Přihlásit

Jak vypadá Šumava 11 let po orkánu Kyrill?

Orkán Kyrill, který na Šumavě v lednu roku 2007 způsobil polomy v objemu bezmála jednoho milionu metrů krychlových dříví, zásadně změnil tvář Šumavy. A léta po orkánu Kyrill byla pro lesníky Správy NP Šumava velmi komplikovaná, především kvůli gradaci podkorního hmyzu, která následovala. Za posledních 11 let (2007-2017) se v zásahových územích ve státních lesích NPŠ vytěžilo cca 1,3 mil. m3 (1 294 tis. m3) a v bezzásahových územích odumřelo kůrovci v horním stromovém patře okolo 1,6 mil. m3 smrků.

Ptačí nádrž. Foto Štěpán Rosenkranz

„Vše se odehrálo především v pěti letech následujících po orkánu (2008-2012). Po té následovala klidná perioda s občasným narušením porostů větrem. Tu Správa NPŠ vyplnila péčí o mladé porosty a obnovou lesa. Po orkánu bylo obnoveno na holinách 1 749 ha lesa uměle výsadbou jedlí, buku a ostatních listnáčů," vyjmenovává námětek ředitele Správy NP Šumava odpovědný za lesní ekosystémy Jan Kozel.

Ke konci roku 2017 zůstávalo k obnově pouhých 158 ha lesa včetně bezzásahových území, což je v porovnání s celkovou rozlohou státního lesa v NPŠ (cca 49 000 ha) opravdový zlomek.

V letech po orkánu Kyrill také probíhala obrovská celospolečenská diskuze na téma – co se stane se Šumavou, až ji brouk celou zdecimuje. Zůstane zde jenom vyprahlá poušť, nebo se opravdu stane to co tvrdí někteří odborníci, že si les pomůže sám?

„Nebylo jednoduché přesvědčit laickou i část odborné veřejnosti o tom, že lesy na Šumavě opravdu nepotřebují lidskou ruku k tomu, aby tu zůstaly zachovány," vzpomíná ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený. „Důležitá byla skutečnost, že v případě Národního parku Šumava jde o lesy, které nesly a stále nesou znaky přírodních lesů, často to byly lesní porosty, které vznikly vytěžením původního pralesa v 19. století a rostou v nich potomci původních pralesů. Dnes už ale můžeme předložit řadu podložených důkazů o tom, že kontinuita lesa na Šumavě nebyla Kyrillem a následně kůrovcem, přerušena. Žádná vyprahlá poušť se nekoná a naopak se na místech po disturbanci zvyšuje biologická rozmanitost," dodává.

Nejčastější otázka, která zaznívala a stále zní v místech, kde se ponechal les samovolnému vývoji je, zda tu nový les opět vyroste sám, nebo jestli by mu neměl člověk pomoci. Na tuto otázku spolehlivě odpovídá projekt biomonitoringu, v rámci kterého bylo doposud zmapováno a vyhodnoceno 999 monitoračních ploch v bezzásahovém území, z celkových 1111.

„V rámci tohoto projektu jsme prováděli měření na plochách, jež prošly kůrovcovou gradací po orkánu Kyrill. Žádná z těchto ploch přitom nevykazuje nulové zmlazení, tedy jednoduše řečeno – všude rostou nějaké mladé stromy," vysvětluje referentka biomonitoringu Pavla Čížková.

Společné vyhodnocení dat získaných na české a bavorské straně ukazuje na rychlý nárůst hustot obnovy dokonce i v těch nejvyšších polohách nad 1100 m n. m.

„Různorodost přirozeného zmlazení je obrovská. Jsou místa, kde rostou jen desítky nových semenáčků, ale také místa, kde jsme napočetli více než 80 tisíc mladých stromků na jednom hektaru. Průměrný počet jedinců zmlazení na plochách zasažených orkánem Kyrill a v okolních lesích s uschlým stromovým patrem je přes 7000 ks na hektar – do výpočtu jsou zahrnuty pouze plochy změřené v letech 2015-2017. Zároveň na těchto plochách roste průměrně více než 230 stromů na hektar s průměrem kmene větším než 7 cm," doplňuje Pavla Čížková.

Další obavou, kterou evokuje pohled na území ponechané bez zásahu, je to, že tato místa nedokáží zadržovat vodu a tudíž okolí vysychá.

„To nejspíš vychází z pohledu na velké souše, které zřetelně nezastiňují půdu pod sebou. Jenže to je jen vizuální vjem. Ve skutečnosti i souše, nebo jejich zlomy ležící na zemi také vrhají stín. Stín vrhá i odrůstající zmlazení – jen se tímto stínem člověk ještě „neprojde". Pro chlazení povrchu půdy je jejich působení srovnatelné se vzrostlým lesem. A navíc: ležící odumřelé dřevo zadržuje srážkovou vodu, která by jinak odtekla. Průměrně asi 55 ležících kmenů na hektar způsobuje změnu vegetace, a to tak, že na rozdíl od širšího okolí, se v těsné blízkosti kmene vyskytují rašeliníky - efekt fixace povrchové vody je zde tedy dlouhodobý. U dalších 40 ležících kmenů na hektar jsme zaznamenali změnu vegetace na kontaktu kmenu s půdou ve prospěch stínomilných lesních druhů (ploník, bika lesní, plavuň pučivá, šťavel kyselý apod.) Více jak polovina ležících kmenů tedy přímo ovlivňuje vegetaci ve svém těsném okolí a více jak třetina takto ležících kmenů evidentně působí jako retenční prvek, tj. v kontaktu překážky s půdou jsou vytvořeny drobné druhotné mokřadní ekosystémy doprovázené rašeliníkem," popisuje svá zjištění Pavel Hubený.

„ Zatímco 15 let před Kyrillem jsme ve starých smrkových lesích u Modravy evidovali na trvalých monitorovacích bodech jen 17 druhů ptáků, v období 8 až 10 let po Kyrillu na stejných místech žilo 28 druhů ptáků. Zvýšila se i jejich početnost na jednotku plochy - tedy hustota. Ze 170 na 238! Největší radost mám z toho, že se do těchto "rozvrácených" lesů přesunul jeřábek lesní a tetřev hlušec," uvádí dále P. Hubený.

Velmi zajímavá je také reakce datlíka tříprstého na kůrovcovou gradaci v místech, která byla ponechána přirozenému vývoji a v místech, kde se naopak zasahovalo. U tohoto druhu můžeme porovnat situaci před a po orkánu Kyrill na sledovaných plochách. „Z mapování ze Smrčiny vychází to, že před Kyrillem, v roce 2006 byly datlíkem obsazeny 2 procenta bodů z několika set sledovaných. V roce 2009, tedy dva roky po Kyrillu, jich bylo obsazených 10,4 procent a v roce 2011 už 14,3 procent," vysvětluje ornitolog Správy NP Šumava Aleš Vondrka.

„Tento vývoj přitom můžeme porovnat s plochou, kde se po Kyrillu zasahovalo. Bodové sčítání totiž probíhalo v lesním komplexu Knížecí Stolec – Lysá ve vojenském újezdu Boletice. Tam bylo před Kyrillem obsazených 3,8 procenta sledovaných bodů. Po asanaci kalamitních ploch jejich početnost klesla na 1,5 procenta," doplňuje Aleš Vondrka.

Například kovařík druhu Ampedus auripes zařazený na červený seznam ČR má několik sporadických nálezů v ČR. V důsledku gradace kůrovců zažil tento druh obrovský nárůst početnosti v oblasti mezi vrcholy Roklan a Luzný. „Jeho rozšíření je spojené s obrovským významem přítomnosti tlejícího dřeva. V jádrových územích národních parků Šumava a Bavorský les vznikly díky velkoplošným přírodním procesům rozličné struktury s tlejícím dřevem. Pouze zde nyní aktuálně žije 15 reliktních pralesních druhů brouků. Takto nahromaděný výskyt těchto vysoce ohrožených druhů ukazuje na existenci nepřetržené tradice vhodných biotopů a vytvoření dobré skladby důležitých pralesních struktur, přestože dospělé stromy doposud chybí," říká náměstek ředitele Správy NP Šumava Martin Starý.

„Dalším zajímavým příkladem vzácného druhu je houba outkovečka citronová Antrodiella citrinella – druh červeného seznamu ČR. Ta se do vypuknutí gradace kůrovce vyskytovala na Šumavě pouze v Národní přírodní rezervaci Boubín a v rezervaci Mittelsteighütte v Bavorsku. Po navýšení množství mrtvého dřeva, kterého potřebuje tato houba alespoň 144 m3/ ha, se stala tato houba poměrně běžným druhem Šumavy," dodává.

Podle TZ Správy NP Šumava, red.

(0 hlasů)

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

V sedmi krajích vzniknou kvůli kůrovci krizové štáby

V sedmi krajích vzniknou kvůli kůrovci krizové štáby

Lesnictví

V sedmi krajích nejvíce postižených kůrovcovou kalamitou vzniknou krizové štáby pro rychlejší komunikaci s obcemi s rozšířenou působností. Půjde o Moravskoslezský, Olomoucký, Plzeňský, Jihočeský, Jihomoravský...

Čti dál
Těžba dřeva loni překročila devatenáct milionů metrů krychlových

Těžba dřeva loni překročila devatenáct milionů metrů krychlových

Lesnictví

Doplněno o grafy. Těžba dřeva v českých lesích loni stoupla o desetinu na rekordních 19,4 milionu metrů krychlových. Těžba tak pokořila rekord z roku 2007...

Čti dál
Hnutí Duha předalo vládě komplexní balíček opatření pro zdravé lesy

Hnutí Duha předalo vládě komplexní balíček opatření pro zdravé lesy

Lesnictví

Hnutí Duha vytvořilo balíček opatření, která by podle zmíněného návrhu pomohla k lepšímu stavu lesů v zemi. Po krátkém happeningu ho ve středu 13. 6...

Čti dál
Asociace nabízí tisíc romských pracovníků na boj proti kůrovci

Asociace nabízí tisíc romských pracovníků na boj proti kůrovci

Lesnictví

Asociace romských podnikatelů a spolků nabídla tisíc pracovníků, kteří jsou dlouhodobě evidováni na úřadech práce, na práci v lesích při boji proti kůrovci. Poslala proto...

Čti dál

17°C

ČR - aktuální počasí

Zataženo

Vlhkost: 40%

Vítr: 35.40 km/h

  • 23 Čer 2018 16°C 8°C
  • 24 Čer 2018 16°C 10°C

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK PEFC Lesnicko-dřevařská komora ČR

Naše další weby