Situací se podrobně zabývají Lidové noviny. Podle nich se vedení parku obává, že nadcházející letní teploty mohou výrazně uspíšit jarní rojení kůrovce na Šumavě. Pokud tedy chce někdo zlikvidovat lýkožrouta ve stromech, kam na podzim nalétl, musí s kácením těchto kůrovcových smrků začít prakticky okamžitě.
„Aby bylo možno proti kůrovci zasáhnout efektivněji než v minulých létech, musí rozhodnutí padnout každým dnem,” řekl LN náměstek ředitele parku Jiří Mánek.
Správa rezervace podle něj potřebuje nejpozději do konce tohoto týdne vědět, zda ministr udělí výjimku a umožní kácení kůrovcových smrků i tam, kde to dosud bylo zakázáno. „Pokud rozhodnutí nepadne, budeme muset pracovat podobně jako loni,” uvedl Mánek. Kůrovec na posudky nejspíše nepočká Nové vedení šumavského parku v čele Janem Stráským tvrdí, že kůrovcová kalamita na Šumavě se dá zbrzdit či zastavit pouze za cenu kácení i v některých bezzásahových zónách. Proto Stráský už před měsícem požádal ministra Tomáše Chalupu, aby formou ministerské výjimky takový postup umožnil. Už samotná žádost však vzbudila tvrdý odpor mezi řadou vědců, kteří Stráského návrh považují za popření smyslu národního parku.
Nakonec to ale vypadá, že celý spor ve skutečnosti rozhodne „dálkový” souboj o čas mezi kůrovcem a ministerstvem.
„Ředitel Stráský předložil svůj návrh pro řešení kůrovcové kalamity, který si ministerstvo životního prostředí nechalo oponovat odborníky, a ta oponentura právě probíhá. Až poté, co obdržíme odborné posudky, připravíme stanovisko, jak se bude v boji proti kůrovci postupovat,” řekla LN mluvčí ministerstva Michaela Jendeková.
Kůrovec ale na dokončení ministerských posudků pravděpodobně nepočká a podle správy parku využije nadcházející letní teploty k tomu, aby opustil smrky, v nichž ho ředitel Stráský chtěl zlikvidovat. „Kácení takových stromů už z hlediska boje proti kůrovci postrádá jakýkoliv smysl,” řekl LN bývalý předseda vědecké sekce Rady Národního parku Šumava Jakub Hruška.