Vytisknout stránku

Stát chce dát na obecní silnice poničené převozem dříví 140 mil.

Stát chce letos dát 140 milionů korun obcím, jejichž silnice a cesty poničila těžká technika s naloženým kůrovcovým dřívím. Dotace se zatím bude týkat jenom obcí ve třech nejpostiženějších krajích. Kraje se státem by měly uhradit 80 procent z oprav, pětinu obce. Celkem by tak mělo jít na opravu přes 230 milionů Kč. Navrhují to ministerstva zemědělství a pro místní rozvoj vládě s tím, že by dotační titul vypsal resort pro místní rozvoj, který vede Klára Dostálová. Návrh probere kabinet premiéra Andreje Babiše v pondělí.

O peníze by si obce řekly prostřednictvím programu Podpora rozvoje regionů 2019+. Ministerstva podle dokumentu, který má ČTK k dispozici, vycházejí ze tři roky starých údajů, odhady se pak dělaly před dvěma roky. Podle nich ve třech nejpoškozenějších krajích, tedy v Moravskoslezském, Olomouckém a Zlínském, činila škoda na silnicích zhruba 340 milionů korun.

Ve Zlínském kraji nahlásilo poškození komunikací se škodou 33 milionů Kč ve své správě 18 obcí, v Olomouckém kraji 21 obcí se škodou za více než 112 milionů Kč, v Moravskoslezském za 192 milionů korun. „Odhady byly činěny v roce 2018, lze proto předpokládat, že škody na místních komunikacích, a to nejen v uvedených třech nejvážněji zasažených krajích, dále narostly v souvislosti s pokračujícím postupem kůrovcové kalamity a jejím řešením. S velkou pravděpodobností bude nutné řešit stejné potíže také v dalších krajích,“ uvádí ministerstva.

Kůrovcová kalamita později pokračovala, například na jižní Moravě se loni vytěžilo 3,39 milionu metrů krychlových, což je téměř o polovinu více než v roce předchozím a čtyřnásobek průměrné těžby let předchozích. Před kůrovcovou kalamitou roční těžba byla zhruba 800 000 metrů krychlových.

Vzhledem k tomu, že kůrovcová kalamita se rozšiřuje i do dalších oblastí, v další výzvě by měla podpora pokrýt případné požadavky obcí na území dalších obcí s rozšířenou působností (ORP) ve třech nejpostiženějších krajích a postupně také ORP z ostatních krajů, které jsou rovněž výrazně postiženy kůrovcovou kalamitou s předpokládanými dopady na stav místních komunikací,“ dodávají úřady.

Podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu státní podnik Lesy ČR reagoval na kůrovcovou kalamitu pomalu. Kalamita začala gradovat v roce 2016, systémové řešení přijaly Lesy ČR ale až v roce 2019 ve strategii na léta 2019 až 2024, uvedl NKÚ. Podle něj ministerstvo zemědělství podnik nenutilo, aby postupoval v řešení razantněji. Ministerstvo uvedlo, že NKÚ nekonstatuje porušení předpisů nebo nehospodárné využití peněz. Politici označují současnou kůrovcovou kalamitu za nejhorší v historii.

Podle ČTK, red.

Líbil se vám článek?
(0 hlasů)