Vytisknout stránku

Nový projekt LARIXUTOR: Možnosti využití modřínu opadavého v českých lesích

Modřín opadavý patří mezi dřeviny, jejichž přítomnost v lesních porostech je vizuálně velmi dobře patrná, a proto je dobře znám i široké laické veřejnosti. Podle autorů nového projektu LARIXUTOR, který se zabývá možnostmi jeho využití v českých lesích pod dopadem globální klimatické změny, byl však lesnickým výzkumem dlouhodobě opomíjen a pozornost mu byla věnována pouze okrajově. Proto se rozhodli zaměřit na prohloubení znalostí o tomto jehličnanu, možnostech jeho využití v českých lesích a při pěstování smíšených a růstově diferencovaných lesních porostů. Do projektu se můžete zapojit i vy!

Autoři projektu uvádí, že mnohé zažité poznatky o ekologii a vlastnostech modřínu opadavého se opírají spíše o empirii a subjektivní hodnocení než o vědecká fakta podložená odpovídajícími výzkumy, i literární rešerše dosavadních studií ukazuje, že poznatky o modřínu opadavém jsou mezernaté. V nově řešeném projektu LARIXUTOR (Larix – latinsky modřín; utor – latinsky „používat", „využívat", a také „zabývat se něčím", „zacházet s něčím") se proto jeho autoři zaměřili na využití modřínu opadavého v lesích ČR.

Projekt je soustředěn do šesti základních oblastí, které se věnují:

  1. produkčnímu potenciálu modřínu v porostních směsích,
  2. jeho ekologickým nárokům a zvláště ekologii přirozené obnovy,
  3. jeho mikroklimatické funkci v přípravných porostech,
  4. paleobotanickému výzkumu druhové skladby našich lesů během postglaciálu s důrazem na detekci modřínu i analýze nejstarších písemných pramenů o modřínu u nás a historickým dřevěným konstrukcím s modřínem,
  5. molekulárně-genetickým (fylogeografickým) analýzám původu našich modřínových populací,
  6. interakci modřínu s ohroženými druhy rostlin a společenstev.

Modřín se dobře obnovuje na otevřených plochách, kde zdárně a rychle odrůstá. Využívá zde svoji pionýrskou strategii růstu a toleranci k mikroklimatickým extrémům stanoviště. Vyvstává tím otázka jeho využití v přípravných porostech. Foto: Petr Pokorný

Modřín opadavý se v současnosti podílí na skladbě našich lesů necelými čtyřmi procenty. Jeho podíl by se však podle autorů projektu mohl výrazněji zvýšit. „Optimální jsou smíšené porosty a v těch může mít modřín, v závislosti na stanovišti, zastoupení v rozpětí pět až dvacet procent, výjimečně, v jeho produkčním optimu, dokonce k 30 procentům. Cílem projektu je detailní poznání modřínu a jeho uplatnění ve smíšených porostech, i výzkum v mnoha specifických oblastech kolem modřínu, nikoliv vytváření modřínové mánie,“ řekl Pavel Bednář z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, hlavní řešitel projektu LARIXUTOR.

Modřín opadavý má totiž potenciál zvládnout výkyvy počasí v důsledku globální klimatické změny a zároveň nehrozí, že by se jako konkurenčně slabá dřevina začal nekontrolovatelně šířit. V současné době, kdy na mnoha lokalitách probíhá rozsáhlá obnova lesů kvůli těžbě kůrovcových stromů, může být oceňován i jako dřevina přípravných porostů, jež mají za úkol zlepšit mikroklima stanoviště.

Do projektu se můžete zapojit i vy!

Přispějete k rozvoji poznání českých lesů:
Autoři projektu ocení vaše tipy na lokální populace (i jednotlivé stromy) modřínu, které jsou na daných lokalitách dle ústních či písemných informací přítomny po více generací a pravděpodobně nebyly obnovovány výlučně uměle. Zvláště pak populace na exponovaných stanovištích, s výlučným habitem apod. Uvítají také (i kusé) tipy na možnou přítomnost modřínu ve starých dřevěných konstrukcích v rámci ČR.

CHCI SE ZAPOJIT DO PROJEKTU!

Více informací najdete na webu projektu LARIXUTOR www.POZNEJMODRIN.cz.

Shrnutí dosavadních poznatků o modřínu opadavém si můžete přečíst v článku Pavla Bednáře a kol. z dubnového čísla Lesnické práce. V květnovém čísle bude následně představena problematika, která je v souvislosti s modřínem často diskutována – otázka výskytu modřínu v ČR v průběhu postglaciálního období. Na seriál článků o modřínu autorů projektu LARIXUTOR se pak můžete těšit až do srpnového čísla.

Řešení projektu bude probíhat v letech 2021–2024, během kterých je počítáno s množstvím vědeckých i praktických výstupů, včetně uspořádání konference v posledním roce řešení. Projekt vede Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., spoluřešiteli jsou Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy a Školní lesní podnik Kostelec nad Černými lesy (při České zemědělské univerzitě v Praze).

Redakce

Líbil se vám článek?
(0 hlasů)