Kůrovcová kalamita a české lesy byly tématem Otázek Václava Moravce
- Kategorie Lesnictví
- Přidat nový komentář
Je příliš pomalá proměna smrkových monokultur hlavním důvodem, proč stále bojujeme s kůrovcem? Hlavními hosty diskusního pořadu České televize Otázky Václava Moravce na toto téma byli 19. 7. 2020 ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze Jan Frouz a náměstek ministra zemědělství Patrik Mlynář. Fakta i historické souvislosti komentovala ale i řada dalších odborníků napříč lesnictvím i souvisejícími obory.
Kůrovec navždy. Jak uvedl Václav Moravec v úvodu pořadu, lesní kalamity způsobené nenápadným broukem jsou v tuzemských lesích tradicí už stovky let. První dochované zmínky pocházejí z konce osmnáctého století. Kupříkladu v poválečném roce 1946 byl viník kůrovcové kalamity jasný. Stejně jako byl jasný historicky prověřený způsob obrany. V roce 1984 proti přemnoženému kůrovci komunisté stavěli feromonové lapače. Bez úspěchu. Brouk přežil změnu politického systému a stal se nástrojem politického boje.
Zatímco se politici, lesníci a ekologové přeli o to, jak lesy chránit,tedy zda kácet nebo nekácet, brouk devastoval krajinu dál. Po orkánech Kyrill a Emma měl velké pole působnosti. Od roku 2003 do konce roku 2017 napadl přes 20 000 000 m3 dřeva. Problém se začal masově šířit i do jiných koutů republiky.
Území mimořádně zasažená kůrovcem jsou už v každém kraji. Jako vždy v historii kůrovcových kalamit v České republice i tentokrát se zdá, že brouka letos porazí opět sama příroda. Jaro bylo nakonec chladnější a deštivější než v minulých letech, a to lýkožroutovi nesvědčí.
Redakce
Celý pořad můžete zhlédnout zde.
Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.
