Přihlásit

Je třeba překonat období zmaru a potom začít tvořit

Redakce Lesnické práce se v listopadu 2016 vydala za Milanem Pospíšilem, vedoucím lesní správy Bruntál Lesů ČR, která je aktuálně zřejmě tou nejpostiženější v celé republice, co se týče chřadnutí smrkových porostů. Vzal nás na lokality, kde už došlo k velkoplošnému rozpadu porostů, a pohled to byl vskutku depresivní. Místní lesníci ale nepropadají beznaději, v budoucí obnově lesů vidí pro lesnictví velkou příležitost. Jak ale říká Milan Pospíšil, bez větší pokory k přírodě to nepůjde.

Doporučený Je třeba překonat období zmaru a potom začít tvořit

Charakteristika LS Bruntál

- Rozloha: 14 800 ha (10 revírů).
- Většinou jde o lesy hospodářské, 37 ha je lesa ochranného, 550 ha lesa zvláštního určení.
- Přírodní lesní oblasti: 29 a 28, zastoupeno je zhruba 35 hospodářských souborů (převažují 45, 55 a 57).
- Nadmořská výška: od 400 m (Krnovsko) až po nejvyšší horu Nízkého Jeseníku Slunečnou (800 m). Převažující nadmořská výška je kolem 600 metrů.
- 60 % jsou živná stanoviště, zhruba 20–25 % jsou stanoviště oglejená (náhorní roviny).
- Zastoupení dřevin dle platného LHP (údaje z roku 2011): SM 68 %, BK 11 %, MD 7 %, BO 2 %, JD 2%. V řadě porostů převládají smrkové monokultury.
- Roční srážky: dlouhodobé měření (1961–1990) – 816 mm, v roce 2015 na Vítkovsku naměřeno 357 mm. Převážně jde o jednorázové intenzivní deště lokálního charakteru.

Vývoj chřadnutí

- Lesní správa Bruntál je zřejmě vůbec nejpostiženějším územím v souvislosti s odumíráním smrku. Kdy jste začali pozorovat první známky chřadnutí porostů a jaký byl následný vývoj?

Takzvané chřadnutí porostů se k nám rozšířilo z východu, z oblasti Ostravska a Opavska, kde začalo možná už před 20 lety. V té době byl u nás relativní klid. Na tuto oblast jsme se dívali „z výšky" – leží ve 200, 300 m n. m. – a byli jsme docela klidní, mysleli jsme si, že nás se to nemůže týkat. Záhy ale začalo být jasné, jak jsme se mýlili. Problémy jsme začali pociťovat kolem roku 2000. LS Opava a Vítkov jsou nyní ve vývoji asi o 5 až 15 let napřed. V našich typických výškách kolem 600 m n. m. se postup chřadnutí zintenzivnil kolem roku 2007 a 2008 a už se nezastavil.
Příčinou je souběh různých okolností: v první řadě to je vláhový deficit, který v této oblasti obecně je a vzrůstá. Dále je nezpochybnitelný vliv imisního zatížení, jak z oblasti Ostravska, tak z Polska, kde jsou velké průmyslové zóny. K tomu se přidal kůrovec a poškození kořenového systému smrku václavkou. Obecně lze také říci, že smrkové porosty zde nebyly nikdy zcela zdravé a prosperující. Ale stačí, když přejedete přes hřeben Jeseníků a dále k Orlickým horám, a barva smrku se okamžitě výrazně mění směrem k tmavě zelené. Na Bruntálsku stromy sice žily, ale vždy s typickým zbarvením jehlic od šedozelené až po žlutozelenou, a to s vysokým stupněm defoliace.

V porostech, v nichž vypadl smrk a zůstala jen kostra modřínu a borovice, bude hlavním nepřítelem vítr.

- Jak se situace promítá do výše roční těžby?

Náš decenální plán je 1 221 000 m3, takže 121 000 m3 ročně. To jsme naposled těžili v prvním roce LHP, loni už to ale bylo 275 000 m3, to jsme si říkali, že už asi nastal vrchol. V roce 2015 přišlo extrémní sucho a letos očekáváme 630–650 000 m3 vytěženého dříví, tedy více než pětinásobek plánované roční těžby.
V pátém roce LHP (2012–2021) už máme schváleno navýšení decenálního etátu. Na krajském úřadě, kam jsme v letošním roce podali žádost o změnu závazného ustanovení LHP o 750 000 m3, samozřejmě zalapali po dechu, ale taková je skutečnost. Nicméně zmíněné navýšení bude vyčerpáno už příští rok, takže budeme muset do konce decennia každoročně žádat o další navýšení MCVT. Pravděpodobně dosáhneme dvoj až trojnásobku decenálního plánu těžby pro LHC Bruntál.

- Jaké porosty z hlediska věku, nadmořské výšky, expozice a druhového složení chřadnutí nejvíce zasáhlo? Týká se i jiných dřevin než smrku?

Zatím se z téměř 100 % drží smrku. Samozřejmě se to projeví i na dalších dřevinách, protože pokud ve smíšeném porostu náhle vypadne jedna z hlavních dřevin, ostatní se dostanou na extrémní světlo, změní se mikroklima, porost se otevře větru a následně se rozpadá.
Chřadnutí smrku si nevybírá. Postihuje stejně porosty z přirozené i umělé obnovy, ve všech věkových stupních.
Nadmořská výška jako taková vliv nemá, jen v nižších polohách přišlo chřadnutí dříve. I v 800 m n. m. už máme kůrovcovou a václavkovou kalamitu.

Ochrana lesa

- Jaký je ve vašich porostech poměr poškození lýkožroutem smrkovým a severským?

Pokud se bavíme o chřadnutí smrku, faktor výskytu nebo posunu lýkožrouta severského směrem na západ je poměrně rozhodující. Před třiceti lety, když jsem na LS Bruntál začínal, jsme ho v podstatě neznali, zásadní byl Ips typographus. Dnes už je jeho podíl na napadení smrků mezi 50 a 60 %.

– Můžete shrnout vaše poznatky o šíření lýkožrouta severského a o použitých metodách obrany a ochrany proti němu?

Lýkožrouta smrkového známe, je předvídatelný, víme, že pokud najdeme vylétnuté kůrovcové kolo, tak brouka dohledáme v bezprostřední blízkosti. Pokud dokážeme napadené dříví včas zpracovat, není větší problém. Ips duplicatus nalétává do ležícího dřeva jen velmi málo a na feromony příliš nereaguje. Velmi důležité je, že netvoří klasická kůrovcová ohniska, takže dohledat tohoto brouka je velmi složité. Najdeme ho hlavně pod korunou a tam na něj nevidíme, drtinky na patu stromu vlivem větru nedopadnou. V praxi to vypadá tak, že vzhledem k souběhu výskytu obou druhů nám vlastně lýkožrout smrkový většinou pomůže napadený strom najít, ale pokud jde o strom obsazený převážně l. severským, najdete ho zpravidla, až když začne opadávat kůra. Jehličí přitom v tomto stádiu bývá ještě zelené. V naší oblasti probíhá grantový výzkum bionomie tohoto druhu, ale na účinná obranná opatření si budeme muset ještě počkat.

Na LS Bruntál se při kalamitě velmi osvědčily insekticidní sítě.

Těžba v odumírajících porostech

- Vzhledem k rozsahu odumírání smrků se těžba na LS Bruntál odehrává v mimořádném režimu. Daří se ho vám a vašim smluvním partnerům zvládat?

Smluvní partner má takovou kapacitu, kterou si nasmlouvá. Ale zde nastává situace, kdy je potřeba těžit ani ne tak mnohem více dříví, jako spíš mnohem rychleji. Situace se mění nepředvídatelně ze dne na den. Objem pětiletých smluv jsme vyčerpali za tři roky.
Jako státní podnik podléháme režimu zákona o veřejných zakázkách a od vypsání veřejné soutěže k podpisu nové smlouvy uběhnou měsíce. To je pro les neúnosně dlouhá doba. Potřebovali bychom zcela jiný režim.

- Jaké komplikace vznikají v odbytu dříví?

Naštěstí máme kromě nasmlouvaných objemů v komplexních smlouvách možnost využívat i jiné obchodní kanály. Asi jednu třetinu dříví jsme letos prodali v aukcích nastojato, buďto v elektronické, nebo v prezenční podobě, což nám velmi pomáhá. V roce 2016 budeme mít vyhlášených možná 140 aukčních případů, minimálně sto jsme již zrealizovali.

- Do jaké míry se v kalamitních těžbách uplatňují harvestory?

Zatím máme výhodu, že 50–60 % těžby se děje v harvestorových terénech. Až dvě třetiny kalamitních těžeb jsme proto schopni pokrýt harvestory. Pokud bychom se pohybovali z většiny v lanovkových nebo koňských terénech, bylo by to ještě složitější. V současné době zde pracuje v průměru 15 až 20 harvestorových uzlů, dále koně, traktory a další technika. Pociťujeme abnormální nedostatek koní, to je ale asi problém v celé republice. Dalším problémem je nedostatek kvalitních dřevorubců, což souvisí se zánikem učňovského školství.

Obnova kalamitních ploch

- Kolik hektarů holin máte aktuálně k zalesnění?

Na příští rok předpokládáme zalesnění zhruba 550 hektarů holin. Něco se nám podaří odložit s očekáváním přirozené obnovy. Současný projekt je nastavený zhruba na 3,5 milionu sazenic, to ale nepokryje všechny holiny, které tady jsou a budou. Tento mimořádný objem zalesnění musíme zvládnout, protože situace v dalším roce může být ještě o dost horší. Zakmenění lesních porostů klesá a každá větrná kalamita může mít pro les fatální důsledky. Mluvíme tu o tzv. skrytých holinách – těžko se definují.

- Budoucnost smrku v celém Moravskoslezském kraji je nejistá. Jakými druhy dřevin obnovujete postižené porosty?

Tato otázka mě momentálně trápí více než těžba, která je spíše problémem technickým a logistickým. V dnešní době, kdy můžeme pouze odhadovat, jak se klima bude nadále měnit, je těžké odhadnout, co máme vysadit. Některé lokality jsou doslova zamořené václavkou ve všech věkových stupních. Má smysl na tyto lokality znovu zkoušet sázet smrk? Rozhodnutí o cílové skladbě budoucích porostů je víceméně mé rozhodnutí a má zodpovědnost. Musel jsem říct, kde je ten optimální podíl smrku, který budeme při obnově akceptovat. V tomto mám zatím autonomii. Zastoupení smrku v nových porostech jsem tedy s kolegy po zkušenostech posledních let stanovil okolo 25 %. Přiznám se, že je to odhad, není to podložené žádným výzkumem. Zůstává zde stále určité procento lokalit vhodných pro pěstování smrku. Je to průměr za celou lesní správu, pochopitelně v lokalitách s nadmořskou výškou 400 m n. m. bude smrk zastoupen jen zcela výjimečně.

- Důvod, proč jste smrk po vývoji porostů na LS Bruntál úplně neodepsali, je ekonomika?

Ekonomika smrku oproti jiným dřevinám je jasná, o tom není třeba mluvit. Ale nemyslím si, že by to byl jediný důvod. Na některých lokalitách zkrátka není čím smrk nahradit.
Celá situace na severovýchodní Moravě je velká výzva pro lesnické „špílmachry", kteří si troufnou předvídat a namodelovat budoucí vývoj, aniž by sklouzli do extrémů. Můj osobní dojem je, že za poslední roky se vegetační stupně posunuly minimálně o jeden stupeň, ale legislativa se tomuto vývoji nepřizpůsobila – cílové dřeviny, podíl MZD – to vše už dávno neodpovídá skutečnosti. Budoucnost porostů tedy spočívá v citu a odhadu jednotlivých lesníků.

Milan Pospíšil u velkoplošné holiny na jižních stráních údolí řeky Opavy. Zde již došlo k totálnímu rozpadu porostů.

Osobní pohled a zkušenost

- Jak vy osobně a váš personál zvládáte takto profesně náročné období, podepisuje se to na atmosféře na správě, nepropadáte občas beznaději?

Pro všechen personál je to velice náročné. Snažím se udržet přijatelnou atmosféru, stále vidíme světélko na konci tunelu. Musíme si stále připomínat, že nebudeme ještě dalších deset roků bojovat s kůrovcem, ale že nás čeká etapa zakládání porostů. Zakládání porostů v takovémto rozsahu – kolik lesníků má v životě takovou příležitost? Je potřeba překonat období zmaru a začít zase tvořit. A to je to, co tady skutečné lesníky udrží, proč na správě zůstanou, i když by mohli samozřejmě sloužit v podstatně jednodušších podmínkách.

Děkujeme za rozhovor (10. 11. 2016),
Veronika Lukášová, Petra Kulhanová

Celý rozhovor najdete v Lesnické práci 12/2016. Informace o celoročním předplatném či zakoupení jednotlivých čísel najdete zde.

 

Naposledy změněno: pátek, 10 únor 2017 09:37

(0 hlasů)

Komentáře   

+11 # Pavel Boucký 2017-02-15 10:04
Nedávno jsem se opakovaně ze soukromého zájmu pohyboval v lokalitách LS Bruntál a mohu jen potvrdit popis stavu z tohoto článku. Jasné je to, že zde to nekončí, byť možná na této LS je situace doopravdy v nejvážnějším stadiu. Město Albrechtice, Opavsko a jiní mají obdobné problémy, jen možná lehce jiné podmínky a skladbu porostů. A je vidět postup od Zlatých Hor směrem k masívu Hrubého Jeseníku. Lýkožrout severní, který se stává dominantním lýkožroutem na smrku v určitých regionech, je mnohem nebezpečnější než klasický l. smrkový, hůře se zjišťuje, zvláště ve druhém a třetím rojení a běžná obranná opatření jsou proti němu neefektivní. Buďme realisty a přiznejme si, že při stávajích klimatických poměrech, výrazně stresujících smrkové porosty na široké škále stanovišť, jsou možnosti zastavení kalamitního postupu škůdce více než omezené. Kůrovec se logicky bude přesouvat za zdroji potravy bez respektu k majetkovým a politickým hranicím. Příroda mu dala do vínku omezené pudy k rozmnožování a hledání vhodné potravy, ale zato tyto činnosti zvládá dokonale. Takto vybavený škůdce, jako je l. severský, vymizí jen tam, kde mu vymizí zdroje potravy. Je smutné to takto psát, ale asi to bude realita dalšího vývoje. Pořád sevšak jedná o škodlivý činitel sekundární, vázaný na primární změny hlavně v teplotních a vláhových podmínkách. Horší, co dělat dál. Plnohodnotná náhrada smrku jinými jehličnany neexistuje, listnáče představují do budoucna ošemetnou záležitost z pohledu ekonomiky, tak kudy dál? Tady nabývají na důležitosti především jiné celespolečensky významné funkce lesa než jen ta produkční a je otázkou, jak se k tomu společnost, potažmo stát, postaví

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Technologie MERCATA  je zapsána jako užitný vzor

Technologie MERCATA je zapsána jako užitný vzor

Lesnictví

Technologie MERCATA je reakcí na rozvoj kůrovcové kalamity a slouží k asanaci skládek výřezů o různých délkách. Od 28. 5. 2019 je tato metoda chráněna...

Pro Silva Bohemica žádá ministra zemědělství o řešení škod zvěří

Pro Silva Bohemica žádá ministra zemědělství o řešení škod zvěří

Lesnictví

Nová anketa! Aktualizováno 19. 6. Předseda sdružení Pro Silva Bohemica Milan Hron zaslal 11. 6. 2019 otevřený dopis ministru zemědělství, ve kterém jej žádá jménem Pro...

Vláda brzy projedná dotace na boj s kůrovcovou kalamitou

Vláda brzy projedná dotace na boj s kůrovcovou kalamitou

Lesnictví

Aktualizováno. Vláda zřejmě brzy projedná návrh na vyčlenění tří miliard korun na boj s kůrovcovou kalamitou. V dalších letech by mohl být objem dotací vlastníkům...

Nahodilá těžba v roce 2018 v ČR: 23 milionů kubíků

Nahodilá těžba v roce 2018 v ČR: 23 milionů kubíků

Lesnictví

Aktualizováno 13. 6. V roce 2018 vzrostla těžba dřeva v lesích na 25,7 mil. m3 dřeva bez kůry. Jedná se o nejvyšší hodnotu v historii...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby