Foto: Svatý Hostýn. Archiv ALSOL
Uvedl, že lesní porosty v Olomouckém a Zlínském kraji loni opět poškodilo sucho doprovázené vysokými teplotami, což vedlo k dalšímu přemnožení kůrovce. "V průběhu loňského roku jsme byli nuceni vytěžit 860.000 metrů krychlových dříví, přičemž naše hospodářské optimum je maximálně 330.00 metrů krychlových," uvedl Skočdopole. Podle něj bude letos těžba ještě intenzivnější. "Podle našich aktuálních prognóz budeme v letošním roce donuceni vytěžit až 900.000 metrů krychlových dřeva, tedy téměř trojnásobek optimálního množství," dodal.
Lesníci Arcibiskupských lesů a statků Olomouc letos zintenzivní také pěstební činnost. "Máme v plánu vysadit 6,5 milionu sazenic ... Takové množství vyžaduje enormní pracovní nasazení všech zaměstnanců," řekl Skočdopole.
Předpokládá, že při jarní výsadbě se budou lesníci potýkat s nedostatkem odolnějších obalovaných sazenic. "Loňský podzim měli lesníci v celé republice optimální podmínky pro výsadbu a podařilo se jim zužitkovat velkou část napěstovaných obalovaných sazenic. Proto pro jarní zalesňování budeme muset počítat s jejich menším počtem a na podzim, po napěstování nových obalovaných sazenic, nás čeká o to intenzivnější výsadba," řekl.
Největší dopady klimatické změny pocítili lesníci v polesí na území Rejvízu v okolí Zlatých hor na Jesenicku a v polesí Chvalčov v Hostýnských vrších, kde převládají smrkové porosty. "Díky velmi intenzivní práci lesníků, kteří pečlivě vyhledávají napadené stromy a zajišťují jejich včasnou těžbu, se nám daří zmírňovat dopady přemnožení kůrovce a ochránit tak ostatní zdravé stromy v lese. Bez těchto opatření by dnes lesy byly v daleko horším stavu, než jak je vidíme dnes," dodal Skočdopole.
Společnost Arcibiskupské lesy a statky Olomouc od roku 2013 hospodaří v lesích ve vlastnictví Arcibiskupství olomouckého a dalších spřízněných církevních institucí. Pečuje o lesy s výměrou více než 42 000 hektarů.
Podle ČTK, red.
Jednatel ALSOL Petr Skočdopole v novoroční anketě časopisu Lesnická práce
- Jaký byl rok 2019 z pohledu církevního vlastníka lesů a s jakými očekáváními či obavami vstupujete do roku 2020?
Rok 2019 bych z pohledu lesního hospodaření již nepopsal ustáleným rčením „chytáme krávu za ocas", ale spíše „chyť krávu za ocas, jestli ji doběhneš".
V rámci Arcibiskupských lesů a statků Olomouc mám při pohledu zpět pocit, že jsme žili několik příběhů současně. Příběh hospodářský se ze začátku roku odvíjel vcelku nadějně. Zima byla bohatá na sníh a nám se dařilo čistit les od kůrovcových stromů. Květen byl chladný a umožnil tak dokončit jarní zalesnění, dokonce i vývoj kůrovce po prvním rojení byl zpomalený. III. a IV. kvartál nás vyvedly z přehnaného optimismu a vrátily do reality kůrovcové kalamity v plné síle. Jediné, co bylo pozitivní na teplém podzimu, byl fakt, že byly vytvořeny ideální podmínky pro zalesnění a pěstební práce. Na konci roku 2019 nám ale bylo jasné, že i přes mimořádné úsilí všech zaměstnanců společnosti nás čekají v roce 2020 ještě větší úkoly, než jsme měli v roce 2019.
Příběh obchodu se surovým dřívím byl ve znamení celoročního poklesu cen jehličnatých sortimentů a poznamenaný bojem o každý záměr a vagón. V této vypjaté situaci bylo neuvěřitelné, že se část obchodu podařilo přesměrovat na polské odběratele.
Příběh legislativní je ukázkou nepřipravenosti státu na krizové situace v lesnictví. Nikdo z politiků si nebyl ochoten připustit myšlenku, že po desetiletích ekonomické nezávislosti vlastníci lesa narazili na pomyslné dno. A pokud mají obnovit lesy a vrátit je do krajiny, tak bez finanční podpory státu to v nejbližších letech nepůjde. Tím, že lesnicko-dřevařský sektor jde svými potřebami napříč ministerstvem zemědělství, průmyslu, obchodu, dopravy a životního prostředí, přehazovali si nás, lesníky, mezi sebou jako horký brambor.
Po více než ročním úsilí a vyjednávání mezi zástupci SVOL a MZE byly vyčleněny prostředky na kompenzaci za ztrátu suchem u nestátních vlastníků ve výši 2,5 mld. Kč. Jednalo se o období IV. kvartálu 2017 a celého roku 2018. Pro rok 2019 stát nevyčlenil v rámci rozpočtu 2020 žádné finanční prostředky na krytí ztráty pro nestátní vlastníky lesů ani pro ně nevytvořil žádné daňové úlevy. A proto hra v duchu rčení „chyť krávu za ocas, jestli ji doběhneš" začíná znovu.
Příběh ochranářských lobby a nevládních organizací je kapitola sama pro sebe. Čím více slábne ekonomická nezávislost vlastníků lesů, tím více narůstají křídla různým ochranářským lobby a nevládním organizacím, které ochranu přírody zneužívají pro vlastní prospěch v podobě snahy o získání moci nad dalším územím lesů. Děje se tak formou prosazování různých certifikací, za které jim musí vlastník lesa platit neproduktivní peníze, nebo beztrestného vytváření bezzásahových území uprostřed smrkových lesů.
A pod těmito příběhy stojí lesník, který má za úkol efektivně spravovat soukromý majetek, jenž stát po bezmála 70 letech vrátil církvi. Jedná se o stromy, které v moha případech sázeli církevní lesníci již na počátku minulého století a které se mají dnes podílet na zajištění ekonomické nezávislosti církve na státu po roce 2030.
Čeká nás velice složitý rok 2020 a nám nezbývá než se v rámci lesnicko-dřevařského sektoru semknout a bojovat za udržení oboru. K tomu budeme muset obhájit funkci hospodářských lesů a jejich význam při pěstování obnovitelné suroviny, koloběhu vody v krajině, včetně zachování svobodného pohybu občanů v hospodářských lesích bez obav z toho, že jim spadne na hlavu suchý strom.
Celou anketu najdete v lednovém čísle Lesnické práce. Informace o předplatném najdete zde.