logo Silvarium tisk

Bezzásahová plocha Boubínského pralesa se zvyšuje na 139 ha

Aktualizováno 22. 6. Bezzásahová plocha na území rezervace šumavského Boubínského pralesa na Prachaticku se rozšiřuje zhruba o 55 hektarů. Nově bude mít výměru 139 hektarů. Rozhodl o tom šumavský národní park, který tím chce ponechat větší rozlohu pralesa pro samovolný vývoj.

Foto: npsumava.cz

Opatření souvisí i s vývojem kůrovce. Loni správce rezervace, kterým jsou Lesy ČR, usiloval o výjimku na plošné kácení v Boubínském pralese. NP Šumava však tento požadavek zamítl a nyní zpřísnil podmínky pro zásahy. "Doposud platilo rozhodnutí z roku 2015. Podle něho se mohlo zasahovat proti kůrovci nejrůznějšími způsoby od pokácení a odvozu dříví, až po loupání kůry napadených stojících stromů na téměř 90 procentech rezervace," uvedla vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Šumava Silvie Havlátková.

Nové rozhodnutí také nařizuje, že na vrcholu Boubína se může zasahovat proti kůrovci v podstatě pouze metodou loupání kůry stojících stromů. Rozloha Boubínské rezervace je přibližně 670 hektarů. Na polovině této plochy musí zůstat stromy po pokácení ponechané na zetlení.

Čtěte také: Nové rozhodnutí o zásazích v Boubínském pralese - podmínky jsou opět přísnější (TZ NP Šumava)

"Tímto rozhodnutím se rezervace chrání tak, aby samovolný vývoj, který již probíhá, mohl pokračovat bez přímých lidských zásahů dále. Jsou zde ale také místa, která byla člověkem zásadně pozměněna, a v těch jsme volili takové druhy zásahů, aby nedocházelo k poškozování ekosystémů, například ke změnám vodního režimu nebo poškozování druhové diverzity a zároveň mohla být účinně tlumena gradace kůrovce do okolních hospodářských lesů," řekla Havlátková.

Boubínský prales je třetí nejstarší přírodní rezervace v České republice. Vyhlášena byla v roce 1858. Boubínský prales tvoří kombinace buku, smrku a jedlí a je nejzachovalejším zbytkem původních rozsáhlých šumavských smíšených horských lesů.

Komentář Hnutí DUHA: Správa CHKO Šumava povolila Lesům ČR kácení na většině území NPR Boubínský prales

Správa CHKO Šumava minulý týden vydala rozhodnutí o povolení kácení z důvodu šíření kůrovce na většině území NPR Boubínský prales.

Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA, k tomu řekl: „Správa CHKO Šumava vydala výjimku ze zákona, v níž povolila Lesům ČR kácet na výrazné většině území NPR Boubínský prales. Rozhodnutí zpřísňuje podmínky zásahů oproti výjimce z roku 2015 a malé části rezervace ponechává samovolnému vývoji, přikazuje část stromů odkornit pouze nastojato nebo ponechává část dřevní hmoty na místě k zetlení. To je pozitivní změna. Hnutí DUHA však považuje rozhodnutí Správy a stanovené omezující podmínky vzhledem k současné situaci za nedostatečné. Výsledkem stále může být rozsáhlé kácení v rezervaci, které povede k vytvoření ploch silně proředěných porostů, které rozvrátí vítr, jako se to stalo na hřebenech centrální části Šumavy nebo i v okolí NPR Boubínský prales a vzniknou holiny. Rezervaci takový postup ohrožuje mnohem více než kůrovec."

Podle Hnutí DUHA má být maximální plocha NPR Boubínský prales ponechána samovolnému vývoji z důvodu ochrany cenných pralesních zbytků a jim návazných lesů, ve kterých se nacházejí až 300 let staré stromy. V krajním případě by přijatelnou kompromisní variantou bylo vymezení pásma na okraji NPR mimo pralesovité porosty, kde by bylo možné nedestruktivními metodami bránit šíření kůrovce mimo rezervaci. Lesy ČR by však především měly zvládat kůrovce v hospodářských lesích, což se jim nedaří. Chtít za této situace kácet ještě i v národních přírodních rezervacích je zcela nepatřičné.

Hnutí DUHA však navzdory nesouhlasu s rozhodnutím Správy CHKO Šumava nebude podávat odvolání k ministerstvu životního prostředí. V případě zrušení výjimky by totiž opět platilo špatné pět let staré rozhodnutí, které by Lesům ČR umožnilo ještě razantnější kácení, které by bylo pro rezervaci ohrožením výrazně větším. Budeme ale postup státních lesů sledovat a když by početnost kůrovce vzrostla v okolí rezervace a uvnitř rezervace hrozilo pokácení velkého množství stromů a narušení lesů, tak jak to Správa CHKO umožnila, učiníme kroky k úplnému zastavení kácení v celé boubínské rezervaci.

Více informací zde

Zdroj: TZ Hnutí Duha

Podle ČTK, red.

Líbil se vám článek?
(0 hlasů)

Komentáře  

+4 # Hroch 2020-06-25 18:02
Zdá se, že zelených lesů máme stále ještě příliš mnoho...
-11 # Vladimír Pelíšek 2020-06-25 21:04
Boubínský prales je podle všeobecně dostupných informací tvořen směsí buku, jedle a smrku. Jak je opět všeobecně známo, lýkožrout smrkový, lesklý a severský napadají, kteří způsobili nynější kůrovcovou kalamitu, napadají pouze smrk. Předpokládáme-li, že vinou nezasahování v této rezervaci dojde ke zvýšenému napadení smrku, povede to v krajním případě k likvidaci smrků cca ve výšce 6 metrů a vyšších, zatímco jedle a buky zůstanou nedotčené.
Z této logiky jednoznačně vyplývá, že žádný bezzásahový systém na Boubíně nemůže v současné době vést k jeho deforestaci, pouze ke změně podílu jednotlivých dřevin, které prales tvoří, a to navíc možná pouze dočasné.
Trpíte stejnými obavami, když se vinou spárkaté mění jedlobukové pralesy na bukosmrkové, nebo když se vinou utopení v moři smrkových plantáží mění smíšené horské lesy na smrčiny?
Pokud ano, tak to ještě od Vás nezaznělo.
+11 # najše 2020-06-25 21:22
pravdu má pan Hroch. 1300 m.n.m je okolo vrcholu Boubína už je čistý smrk - v Karpatech by byla už jenom kleč, nebo vůbec nic.

Úchvatná je zásoba tohohle lesa, který je generací po pralese a místy (jednotlivě) i zbytek původního lesa (pořád píšu o smrčině pod vrcholem - cca 100 ha). Jsou tam stromy nad 30 m(!) s objemem 3m3. V takové výšce! Naprosté unikum !!

Nýmandi z CHKO a NP Šumava nechávají vyletět další a další polomy, takže se tlak zvyšuje a smrčina má namále.

Jeďte se tam podívat, vylezte si všichni na vrchol Boubína na rozhlednu a podívejte se kolem dokola - tohle na Šumavě znovu uvidíme až z nebe.

Souhlasím s Hrochem. Zastánci bezzásahovosti jsou individua, která se zhlédla ve sledování kolapsu. Říkají tomu disturbance, ale je to normální umírání.

Lesu zdar, b.l.b.c.ů.m zmar
Martin Klewar
-5 # Vladimír Pelíšek 2020-06-25 22:57
V jakých Karpatech? V Chřibech? V Chočských vrších? Na Fagaraši?
V Nízkých Tatrách je horní hranice lesa cca 1450 mnm. Okolo 1300 mnm se ještě zmlazuje jedle i buk - jsou tam vitálnější, než smrk. Datum zjištění: říjen 2018.
Za sebe opakuji: nejsem zastáncem bezzásahovosti v umělých smrkových plantážích! Co se tam má tímto způsobem obnovit za "přirozený les"? Něco ze semen x-té generace smrků z opačného konce říše císařpána?
Vidíte ale věci příliš černobíle. Třeba za osud Trojmezné nemůžou v rozhodující míře aktivisté, ale ti, kteří všude kolem ní nasázeli císařpánovy smrky, na kterých se namnožil brouk a tomu nakonec i unikátní trojmezenský smrk podlehl. To je všeobecně známé.
Ale hlavně: ať jste fanda jakéhokoliv stromu (a proč ne třeba i smrku), uvědomte si už konečně, že to, co ho zabíjí, je MONOKULTURA. Vezměte si i čistou smrčinu, ale strukturovanou, "výběrně těženou", a jakýkoliv nálet brouka: vymizí jen ty a ty velikosti a stáří, co je pod tím, zůstane, A LES POKRAČUJE. Vezměte si plantáž věkových tříd - a ztratíte v jedné kalamitě celý porost.
Lesnictví věkových tříd není morem jen pro jedli či buk - ale i pro Váš oblíbený smrk.
+7 # najše 2020-06-26 00:02
píšete dost velké nesmysly. Les věkových tříd není nic jiného, než uznání skutečnosti, že čas hraje v lese největší roli a pokud chceme v lese něco klasifikovat, musíme si nějaké třídy vyrobit - zde jsou to třídy věku.
Nadávku z tohoto termínu technikuse vyrábí už 2 desetiletí prof. Fanta, který emigroval do Holandska odkud se vrátil jako profesor lesnictví (že toho lesa ale Holanďaní mají) a káže nám, jak máme všechno špatně. Chová se jako námořní admirál z Nepálu.
Nemyslící hňupové to po něm opakují.

Matematika je prostě obecně přijímána jak přírodní věda, pokud jako přírodní vědu nepovažujete pouze něco, když Vám ulétne rozum a koupete se v říši emocí a bezbřehé fantazie.

Na Trojmezné poskakovali "renomovaní vědci" (Mojmír Vlašín a spol.) a vykřikovali: "jak můžete vědět, že ten brouk neumře na tomhle stromě a vůbec někam poletí". Každý rozumný člověk vnímá historii jako neměnné dědictví od předků a proto se nechová jako v pralese, když tam není. Blokáda byla v místech, kdy byla právě ta Vaše císařpánova smrčina - na první pohled to vypadá podobně - prostě starý les. Tak se tam přivázali, zabránili asanaci sanitárním výběrem a "dovolili" quasi-přirozeně umřít tisícům stromů včetně těch ze skutečného pralesa, které pamatovali i Jana Žižku. Tohle já za ochranu přírody nepokládám.

Kůrovec je mortalitní parazit a jako takový stromu neprospívá. Ze stromů se skládá les a to je celé. Když se moc přemnoží tak se obvyklé nejedná o přírodní proces ale o quasi(semi)natural vector a ten jako člověk mohu redukovat. ˇ
Opakuji: žijeme v historické době a dějiny (i lesnictví) nemůžeme ignorovat, bagatelizovat, přepisovat. Morální není ani očůravat hroby a to tady Vy v přeneseném slova smyslu často děláte, jakkoliv jste vzdělaný a promovaný. Ono to totiž s tím vzděláním často dopadá jinak, než jak to myslel onen slavný biskup Jednoty Bratrské - učitel národů. Stalin byl vystudovaný teolog, Mengele zase dvojnásobný doktor, že?

Půlnočnímu lesu zdar, Martin Klewar
-7 # Vladimír Pelíšek 2020-06-26 06:45
Pokud je mi známo, Stalin teologii nedostudoval. Pokud jde o blokádu Trojmezne, nezúčastnil jsem se ji a nemůžu komentovat. Pokud jde ovšem o les věkových tříd, nesmysly píšete Vy a to totální. V Evropě nikde a u žádné dřeviny přirozene les věkových tříd neexistuje. Je to ryzí lesnický novotvar, naprosto nesmyslný a nezivotaschopny a to, jak ho považujete za přirozený, jen ukazuje, jak málo o přirozených lesích víte. Důkaz je velice jednoduchý. Stejnoveky porost na větší ploše muže přirozene vzniknout jen na základě jednorázové plošné kalamity, přičemž zároveň musí jít o porost jednodruhovy. A to v Evropě nikdy v posledních několika tisících letech neexistovalo. I přirozene horské smrčiny byly nesmisene, ale obsahovaly jeřáb, níže buk, jedli, klen.
Kdybyste se obtěžoval do těch Karpat, zjistil byste navíc zajímavou věc. Přirozene smrčiny jsou jen tenká slupicka mezi jedli a bukem na jedné a horní hranici lesa na druhé straně. V Beskydech rostou přirozene bukojedliny ještě v 1100 mnm, zatímco ve 1300 mnm už je horní hranice lesa. V jiných karpatskych pohořích je to ještě markantnější.
No a jak zde nedávno poznamenal trefně jeden diskutující: ani ten chlumní smrk nerostl nikde nikdy v čistých porostech. Jakým právem jste tedy ty čisté a navíc stejnoveke porosty vytvořili??
+5 # Hroch 2020-06-27 09:35
Nemotejte sem porád ty Karpaty, když je řeč o Boubínu, případně o NPŠ a SPR Trojmezná.
A jak si takový stejnověký porost s průměrným stářím 250 let v NPŠ představujete?
Víte, že jsou tam věková rozmezí stromů 100-150 let?
A Vám, laikům, se to jeví jako porosty stejnověké. Asi usuzujete jen podle výšky. Na toto téma uveřejnil článek v časopisu Šumava(čtvrtletní zprávy CHKO a NPŠ)současný ředitel Hubený, který po orkánu Kyrril počítal letokruhy v takových porostech. A pokud se pamatuji, něco podobného je i v prohlášení o.s.Šumava21.
-8 # Vladimír Pelíšek 2020-06-29 11:45
Neusuzuji podle výšky, ani netvrdím, že jsou ty porosty a priori stejnověké. Pouze říkám, že existuje jakýsi "práh odolnosti". Pokud se na plantážích hospodářského smrku původem bůhví odkud namnoží brouk, může to vytvořit tlak, který následně smete i původní populace smrku.
Navíc většina smrku v ČR dnes je jednoetážová a ne, že ne. Už si konečně přiznejte, že jednoetážovost byla možná dobrá pro krátkodobé usnadnění práce lesníka, ale ne už pro smrk samotný. Kdyby například dnes na Vysočině byly ty mrtvé porosty víceetážové, nevznikly by po jejich plošném úhynu holé pláně, ale místa, kam by se mezi malé smrčky pouze dosazovalo - není toto snad ten "zelený les", který Vy i já chceme? A není snad takový les mnohem udržitelnější, než jednoetážová plantáž?
U sousedů se takto už pracuje, smrčiny se rozvolňují, někde se tam vnáší buk, jedle, místy dokonce dub, na některých smrkovějších stanovištích nalétá i smrk. Náš lesník ovšem zaspal dobu, takže mu většinou nezbývá, než obnovovat výsadbou do řádků na holou vyprahlou pláň.
-9 # Vladimír Pelíšek 2020-06-30 08:38
Kdybyste žili v padesátých letech a měli tu moc, mínusářští soudruzi, už by pro mě z vaší iniciativy jel tatraplán StB.
Oč méně víte, o to více rafáte zezadu po nohavicích. Když se ale dotyčný otočí k vám tváří, utečete.
Veřejnost to ví a bude vědět, a vy buďte rádi za dnešní dobu, která tuto nízkost nesoudí, ale dokonce jí dopřává odstupné a hezké důchody.
+4 # Hroch 2020-06-27 09:17
Karpaty neznám. Ale, pokud o nich píšete takové pitomosti jako např. o NPR Trojmezná nebo pralese na Boubíně, Pánbůh s námi a zlý pryč. Vždyť Vy o původnosti smrku na Šumavě resp.NPŠumava včetně pralesa na Boubíně nevíte vůbec nic. Doporučuji nějakou literaturu na toto téma, zejména historické výzkumy lesů, zpracovávané v první polovině 60.let. Nastudovat a teprve poté zde o této problematice diskutovat.
To byste se divil jak jste vedle, jak ta Vaše jedle.
Ale proti jedli samozřejmě nic nemám, naopak!
Co se oblíbenosti smrku týče - mám rád všechny stromy stejně a chci je zelené, živé, nikoli uschlé.
-6 # Vladimír Pelíšek 2020-06-29 11:57
Samozřejmě, že smrk je na Šumavě původnější v míře mnohem vyšší, než ve vnějších Západních (tedy moravských) Karpatech, a já jsem to nikdy nezpochybňoval.
V Karpatech nemáme stacionární bazény studeného vzduchu, nemíváme červnové a dokonce i červencové mrazíky, nemáme zimní třicetistupňové mrazy, nemáme inherentně kyselé půdy. Přitom máme vysoké množství srážek (už rok 2019 byl v Beskydech srážkově nad normou) a blízkost teplé Panonské nížiny. Všechny tyto faktory silně pomáhají jedli a vytlačují smrk.
Můžete mi ale potom vysvětlit, proč je i Karpatům navzdory tomu všemu dodnes smrk tak masivně a brutálně vnucován? Vždyť to přece není o nějakých omylech předků, to je vysloveně o ignorování praktických znalostí i zkušeností z terénu. To není opomenutí, ale záměrný přečin - budu-li mírný.
Jinak, s vaším názorem ohledně zelených stromů souhlasím, já sám bych byl nejraději za lesnatost ČR klidně i 70%, za což by mě většina ochranářů namístě zastřelila.
A pokud jde o tu stejnověkost - karpatské jedle v hlubokém zástinu mají klidně i v 80 letech věku výšku 3-4 metry, takže toto mi opravdu vysvětlovat nemusíte.
-10 # Vladimír Pelíšek 2020-06-30 08:26
Aha - takže na slušně položenou faktickou otázku pouze mínusy...
To je opravdu "úroveň" - taková soudružská, že?
+11 # Máchal 2020-06-30 09:29
Vladimíre, bez urážky, ale s tou lesnatostí a zastřelením jste uhodil hřebíček na hlavičku. To je totiž přesně ta stejná ignorance ostatních složek přírodního prostředí a všeho co žije mimo les, jakou projevují při sledování jedné své linie někteří lesotechnologové vůči vhodnosti přírodních podmínek pro různé dřeviny nebo pestrosti lesa a všemu tomu, co tu prezentujete, jakkoliv taky přesvědčivě a pravdivě. Myslím, že by to mohla být i odpověď na tu Vaší otázku. ;) Já bych třeba tu lesnatost taky svým způsobem bral, ale zas je nutno respektovat a ctít i nelesní faunu a flóru. A taky mít co do huby :)
0 # Hroch 2020-07-29 21:37
Přesně tak!
-3 # vesničan 2020-07-30 19:03
Pane najše.Byl jsem přímo v pralese. Tam je množství padlích stromů, které nejsou odkorněny a dokážou zadržet i ve velkých vedrech množství vody. Tyto stromy jsou doslova obalené a zarostlé novými smrky. Byl již jsem také 2x na Polomu a chystám se po třetí, tam kde nynější prezident lítal helikoptérou a těžce tehdy zkritizoval tzv. nečinnost. Při druhé návštěvě jsem zasaznamenal postupné zarůsání vrcholu stromy. Naposled jsem tam byl, jsou ti 4 roky. Když se podíváte ze smrčiny směrem do Rakouska, tak tam uvidíte holou skálu. Byla porostlá lese. Ten byl poražen Kyrilem, majitelé se zachovali jako správní hospodáři a polomy odklidili. Veškerou půdu spláchly deště, marné pokusy o zalesnění již skončily a dnes tam neroste ani tráva.Je pravda, byl jsem tam asi pře 5 lety. A co to tady ten Hroch zase mele. Já tvrdím, že vnitrozemní kůrovec zasvinil Šumavu. Vítr fouká na všechny strany a republika má přeci daleko větší potenciál než Šumava. Stále tvrdím, že p. Hroch si svými keci fouká úplně jinou bolístku.
+9 # najše 2020-07-31 06:19
veškerou půdu spláchly deště? Marné pokusy o zalesnění? Doslova obalené stromy přirozeným zmlazením jako lepší rezervoáry a biopumpy než zdravé lesy?

To jste pane z nějaké zvláštní vesnice ! Možná se jmenuje Fabulária ? nebo Bláhový Pelíškov ?
-2 # vesničan 2020-07-31 13:57
Vážený pane najše, přečtěte si o čem tady píšu a k tomu se vyjadřujte.
+3 # vesničan 2020-07-31 14:07
A ještě jednou. Nejsem ze Šumavy, možná, že ji mám procestovanou víc jak Vy. Nikdy se nebudu vyjadřovat, vzhledem k tomu, že odtud nejsem k tomu, zda je dobře zasahovat nebo ne. Ale zhovadilosti, že Šumavský kůrovec zapřičinil kalamitu ve vnitrozemí rozhodně za zhovadilosti stále považovat budu. Právě proto, že jsem z vnitrozemí, tak vím, že tady ten kůrovec byl odedávna a jeho eskalaci způsobil absolutní nezájem po r. 1989 v lesích jakkoliv proti kůrovci zasahovat.
+5 # najše 2020-08-03 08:55
Nevím přesně, o čem tady píšete, vím ale přesně, pod kterým článkem a na jaké téma zde připojujeme komentáře.

LZ Boubín rozhodně není tím, kdo by neměl zájem zasahovat ! Doporučuji rozhled z boubínské rozhledny kolem dokola - zelené moře lesů obhospodařovaných lesnickým režimem hospodářského lesa.
Tento skvost je dochován vzhledem k lidské péči, nikoli jí navzdory.

Kdo to chce rozvrátit?? Učení pánové (prof.Vrba, Kopáček, Šantrůčková, Svoboda, Kindlmann), kteří rozumí úplně všemu a kteří tvrdí, že na Boubíně nelze experimentovat lesnickými zásahy, neboť celá republika dokazuje neschopnost lesníků citlivě a odborně pečovovat o lesy??

Neblázněte !

Příčin je vícero - v tom není spory. Všimnul jste si ale toho, jak se za 25 let do společnosti vžila představa, že kůrovec je lepší ekolog lesa, než lesník??
Vždyť je to pitomost ! Žijeme v době porušené a nemocné kobyle také pomůžeme od parazitů a nenecháme jí, ať jí příroda pomůže sama. Mám pokračovat??

Jestli jste soudný člověk, tak uznáte, že velkou vinu nesou heselnosiči typu Hnutí Duha a podobných ideologicko-ekonomic kých štváčů.
Můžete mi zavolat a probereme to, nemám teď tolik času příspěvkovat.

Lesu zdar, b.l.b.c.ů.m zmar Martin Klewar, 721 288 396
+5 # Starý 2020-07-31 07:06
Fajn, celou ČR PONECHÁME OSUDU, pohyb lidí pouze po pár cestách lesem, kde se kdo umane, pak ostatní lesy - zakázaná oblast a volný pohyb pouze pro vyvolené papaláše a samozřejmě ochránce.
Pak to bude "bio" revoluce, co "sama" zachrání naše lesy.

To se člověk na stáří doví "věci", jak vše dělal špatně a se "zbytečnými" náklady a prací...……..včetně cca 12 generací lesníků....

Tak proč stát pumpuje peníze do chráněných oblastí, národním parkům a pod., nic nedělání je nová vize.! … nejspíše "manažerská".
Nic nedělat za peníze daňových poplatníků, to se mi líbí a hned se hlásím, to zvládnu i v xxx letech...o holi a s plenami.
0 # Starý 2020-07-31 09:08
"Já tvrdím, že vnitrozemní kůrovec zasvinil Šumavu. Vítr fouká na všechny strany a republika má přeci daleko větší potenciál než Šumava. Stále tvrdím, že p. Hroch si svými keci fouká úplně jinou bolístku"

Nic proti kolegovi....a dnešním hlasatelům, že "kůrovec je přítel lesa"

Ale jedno pozitivum dnešní obrovské kůrovcové kalamity je odhaleno a to : !!!!!

Je jedno, jestli vozí dřevo z osudu ponechané Šumavy na pořez do celé republiky, jak se dělo před lety a nebo jestli je to dnes obráceně !!!
-2 # vesničan 2020-07-31 15:22
Ještě odpovím Vám p. Starý. Nikde netvrdím, že To kůrovec je přítel lesa. Ale tvrdím, že kůrovec v lesích by. To , co je tady plácáno o tom, že tu republiku zamořilo těch pár hektarů kůrovce ze Šumavy stále považuji za nesmysl. A opět jako pan nauše mi tady odpovídáte nesmysly, které jsem nikdy neřekl. Ono se tady na Šumavě nezasahovalo kácením, což je podle vás jediný způsob boje s kůrovcem, ale dřeva bylo tolik, že se odtud vozilo až do Beskyd a nyní je tedy možné, že ho vítr z těch Beskyd fouká zpátky na Šumavu. Už to jen dát do učebnic.
-1 # Starý 2020-08-03 07:14
Ještě bych tam "do učebnic" přidal že ips duplicatus k nám sám přelétl z afriky a ne jen v malém množství na pořez někde z kavkazu - a dnes je to již domácí druh.

O tom pohybu dřeva za svá léta vím více nežli dost a o tom jak to pak pomalu eskaluje.....rozvíjí se...

Nikoho nezařazuji do škatulek a mám rád jakýkoli smysl plný názor...jen někdy je lépe vysvětlit co se nerado nese. Kůrovce rozvezl po ČR člověk a lidem v okolí pil, následně i těm dál běžná protiopatření nestačila....dovoz pokračoval a stále se i rozvoz stupňuje, toť dnešní realita.
Pro p. vesničana, nikdy jsem neřekl že jste řekl, jen opačný názor o množení kůrovce mi tak zní. Jinak jsem pouze citoval vaše slova.
+6 # Hroch 2020-06-25 21:23
Vladimíre, rád bych Vám dal za pravdu, ale s tím žírem je to horší.
Kůrovec napadá i jiné dřeviny. Samozřejmě - ne buky. A když už, tak se v nich příliš nevrtá, nemnoží a jsou likvidovány škůdci jinými, poté co zmizí okolní porosty a buk se náhle octne v prudce změněných podmínkách, čehož je typickým příkladem bučina na jižním svahu Oblíku cca 1,5 km nad Javoří pilou.
V různých částech Šumavy jsem našel zlikvidované modříny i jedle kůrovci. Třeba v okolí Frantova mostu.
U jezera Laka nebo na Poledníku už před 10 lety úspěšně likvidoval stromky menší než 2m.

Z Beskyd je to daleko, a asi na to nebudete mít čas, ale v rámci objektivního zkoumání všech faktů by bylo dobré si tu Šumavu pořádně prochodit popř. pohovořit s místními lesníky.
Ale to nesmíte být porád tak nasr...naštvanej...
+1 # Vladimír Pelíšek 2020-06-25 23:04
Likvidace jedle kůrovcem je ojedinělá a nikdy ne plošná. Mnohem horší je korovnice a v poslední době jmelí. Nicméně jedle bělokorá není boreální dřevina, umí pár zázraků, které smrk nezvládne - třeba vyrazit znovu ze spících oček v kmeni.
Buk? Pokud je sucho nejhorší, klidně i v létě opadá, a jak zase zaprší, obroste. Ani toto smrk nedokáže, za celý svůj přirozený život na planetě nerostl v podmínkách, kdy by se tomu musel naučit.
Velice zajímavá informace byla v této souvialosti zde nedávno vyřčena panem Rensou: v podstatě kde se objeví buk, jedle, tak pokud tam nejsou pravidelné pozdní mrazy, postupně smrk vytlačí. Například mechanismem vlivu kinetiky opadu listů na možnost klíčení semen. A ono je to i velice dobře v rámci nynějšího post- (či inter-) glaciálu zdokumentováno: smrk je na přirozeném ústupu už několik tisíc let.
+5 # najše 2020-06-26 00:09
Znovu pěkná blbost. Plošné napadení jedle je v případě Pityokteines spinidens a curvidens celkem běžné s přihlédnutím k celkově větší odolnosti jedle ke kambioxylofágům. Viděl jsem to opakovaně např. u Č.Žlebů v NP Šumava.
Kromě toho si při současném přemnožení smrkového Ips typographus L. tento odskakuje na svačinu i do Abies alba, kde dokáže rovněž vytvořit kolo, které jako lesníci už považujeme za plochu (dtto vyhl. MZe 84/1996 Sb.) tzn. nad 0,04 ha. Čistých jedlin není přirozeně mnoho (také jsou),takže to asi myslel Pelíšek tím malým výskytem plošných napadení.
-5 # Vladimír Pelíšek 2020-06-26 06:52
Plošné napadeni ano, plošné odumření nikoliv. Jak jsem už psal několikrát, jedle má vůči plosnemu odumření na rozdíl od smrku účinné mechanismy. A znovu opakuji základní mantru, kterou narozdíl od nozickovskeho lesnika věděl dřív každý majitel selského lesa: základem každého zdravého a trvale udržitelného lesa je jeho RUZNOVEKOST. Škůdci napadají stromy ne pouze podle druhu, ale i velikosti. Už jste viděl kurovcovou kalamitu, která by zničila i sotva metrové smrčky v podrostu? Nebo ničila stejně tak nekolikametrove stromy jako horní patro? Asi ne, ze? Proto podekujte sami sobě, ze dnešní kůrovec vám lesní plochy vyčistí “dočista do čista” jako Roundup.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Populární zprávy

Více motivace, méně regulace – ministr Výborný představil novelu lesního zákona

Více motivace, méně regulace – ministr Výborný představil novelu lesního zákona

Zobrazení: 3293

Video a anketa v článku. Po zhruba 1,5 roce příprav představil ministr zemědělství Marek Výborný novelu...

Vedení Lesů ČR shrnulo výsledky hospodaření za rok 2023 a plány pro letošní rok

Vedení Lesů ČR shrnulo výsledky hospodaření za rok 2023 a plány pro letošní rok

Zobrazení: 2329

Aktualizováno: Video na konci článku Lesy České republiky s odezníváním kůrovcové kalamity snížily těžbu dříví o...

Jak je to s přirozeným výskytem modřínu v českých zemích

Jak je to s přirozeným výskytem modřínu v českých zemích

Zobrazení: 2162

Anketa na konci. Koncept původnosti v populační biologii je problematický, protože stojí a padá s fragmentárními...

Novým ředitelem Lesní správy Lány se stane Michal Pernica

Novým ředitelem Lesní správy Lány se stane Michal Pernica

Zobrazení: 2141

Na základě výběrového řízení byl vybrán nový ředitel příspěvkové organizace Kanceláře prezidenta republiky Lesní správy Lány...

MZe zveřejnilo aktualizaci přehledu veškerých podpor pro vlastníky lesů, podnikatele v lesním hospodářství a uživatele honiteb

MZe zveřejnilo aktualizaci přehledu veškerých podpor pro vlastníky lesů, podnikatele v lesním hospodářství a uživatele honiteb

Zobrazení: 1628

Ministerstvo zemědělství zveřejnilo aktualizované dotační programy (stav k 15. 1. 2024). V dokumentu pro vlastníky lesů, podnikatele...

Proč a jak se sceluje lesní majetek církve?

Proč a jak se sceluje lesní majetek církve?

Zobrazení: 1498

Od poloviny loňského roku jedná církev o směnách lesních pozemků s Lesy České republiky. Jaké jsou hlavní důvody...

Poslední komentáře

Anketa

Může Vám být aplikace ClimRisk užitečná při Vaší péči les?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě