logo Silvarium tisk

Na Šumavě loni padlo meziročně o polovinu méně kůrovcového dřeva

Šumavský národní park loni vytěžil 23 000 kubických metrů kůrovcem napadeného dřeva. Je to o polovinu méně než v roce 2013. Navíc loni při plánovaných těžbách padlo 86 000 kubických metrů stromů v převážně mladých uměle založených porostech. Šumavský park plánuje na letošek porazit přibližně stejné množství dřeva.

Těžba v porostech ve stáří 40 až 60 let má podle náměstka NP Šumava Jana Kozla smysl především proto, že prostory jsou tam velmi hustě zalesněné. "To může znamenat v budoucnu řadu problémů. Takové porosty jsou méně stabilní a hůře odolávají povětrnostním vlivům i kůrovci. Stromy navíc nemají prostor pro zvětšování svých korun. Právě velká a hluboká koruna znamená vyšší odolnost proti větru, sněhu, ale také kůrovci," uvedl Kozel.

Šumavský park se delší dobu pokouší o rozbití smrkové monokultury. Proto se snaží v lese zanechávat především buky nebo jedle. Okolo nich proto dřevorubci porazí smrky, aby tím vzniknul prostor pro vzácnější stromy.

Pro těžbu park využívá různou techniku. Na některých místech poráží stromy dřevorubci s pilou, jinde zase třeba pracují harvestory. "Bez harvestorů se neobejdeme, protože je potřeba zasahovat v mnoha mladých porostech. Využíváme je tedy tam, kde to je s ohledem na terénní a stanovištní podmínky vhodné. Výbornou vlastností je jejich rychlost a návštěvníci ani živočichové tak nejsou obtěžováni hlukem příliš dlouho," uvedl Kozel.

Šumavský národní park plánuje zásahy v mladých porostech i na letošní rok. Úmyslná těžba s bude týkat lesů do stáří 80 let. Národní park chce letos celkem porazit 110 000 kubických metrů dřeva.

red.
Líbil se vám článek?
(0 hlasů)

Komentáře  

+6 # Hroch 2015-01-26 15:14
Zajímavé je, že skutečná těžba dřeva v Národním parku "zeleným" najednou nevadí.

Ale kvůli asanačním zákrokům proti škůdcům bylo takové divadlo, a ještě to nazývali účelově "těžbou" když věděli, že tam ty oloupané kmeny zůstávají.

Smysl těchto zákroků je pochopitelný, ale člověku nedá, aby nepřipomněl, že v případě jiného, než "zelenými" schváleného ředitele Parku, by se spustil mediální rachot a další organizované, nezákonné akce aktivistů v lesních porostech.

Nyní je však ticho, draze vykoupené.
-4 # Lynx 2015-01-26 16:56
Patrně proto, že se jedná většinou o výchovné zásahy a nikoliv o holosečné (čili extrémní) řešení kalamity.
Nepleťte jablka a hrušky.
+7 # Hroch 2015-01-27 07:01
Co jste si zase chtěl tímhle dokázat, pane Lynxi?

Buď jste opět nepochopil obsah příspěvku na který reagujete, nebo obsah toho článku, nebo nic nevíte jak o lesních ekosystémech a lesnických zákrocích, tak ani o dění v NPŠ v uplynulých 20 letech.

Nebo ze sebe děláte to samé co ten "vynikající odborník" kousek níže pod Vámi...
-4 # Lynx 2015-01-27 18:03
Naprosto rozumím tomu, že rozklíčovat předchozí řádky je nad Vaše síly. Dodnes nám dlužíte seznam Vašich "opravdových odborníků".
Stále stejná písnička od jednoho z hlavních ideologů a demagogů tábora zastánců technokratického řešení kůrovcové kalamity v NP Šumava na zdejším diskuzním fóru.

Máte pravdu, že o lesních ekosystémech nevím nic. Přiznávám to bez mučení. Nevím o nich nic, neboť množství proměnných, které v nich působí a vytváří nekonečné množství kombinací, nedokážu vyhodnotit, abych logicky chápal veškeré děje.
Pro dlouhé zimní večery Vám zde předložím pouhé dvě proměnné v kratičkém časovém úseku, zpracované ve velmi dobré bakalářské práci (velmi dobré ve srovnání s mnohými nicneříkajícími prázdnými žblebty na různých "vysokých" školách):
https://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=3&cad=rja&uact=8&ved=0CC0QFjAC&url=https%3A%2F%2Fis.cuni.cz%2Fwebapps%2Fzzp%2Fdownload%2F130141789&ei=z8DHVJDcDYXLO5DXgegD&usg=AFQjCNEfCJzXN8v8p09dQGhYSccznklYDw&bvm=bv.84607526,d.ZWU

Ale jako ideologa bych Vás Hrochu bez obav angažoval, pokud bych byl v roli diktátora. :-)
+10 # Lubik 2015-01-27 21:45
Musím říci, že nad uvedenou bakalářskou prací bych se tolik nerozplýval. Krásně totiž ukazuje, že chybně zvolenými zdrojovými daty se nelze k věrohodnému výsledku dopracovat ani sebelepší metodou zpracování. Pokoušet se odvozovat dynamiku populace lýkožrouta od výše těžby kůrovcového dříví v NPŠ může jenom někdo, kdo vůbec nemá ponětí, jak taková činnost v NPŠ probíhala a probíhá a čím je ve skutečnosti ovlivňována. S okamžitou dynamikou vývoje kůrovce má opravdu velmi málo společného, což lidé, kteří trochu "nakoukli pod pokličku" dění v NPŠ, velmi dobře vědí. Nakonec k tomu v podstatě po obdivuhodném úsilí došel i sám zpracovatel.
+6 # PD 2015-01-28 12:56
Je-li toto velmi dobrá bakalářská práce, pak bych asi nechtěl vidět ty méně dobré. Upřímně řečeno, stát se jejím oponentem, tak by uchazeč neměl moc šancí ji úspěšně obhájit... Měsíční průměry teplota srážek? A z toho vyvozovat jakékoli závěry? Navíc to na mne dělá dojem, že uchazeč na Šumavě ani nebyl. Obrázky jsou převzaty z podivných serverů. A kde na Šumavě žijí roháči?
-6 # Lynx 2015-01-28 15:10
Ani bych Vás za oponenta nechtěl, neboť očividně čtete pouze to, co se hodí. Vysvětlení v příspěvku použitého pojmu velmi dobrá jsem přidal do závorky. Stejný postup jako Vy používají redaktoři dnešní veřejnoprávní televize.
Méně dobré práce ? Je jich plný internet.

Diskutující před Vámi očividně pochopil, oč jde - ...Nakonec k tomu v podstatě po obdivuhodném úsilí došel i sám zpracovatel...
+8 # PD 2015-01-28 19:47
Omyl, práci jsem pročetl celou. Úspěšnému obhájení z mé strany vadí především to, že jde z 90% o kompilát dříve publikované literatury. Navíc si autor ani nedal práci dohledat původní zdroje a ve většině případů cituje pouze jeden, který je již přemlel za něho. Pádem tím je to už dvojnásobné zkreslení původně publikovaných informací a místy z toho lezou nepravdy. Druhá věc je použití měsíčních úhrnů na vyvozování čehokoli o chování populace lýkožrouta (kterému jen tak mimochodem často říká opět zkresleně "kůrovec"). Pokud chci opravdu prokázat vliv teploty na vývoj hmyzu, je třeba používat pravý teplotní průměr a dívat se i na minima a maxima. Totéž je se srážkami. Pokud použije měsíční úhrn, nezjistí nic, protože někdy stejné množství naprší za dva dny a zbylou část měsíce lítá "kůrovec" jak ďas, jindy mží nepřetržitě celý měsíc a neděje se nic. Míra zjednodušení v této práci překročila únosnou mez. Navíc bych si představoval, že 90% textu bude vlastní diplomantovo dílo a ne kompilát opsaný z literatury. To, že si nedojel vyfotit obrázky sám a kapitolu o broucích na Šumavě odbyl 5 druhy, je již jen dokreslení celého neštěstí.
-7 # Lynx 2015-01-23 07:00
...Právě velká a hluboká koruna znamená vyšší odolnost proti větru, sněhu, ale také kůrovci...
To jsou zase moudra náměstku. Já myslel, že velká koruna znamená větší plochu pro vítr... Tak asi je to na Šumavě jinak.
Co takhle kořenový systém ? Zejména po "kvalitním zalesňování rukama nízkonákladových českynemluvících dělníků"...
+3 # Máchal 2015-01-23 08:57
Větší plochu, ale zas nižší těžiště a spádnější kmeny. A před 40-60 lety to s tím zalesňováním taky snad nebylo tak tragické.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Populární zprávy

Více motivace, méně regulace – ministr Výborný představil novelu lesního zákona

Více motivace, méně regulace – ministr Výborný představil novelu lesního zákona

Zobrazení: 3299

Video a anketa v článku. Po zhruba 1,5 roce příprav představil ministr zemědělství Marek Výborný novelu...

Vedení Lesů ČR shrnulo výsledky hospodaření za rok 2023 a plány pro letošní rok

Vedení Lesů ČR shrnulo výsledky hospodaření za rok 2023 a plány pro letošní rok

Zobrazení: 2336

Aktualizováno: Video na konci článku Lesy České republiky s odezníváním kůrovcové kalamity snížily těžbu dříví o...

Jak je to s přirozeným výskytem modřínu v českých zemích

Jak je to s přirozeným výskytem modřínu v českých zemích

Zobrazení: 2168

Anketa na konci. Koncept původnosti v populační biologii je problematický, protože stojí a padá s fragmentárními...

Novým ředitelem Lesní správy Lány se stane Michal Pernica

Novým ředitelem Lesní správy Lány se stane Michal Pernica

Zobrazení: 2145

Na základě výběrového řízení byl vybrán nový ředitel příspěvkové organizace Kanceláře prezidenta republiky Lesní správy Lány...

MZe zveřejnilo aktualizaci přehledu veškerých podpor pro vlastníky lesů, podnikatele v lesním hospodářství a uživatele honiteb

MZe zveřejnilo aktualizaci přehledu veškerých podpor pro vlastníky lesů, podnikatele v lesním hospodářství a uživatele honiteb

Zobrazení: 1630

Ministerstvo zemědělství zveřejnilo aktualizované dotační programy (stav k 15. 1. 2024). V dokumentu pro vlastníky lesů, podnikatele...

Proč a jak se sceluje lesní majetek církve?

Proč a jak se sceluje lesní majetek církve?

Zobrazení: 1502

Od poloviny loňského roku jedná církev o směnách lesních pozemků s Lesy České republiky. Jaké jsou hlavní důvody...

Poslední komentáře

Anketa

Může Vám být aplikace ClimRisk užitečná při Vaší péči les?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě