Přihlásit

Akademie věd ocenila mladé české vědce. Uspěla studie o vlivu mravenců na les i výzkum bahenních sopek na Marsu (ČRo - radiozurnal.cz)

Mezi 23 mladých badatelů, kteří před pár dny získali významné ocenění akademie – Prémii Otto Wichterleho za rok 2018, patří i Veronika Jílková z Ústavu půdní biologie Biologického centra Akademie věd a geolog Petr Brož. Zatímco mladá vědkyně studuje život lesních mravenců a jejich vliv na půdu, nadějného geologa zajímá, jak se liší geologické procesy na povrchu Marsu od těch pozemských.

Mravenci jsou ekosystémoví inženýři
O život lesních mravenců se Veronika Jílková začala zajímat v rámci své bakalářské práce. Jejich působení na lesní ekosystém ji zaujalo natolik, že se jim rozhodla věnovat i ve své další práci. Jsou to doslova ekosystémoví inženýři, říká o nich úspěšná vědkyně.
Jádro mravenčí kolonie tvoří královna, která produkuje potomstvo a může žít až několik desítek let. Nejdůležitější roli v mraveništi mají dělnice, které se zpočátku především starají o hnízdo (o královnu a vajíčka) a během svého života, který může trvat jeden rok i několik let, se postupně propracovávají až ke sběru potravy.
Samečci mravenců se rodí jen jednou za rok a jejich jedinou starostí je oplodnění královny. Po svatebním letu už nejsou vpuštěni zpátky do hnízda a umírají. Poté, co splnili svoji funkci, už se je ostatním mravencům nevyplatí krmit.
„O lesních mravencích je známo, že si staví obrovská hnízda a obývají kolonie čítající až kolem milionu jedinců. Proto v okolí svých hnízd sbírají obrovské množství rostlinného materiálu a potravy," vysvětluje Veronika Jílková.
Rčení „pilný jako mravenec" nemusí být tak docela pravdivé, upozornili američtí vědci. Vědecký tým z univerzity v Arizoně zkoumal jeden druh severoamerický mravenců a zjistil, že vůbec není pravda, že by všichni mravenci neustále pilně pracovali.
Dochází tak k ochuzování prostředí v okolí mravenišť a naopak k hromadění organického materiálu v hnízdě. „Za rok mravenci přestěhují až 50 kilogramů jehličí, 25 kilo hmyzí kořisti nebo 50 kilo medovice produkované mšicemi. A to všechno jenom na jedno hnízdo," upozorňuje odbornice.
Mravenci tak přispívají ke zvyšování rozmanitosti lesního ekosystému, která v monokulturních lesích tolik chybí. Právě to je podle Veroniky Jílkové jejich největší přínos přírodě.
Předtím, než odletíme na Mars
Držitelem Prémie Otto Wichterleho za letošní rok se stal také geolog Petr Brož, který zkoumá povrch Marsu. Tamní atmosférické a gravitační podmínky jsou od těch na Zemi značně odlišné, a proto i geologické procesy probíhají na Marsu jinak, než by se čekalo.
Studenti z Villanova University v americké Pensylvánii při pokusu vytvořili půdu, která je více než z 90 procent shodná s tou na rudé planetě. Chmelu se v ní daří, a proto teď chtějí zasadit i ječmen a na podzim uvařit první várku marťanského piva.
Petra Brože například zajímá, jak by se na Marsu mohly chovat takzvané bahenní sopky. Za použití vakuové komory, která simuluje atmosférický tlak na Marsu, proto pozoruje, jak se bahno v těchto podmínkách chová.
„Když na Zemi vyhřezne na povrch bahno o konzistenci zcukernatělého medu, začne se velice pomalu roztékat do okolí. Na Marsu ale zvětšuje svůj objem a nabobtnává vlivem působení plynu, který je uvnitř," vysvětluje geolog.
Jeho výzkum by měl mít v budoucnu i povrchu Marsu, nám může pomoci, až budeme připravovat zařízení pro práci na povrchu rudé planety.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Národní parky projednávají nové zonace

Národní parky projednávají nové zonace

Lesnictví

V národních parcích vrcholí po 18 měsících proces přípravy a schvalování nové zonace, vyplývající z novely zákona o ochraně přírody a krajiny schválené našimi zákonodárci...

Kraje dostanou peníze pro řešení kůrovcové kalamity

Kraje dostanou peníze pro řešení kůrovcové kalamity

Lesnictví

Kraje mají dostat od ministerstva zemědělství peníze na pracovníky, kteří budou vyřizovat žádosti soukromých vlastníků lesů o státní pomoc při obnově lesů po kůrovcové kalamitě...

ALSOL: Na kalamitu reagujeme navýšením výsadby a investicemi do cest a skladů

ALSOL: Na kalamitu reagujeme navýšením výsadby a investicemi do cest a skladů

Lesnictví

Téměř pět milionů sazenic dřevin plánují letos na svých polesích vysadit Arcibiskupské lesy a statky Olomouc (ALSOL). Reagují tak na následky kůrovcové kalamity, která postihla...

Rok 2018: lesnictví, jak ho neznáme

Rok 2018: lesnictví, jak ho neznáme

Lesnictví

Souhra mnoha nepříznivých faktorů, zejména pak dlouhodobého sucha a vysokých teplot ve vegetačním období, přispěla k dalšímu rozvoji kůrovcové kalamity na našem území. Rok 2018 změnil...

-4°C

ČR - aktuální počasí

Část.zataženo

Vlhkost: 84%

Vítr: 20.92 km/h

  • 03 Led 2019 -1°C -5°C
  • 04 Led 2019 0°C -5°C

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby