"Nadace knížete z Lichtenštejna proto využije všechny dostupné prostředky k dosažení spravedlnosti u mezinárodních soudů a mezinárodních institucí," uvedl Růžička.
Lichtenštejnský knížecí rod se snaží získat zpět majetek, o který přišel na základě Benešových dekretů po roce 1945. Podle dřívějších informací Hospodářských novin jde zhruba o 60 000 hektarů převážně lesů.
Lichtenštejský kníže František Josef II. se podle československých soudů přihlásil ve 30. letech 20. století k německé národnosti, a proto jeho majetek propadl po druhé světové válce státu na základě Benešových dekretů. Nadace, která spravuje část majetku Lichtenštejnů, ale uvádí, že kníže byl občanem Lichtenštejnska, které bylo ve válce neutrální. Kritizuje proto zamítnutí ústavní stížnosti. "Nadace shledává, že toto rozhodnutí ÚS opakuje pošlapávání práv Nadace knížete z Lichtenštejna na ochranu majetku," sdělil za nadaci Růžička.
Postoj Česka podle nadace ohrožuje suverenitu Lichtenštejnského knížectví z pohledu mezinárodního práva. Už dříve nadace uváděla, že je připravena dovést spor případně až k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Český stát a Lichtenštejnsko jsou země po staletí historicky spjaté. Zámožný rod Lichtenštejnů patřil k nejbohatší šlechtě v českých zemích, a to zejména na Moravě. Vlastnili tam rozsáhlé majetky včetně Lednicko-valtického areálu, zapsaného na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. O značnou část majetků na území někdejšího Československa ale přišli v důsledku pozemkových reforem po první světové válce a zbylý majetek jim byl zkonfiskován po druhé světové válce na základě Benešových dekretů.
Na konci roku 2018 Nadace knížete z Lichtenštejna podala k 26 českým okresním soudům žaloby, ve kterých žádá vydání majetku, který podle ní neoprávněně užívá český stát. Hodnota majetku, o jehož vydání Lichtenštejnové žádají, nebyla podle dosavadních informací vyčíslena.
Podle ÚS dál platí, že nelze žalobami obcházet restituční zákony
Ústavní soud (ÚS) v usnesení k nárokům Nadace knížete z Lichtenštejna znovu zdůraznil princip, že žalobami o určení vlastnického práva nelze obcházet smysl a účel restitučního zákonodárství. Zásadu, která je součástí judikatury od roku 2005, nepovažuje soud za překonanou.
K úspěchu Lichtenštejnům nepomohlo ani to, že v případě pozemků u Říčan zůstával po desetiletí v katastru chybně zapsaný původní vlastník. Podle soudu přesto není sporu o tom, že majetek přešel po roce 1945 na stát na základě Benešových dekretů a že nárok na něj měl být případně uplatněn v restitucích.
"S ohledem na historické souvislosti i judikaturu ÚS bylo obecnými soudy na jisto postaveno, že přechod vlastnického práva na základě dekretu nastal ex lege," stojí v usnesení. Latinské spojení ex lege znamená ze zákona, respektive podle práva. Ústavní soudci se stížností zabývali od roku 2017, soudcem zpravodajem byl Radovan Suchánek.
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových očekává, že aktuální usnesení ÚS bude mít zásadní vliv i na další soudní spory. "Předpokládáme, že obdobné závěry budou přijaty i v desítkách sporů vyvolaných Nadací knížete z Lichtenštejna ohledně tisíců nemovitostí v celé České republice, včetně například Lednicko-valtického areálu. Prozatím bylo nepravomocně rozhodnuto ve dvou soudních sporech, a to ve prospěch České republiky," uvedla generální ředitelka úřadu Kateřina Arajmu.
Podle ČTK, red.