Za invazní druhy se považují zavlečené nepůvodní organismy, které se rychle šíří, agresivně vytlačují původní druhy a způsobují rozsáhlé ekologické škody. V Evropské unii je více než 12 000 nepůvodních druhů rostlin a zvířat, deset až 15 procent z nich se považuje za invazní.
V Česku se eviduje přes 2 000 nepůvodních druhů, podíl invazních se pohybuje také do 15 procent. Jsou to například některé druhy severoamerických raků, kteří šíří račí mor, mývalové severní, psíci mývalovití nebo nutrie říční. Z rostlin jsou za invazní považovány bolševník velkolepý, netýkavka žláznatá či javor jasanolistý.
Pirátka Dana Balcarová návrhu vytkla, že obsahuje jen unijní seznam, měl by podle ní zahrnovat i národní seznam. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce se bude věc debatovat ve výborech.
Ztráty související s nepůvodními druhy v celé EU se odhadují nejméně na 12 miliard eur ročně (zhruba 313 miliard korun). Roční výdaje na zamezení šíření, na regulaci a odstraňování invazních organismů mohou podle důvodové zprávy ročně dosahovat až 100 milionů eur (zhruba 2,6 miliardy korun).
Evropské nařízení, které platí od roku 2016, zavedlo seznam invazních nepůvodních druhů. V případě včasného monitoringu zavlečeného či vysazeného nepůvodního druhu se mají tyto organismy co nejrychleji vymýtit. Nařízení také omezuje využívání problematických zvířat a rostlin.
Změny se v Česku dotknou například zákona na ochranu zvířat proti týrání kvůli nutnosti doplnit případy, které připouštějí usmrcení zástupce invazního druhu. I v zákoně o myslivosti se upřesní a rozšíří oprávnění příslušných osob zabít tato zvířata. Změny se dotknou rovněž zákona o rybářství nebo vodního a lesního zákona. Novela také svěřuje monitorování problematických druhů Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR, která bude spolupracovat s dalšími organizacemi. Do sledování invazních druhů se má zapojit i veřejnost.
ČTK
Vyjádření Hnutí DUHA k novele zákona
Projednaný návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny navzdory varování odborníků obsahuje odnětí kompetencí státní ochraně přírody, díky kterým mohla chránit naše lesy před nadměrným a nebezpečným zaváděním nepůvodní douglasky tisolisté. Tou chtějí někteří lesníci nahradit hynoucí smrkové lesy. Za záchrannou brzdu nyní mohou zatáhnout poslanci a poslankyně.
Přestože se douglaska pěstuje v Evropě již zhruba 150 let, stále není k dispozici dostatečná rešerše podrobných studií zabývajících se dopady jejího pěstování ve střední Evropě. Z ekologického pohledu má pěstování douglasky významný dopad na lesní ekosystémy, houby, hmyz a případně i ptáky, především pokud je pěstovaná ve velkém zastoupení na rozsáhlejších plochách. Z jiných zemí Evropy je nově doloženo i riziko jejího invazního chování. Stávající zkušenosti z jižního Německa navíc ukazují, že její odolnost vůči zlomům a vývratům během vichřic není větší než u smrku, který měla nahradit. Rovněž ve Francii hynou douglasky kvůli suchu stejně jako smrky.
Již dříve na rizika spojená s umožněním plošných výsadeb nepůvodní douglasky tisolisté ministra životního prostředí Richarda Brabce upozornil Český svaz ochránců přírody a společným dopisem Hnutí DUHA, Česká společnost ornitologická, Koalice pro řeky, Beleco, Děti Země a Calla. Na nesystémovost návrhu vyjmout douglasku z režimu kontroly používání geograficky nepůvodních dřevin upozornila rovněž Legislativní rada vlády. Ministr Toman se souhlasem ministra Brabce však navzdory varování odborných organizací tuto riskantní a nesystémovou změnu, v návrhu novely prosadil.
Jiří Beneš, pracovník programu Krajina z Hnutí DUHA řekl:
„Národní plán adaptace na změny klimatu v ČR připouští použití geograficky nepůvodních druhů dřevin, tedy i douglasky tisolisté, nejvýše do 20 %. Z hlediska principu předběžné opatrnosti je ale zapotřebí, aby douglaska netvořila více než 10 % porostu a nikde se nevyskytovala v monokultuře. I přesto si Ministerstvo zemědělství prosadilo možnost monokulturních výsadeb nepůvodní douglasky. Předchozí špatná úprava tzv. zalesňovací vyhlášky umožnila nahradit douglaskou povinný podíl listnáčů. Takže po této další změně by teoreticky bylo skutečně možné pěstovat douglaskové monokultury nebo lesy, kde budou pouze smrky a douglasky. Je to další z důkazů nedodržování a cíleného nenaplňování lesnických strategií resortem zemědělství. Ten by přitom měl nepřetržitě bdít nad jejich dodržováním. Invazní novelu nyní budou dále v dalších kolech jednání podrobně diskutovat poslanci. Věříme, že zvítězí zdravý rozum a poslanecká sněmovna uchrání naše lesy před rizikem vytváření monokulturních porostů nepůvodního druhu stromu.“
TZ Hnutí DUHA
Vývoj schvalovacího procesu novely můžete sledovat zde.