Přihlásit

Podle ředitele NP Šumava přirozená obnova podporuje růst horské smrčiny

Rozšířeno 25. 2. Přirozená obnova lesa podporuje růst horské smrčiny na některých místech šumavského národního parku. Projevuje se to například v oblastech Modravy na Klatovsku nebo Plešného jezera na Prachaticku. Novinářům to sdělil ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený.

Podle něj se přirozená obnova v blízké budoucnosti projeví i na jiných místech lesa. Šumavský národní park v minulosti po různých kalamitách ponechal některé oblasti bez lidského zásahu. Stromy však na řadě míst napadl kůrovec, který se pak přemnožil a způsobil, že masivní plochy lesů uschly.

"Rozhodnout o bezzásahovosti bylo velmi těžké. Rozhořely se vášně, které neutichly dodnes. Nyní už ale mnohé děje, o kterých se diskutovalo - například to, jestli se les sám dokáže obnovit a jak bude vypadat, můžeme s určitostí popsat a hlavně je můžeme sledovat na vlastní oči," řekl Hubený.

Horská smrčina, kde proces přirozené obnovy probíhá, se nachází v nadmořské výšce nad 1 200 metrů. V takových podmínkách se dominantně vyskytuje smrk ztepilý doplněný jeřábem ptačím. Právě smrková monokultura vyhovuje kůrovci. Ten se masivně množí především po kalamitách, kdy napadá poškozené stromy, nebo v případě vhodných klimatických podmínek.

"Například na místech po kalamitě v okolí Modravy z 90. let minulého století zůstalo poměrně velké množství smrků s tloušťkou kmene 7–30 centimetrů, těch je dnes zhruba 190 kusů na hektar, dále pět smrků na hektar o průměru kmene více než 30 centimetrů. Tyto stromy jsou kostrou budoucího lesa a jsou i zárukou jeho bohaté věkové struktury," uvedl Hubený.

Nejrozsáhlejší kalamita Šumavu zasáhla v roce 2007. Tehdy orkán Kyrill poničil zhruba milion krychlových metrů stromů. Přirozená obnova po Kyrillu se podle Hubeného projeví až v delším časovém horizontu. 

Podle starosty Modravy a předsedy svazu obcí šumavského národního parku Antonína Schuberta však proces přirozeného zmlazení sám o sobě šumavské lesy nezachrání. "Jsem přímým svědkem a účastníkem obrovského úsilí, které bylo vynaloženo do výsadby zdejšího (modravského) lesa. Samozřejmě tím nesnižuji sílu přírody umět si poradit s kdejakým lidským nešvarem, ale také nemohu přistoupit na ideologii čisté divočiny v oblasti, kde obnova lesa stála obrovské lidské úsilí," řekl Schubert ČTK.

Podle ČTK, red.

Čtvrtstoletí Národního parku Šumava - tisková zpráva NP Šumava

Obnoví se les sám nebo mu musí člověk pomoci? To je jedna z otázek, na kterou nám horská smrčina na Šumavě už dala jasnou odpověď. Díky tomu, že byl před 25 lety založen Národní park Šumava a my můžeme na části jeho území sledovat přírodní procesy, podařilo se uvést na pravou míru řadu zažitých polopravd a mýtů.

Horskou smrčinou jsou nazývány lesy, vyskytující se na Šumavě nad 1200 metrů nad mořem. Kvůli drsným životním podmínkám se v těchto nadmořských výškách objevují převážně dvě dřeviny, dominantní smrk ztepilý doplněný jeřábem ptačím. Největším územím horských smrčin, které se ponechaly přirozenému vývoji po kůrovcovém žíru, jsou oblasti Modravských slatí, Velká a Malá Mokrůvka a kar Plešného jezera. Tyto plochy byly napadeny lýkožroutem smrkovým (kůrovcem) v polovině devadesátých let.

„Rozhodnout o bezzásahovosti bylo tehdy velmi těžké. Rozhořely se vášně, které neutichly dodnes a spoustu věcí, které se v rozpadajícím lese dějí, jsme pouze tušili. Dnes už ale mnohé děje, o kterých se diskutovalo, například to, jestli se les sám dokáže obnovit a jak bude vypadat, nebo jakou úlohu mají pionýrské dřeviny, můžeme s určitostí popsat a hlavně je můžeme sledovat na vlastní oči," tvrdí ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený, který v polovině 90 let prosazoval bezzásahovost a přirozený vývoj horské smrčiny na Modravsku.

„Odborníci se tehdy domnívali, že obnova proběhne podle velkého vývojového cyklu lesa, tedy že po odumření horního stromového patra na plochu nalétnou nejdříve pionýrské dřeviny, jako bříza, osika, jeřáb a další. Tyto dřeviny postupem času připraví plochu pro vývoj náročnějších druhů, jako je smrk, který se do porostu navrátí po delší době. Teď už ale víme, že smrk si dokáže vytvářet tak zvanou banku zmlazení, která roste v podrostu dospělého lesa. Les je tak neustále připravený na disturbance, tedy na rozpad horního stromového patra. Odumření dospělých stromů umožní přístup světla do podrostu a malé stromky, které doposud čekali v zástinu na svoji šanci, ji pro svůj růst dostanou. Díky prosvětlení lesa se v těchto porostech také zvýší zastoupení jeřábu ptačího," vysvětluje ekolog lesa Správy Národního parku Šumava Jaroslav Červenka.

Jeřáb, jako jedna z pionýrských dřevin se ve větších počtech vyskytuje v porostech jen několik let po disturbanci, pak jej přerostou smrky. V dospělém porostu jich zůstane jen velice málo. Potvrdilo se také to, že struktura „nového" lesa prakticky kopíruje strukturu toho původního. Nové smrky se totiž uchytí většinou na příhodných stanovištích pro jejich růst. Nejvíce semenáčků roste na ležících, rozkládajících se kmenech bývalých generací smrků nebo blízko stojících stromů či souší.

„Na místech po kalamitě zůstalo poměrně velké množství smrků s tloušťkou kmene 7 cm až 30 cm, těch je tu dnes zhruba 190 kusů na hektar, dále průměrně 5 smrků na hektar o průměru kmene větším než 30 cm. Tyto stromy jsou kostrou budoucího lesa a jsou i zárukou jeho bohaté věkové struktury," potvrzuje Pavel Hubený.

„Rozpočítáme-li tuto hustotu podle podílu smrků různého stáří v tloušťkových stupních, zjistíme, že se tu rýsuje bohatě strukturovaný přírodní les. Můžeme odhadovat, že po kůrovcovém žíru přežilo na Modravských slatích 22 smrků na hektar starších 100 let a cca 1 smrk starší 200 let na 10 hektarů. Ve zmlazení je pak cca 245 smrků na hektar ve stáří 40-60 let a přes 3000 smrků na hektar ve věku do 40 let. Přitom zhruba na pětině území ponechaného bez těžeb zůstaly dosud zachovány skupiny starých smrkových porostů, které zatím odolaly útokům kůrovce," doplňuje.

Smrčky, které doslova živoří pod vzrostlými stromy, přitom dokážou velmi dobře klamat tělem. Zaznamenali jsme například smrk, který ve svých 350 letech měl průměr kmene pouze okolo 18 centimetrů. Navíc počty stromků na hektaru také nejsou zanedbatelné. V průměru se vyskytuje v horských smrčinách šest tisíc stromků na hektar. Ale jedná se o průměr.

„V průběhu let proběhne mezi nejmladšími stromky určitá selekce, kdy přežijí pouze ty nejsilnější a jak je vidět například na Trojmezné, na hektaru může zůstat jen okolo 300 dospělých stromů. I to je ale dostatečné, navíc stromy s větším prostorem k růstu mají lepší kořenový systém, níže položenou korunu a díky tomu mohou lépe odolávat jak větrům, tak i kůrovci," říká Jaroslav Červenka.

Přirozená obnova horské smrčiny po orkánu Kyrill, probíhá také například v okolí rozhledny Poledník.

„Chápu, že pro mnohé návštěvníky to je hrozný zážitek. Na první pohled se totiž může zdát, že tady žádné přirozené zmlazení není, vše je hnědé, ponuré, mrtvé. Je ale třeba se podívat podrobněji. Mnohé stromky ještě nejsou vidět, vždyť od Kyrilla uběhlo pouhých devět let a od kůrovcového žíru teprve šest, maximálně sedm let. Za takových deset let, což v životě lesa není žádná doba, to ale právě tady bude vypadat úplně jinak, o dost zeleněji, podobně, jako třeba na Velké a Malé Mokrůvce," je přesvědčený ředitel Pavel Hubený.

Návštěvníci se o obnově horské smrčiny mohou na vlastní oči přesvědčit například v okolí cesty z Modravy na Březník nebo na naučné stezce s názvem Horská smrčina, která vede kolem Plešného jezera.

Jan Dvořák
tiskový mluvčí Správy NP Šumava

 

Naposledy změněno: čtvrtek, 25 únor 2016 10:47

(0 hlasů)

Komentáře   

-3 # Tomassk 2016-02-29 08:33
Takže nakonec je vlastně jedno, jestli se tam smrk vysází uměle nebo se čeká až vyroste sám - pokud mu to zvěř umožní. :-x
-4 # vesničan 2016-03-01 07:14
Pokud nemám pravdu,omlouvám se.Mám totiž takový dojem,že jste zde kritizoval vše,co se samovolné obnovy týká.A najednou,pokud se skutečně potvrzují názory odborníků,silně slevujete a už se pouze chabě odvoláváte na zvěř.Já jsem zde již popisoval,že nejsem v tomto oboru žádný odborník a že nemám svůj vlastní názor,zda kácet a uklízet nebo ne.Ale na základě tvrzení dvou nesmiřitelných názorů,jsem se před lety rozhodl absolvovat každý rok jednu vycházku(mám to na Šumavu poměrně daleko) s průvodci do divočiny.A tak jsem před 3 roky navštívil taky horu Polom(létal nad ní před lety dnešní prezident a zle zkritizoval,co vše tam po polomu zůstalo ležet.Tuto lokalitu jsem za 2 roky navštívil znova a nestačil jsem se divit.V loňském,suchém roce,kdy se leckdes lesníkům nedaří jejich zalesňovací pokusy na jimi vytvořených holosečích,po řádném,předpisovém boji s kůrovcem a polomy,tak zde sucho růst množství stromků(a každý rok asi výrůstají další,protože jsou různé velikosti)vůbec neohrozilo.Mě to tedy připádá,že skutečně,proti senátorovi p.Jirzovi měli pravdu vědci,kteří tvrdí,že ponechání padlých stromů na místě dokáže zadržet velké množství vody a i jinak umožnit rychlou obnovu lesa.Něco jiného,je tvrzení o hospodářském využití onoho ležícího dřeva.Již jsem o tom dříve taky psal,pokud má v rámci republiky toto zanedbatelné množství zachraňovat kapitalismus,pak ten kapitalismus raději zrušme.Nakonec ještě jednou tím,čím jsem začal,omlouvám se Vám v tom případě,pokud jste to nebyl Vy,kdo zde všechno kritizoval.
+3 # Lynx 2016-03-01 18:05
Je nabíledni, že pokud z lesa, kde je skeletnaté podloží, odvezu všechno dřevo a spálím klest, tak obnova musí proběhnout rychle, jinak bylinné patro vyčerpá humusový horizont a můžu pak sadit do skály.
Zatímco to ponechané dřevo tam vydrží podstatně déle.
+5 # Tomassk 2016-03-02 07:14
Nikdy jsem nekritizoval živý zelený les, ale darebáky, kteří ho ničí jen kvůli svým zvrhlým zájmům politickým :P
-6 # vesničan 2016-03-02 12:31
K p.Lynxovi,nemám les,ale dotknul jsem se lesů patrněna neskeletném podloží,o kterých jsem v loňském roce dost často četl,že tam výsadba beznadějně usychá,proti tomu,co je zde léta kritizovaný,že tam nic přeci neporoste a ejhle ono to tam roste vesele.P.Tomassk.Jak si nedokážu,proti Vám určit,kdo má zvrhlé politické zájmy.Ale jaksi se mi příčí to přičítat těm,kteří se snaží tak zanedbatelnou plochu věnovat přírodním procesům a jejich zkoumání.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Veletrh WOOD-TEC 2019 se zaměří na digitální výzvy blízké budoucnosti

Veletrh WOOD-TEC 2019 se zaměří na digitální výzvy blízké budoucnosti

Komerční zpráva

Letošní Mezinárodní veletrh pro dřevozpracující a nábytkářský průmysl WOOD-TEC proběhne na brněnském výstavišti od 29. října do 1. listopadu. Už v minulém ročníku se WOOD-TEC...

Rakouští lesníci protestovali na hranici s ČR proti dovozu dřeva

Rakouští lesníci protestovali na hranici s ČR proti dovozu dřeva

Lesnictví

Zhruba pět stovek rakouských lesníků protestovalo 18. 7. na hranici s Českem proti dovozu levného dřeva ze zahraničí. S odvoláním na místní zemědělský svaz o...

Obchodní ředitel LČR K. Vinš skončil, prozatím ho nahradí V. Krchov

Obchodní ředitel LČR K. Vinš skončil, prozatím ho nahradí V. Krchov

Lesnictví

Aktualizováno 19. 7. Obchodní ředitel státního podniku Lesy České republiky (LČR) Karol Vinš (57) v pondělí 8. 7. ve funkci skončil. Učinil tak na vlastní...

Zástupci SVOL lesů žádají o pomoc premiéra

Zástupci SVOL lesů žádají o pomoc premiéra

Lesnictví

Jednání o finanční pomoci vlastníkům lesů pro zvládnutí následků kůrovcové kalamity vláda odložila na 22. července. "Odsouvání problému, nejasnosti kolem pravidel a licitování kolem částky...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby