Zobrazení položek podle značky: Rozhovor
Když jsme v redakci Lesnické práce domlouvali rozhovor s Miroslavem Sloupem, s nadsázkou nás upozornil, že na Krušné hory a škody zvěří se ho ptá každý. Vzhledem k jeho bohaté profesní minulosti a angažovanosti v mnoha lesnických otázkách bylo ale témat, která se nabízela k rozhovoru, mnohem víc, ať už je to pohled na transformaci lesního hospodářství, management v našem největším národním parku Šumava, nebo současné postavení lesníků.
Jsme lesní lidé, my Evropané
Lesnictví a potažmo lesníci netvoří osamocený ostrov uprostřed společnosti, ale jsou ovlivňováni a formováni jejími postoji, názory a tím, čemu říkáme společenská poptávka. Není tak snad od věci čas od času přinést pohled na lesy a hospodaření v nich takzvaně z venčí. Tento rozhovor s Luďkem Frýbortem ze srpnové Lesnické práce je prvním z této příležitostné řady.
Z Krušných hor mám dnes dobrý pocit. Jsou zelené
Krušné hory se staly v minulém století synonymem pro obrovskou imisní kalamitu. V té době stáli lesníci před úkolem nedopustit, aby hory zůstaly obnažené. O tom, co to znamenalo pro lesnický provoz, si redaktorka Lesnické práce povídala s dlouholetým ředitelem Lesního závodu Klášterec nad Ohří Janem Pavlišem.
Jak čeští lesníci pomáhají v Izraeli
Rozhovor s Karlem Káňou, organizátorem české výpomoci lesníkům v Izraeli. Přestože od práce ve státních lesích odvedla Karla Káňu služba jinému „Pánu" a působí nyní jako pastor, vztah k lesu a přírodě mu zůstal. Když se v roce 2010 dozvěděl o následcích největšího lesního požáru v Izraeli, rozhodl se s týmem přátel – lesníků jet pomoci zvládnout izraelským kolegům jeho následky. V čem spočívá tato výpomoc, zda chápou izraelští lesníci středoevropské lesnické postupy, jaké jsou vůbec izraelské lesy a izraelské lesnictví či jaké strasti a radosti přináší taková dobrovolnická pomoc, zajímalo redakci Lesnické práce.
Hospodaření bez smrku si dokážu představit jen velmi těžko
Rozhovor s Liborem Konvičným, ředitelem Biskupských lesů Biskupství ostravsko-opavského. Libor Konvičný vyrůstal v lesnické rodině, a tak není překvapivé, že studium lesnictví bylo jeho snem. Když se hlásil na střední školu v Hranicích, ze šesti set uchazečů brali ani ne desetinu a podmínkou bylo mimo jiné absolvovat rok učňovského školství. Na to vzpomíná jako na největší školu. Po vysoké škole nastoupil ke státním lesům, kde prožil většinu profesního života. Rozhovor se ale věnuje především jeho současnému působení u Biskupských lesů. Libor Konvičný se totiž netají tím, že práce pro Biskupství ostravsko-opavské mu přinesla možnost se po delší době skutečně lesnicky realizovat.
V letokruzích je zapsaný kdejaký hřích spáchaný na lese
Rozhovor Lesnické práce s Milošem Klouparem, bývalým vedoucím polesí Horní les, který stál za revitalizací lužního komplexu v Kančí oboře na jižní Moravě.
Rozhovor s Vladimírem Zatloukalem, výzkumným pracovníkem IFER – Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů a spolutvůrcem první porevoluční státní lesnické politiky. Vladimír Zatloukal se narodil do lesnické rodiny a o volbě lesnické profese byl rozhodnut již v dětství. Začínal jako taxátor a jak říká, práce v taxátorských gumovkách byla fajn, les poznával z blízka a rád na toto období vzpomíná. Tehdy se ale kvůli svým názorům dostal do problémů a stal se politicky nepohodlným. Po revoluci pracoval na Ministerstvu zemědělství i v Národním parku Šumava. I když jeho působení především v národním parku nebylo jednoduché, podle svých slov toho nelituje – práce v oboru ho totiž vždy bavila a naplňovala.
Pojem bezzásahový je ošidný
Rozhovor Lesnické práce s Ivem Vicenou, bývalým hlavním inženýrem Vojenských lesů a statků v Horní Plané, doposud aktivním soudním znalcem a šumavským patriotem. Během téměř dvouhodinového rozhovoru jsme se dotkli mnoha témat, ale vlastně jsme pořád zůstávali na jednom místě – na Šumavě. Té Ivo Vicena zasvětil celý svůj život a na to, jak by měla vypadat, má jasný názor – měla by být zelená. Veřejnosti, a nejen té lesnické, je znám jako jeden z nejhlasitějších kritiků managementu v Národním parku Šumava po orkánu Kyrill a následné kůrovcové kalamitě.
Populární zprávy
Dobrá věc se podařila
Zobrazení: 4277
Filip je mladý lesník a myslivec, student lesnické fakulty, který při práci v lese utrpěl těsně před...
Inovativní postupy obnovy kalamitních holin ve správě Lesů ČR na Vysočině
Zobrazení: 3386
Vysočina je krajem nejvíce zasaženým kůrovcovou kalamitou. Situace kulminovala mezi lety 2018–2020. Po kalamitě zůstaly velkoplošné...
Slovenská firma chce po Lesích ČR 220 mil. za nedodané dřevo, podnik to odmítá
Zobrazení: 3292
Okresní soud v Hradci Králové dnes začal projednávat žalobu slovenské společnosti Drevoindustria Smolenice na státní podnik...
Středoevropské lesnictví se musí probudit z iluze o samospasitelnosti přírodních procesů
Zobrazení: 3199
Video a anketa uvnitř. „Nerozumím převládajícímu paradigmatu středoevropského lesnictví a ochrany přírody, které zdůrazňuje, že lokální...
Letošní Cena Ing. Jiřího Nováka byla udělena Pavlu Bednářovi za výzkum modřínu
Zobrazení: 3099
Projekt „Možnosti využití modřínu opadavého v českých lesích pod dopadem klimatické změny“ realizovaný v rámci Výzkumného...
Ruské dřevo se do EU vozí i přes Čínu, odhalilo nové vyšetřování
Zobrazení: 3040
Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ) zveřejnilo zprávu, v níž uvádí, že poté, co EU uvalila sankce...
Monitoring médií
- pátek 10. květen 2024
- Ministerstva poskytla za tři roky pět miliard korun na ochranu před povodněmi (ČTK)
- Do sčítání motýlů v Česku se poprvé může zapojit veřejnost, začne 3. června (ČTK)
- Hořící les na Mladoboleslavsku pomáhá hasit vrtulník, zásah potrvá celý den (ČTK)
- V Českém Švýcarsku zasahovali hasiči kvůli požáru od ohňostroje (ČTK)
- Požár u Horní Cerekve nechal v lese spoušť (Havlíčkův Brod deník)
- Šumava je opět bohatší o tisíce stromků (Klatovský deník)
- Plány na těžbu kamene a písku posoudí znalci (MF DNES)
- Myslivci vysadili v Komorní Lhotce slivoně a jabloně (komunalniekologie.cz)
- Lesy ČR po konci kůrovcové kalamity sníží zalesnění o pětinu na 14.000 hektarů (enviweb.cz)
- V Břeclavi uvažují, jak využít vodní toky. Chtějí vybudovat odpočinkovou zónu a zaplavit lužní lesy (brnenskadrbna.cz)
Poslední komentáře
-
Dušan Utinek: Tak jsme doadaptovali (asz.cz)
Mysl je již stará, ale život mění... Nikdy bych něco takového neřekl, ale ... -
Dušan Utinek: Tak jsme doadaptovali (asz.cz)
" nemají vytěžené borové souše. Dozor lesa nezájem. " Jako, že by to s ... -
Dušan Utinek: Tak jsme doadaptovali (asz.cz)
Neoslavoval bych všechny drobné vlastníky lesa.Ve středním povltaví(Dobříš)nema ... -
Les v Českém Švýcarsku se po požáru rychle obnovuje, dominuje bříza (novinky.cz)
Jako na každé holině. Nic nového pod sluncem. -
Dušan Utinek: Tak jsme doadaptovali (asz.cz)
Kus pravdy, ale za bolševika se ještě tolik lidí do lesů nevalilo a ... -
Pomůže nám buk zvládnout klimatickou změnu? (TZ VÚLHM)
To pro lesníka podstatný, jsem asi přehlídnul. Že tedy prodejnou, málo ... -
Dušan Utinek: Tak jsme doadaptovali (asz.cz)
" Jak co pro dědulu ten stát dělá??? " A proč by měl ? Není to ani ... -
Lesy města Písku – historický majetek spravovaný s cílem předat budoucím generacím hospodářsky hodnotný les
Víc takovejch hezkejch článků, místo těch keců bafuňářů, co byli v lese ...