Přihlásit

Kraj Vysočina dá na boj s kůrovcem 100 mil. Kč

Kraj Vysočina hodlá letos dát na opatření související s kůrovcovou kalamitou v lesích a suchem ze svých rezerv 100 milionů korun. Krajská rada 16. 4. doporučila zastupitelstvu, aby návrh schválilo. Objem dřeva napadeného kůrovcem se podle údajů kraje na Vysočině loni zvýšil zhruba pětinásobně. Od lesníků už přišlo 546 žádostí o krajskou dotaci celkem za 30 milionů korun.

Doporučený Kraj Vysočina dá na boj s kůrovcem 100 mil. Kč

Novinářům to řekl náměstek hejtmana Vladimír Novotný (ČSSD).  "Kraj Vysočina patří mezi nejhůře zasažené, s Moravskoslezským krajem," uvedl Novotný. Kůrovcová kalamita souvisí se suchem. "Když nebudeme mít lesy, nebude se zadržovat voda," uvedl.

Velký převis žádostí kraj zaznamenal u grantového programu na podporu hospodaření v lesích, v němž přijímal žádosti minulý měsíc. Lesníkům v něm nabídl 7,5 milionu korun. Nyní počítá s tím, že částku pro lesní hospodáře navýší tak, aby pokryla všechny správně předložené žádosti. Hejtman Jiří Běhounek (za ČSSD) doplnil, že bude určitě nezbytné vyhlásit druhé kolo programu, nejlépe letos na podzim.

Zaměření krajské podpory do lesů je podle Novotného dané i tím, že kraj nemůže poskytovat dotace na činnosti, které dotuje stát. O příspěvek kraje zatím mohli žádat vlastníci lesů nebo jejich nájemci například na zřizování oplocení nově vysázených ploch a další práce spojené s pěstováním nového lesa.

Na Vysočině bylo loni podle odhadu kraje vytěženo okolo 4,5 milionu metrů krychlových kůrovcového dřeva. Na řešení kůrovcové kalamity dnes radní doporučili použít peníze z krajského Fondu strategických rezerv.

Krajský úřad vyřizuje i dotační tituly vyhlášené ministerstvem zemědělství. Zatímco v minulých letech státní dotace na práce v lesích využívaly stovky zájemců, letos kraj očekává tisíce ohlášení. "Mluvíme o desetimilionových částkách, o které vlastníci lesů prostřednictvím Kraje Vysočina stát žádají," uvedl radní kraje Martin Hyský (ČSSD). Zájem je podle něj desetkrát vyšší než v minulosti.

Podle ČTK, red.

 

 

Naposledy změněno: středa, 17 duben 2019 10:28

(0 hlasů)

Komentáře   

+2 # schutzmeister@iex.cz 2019-04-18 12:05
Cituji Vladimír Pelíšek:

A Vy dokonce tři, než jsem Vám dal jedno své plus.
.

Dejte vědět, kde Vám za ty "plusy" dají převoditelné euro - možná pak taky začnu honit palce. :lol:
A jaká je ta Vaše nová, lepší pravda ? Nevím jak na vysočině, ale tady jediná, opravdu nepoškozená, dřevina je ptáčnice. O té jsem zatím nezaslechl ničehož, ani to jak dosáhnete na pasece prostorově diferencovaných porostů.
Jen akademické debaty..
Tak plusujte, plusujte. :lol:
-13 # Vladimír Pelíšek 2019-04-18 12:49
Přestaňte přírodě škodit děláním pasek, které sem vůbec nepatří, výsadbou smrků tam, kde nikdy nerostly, začněte přírodu respektovat, protože nežijeme ve Skandinávii, ale ve střední Evropě.
To je ta "moje" pravda.
Jinak vás další generace proklejí.
+13 # Starý 2019-04-18 14:22
Vždy tu již po řadu generací byly lesníci, vždy uznávaní, ale dnes? A to tu bylo generací a přes vše se povedlo přehoupnout. I sucha tu byla, lidé umírali a to neměli techniku jako dnes.
Ovšem chyba, že lidé spoléhají na techniku. Ale ta dnes les a ani přírodu nezachrání.
A proto by měl technický pokrok sakra vydělávat a dávat do lesů a přírody abychom tu my lidé zůstali!!!
Toto se ale neděje. Na úkor techniky jsme dnes dali lesy a příště to bude co?
Tak se tu nezaobírejme pasekama, ale tím co se děje globálně...
0 # Pavel Boucký 2019-04-18 09:54
Nechápu pořád to slovo "boj". Kůrovec není náš nepřítel a nedělá nic s cílem nám škodit. Chová se přirozeně a pouze využívá našich chyb a důsledků našeho konání. Prvotní příčina je někde jinde, dokonce určitě mimo úroveň lesního hospodářství. Lesnické chyby jsou zde samozřejmě také. Nepochopili jsme a nereagovali včas na klimatické změny. Končí tím jedna lesnická éra táhnoucí se z don Marie- Terezie a je třeba hledat a tvořit něco jiného. Lesy po kalamitě už budou navždy jiné, než jak je dodnes známe a vnímáme. Ale pokud vyhlašovat boj, tak ne malému broučkovi, který dělá jen to, na co je geneticky naprogramovaný. Nepřítelem je ale spíše lidská nepružnost, nepřizpůsobivost, tradicionalismus a dogmatické trvání na zavedených postupech a pravidlech, které prostě doba překonala. Rozumné není bojovat proti kůrovci, ale bojovat za novou podobu, charakter a možná často i účel lesa jako takového. To samozřejmě neznamená nic proti kůrovci nedělat. Ale dělat to s jasným vědomím, že takto situaci nezachráníme, jen zpomalíme průběh celého toho průšvihu a získáme nějaký čas pro nalezení a realizaci něčeho nového a z dnešního pohledu nestandardního.
-8 # Vladimír Pelíšek 2019-04-18 11:41
Pane Boucký,

podívejte se na můj příspěvek o několik výše - "děkuji" v něm za mínusy, žádám o věcnou oponenturu toho, co jsem řekl - nic dalšího jsem v něm nenapsal, ale cca BĚHEM HODINY už mám za něj dva mínusy...

A Vy dokonce tři, než jsem Vám dal jedno své plus.

TI LIDÉ NECHTĚJÍ SLYŠET PRAVDU. Pokud máte jiný názor než oni, tak je úplně jedno, jaký a čím jej máte nebo nemáte podložený - oni Vás prostě "vymínusují".

Vědí velice dobře, že pokud by Vás měli udolat argumenty, prohráli by na celé čáře - proto mínusují, protože formát této diskuze to anonymně umožňuje, jejich ublížené ego se tím uklidní, doslova si "udělají dobře".

Souhlasím s nimi jen v jednom - kůrovec je boj. Ale ne boj za záchranu plantáží nepůvodních boreálních dřevin, které tady už sto let neměly co pohledávat - ale boj mezi rozumem a tupostí, mezi poznáním a tmou nevědění, mezi úrovní myšlení 19. století a myšlením, které právě nastupuje a nemůže nezvítězit, mají-li tady kdy být životaschopné lesy.

Musíme počkat, až tito lidé vymřou, a jen se tiše modlit, aby přitom stihli ještě napáchat co nejméně škod. Tady máte krásný příklad pravdivosti tvrzení, že nová pravda nezvítězí tím, že by přesvědčila zastánce pravdy staré, ale prostě tím, že ti zastánci překonaných pravd postupně vymřou a/nebo odejdou do důchodu či kamkoliv, odkud už nebudou moct dále škodit.
+26 # Rensa 2019-04-18 12:04
Naše lesy jsou plantáže. Lignikultury, továrny na dřevo. Tak byly založeny a pěstovány. Naši dědové, pradědové a prapradědové to neudělali z neznalosti, ale z prosté nutnosti, kdy les si na svůj provoz, tedy obnovu i výchovu, musel (a dosud musí) vydělat prodejem za vytěžené dřevo. A jestliže v té době byl hlad po rovném, dobře opracovatelném stavebním dříví, není divu, že z lesa chtěli mít i trochu víc, než na prostou reprodukci. Protože v době zakládáni dnešních mýtných porostů byly téměř všechny lesy v neveřejném vlastnictví. Prostě podnikání, jako každé jiné.
Ale oni také poznali a věděli, že ty smrkové plantáže jsou nestabilní, náchylné na škody větrem a sněhem a že za těmito škodami následuje kůrovec. A tak vymysleli, jak se těmto škodám bránit a zmírňovat jejich následky, aby lesy zůstaly zachovány a stále přinášely prostředky na obnovu a výchovu a i ten zisk. Tak vznikly zásady pěstování smrku k odolnosti proto větru, zásady obnovy (i přirozené) a pravidla ochrany lesa. Jejich dodržování po mnohá desetiletí až staletí pomohlo napěstovat takové porostní zásoby, že je náš průmysl nedokáže zpracovat.
Předělat porost přírodního lesa na smrkovou plantáž byla záležitost jedné mýtní těžby. Předělat smrkovou plantáž na smíšený les je práce minimálně na jedno obmýtí.
Myslet si ale, že ze smrkové plantáže vznikne přírodní les jenom tím, že se k plantáži budeme chovat jako k lesů přírodnímu a zavrhneme všechny pěstební a ochranné postupy, které tu plantáž udržují při životě, je asi tak stejné, jako chtít vyrábět biovepřové ve velkochovu prasat tím, že ze dne na den vyřadíme antibiotika a kadavéry přestaneme odvážet do kafilerky.
Počátek kůrovcové kalamity je možná mimo les. Avšak za jejím rozšířením do současných rozměrů vidím spíš lidský faktor – doslova vykašlání se na zásady ochrany lesa, jak se o tom denně přesvědčuji. Jestliže kladení lapáků či vyvěšování lapačů je chápáno jako nepružnost a dogmatické trvání na zavedených postupech a pravidlech bez nápadu, jak ty nestabilní plantáže před kůrovcem ochránit či jeho postup alespoň zpomalit, bude to mít zřetelný následek. Totiž že ty nenáviděné smrkáče zmizí podstatně dřív.
Už došlo na poslední neohlodanou kost. Dovolím si prorokovat. Až to bude všechno zrajtované, zjeví se nápad na privatizaci státních lesů.
+4 # Pavel Boucký 2019-04-18 15:10
V tom máte kus pravdy. Ale vývoj klimatu všechny dobré snahy předběhl. Navíc lesníci obecně dlouhodobě zapomněli na to, co zná každý zahrádkář. Je třeba plodiny střídat. Není dobré dělat cibuli po cibuli a brambory po bramborách. Ale opakované generace smrkových porostů mimo hranici jejich přirozeného výskytu totálně vyčerpaly lesní půdu, změnily její chemismus přispěly k zamoření václavkou a dalšími škůdci. Na zahrádce nebo na poli jde střídat po jednom vegetačním období. V lese je ta perioda nepoměrně delší, ale změny jsou i tam žádoucí.
+5 # Starý 2019-04-18 16:41
Položme otázku otázku změny klimatu jinak.
Kdo si ničí klima lidstvo?
Nebo klima ničí naše lesnické pěstování, ať jakékoli skladby dřevin?
Co bude až člověk dostane klima do takové fáze, že už neporostou ani stromy?
Ostatně …
Co je dnes s hmyzem?

A můžeme se ptát dál...

K zahrádce, ta je malinká a sotva uživí vlastníka, ale co lidé ve městech?

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Zástupci SVOL lesů žádají o pomoc premiéra

Zástupci SVOL lesů žádají o pomoc premiéra

Lesnictví

Jednání o finanční pomoci vlastníkům lesů pro zvládnutí následků kůrovcové kalamity vláda odložila na 22. července. "Odsouvání problému, nejasnosti kolem pravidel a licitování kolem částky...

Sněmovna zřejmě schválí novelu lesního zákona urychlující boj proti kůrovci

Sněmovna zřejmě schválí novelu lesního zákona urychlující boj proti kůrovci

Lesnictví

Anketa v článku. Sněmovna zřejmě schválí vládní novelu zákona o lesích, která má urychlit boj s kůrovcovou kalamitou v lesích. Poslanci 12. 7. předlohu propustili...

LČR v pololetí zvedly těžbu kůrovcového dřeva o 112 procent

LČR v pololetí zvedly těžbu kůrovcového dřeva o 112 procent

Lesnictví

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) v prvním pololetí zvýšil meziročně těžbu kůrovcového dřeva o 112 procent na 2,87 milionu metrů krychlových z předchozích 1,35...

Obchodní ředitel LČR Karol Vinš skončil, bude vypsáno výběrové řízení

Obchodní ředitel LČR Karol Vinš skončil, bude vypsáno výběrové řízení

Lesnictví

Obchodní ředitel státního podniku Lesy České republiky (LČR) Karol Vinš (57) v pondělí 8. 7. ve funkci skončil. Učinil tak na vlastní žádost ze zdravotních...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby