Přihlásit

Opětovné propojení znalostí zemědělství a lesnictví může prospět oběma oborům

O agrolesnictví v našich podmínkách, hlavních benefitech, ale i rizicích, reálných možnostech zavádění agrolesnických systémů na lesní půdě či ekonomice tohoto způsobu hospodaření si redaktorka Lesnické práce prostřednictvím korespondenčního rozhovoru povídala s Bohdanem Lojkou, vedoucím katedry tropických plodin a agrolesnictví Fakulty tropického zemědělství ČZU v Praze.

Doporučený Opětovné propojení znalostí zemědělství a lesnictví může prospět oběma oborům

Foto: Liniová výsadba ovocných dřevin na orné půdě, Mšec, Středočeský kraj.

Doc. Ing. Bohdan Lojka, Ph.D.

Vystudoval Fakultu tropického zemědělství (dříve Institut tropů a subtropů) na ČZU v Praze, kde v roce 1997 získal magisterský titul a následně v roce 2005 absolvoval doktorské studium v oboru zemědělství tropů a subtropů. V roce 2011 se habilitoval v oboru pěstování lesů na Fakultě lesnické a dřevařské ČZU v Praze. Od roku 2012 působí jako docent na katedře tropických plodin a agrolesnictví Fakulty tropického zemědělství ČZU v Praze, od roku 2005 je vedoucím této katedry. V oblasti vědecko-výzkumné se věnuje výzkumu agrolesnických systémů jak v tropech (s primárním zaměřením na Latinskou Ameriku), tak v posledních letech i v ČR. Je předsedou Českého spolku pro agrolesnictví (ČSAL), členem předsednictva Evropské agrolesnické federace (EURAF), American Association for Advancements in Science (AAAS) a Council for Tropical and Subtropical Agriculture (ATSAF).

Hlavní benefity, rizika a překážky v aplikaci agrolesnictví

– V souvislosti s klimatickou změnou se začíná více mluvit o agrolesnictví, které máme spojeno spíše s hospodařením v oblastech tropů či subtropů. Jaké hlavní benefity a naopak rizika lze v tomto systému – spojení zemědělství a lesnictví – spatřovat v prostředí ČR?

Přesněji řečeno je agrolesnictví spojení pěstování dřevin se zemědělskou produkcí, a to jak rostlinnou, tak živočišnou. Dřeviny pak mohou být jak lesní, tak ovocné. Toto spojení tu historicky bylo běžné, ale s intenzifikací zemědělství už od poloviny 19. století a zejména pak v časech kolektivizace došlo k výrazné eliminaci stromů z naší zemědělské krajiny. To znamená, že došlo i k naprostému oddělení zemědělství a lesnictví, i když se často mohou prolínat. Ano, v tropických oblastech je agrolesnictví velmi časté, zejména u drobných farmářů, a i některým plodinám, jako je například káva či kakao, pěstování v zástinu stromů velmi vyhovuje. Může se ale jednat i o integraci zemědělské produkce do lesních porostů. V posledních letech však začíná opět vzrůstat zájem o agrolesnictví jak v Evropě, tak i u nás. Je tomu tak zejména proto, že vhodnou integrací dřevin na zemědělské půdě vznikne mnohem diverzifikovanější systém hospodaření, který může přinést velké množství environmentálních benefitů, jako je ochrana před erozí, zadržení vody v půdě, zlepšení půdní úrodnosti, zvýšení biodiverzity, pozitivní změny mikroklimatu, ale i vázání uhlíku v půdě a biomase. A samozřejmě pokud jsou stromy pěstovány s produkčním cílem (ovoce, dřevo, biomasa atd.), což je smyslem agrolesnictví, tak mohou přinést i ekonomické zisky. Všechny tyto benefity ale přicházejí až v delším časovém horizontu, což je asi největší nevýhodou agrolesnictví. Hospodář má největší náklady s výsadbou a údržbou stromů v prvních letech a benefity přijdou později. Naši lesníci jsou na to zvyklí a počítají s tím, ale u zemědělců, kteří pěstují zejména jednoleté plodiny, to může být velká překážka. Dále zde chybí i praktické zkušenosti, poradenství atd., ale to se postupně mění. Ve výzkumných a vzdělávacích projektech univerzity, ale i ČSAL začínáme vytvářet první výukové materiály a zakládat demonstrační plochy a věříme, že brzy budeme mít v rukou i jasné vědecké výstupy.

– Ačkoliv se jedná o historický způsob hospodaření i na našem území, lze ho vůbec s úspěchem aplikovat při současném nastavení legislativy, dotací, vlastnictví půdy a obecně způsobu obhospodařování?

I když současná legislativa a pravidla pro zemědělské dotace nejsou nastaveny na komplexnější hospodaření, než jsou tradiční monokultury na půdních blocích, i dnes může zemědělec pěstovat na jednom ha půdy až 100 dřevin, a přitom nemusí měnit zařazení půdy. Specifikem České republiky je rozdrobenost vlastnictví půdy, takže zemědělci z velké části hospodaří na propachtované půdě, a tím pádem na ní nechtějí vysazovat dřeviny, pokud nebudou mít jistotu, že za několik let tuto půdu budou moci obhospodařovat dále. Z našeho průzkumu provedeného mezi téměř 500 zemědělci ale vyplynulo, že je zde výrazný zájem o pěstování dřevin.

– Jaké konkrétní kroky je podle vás nutné učinit pro možnost většího využívání tohoto systému hospodaření u nás?

Sami zemědělci často uváděli, že se bojí byrokratizace celého procesu. Jde o to, aby nebyli v první řadě penalizováni nebo nějak znevýhodněni při výsadbě dřevin na zemědělské půdě a aby tyto dřeviny mohli pak v budoucnu i využívat. Spíše než výrazně měnit stávající legislativu je nutné změnit zejména zažité postupy a myšlení úředníků a kontrolních organizací. Zemědělci se například obávají, že pokud na své půdě vysadí třeba linii dřevin, tak na této ploše přijdou o dotace, navíc zaplatí větší daně, a ještě se tyto dřeviny změní například na krajinný prvek, se kterým potom nemohou nijak nakládat, starat se o něj ani z něho mít produkci. Bylo by dobré položit si otázku, proč vlastně bránit někomu, aby si sám vysadil na svém pozemku strom, který, jak už bylo zmíněno, poskytuje mnoho environmentálních benefitů, a třeba za dvacet, třicet nebo padesát let se ho rozhodl pokácet a dřevo zpeněžit. Druhou věcí je asi větší osvěta, poradenství, výukové materiály, demonstrační plochy atd. Náš Český spolek pro agrolesnictví (www.agrolesnictvi.cz) se to snaží změnit pořádáním seminářů, konferencí, přípravou výukových materiálů či zakládáním demonstračních parcel a v budoucnu bychom chtěli nabízet i poradenství.

– Evropská unie agrolesnictví zahrnula do systému dotací, Česká republika tak neučinila. Jaké jsou podle vás důvody?

Ano, toto nařízení vzniklo už v roce 2013, ale ČR ho zatím neimplementovala do své legislativy. V současné době nějaká forma podpory existuje v asi osmi zemích Evropy, například v Maďarsku. Možná to v té době bylo určitou neznalostí tohoto pojmu a asi i nezájmem. Ale aktuálně se situace výrazně změnila, na Ministerstvu zemědělství vznikla rozsáhlá pracovní skupina, kde jsou odborníci z množství resortů, kterých se tato problematika týká, a připravujeme opatření podpory na zakládání a údržbu agrolesnických systémů. Implementace takového opatření by měla začít v rámci nového programovacího období společné zemědělské politiky, pravděpodobně od roku 2021–2022. Agrolesnictví bude zmíněno a finančně podporováno jako jedno z opatření v programu rozvoje venkova.

Agrolesnický systém s vysokou přírodní a kulturní hodnotou, Bílé Karpaty.

Potenciál využití u nás

– Pro jaký majetek a podmínky je tento typ hospodaření u nás podle vás vhodný?

My asi největší potenciál i zájem vidíme zejména u rodinných farem hospodařících na svých pozemcích. Tito sedláci mají o zavedení agrolesnictví největší zájem a o své farmě přemýšlí do budoucna. Ale některé formy agrolesnictví se mohou aplikovat i u velkých farem, záleží na jejich vůli a invenci. Agrolesnictví je však investicí do budoucna a jeho přednosti se ukážou v dlouhodobém měřítku, je tedy třeba trpělivosti. V zahraničí často hraje roli i estetické hledisko: zemědělci chtějí mít na svých polích stromy zejména proto, že se jim to líbí a vytváří to malebnou a kulturní krajinu. A kdo by nechtěl takové zemědělství? Moderní agrolesnické systémy mohou být kompatibilní i s intenzivní zemědělskou produkcí, jen bude zapotřebí určitých změn v hospodaření.

– Jaký osobně vidíte potenciál využití tohoto způsobu hospodaření v podílu celkově obhospodařované zemědělské plochy u nás?

To se dá těžko odhadnout, naše inventarizace ukázala, že v současné době je agrolesnictví rozšířeno na asi 35 tisících ha zemědělské půdy (méně než 1 % zemědělského půdního fondu), zejména se jedná o silvopastevní způsoby, tj. stromy na pastvinách. Vidíme velkou vůli zemědělců i vlastníků půdy tam stromy opět navrátit. Jednodušší to samozřejmě může být na pastvinách, kde to i prospívá chovaným zvířatům, tam bych potenciál viděl v tisících ha i v kratším čase, na orné půdě to bude asi složitější. Založili jsme několik pokusných a demonstračních ploch, takže bychom byli rádi alespoň za stovky ha v příštích letech.

Agrolesnictví na lesní půdě

– Podle definice je agrolesnictví způsob hospodaření na zemědělské nebo lesní půdě. Jaké jsou u nás reálné možnosti zakládání agrolesnických systémů na lesní půdě, pomineme-li například střední les? Pod agrolesnictví náleží například i systémy založené na pastvě v porostech, ta je ale u nás zakázána zákonem, nelze také svévolně snižovat zakmenění pod danou mez apod.

Ano to je pravda, my zatím míříme zejména na zemědělskou půdu, kde dřeviny chybí a mohou poskytnout výše uvedené benefity. Na lesní půdě to bude asi obtížnější, tedy integrace nějaké formy zemědělské produkce do lesa. Může se ale jednat například o chov drůbeže nebo pěstování některých speciálních produktů jako houby, bobuloviny a léčivé rostliny. Zkušenosti ze zahraničí jsou a záleží jen na invenci a chuti vlastníka experimentovat. Samozřejmě taková forma produkce může zejména menším vlastníkům lesů poskytnout produkci z lesa v kratším horizontu. Velmi kontroverzní otázkou je pastva v lesích, u nás přetrvává názor, že je zakázaná, ale podle výkladu právníků tomu tak úplně není. Pokud například vhodná pastva v otevřenějším lese může být metodou managementu lesa, tak může být povolena. Opět zkušenosti ze zahraničí existují.

Děkuji za odpovědi (19. 6. 2020), Petra Kulhanová

Celý rozhovor najdete v červencové Lesnické práci

Foto: Bohdan Lojka

 

Naposledy změněno: pondělí, 03 srpen 2020 14:57

(0 hlasů)

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Rok 2020: Kůrovcová kalamita v době covidové (Anketa Lesnické práce)

Rok 2020: Kůrovcová kalamita v době covidové (Anketa Lesnické práce)

Lesnictví

V anketě lednového čísla Lesnické práce významní představitelé lesnicko-dřevařského oboru komentovali uplynulý rok 2020. Přinášíme čtenářům Silvaria anketní odpovědi zástupců státních lesů – Josefa Vojáčka...

Lesnické práci popřáli: P. Zahradník, P. Češka, PEFC ČR, J. Pohan a M. Třeštík

Lesnické práci popřáli: P. Zahradník, P. Češka, PEFC ČR, J. Pohan a…

Lesnictví

Video uvnitř článku! Podívejte se, co kolegyně a kolegové lesníci popřáli ve třetím ze série videopřání Lesnické práci, která letos slaví jubilejní 100. vydání!

Chladné počasí loni pomohlo ALSOL snížit objem kůrovcových těžeb

Chladné počasí loni pomohlo ALSOL snížit objem kůrovcových těžeb

Lesnictví

Pracovníci Arcibiskupských lesů a statků Olomouc (ALSOL) loni díky chladnějšímu a deštivému počasí vytěžili o téměř 90 000 metrů krychlových kůrovcového dříví méně, než původně...

Trubači Markazíni popřáli k výročí Lesnické práce

Trubači Markazíni popřáli k výročí Lesnické práce

Lesnictví

Video uvnitř článku! Ke 100. výročí časopisu Lesnická práce ve druhém ze série videí tentokrát svou zdravicí přispěli trubači Markazíni, kteří všem pro radost a zamyšlení nad...

Populární zprávy

Státní podnik Lesy ČR zhodnotil situaci v lesích po letošní kůrovcové sezóně

Státní podnik Lesy ČR zhodnotil situaci v lesích po letošní kůrovcové sezóně

Lesnictví

Zobrazeno:6080

Letová aktivita kůrovců skončila, kalamita ale pokračuje. Podle vyjádření Lesů ČR je zvládnutí kalamity pro podnik prioritou. Postupně se to daří na Moravě, situace se...

Nepotřebujeme náhrady za škody zvěří, potřebujeme, aby nám kultury odrůstaly

Nepotřebujeme náhrady za škody zvěří, potřebujeme, aby nám kultury odrůstaly

Lesnictví

Zobrazeno:4394

V posledních několika letech se v důsledku kůrovcové kalamity lesníci potýkají s bezprecedentním nárůstem holin a klimatická změna s sebou nese nutnost přechodu k pestřejším...

Podzimní Kůrovcová mapa byla aktualizována

Podzimní Kůrovcová mapa byla aktualizována

Lesnictví

Zobrazeno:4244

Na základě rozdílové analýzy satelitních snímků bylo detekováno cca 8 100 ha těžeb převážně jehličnatých porostů v období od července 2020 do září 2020, dále...

Lesy ČR z tendru 2021+ podepsaly všechny smlouvy, nejvíc má Uniles

Lesy ČR z tendru 2021+ podepsaly všechny smlouvy, nejvíc má Uniles

Lesnictví

Zobrazeno:3563

Aktualizováno Lesy ČR uzavřely podpisem posledních čtyř smluv miliardový lesnický tendr. Vítězem pětimiliardového tendru státního podniku Lesy České republiky (LČR) na lesnické práce a prodej dřeva...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby