany státu?

Jan VOPRAVIL, pedolog, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy
--------------------
Ano, určitě je to tak a pokud se podíváme třeba do zahraničí, nebo sousední Německo, tak v podstatě tam ty zábory šly taky tak silným tempem, že si dali za cíl, že do roku 2030 chtějí snížit zábory půd na 30 hektarů denně, což z hlediska rozvoje Německa je určitě jako je z hlediska nich přijatelné číslo.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A my, a my nemáme vlastně žádnou takovou hranici v České republice?

Jan VOPRAVIL, pedolog, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy
--------------------
Ne. Nemáme, nemáme a určitě by bylo dobře něco takového zpracovat a dodržovat.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jakou hranici záborů v porovnání s rozlohou České republiky, kvalitní zemědělskou půdu byste doporučoval, kdybyste stanovoval hranici po tom německém vzoru?

Jan VOPRAVIL, pedolog, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy
--------------------
Tak v první řadě bych vyšel z toho, vyřešit ty věci, motivovat na ty již vzniklé areály, opuštěné, potom...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To nemáme?

Jan VOPRAVIL, pedolog, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy
--------------------
To nemáme. Jo a potom v podstatě máme u nás velmi propracovaný systém tříd ochrany zemědělského půdního fondu, máme tu obrovské spousty podpor, které třeba ty zahraniční nemá, tak v tu chvíli, a tak již je to i částečně nastaveno, víceméně ty nejkvalitnější půdy z toho vyndat a ty chránit přednostně, vyloženě přednostně.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ono nejkvalitnější půdní typy mizí. Přesto přibývá půda. Malou schopností, s malou schopností zadržovat vodu. Podívejme se na ta data.

redaktorka
--------------------
Kvůli degradaci půdy nebo zastavění ubývá každoročně nejkvalitnější černozemě a hnědozemě. Mezi roky 2011 až 2016 jí zmizely 4 tisíce hektarů. Na druhou stranu za stejné období 4 tisíce hektarů přibyly, ovšem jiného, méně kvalitního půdního typu, takzvaných regozemí. To jsou půdy s vysokým provzdušněním a nízkou kvalitou humusu, které mají malou schopnost zadržovat vodu. Vedle těchto tří půdních typů existuje dalších 10. Z nich nejrozšířenější v Česku jsou kambizemě, které zaujímají skoro čtvrtinu, tedy milion hektarů veškeré zemědělské půdy. Ta tvoří dohromady 54 % celkové rozlohy země.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Nakolik by přispělo k tomu, kdyby se prosadila myšlenka například ministra zemědělství Mariana Jurečky, který chce, aby o vyjmutí té nejbonitnější půdy, jak jsme viděli jednotlivé půdní typy, rozhodla přímo vláda?

Jan VOPRAVIL, pedolog, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy
--------------------
Tak určitě je potřeba ty půdy chránit. To znamená jakákoliv gesce a když to bude ta nejvyšší, tak určitě je to nápomocno věci, jo, určitě je potřeba se tím zaobírat.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A teď se znovu vrátím k té německé hranici. Jaká je ta hranice v České republice? Kde stanovit úbytek kvalitní zemědělské půdy v maximální úbytek v Česku?

Jan VOPRAVIL, pedolog, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy
--------------------
No tak pokud půjdeme tím tempem, jako jdeme dneska, tak za pár set let se zastavíme, přitom víme, že 1 centimetr půdy vzniká stovky až tisíce let. Z tohohle pohledu si myslím, že už v podstatě si moc hodně dovolit nemůžeme. To znamená ten nárůst, já když bych řekl nějaké číslo čtvrtinové oproti tomu, co je dnes, ale musíme si dát i pozor v tom čísle 15 hektarů denně nejsou jenom průmyslové areály, ale jsou tam třeba i převody do zalesněných ploch, do lesů, to znamená je to víceméně číslo, které ubývá z té zemědělské plochy jako plošně, nikoliv jakože vše je zastavěno.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená, máme-li 15 hektarů denně, tak myslíte, že odpovídající číslo by bylo 4 hektary denně?

Jan VOPRAVIL, pedolog, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy
--------------------
Já si myslím, já si myslím do těch 5 bysme si mohli dovolit, víc určitě ne. S tou regulací na ty méně kvalitní půdy.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
S tím, že je právě udělat ta tři opatření, o kterých jste mluvil? Vláda, která by rozhodovala o vynětí té nejbonitnější půdy, přímo vláda. Dále podpora toho, že na zastavěných plochách by stát investorům asi nabízel nějaké dotace...

Jan VOPRAVIL, pedolog, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy
--------------------
Podpory.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A, a pak zdražení za vynětí půdy v půdního fondu. Je to tak?

Jan VOPRAVIL, pedolog, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy
--------------------
Určitě.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Nebo jestli tam jsou další opatření...

Jan VOPRAVIL, pedolog, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy
--------------------
Určitě, určitě. Jinak třeba pro zajímavost, tak třeba ve Spojených státech některé ty průmyslové areály, které vznikají a rovnou dopředu předpokládají, že nebudou dlouhodobé, tak třeba tam neprobíhá ani skrývka ornice, v podstatě se ty haly namontují na té rostlé půdě a potom se pouze ta půda zrekultivuje. Tak třeba i toto je jedno z řešení pro nějaké stavby, kde víme, že třeba to nebude dlouhodobý trvalý záměr.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy jste udělali aplikaci, která má pomoci zemědělcům, developerům, státním orgánům. Počítáte s tím, že ta aplikace bude zásadní i v samotném řízení o vyjímání té půdy?

Jan VOPRAVIL, pedolog, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy
--------------------
Kolegové, kteří připravili tu aplikaci, tak i s panem ministrem Jurečkou v podstatě komunikují a víceméně se ta aplikace je teď v jednání s dalšími resorty tak, aby mohla být využívána a právě třeba pro ty investory mohla bejt motivující, aby tam ty plochy byly vyznačeny, kde třeba se ta výstavba může soustředit a naopak, kde ne.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Já jsem v úvodu zmiňoval to, že také záleží na hospodaření s tou půdou, která už nemá tu kvalitu, jak jsme viděli jednotlivé půdní typy. Nakolik na to slyší zemědělci, když jsou motivováni v rámci zemědělské politiky co nejvíce peněz a zisků z té půdy dostat?

Jan VOPRAVIL, pedolog, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy
--------------------
No tak samozřejmě zemědělci jsou pod tlakem. Produkovat co nejlevnější potraviny, celý ten systém je o dotacích, o dalších souvislostech, které s tím jsou. To znamená samozřejmě ten vztah k té půdě je v tomhle směru je nějakým způsobem posunutý. Na druhou stranu již je celá řada zemědělců, který si uvědomují díky taky těm povodním, suchům, které proběhly, tak že je potřeba se k té půdě trochu chovat jinak. Takže...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Většina ale nepřevažuje. Zatím to není většina...

Jan VOPRAVIL, pedolog, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy
--------------------
Je to, je to samozřejmě i v souvislosti s tím, že je přes 80 % půdy u nás je v pachtu, to znamená, není ve vlastnictví těch, kteří na ní hospodaří. Byť ti to neznamená, že dobrý hospodář, byť ta půda není jeho, se o ní nemusí starat dobře, jo.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
U nás je, jak jsem se díval do statistik i v rámci Eurostatu, tak u nás ta půda, která je propachtovaná, tedy jsou na ní nájemci, tak je nejvyšší podíl v rámci členských zemí Evropské unie.

Jan VOPRAVIL, pedolog, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy
--------------------
Ano, ano, zároveň máme i největší v podstatě půdní bloky, pozemky, na kterých hospodaříme, přitom tu řeky tečou do třech moří. To znamená i toto jsou takové aspekty, kdy česká krajina, která, nebo Česká republika, která je malá, tak je v tomhle na nejvyšší příčce.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jan Vopravil, pedolog. Těším se někdy příště v Otázkách nebo ve Fokusu, že se budeme dál věnovat tématu, které je pro tuto zemi zásadní. Děkuji a hezký zbytek neděle. Děkuju, Jane.

Jan VOPRAVIL, pedolog, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy
--------------------
Já taky děkuju.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Připomínám, že nás najdete na internetových stránkách České televize. Známá adresa zpravodajského portálu 24 nebo České televize jako celku a jsme k dispozici i na sociálních sítích, Twitteru a Facebooku. Hezký zbytek neděle, pokud možno ve společnosti České televize.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Kterou stranu, uskupení či koalici budete v eurovolbách 2024 volit?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě