Přihlásit

Absolutní selhání ministerstva zemědělství, ignoruje plošné hynutí našich lesů (feedit.cz)


Ministerstvo zemědělství (MZe) mění důležitou vyhlášku, která mimo jiné určuje druhovou skladbu lesů. Převažující výsadbu smrku přitom nemění vůbec. Hnutí DUHA to označilo za skandální. MZe chce dál ponechat smrk jako hlavní dřevinu i v oblastech středních nadmořských výšek, kde podle vědeckých modelů bude hynout, a dokonce i tam, kde se již nyní smrkové porosty plošně rozpadají. Vyhlášku poslalo Mze do meziresortního připomínkového řízení [1].
Vyhláška nereaguje na změny klimatu nahrazením smrku v některých souborech lesů středních poloh dubem nebo bukem a dalšími stromy, které tam přirozeně patří. Ve výrazné části lesních souborů středních poloh umožňuje dál vysazovat hlavně smrky nebo borovice, u některých pouze varuje, že pěstování smrku je zde „velmi rizikové". Například v Nízkém Jeseníku, kde smrkové porosty hynou na velkých plochách, umožňuje návrh vyhlášky znovu zasadit 75 % smrků. Ty se tam již také na čerstvých holinách hromadně sázejí (foto v příloze, lokalita Větrná poblíž Zlatých Hor, foto Hnutí DUHA, 16.5.2018).
Ačkoliv v Jeseníkách nyní státní podnik Lesy ČR již zalesňuje smrkem méně než dřív, jinde v zemi se v podobných podmínkách smrky dál vysazují jako hlavní dřevina. Vědecké modely přitom upozorňují na velké riziko rozpadu 80 % smrkových porostů na většině území České republiky [2]. Přesto je smrk stále nejpoužívanější dřevinou při nových výsadbách.
Hnutí DUHA bude navrhovat přepracování špatné vyhlášky Mze tak, aby omezila nové výsadby smrku v oblastech, kde jsou ohroženy hynutím. Hnutí DUHA požaduje, aby vyhláška vytvořila podmínky pro pěstování pestrých lesů přírodě blízkými způsoby, i pro takzvané lesy nízké a střední. Ekologická organizace přitom upozorňuje, že tyto změny jsou pouze potřebným dílčím a dočasným vylepšením. Nezbytné je změnit lesní zákon, a vyhlášku pak vydat úplně novou.
Podrobný komentář k novele vyhlášky je uveden na další straně.
Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA, řekl:
„Když smrkové lesy mnoha místech velkoplošně hynou, je skutečně nehorázné, jak ministerstvo zemědělství dál zarytě trvá na dalším pěstování smrkových porostů. Ministr Jiří Milek by měl vyvodit důsledky k podřízeným, kteří mu takový návrh dali k podpisu, a sabotují politické zadání urychleně přizpůsobit naše lesy změně klimatu."
„Je přece zcela nemyslitelné znovu sázet smrk v zastoupení až 75 % například na Bruntálsku, kde nyní smrkové lesy plošně usychají. Právě to ale nová vyhláška ministerstva zemědělství umožňuje. Namísto většího podílu našich přirozených druhů stromů ministerstvo doplňuje rizikové smrky a borovice stejně rizikovými exotickými dřevinami."
Tuto i další tiskové zprávy najdete na www.hnutiduha.cz/aktualn e
Podrobnější komentář k novele vyhlášky:
Ministerstvo zemědělství deklaruje, že v reakci na katastrofální hynutí smrkových a borových lesů mění potřebné vyhlášky. Změnu vyhlášky „o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů" oznámil ministr Jiří Milek na předvčerejším jednání s premiérem Andrejem Babišem [3]. Její hlavní účel je napravit nedostatky stávající vyhlášky [4] a stanovit možné zastoupení jednotlivých druhů dřevin v lesích s různými geografickými a klimatickými podmínkami. Dosavadní vyhláška umožňovala pěstovat lesy s převahou smrku ve středních polohách, ačkoliv ekologové a vědci dlouhodobě upozorňují, že zde smrky chřadnou a kvůli změnám klimatu budou hynout. Návrhy vědců, ekologických organizací ale i dalších vládních resortů ministerstvo zemědělství dlouhodobě ignoruje.
Návrh vyhlášky chce umožnit významné rozšíření exotických druhů stromů tím, že je zařazuje mezi takzvané meliorační a zpevňující dřeviny (např. douglasku, jedli obrovskou) nebo v lužních lesích dokonce dřeviny hlavní (ořešák černý). To přináší obrovská rizika pro biodiverzitu lesů, protože naše ostatní druhy nejsou přizpůsobené na soužití s těmito stromy, které se navíc mohou začít chovat invazivně. Jejich výsadba by neměla být dotovaná, což by se ale zařazením mezi meliorační a zpevňující dřeviny stalo.
Pozitivní změnu přináší vyhláška novou možností použít při zalesnění tzv. přípravné dřeviny (pionýrské dřeviny s kratší životností). Ty by zlepšily odolnost budoucích lesů, které vyrostou na nynějších kalamitních holinách se zničenou lesní půdou. Byla by to jediná významná pozitivní změna vyhlášky, kdyby MZe zároveň nepožadovalo přípravné dřeviny zase pokácet krátce po vysazení. Ve výčtu přípravných dřevin navíc někde některé důležité chybí [5]. Stejně jako mezi melioračními a zpevňujícími dřevinami chybí některé dřeviny přirozené druhové skladby, což omezuje snahu o pestrost lesů.
Ministerstvo zemědělství neprodloužilo potřebným způsobem takzvanou obnovní dobu lesů, aby lesníci mohli rozložit těžbu do mnohem delšího období a budoucí porosty nebyly znovu stejnověké.
V návrhu novely vyhlášky ministerstvo nechce napravit ani další nedostatky té stávající, která vůbec nepočítá s pěstováním druhově a věkově bohatých lesů, ačkoliv právě takové lesy by měly být cílem hospodaření, protože jsou odolné a nepodléhají kalamitám. Stejně tak vyhláška nadále nepočítá s pěstováním takzvaných středních a nízkých lesů, které jsou v některých místech rovněž dobrým řešením krize stejnověkých monokultur.
Ministerstvo zemědělství ve vyhlášce neřeší ani zlepšení péče o lesy, které jsou zvlášť významné pro vodní režim, ačkoliv je to ve vládou schváleném Národním akčním plánu adaptace na změny klimatu.
Hnutí DUHA v reakci na zcela šokující tolerované zastoupení smrku v návrhu ministerstva zemědělství upozorňuje na výzkum zveřejněný v prestižním časopise Nature Climate Change, který názorně ukazuje, jak rychle se budou podmínky pro smrk v České republice zhoršovat. Podle týmu autorů studie vedené profesorem Hanewinkelem zde bude naopak prosperovat dub, buk a další listnaté dřeviny. Související mapy v českém překladu jsou přiložené k tiskové zprávě. [6]
Na potřebu se urychleně zaměřit na kořeny současné krize českých lesů a systematicky změnit českou lesnickou legislativu, certifikaci, dotační pravidla i zadání Lesům ČR, aby vedly k trvale udržitelné péči o les, upozorňuje i výzva Zachraňme lesy, kterou dosud na webu www.zachranmelesy.cz podepsalo přes jedenáct tisíc lidí.

Poznámky:
[1] Podklady návrhu vyhlášky o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů pro právě zahájené meziresortní připomínkové řízení, které potrvá do 5. června, jsou zde:
https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNAYFBPSCB
[2] Podle mezinárodní inventarizace ICP Forest je zdravotní stav českých jehličnanů zdaleka nejhorší v Evropě. Více v tiskové zprávě Hnutí DUHA z 26. 4. http://hnutiduha.cz/aktualne/stav-jehlicnatych-lesu-v-cr-je-dlouhodobe-nejhorsi-v-cele-evrope-trojnasobne-nad-evropskym
Čermák, P., Mikita, T. a J. Kadavý. 2017. Budoucnost hospodaření se smrkem v období předpokládaných klimatických změn. Lesnická práce. 2017/3. je dostupná v online archivu zde. Mapa je k dispozici zde. Podstata sdělení studie v tiskové zprávě Hnutí DUHA z 21. 3 2018 zde:

Komentáře   

+16 # Rensa 2018-05-18 15:36
Lesní půdu nezničil primárně smrk, ale imisní zátěže od dob císaře pána do éry ČSSR jakožto kovárny RVHP, v současnosti až 100x vyšší deponie vzdušného dusíku a zvýšený obsah CO2 ve vzduchu. Doporučuji přečíst Lesnickou práci 5/2018, str. 14 - 17.
K ozdravení lesních půd, které rozhodujícím způsobem nezapříčinili majitelé lesů a lesníci, ale společnost svojí honbou za vyšší životní úrovní, nepovedou příkazy a zákazy adresované vlastníkům lesů, ale podpora (finanční) ze strany státu.
+21 # Lynx 2018-05-18 22:43
Přesně. Namísto toho se dvacet let plácá MZe na místě. Peníze se rvou do řepky a ty zemědělci rvou do pesticidů a sraček, které zamořují spodní vody a primárně umrtvují zemědělskou půdu. A na to zvěrstvo stát přispívá.
Zatímco mimoprodukční funkce lesů jsou velkoryse přehlíženy.
-3 # Pavel Boucký 2018-05-20 11:40
Těžko tvrdit,že by smrk na změny chemismu lesních půd vliv neměl. Zvláště po několika generacích. Imisní zátěže jsou realitou ve smrku i v listnáčích a listnáče je přežily lépe. A hlavní problém v nedostatku vody je prostě nad rámec všeho. Teď nejde o to rozebírat neřešitelné zdroje problému, ale najít řešení třeba jiným směrem, než jsme šli dosud.
+7 # Rensa 2018-05-21 08:35
To také netvrdím. Pouze říkám, že smrk primárně lesní půdu nezničil (kdyby to dokázal, rostl by v tajze?).
Ano listnáče lépe zvládají imise - je to tedy problém majitelů lesů nebo těch, kdo imise vypouštějí (proč se tedy LČR tahají o náhrady škodi imisemi ve smrku, když by stačilo vysazovat listnáče?). Pláštěnka také lépe odolá blátu z kaluže než sváteční oblek - bláto z kaluže je problém chodce nebo řidiče projíždějícího auta?
+3 # Pavel Boucký 2018-05-21 10:42
Každá dřevina má své ekologické optimum dané mnoha faktory. Tam, kde nejsou její požadavky naplněny, nastává problém. Tak je to i se smrkem. Někde prostě poroste bez problémů dál, jinde ne. Jeho podíl asi bude muset být menší než dosud a vhodné lokality se budou muset lépe vybírat s ohledem na jejich podmínky.
Imise jsou fakt lidské společnosti. Máme vysoké energetické nároky a ty se pokrývají většinou spalováním něčeho a něco přitom jde do ovzduší. S tím nikdo nic nenadělá, jde pouze o to, snažit se přizpůsobit co nejvíc realitě. Náhrady poskytnou nějaké finanční zdroje, ale imise neodstraní. Pokud se k nám blíží klima blízké subtropickému, jak straší pesimisté, pak je třeba začít studovat, jak vypadá les v subtropech, protože to může být náš další pěstební model.
+7 # Lynx 2018-05-21 23:09
Problém bych spíš viděl v rychle se měnících podmínkách. Během evoluce se stromy přizpůsobovaly. Jediné, co je potkalo byla doba ledová, pak maximálně prach v atmosféře z vulkanické činnosti. Je nepochybné, že posledních 200 let se dostal do ovzduší, vod i půd takový koktejl látek, že stromy nyní kolabují a bude jim trvat, než se adaptují.
A bude to trvat déle, než jeden lidský život.
Severní Morava - kůrovec, jmelí, chalara fraxinea, odchází kořenové systémy lip, podobné symptomy jako jasany vykazují někde už i javory. Hladový kůrovec nepohrdne ani modřínem.
Jedle z umělé obnovy končí cca v 80-100 letech věku, jejich kořenový systém je malý.
Tohle vše se ví už minimálně 10 let.
A ministerstvo plká a plká a plká a kde nic tu nic.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

KŮROVCOVÁ MAPA - podívejte se, kde u vás hrozí šíření kůrovců

KŮROVCOVÁ MAPA - podívejte se, kde u vás hrozí šíření kůrovců

Lesnictví

Kůrovcová mapa představuje zcela nový způsob využití satelitních snímků v boji s kůrovcovou kalamitou. Na portálu www.kurovcovamapa.cz, určeném zejména lesnickému provozu, jsou zobrazeny plochy, kde...

Read more
Část poslanců žádá navýšení podpory pro LH o 5,8 mld. Kč

Část poslanců žádá navýšení podpory pro LH o 5,8 mld. Kč

Lesnictví

Ve čtvrtek 5. prosince projednala Poslanecká sněmovna ve druhém čtení vládní návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2019. Poslanec Stanislav Blaha předložil pozměňovací návrh...

Read more
Národní výstava myslivosti 2019 v Brně

Národní výstava myslivosti 2019 v Brně

Komerční zpráva

Po dvou letech proběhne 12.–15. 5. 2019 na brněnském výstavišti Národní výstava myslivosti. Ve stejném termínu bude probíhat také Mezinárodní veletrh pro živočišnou výrobu ANIMAL...

Read more
Školkaři: ročně můžeme vypěstovat 300 mil. sazenic lesních dřevin

Školkaři: ročně můžeme vypěstovat 300 mil. sazenic lesních dřevin

Lesnictví

Nová anketa! S nepříznivým vývojem kalamity v našich lesích stoupá i výměra holin což by v případě umělé obnovy lesa znamenalo i zvýšenou spotřebu sadebního...

Read more

3°C

ČR - aktuální počasí

Breezy

Vlhkost: 86%

Vítr: 40.23 km/h

  • 10 Pro 2018 5°C 0°C
  • 11 Pro 2018 2°C 0°C

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby