"Dobrovolníci dělají smysluplnou práci a je za nimi vidět," ocenil jejich týdenní působení ve státních lesích hořický lesní správce z Lesů ČR Jiří Dunda.
Příští týden čeká další skupinu kalamitní kůrovcová oblast v okolí Města Albrechtice. Na holých plochách vysejí semeno břízy, ideální přípravné dřeviny pro nový les. „Teplota na vykácených svazích může být hodně vysoká, takže se v půdě ujme málokterá dřevina. Semenáčky břízy ale odolávají i v extrémních podmínkách. Bříza navíc rychle roste, takže je pro kalamitní holiny vhodná," uvedl Jan Skalík z Hnutí Duha, který se obou Týdnů pro les zúčastní.
Vysazení bříz má na Bruntálsku pomoci s uchycením jedlí a buků
Dobrovolníci budou v Jeseníkách pokračovat v zalesňování holin způsobených vinou kůrovcové kalamity vysazením bříz. Tyto plevelnaté a rychle rostoucí dřeviny mají pomoci při uchycení buků či jedlí. Práce v lesích v okolí Města Albrechtic začnou na pozemcích Lesů ČR v sobotu. V srpnu se bude nová metoda využívat i v lesích patřících městu. Za organizátory to řekla Gabriela Šťastná z Hnutí Duha.
Břízy dobrovolníci poprvé vysazovali na Bruntálsku loni. Letos v projektu pokračují. Do prací se zapojí dvě desítky dobrovolníků. "První polovina dobrovolníků začne ve spolupráci se státním podnikem Lesy ČR semena břízy vysazovat v sobotu. V polovině srpna budou pak jejich kolegové pokračovat v lesích v majetku Města Albrechtice," uvedla Šťastná. Práce podle ní potrvají vždy týden.
"Praxe ukazuje, že bříza je při současné krizi českého lesnictví pro své malé nároky a odolnost velmi vhodnou přípravnou dřevinou. Může na holinách rychle zajistit půdu proti rozpadu a erozi. Zajišťuje tak podporu pro další stromy, které vyrůstají v jejím stínu," řekla Šťastná. V parnu a na rozsáhlých holinách se tak podle ní zvyšuje naděje na přežití cílových dřevin, jako je buk či jedle. Připouští ale, že donedávna lesní hospodáři postupovali opačně. Břízu považovali za plevel a z pasek ji vyřezávali.
"Společně s dobrovolníky budeme napravovat špatné rozhodnutí minulých generací, které výrazně upřednostňovaly výsadbu smrků na nevhodných stanovištích. Zaměříme se na péči o již rostoucí listnáče a také budeme pokračovat v obnově kalamitních holin vyséváním semen břízy, s čímž jsme započali už v loňském roce. Tento způsob zalesnění je velmi efektivní. Nabízí nízké až nulové náklady na pořízení sadebního materiálu a vysoká odolnost a rychlé odrůstání břízy zajistí cílovým dřevinám vhodné mikroklima k růstu," uvedl vedoucí srpnové akce Jiří Beneš.
Kalamitu podle lesníků způsobily klimatické změny. Sucho poškodilo hlavně smrkové lesy, které mají mělký kořenový systém. Oslabené stromy pak napadá dřevokazný brouk kůrovec nebo houba václavka. Problém s kůrovcem je podle odborníků od roku 2003, zesílil ale až v roce 2015. Očekává se, že pokud sucho potrvá, tak do roku 2020 v oblastech do nadmořské výšky 550 až 600 metrů smrk uhyne.
Bruntálsko patří v Česku k nejpostiženějším oblastem. S kůrovcem bojuje i tamní lesní správa Lesů ČR, která obhospodařuje téměř 15.000 hektarů lesa. Z toho 70 procent tvoří smrkový porost. "Okolo 90 procent smrků je nějakým způsobem ohroženo," řekl bruntálský lesní správce Milan Pospíšil. Vinou kůrovce se podle něj musí až pětinásobně zvýšit těžba dřeva. "Za rok bychom měli vytěžit 120.000 metrů krychlových dřeva. Těžíme ale i 650.000 metrů krychlových," řekl.
Podle TZ Lesů ČR, red.