Přihlásit

Ministr Jurečka: Zastavení úmyslných těžeb je základním předpokladem pro úspěšné zvládnutí kalamity

Rozhovor s ministrem zemědělství na téma zastavení úmyslných těžeb smrku a borovice.

Redakce Lesnické práce požádala o detailnější vysvětlení záměru zastavení úmyslných těžeb smrku a borovice ministra zemědělství Mariana Jurečku. Protože se jedná o vysoce aktuální téma, které se dotýká celého lesnicko-dřevařského sektoru, zveřejňuje redakce kompletní znění rozhovoru ihned po získání odpovědí na serveru Silvarium.cz.

Doporučený Ministr Jurečka: Zastavení úmyslných těžeb je základním předpokladem pro úspěšné zvládnutí kalamity

 

MZe zveřejnilo 14. září 2017 návrh na zastavení úmyslné těžby lesních porostů formou opatření obecné povahy, které by mělo začít platit na přelomu října a listopadu a zákaz úmyslných těžeb smrku a borovice by měl platit do konce tohoto roku. Hlavním důvodem tohoto opatření je přednostní zpracování dříví z větrných a kůrovcových kalamit.

- Můžete shrnout, jaké hlavní konkrétní důvody vedly MZe k návrhu veřejné vyhlášky - opatření obecné povahy nařizujícímu vlastníkům lesů zastavení jiných těžeb než těžeb nahodilých a zpracování těžeb nahodilých?

Ministerstvo zemědělství (MZe) jako ústřední orgán státní správy lesů vývoj kůrovcové situace dlouhodobě monitoruje a během této doby již podniklo ve vztahu k vlastníkům lesů i státní správě lesů na nižších úrovních kroky, které byly v dané chvíli adekvátní. Je potřeba zdůraznit, že zajištění ochrany lesa proti škůdcům je prvořadou povinností vlastníka lesa, nikoli státní správy. Po skokovém zhoršení kůrovcové situace na podzim roku 2015 byla zahájena příprava na nadcházející období. Na jaře 2016 vydalo MZe přehled doporučených opatření v ochraně lesa pro vlastníky lesů, zároveň vydalo informační letáky cílící na vlastníky lesů drobných výměr a letáky s podrobnými informacemi o hlavních druzích podkorního hmyzu na smrku a borovici. Pro orgány státní správy lesů zároveň MZe vydalo metodické doporučení, obsahující využitelné zákonné prostředky pro postupy orgánů státní správy lesů na úrovni krajů a obcí s rozšířenou působností (např. vzor nařízení obce s rozšířenou působností, které lze okamžitě vydat i v rozsahu pro všechny vlastníky lesů nebo je rozsahem přizpůsobit aktuální situaci ve správním obvodu obce s rozšířenou působností).

MZe opakovaně upozornilo orgány nižších stupňů na možnost uložení opatření v ochraně lesa z jejich úrovně, včetně možnosti zastavení jiných než nahodilých těžeb. Ze strany MZe byla prostřednictvím Lesní ochranné služby dále poskytnuta metodická příprava formou proškolení odborných lesních hospodářů i pracovníků státní správy o doporučených postupech.

V únoru 2016 se uskutečnil první kulatý stůl náměstka pro řízení Sekce lesního hospodářství se zástupci lesnicko-dřevařského sektoru, zároveň byly svolány dvě celostátní porady státní správy lesů.

Kromě bezplatného poradenského servisu vlastníkům lesa prostřednictvím Lesní ochranné služby zajistilo Ministerstvo zemědělství pro vlastníky lesů (především vlastníky velkých lesních komplexů) v rozšířené míře rekognoskační lety, umožňující získat rychlý přehled o stavu spravovaného majetku a identifikovat nové problémové lokality.
S ohledem na další nepříznivý vývoj v roce 2017 (větrné kalamity, k nimž došlo během srpna tohoto roku, a které zasáhly nejen ČR, ale i sousední země – Polsko, Bavorsko a Rakousko) přistoupilo MZe dne 1. září 2017 ve vztahu k lesům ve vlastnictví státu (spravovaným státními podniky Lesy České republiky s.p. a Vojenské lesy a statky České republiky) k vydání doporučení zastavit veškeré úmyslné těžby lesních porostů, a to až do doby, než bude zpracována nahodilá těžba ze stávajících kalamit.

V současné době se jedná o historicky nejrozsáhlejší kalamitu podkorního hmyzu na smrku na území ČR. Dynamický vývoj situace v lesním hospodářství po větrných kalamitách v ČR i v sousedních zemích, které paralyzovaly dopravu a zpracování kalamitního dříví, donutil MZe k rozhodnutí přistoupit k mnohem radikálnějšímu řešení, které je obsaženo v diskutovaném návrhu opatření obecné povahy.

- Jaká jsou konkrétní očekávání od tohoto opatření? Mělo by toto opatření vést podle vašeho názoru i k přesunu těžebních kapacit do kalamitních oblastí?

Za stávající situace, kdy enormní množství kalamitního dříví přesahuje momentální zpracovatelské kapacity, je účelem navrhovaného opatření tyto kapacity v maximální možné míře uvolnit dočasným radikálním omezením úmyslných těžeb s cílem zajistit včasné zpracování kalamitního dříví - toto je základním předpokladem pro postupné úspěšné zvládnutí kalamitní situace v následujících letech.

- Jak probíhala jednání o tomto návrhu a kdo se jich účastnil?

Celková situace a účinné možnosti postupu byly opakovaně diskutovány s vedením Lesů ČR, s.p., jehož je MZe zakladatelem, zejména bezprostředně po kvantifikaci škod způsobených větrem v srpnu tohoto roku v ČR i sousedních státech. Možnosti řešení této vážné situace, včetně výchozího návrhu opatření obecné povahy, byly následně projednány v rámci diskusního kulatého stolu, který jsme organizovali na Ministerstvu zemědělství.

Jednání se zúčastnili zástupci vlastníků lesů (Lesy ČR, s.p., VLS ČR, SVOL), zástupci Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků (ALDP) a Konfederace lesnických a dřevozpracujících svazů ČR (KLDS ČR) a také zástupci kůrovcovou kalamitou nejvíce postižených krajů, tj. Moravskoslezského a Olomouckého kraje.
Výsledkem jednání byla dohoda všech zúčastněných spočívající ve zkrácení doby platnosti zákazu těžeb v předmětném opatření obecné povahy do konce roku 2017.

- Proč jste se rozhodli pro celoplošnou aplikaci tohoto opatření a nedošlo k vyjmutí oblastí, které nejsou suchem a následnou kůrovcovou kalamitou nějak zásadně dotčeny?

Platná právní úprava neumožňuje MZe učinit jiný krok adekvátní k nastalé situaci.
Toto opatření se nevztahuje pouze na kůrovcové těžby, ale na včasné zpracování nahodilých těžeb obecně. Kůrovcová situace se samozřejmě v různých regionech ČR výrazně liší. Není však možné hovořit o tom, že je v některých částech republiky kůrovcová situace špatná a v některých téměř bezproblémová. Situace je bohužel taková, že na části území (Moravskoslezský a Olomoucký kraj a sousední navazující oblasti) je situace zcela katastrofální a špatný stav panuje také na významné části zbytku ČR. Oblasti postižené přemnožením kůrovce jsou navíc po srpnové vichřici rozšířeny o oblasti postiženými polomy - v rámci celé ČR, jako následek vichřice z 19. 8. 2017, nyní leží až 1,1 milionu m3 kalamitní hmoty. V rámci celé ČR tak není mnoho oblastí, které by nebyly postiženy nahodilou těžbou. Souvisejícím problémem, který dopadá na hlavy víceméně všech vlastníků lesů, je zahlcení trhu se dřevem, ztížené podmínky vývozu do zahraničí a propad cen dřeva.

Samozřejmě si uvědomujeme, že námi navrhované řešení se dotkne části vlastníků lesů i zpracovatelů, kteří jsou mimo oblasti zahlcené nahodilou těžbou. Situaci je však vzhledem k objemům kalamitního dříví bezpodmínečně nutné vnímat na celorepublikové až středoevropské úrovni, kdy se jiné, než radikální plošné opatření v tuto chvíli zcela mine účinkem. MZe zároveň intenzivně hledá další cesty, jak včasné zpracování kalamitní hmoty dále podpořit.

- Návrh opatření obsahuje povinnost zpracování těžeb nahodilých do 31. března 2018. V lokalitách postižených kalamitou ale není úplně reálné veškeré nahodilé těžby do tohoto termínu zpracovat, když roční těžba na kalamitních územích přesahuje mnohonásobně etát. Jak bude státní správa v těchto lokalitách postupovat?

MZe bude postup zpracovávání nahodilých těžeb a vývoj situace na trhu se dřevem průběžně vyhodnocovat. V nezbytném případě je připraveno prodloužit platnost stávajícího opatření obecné povahy (nebo vydat další, modifikované opatření obecné povahy), zároveň nelze vyloučit přijetí opatření na regionální úrovni (na úrovni krajů, obcí). Ideální by bylo, kdyby tato opatření, zohledňující aktuální situaci v dotčených správních obvodech nebo jejich částech, byla vydávána z úrovně krajů a obcí s rozšířenou působností s detailní znalostí místních poměrů.

Na tomto místě je třeba zdůraznit, že k tomuto postupu byli instruováni pracovníci nižších stupňů státní správy na výše zmíněných poradách státní správy lesů od začátku roku 2016. Využití tohoto postupu bylo dosud jen sporadické.

- Opatření se dotkne i těch vlastníků lesů, kteří nemají problémy s kůrovcem, nebo nemuseli být dotčení větrnou kalamitou. Mnoho vlastníků provozuje také vlastní pily s nasmlouvanými kontrakty. Bude MZe vlastníkům lesů tento výpadek produkce nějak kompenzovat, např. jako různé újmy na zemědělské půdě? Pokud ano, jaký bude mechanismus kompenzací?

MZe v tuto chvíli nezvažuje kompenzovat vlastníkům lesů výpadek produkce. Navrhované opatření obecné povahy by mohlo nabýt účinnosti nejdříve na přelomu října a listopadu, navrhovaný zákaz úmyslných těžeb tedy bude platit zhruba 2 měsíce. Vlastníci lesů, kteří se cítí být opatřením obecné povahy omezeni, by zároveň měli zohlednit fakt, že jedním z efektů tohoto opatření je zlepšení odbytové situace na trhu s dřívím, a tím i zvýšení výkupních cen dříví.

Rád bych využil této příležitosti, a ujistil všechny vlastníky lesů, že ministerstvo si s plnou vážností uvědomuje nelehkost jejich situace. Plně chápu, že v případě vydání opatření půjde o zásah citelný, nicméně z hlediska lesního hospodářství skutečně nezbytný. Na druhou stranu je skutečností, že MZe se snaží v mezích stávajících možností stále rozšiřovat pro vlastníky lesů dotační rámec zaváděním nových forem podpory, popřípadě rozšiřováním těch stávajících právě směrem do lesního hospodářství.

Tak se od 1. července 2017 rozšířil novelou zákona o spotřebních daních okruh příjemců vratky spotřební daně z minerálních olejů o osoby provádějící hospodaření v lesích a zemědělské podnikatele provozující rybníkářství. Jedná se o všechny subjekty, které provádějí obnovu, ochranu, výchovu a těžbu lesních porostů a ostatní činnosti zabezpečující plnění funkcí lesa. Na vratku ze zelené nafty tak mají od 1. července 2017 nárok všichni podnikatelé v lesním hospodářství, ať už se jedná o vlastníky, nájemce, pachtýře lesa nebo o dodavatele lesnických služeb, přičemž okruh osob s nárokem na vratku není omezen ani velikostí podniku. Za velký přínos považujeme to, že činnosti, které jsou uznatelné v rámci žádosti o vratku, zahrnují veškeré pěstební a těžební práce (včetně soustřeďování dříví) v lese. Mimo les se jedná o dopravu materiálu ze skladu žadatele nebo z místa jeho vlastní výroby na místo spotřeby v lese a v případě dopravy dříví, štěpky a ostatních produktů lesa na první sklad žadatele mimo les. Z ostatních výkonů mimo pěstební a těžební činnosti se vratka ze zelené nafty poskytuje zejména v případě využití služebního vozidla pro plánování hospodaření v lese, dohled nad jeho prováděním a pro kontrolu lesa, zejm. kvůli prevenci požárů a ochraně lesa (tedy pro činnosti typicky prováděné THP). V rámci lesního hospodářství se předpokládá roční výše vratky cca 250 mil. Kč.

Dlouhodobě podfinancovaný systém podpory vlastníků lesů z krajských rozpočtů vedl Ministerstvo zemědělství k tomu, že novelizací nařízení vlády č. 30/2014 Sb., rozšířilo od 1. 7. 2016 výčet dotačních titulů, který nyní odpovídá opět stavu před rokem 2005 – finanční příspěvky jsou tak poskytovány na opatření k obnově lesů poškozených imisemi a lesů chřadnoucích vinou antropogenních vlivů (dotační titul „A"), na obnovu, zajištění a výchovu lesních porostů do 40 let věku (dotační titul „B"), na ekologické a k přírodě šetrné technologie při hospodaření v lese (dotační titul „D") a na vyhotovení lesních hospodářských plánů za podmínky poskytnutí jejich dat v digitální formě pro potřeby státní správy lesů (dotační titul „H"), a to ve všech lesích v působnosti Ministerstva zemědělství, které nejsou ve vlastnictví státu.

Významnou změnou oproti systému administrace jednotlivých krajů je fakt, že se finanční prostředky nyní rozdělují rovnoměrně mezi všechny žadatele, bez rozdílu data podání žádosti v předmětném roce, bez rozdílu typu a velikosti vlastnictví či dalších omezení známých ze Zásad jednotlivých krajů.

V letošním roce Ministerstvo zemědělství vyčlenilo na finanční příspěvky avizovaných 350 mil. Kč tak, aby byly všechny podané žádosti uspokojeny v co nejvyšší míře požadovaných finančních prostředků.

- Bude se návrh týkat i výchovných těžeb do 40 let?

Ano, právní výklad lesního zákona je jednoznačný. Výjimku pro výchovné těžby do 40 let neumožnuje.

- V návrhu opatření je uvedeno, že se opatření nemá týkat lesů na území národních parků, lesů v jejich ochranných pásmech, a dále se nevztahuje na těžby mimořádné. To znamená těžby dle zákona podmíněné povolením nebo rozhodnutím orgánu státní správy lesů. Lze to chápat tak, že orgány státní správy lesů mohou v odůvodněných případech úmyslnou těžbu povolit i v období případné platnosti opatření?

Opatření obecné povahy MZe se nemůže týkat lesů na území národních parků a jejich ochranných pásmech, protože podle lesního zákona je orgánem státní správy lesů, vykonávajícím kompetence krajských úřadů a ministerstva, Ministerstvo životního prostředí.

Návrh opatření se skutečně nevztahuje na těžby mimořádné, tedy ve smyslu lesního zákona na těžby podmíněné povolením nebo rozhodnutím orgánu státní správy lesů. Z praktického hlediska půjde např. o provedení těžby za účelem výstavby např. nadzemních vedení, dálnic apod.

- Proti návrhu na plošné zastavení těžeb ostře vystoupilo Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů. Jak byste reagoval na kritiku SVOL, že Ministerstvo zemědělství dosud nemá koncepci, jak v mimořádných případech pružně reagovat a vlastníkům lesů pomoci poškozené dřevo rychle zpracovat, vyvézt z lesů, a zabránit tak dalšímu rozšíření kůrovcové kalamity?

Mrzí mne, že se SVOL prostřednictvím svého zástupce proti návrhu opatření obecné povahy takto ostrým způsobem neohradil již na jednání kulatého stolu, kde byl návrh prezentován a diskutován.

Možnosti MZe jsou dány a zároveň limitovány možnostmi stávajícího právního systému. Situace bohužel dosud nebyla taková, aby se podařilo zásadní změny tohoto systému ve prospěch zvýšení operativnosti prosadit. Věřím však, že ve světle aktuální bezprecedentní situace nastane i v tomto ohledu průlom. Navrhované opatření obecné povahy je cíleno právě na umožnění rychlého zpracování poškozeného dřeva, jeho vyklizení z lesů a asanaci tak, aby bylo zabráněno dalšímu šíření kůrovce, jak uvádíte.

- Je reálné, aby veřejná vyhláška – návrh opatření doznal k termínu nabytí účinnosti nějakých zásadních změn?

Návrh opatření obecné povahy může doznat ve smyslu zákonné úpravy (správního řádu) změn. Zda a k jakým změnám dojde, není možné posoudit bez znalosti eventuálně vznesených připomínek a námitek. Připomínky a námitky budou vypořádány v odůvodnění opatření obecné povahy. Otázku změn návrhu opatření je tedy předčasné komentovat.

- Kdo a jakým způsobem bude dodržování opatření obecné povahy hlídat a jaké sankce plynou z jejího případného nedodržení?

Na dodržování opatření obecné povahy jsou povinny dozírat veškeré orgány státní správy lesů. Součástí výkonu státní správy lesů je totiž mimo jiné i dozor nad dodržováním rozhodnutí vydaných na základě lesního zákona. Za porušení obecné povahy může být uložena pokuta do výše 1 milionu Kč.

Podle lesního zákona pak mají orgány vrchního státního dozoru (Ministerstvo životního prostředí) stejnou povinnost dozoru jako orgány státní správy lesů. Tyto orgány pak mohou dát, podle povahy porušení opatření a jeho následkům, podnět příslušným orgánům.

K výkonu dozoru je příslušná též Česká inspekce životního prostředí. Pokud dojde k porušení opatření obecné povahy a současně k vytvoření podmínek pro působení škodlivých abiotických činitelů (např. bořivých větrů) lze podle zákona o ČIŽP uložit pokutu až do výše 5 milionů Kč.

Zde je nutno ještě upozornit na souvislost eventuálního porušení opatření obecné povahy se zákonem o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh (zákon o dřevě). Pokud totiž vlastník lesa provede těžbu v rozporu s opatřením obecné povahy, nemůže takové dřevo uvést na trh, resp. jen s rizikem, že mu bude uložena sankce do výše 3 milionů korun. Podle zákona o dřevě pak dozor nad jeho dodržováním provádí Ministerstvo zemědělství, krajské úřady, ČOI a Generální ředitelství cel.

Děkuji za odpovědi (25. 9. 2017), Jan Příhoda

 

Naposledy změněno: pondělí, 25 září 2017 18:33
(0 hlasů)

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

S čím jdou politici do lesa - předvolební anketa časopisu Lesnická práce

S čím jdou politici do lesa - předvolební anketa časopisu Lesnická práce

Lesnictví

Chtějí-li lesníci při volebním rozhodování přihlédnout k politickým záměrům v oblasti lesnictví, přinášíme jim anketu Lesnické práce, kde odpovídali politici na témata přímo související s...

Čti dál
Lesnické firmy hodlají ukončit 76 % smluv komplexních a těžebních zakázek

Lesnické firmy hodlají ukončit 76 % smluv komplexních a těžebních zakázek

Lesnictví

Z celkem 127 dotčených územních jednotek ke konci letošního roku skončí smlouvy na 96. Státní podnik na jednotky s ukončenou smlouvou vypíše nové soutěže. Možnost...

Čti dál
Do tendrů LČR 2018+ se přihlásilo 31 firem, nejúspěšnější je UNILES

Do tendrů LČR 2018+ se přihlásilo 31 firem, nejúspěšnější je UNILES

Lesnictví

Do tendrů státního podniku Lesy ČR na lesnické práce a prodej dřeva v letech 2018 až 2022 podalo nabídky 31 subjektů. Tendry 2018+ jsou připraveny...

Čti dál
Za každý kus vyšetřený na Aujeszkyho chorobu dostanou lovci tisíc korun

Za každý kus vyšetřený na Aujeszkyho chorobu dostanou lovci tisíc korun

Myslivost

Státní veterinární správa (SVS) zahajuje monitoring Aujeszkyho choroby prasat u ulovených divočáků na území České republiky. Poslední dlouhodobý monitoring výskytu této nákazy v populaci prasete...

Čti dál

11°C

ČR - aktuální počasí

Zataženo

Vlhkost: 83%

Vítr: 6.44 km/h

  • 21 Říj 2017 12°C 8°C
  • 22 Říj 2017 12°C 8°C

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK PEFC