„Samotná nahodilá těžba ve výši 23 milionů kubíků dřeva byla v loňském roce vyšší než celková těžba v jakémkoliv předchozím roce. Příčinou je kombinace několika faktorů, mezi nejvýznamnější patří velké sucho a napadení stromů hmyzími škůdci," říká Jiří Hrbek z odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí ČSÚ.
Velké objemy vytěženého dřeva byly v Kraji Vysočina (3,8 mil. m3) a kraji Jihočeském (3,4 mil. m3), Olomouckém (3,4 mil. m3), Moravskoslezském (3,0 mil. m3). Nejvíce postižena kalamitou byla a je Morava, ale situace se výrazně zhoršila i na Vysočině a v Jihočeském kraji.
Umělá obnova proběhla na ploše 21,2 tis. hektarů, oproti minulému roku došlo k navýšení o 6,4 %. Zvýšil se podíl listnatých dřevin (44,7 %), což souvisí se zmíněnou kalamitou a měnícím se přístupem v rámci lesnického hospodaření. Stále nejvíce se však zalesňuje smrkem (36,8 %), dále bukem (22,4 %) a dubem (14,1 %). Při umělé obnově se spotřebovalo 133,2 mil. sazenic, z toho podíl listnáčů činil 55,9 %.
Plocha lesních pozemků mírně vzrostla a ke konci roku 2018 lesy zabíraly 2 673 392 ha.
Více informací naleznete zde.
Podle www.czso.cz, red.
CFTT: Výše kalamitních těžeb za rok 2018 dokazuje závažnost situace
Bezprecedentní nárůst nahodilých (kalamitních) těžeb na 90 % veškerých těžeb způsobený zejména suchem a následnou kůrovcovou kalamitou jasně dokládá závažnost dopadů aktuálních klimatických výkyvů na lesy. Nahodilé těžby (kůrovec nebo vítr) do roku 2015 nepřekračovaly 30 % celkových těžeb (s výjimkou let 2007 a 2008 – orkán Kyrill) a kůrovcové těžby představovaly cca 10 % celkových těžeb. V roce 2018 dosáhla nahodilá (kalamitní) těžba téměř 90 % a kůrovcová těžba z toho činila téměř 2/3, přičemž podle odhadů CZECH FOREST think tank (CFTT) bude podíl vytěžených kůrovcem napadených stromů ještě vyšší, protože nelze jednoduše posoudit, zda důvodem těžby bylo sucho a oslabení porostů nebo následné napadení kůrovci.
Celková těžba na úrovni necelých 26 mil. m3 také jasně dokazuje maximální snahu personálu v lesích bránit navzdory nepříznivým klimatickým podmínkám rozvoji kalamity. V roce 2018 dokázali lesníci zpracovat o 50 % více kalamitního dříví, než je dlouhodobý průměr celkových ročních těžeb.
CZECH FOREST think tank proto odhaduje, že se výše kůrovcových těžeb v roce 2018 výrazně přiblížila běžným ročním celkovým těžbám v posledních 20 letech. V roce 2018 byli vlastníci lesů nuceni vytěžit téměř stejný objem kalamitního dříví, kolik se dříve těžilo v plánovaných – úmyslných těžbách.
"Data ČSÚ potvrzují také extrémní nasazení lesnického personálu, který v podstatně složitějších kalamitních podmínkách dokázal za rok zpracovat 23 mil. m3 kalamitního dříví, což je například dvojnásobek objemu, který bylo nutné zpracovat po orkánu Kyrill a čtyřnásobek běžných nahodilých těžeb. Zejména dřevorubci, kteří v náročných podmínkách vykonávají fyzicky velice namáhavou a zároveň velmi rizikovou činnost, v mnoha oblastech významně přispívají ke zpomalení kalamity, a to často na hranici svých fyzických možností. Tato vysoce kvalifikovaná profese si v době největší přírodní katastrofy v ČR zasluhuje společenské uznání i podporu," říká Jan Příhoda, předseda think tanku CZECH FOREST.
Zdroj: TZ CFFT
Vítr a kůrovec loni zvedly těžbu na Šumavě i v biskupských lesích
Větrné kalamity a kůrovec způsobily loni nárůst těžby dřeva v Národním parku (NP) Šumava i v lesích Ostravsko-opavského biskupství. Přebytek dřeva na trhu a propad výkupních cen nutí Správu NP Šumava žádat stát o dodatečný příspěvek. Jihočeský a Moravskoslezský kraj patří k regionům, kde se loni dřeva vytěžilo nejvíce.
Národní park Šumava loni na svém území vytěžil asi 260 000 metrů krychlových dřeva, z toho 50 000 metrů krychlových bylo dřevo napadené kůrovcem. Zhruba 200 000 metrů krychlových bylo z polomů. Dvě třetiny vytěžil park v jihočeské části, kolem Stožce bylo 50 procent všech těžeb. "Je to nadstandardní množství, ale přes 200 000 metrů krychlových byly nahodilé těžby polomů, které způsobil vítr, zpracovávání kalamity z roku 2017 a z přelomu 2017 a 2018," řekl dnes mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.
Vedení parku očekává letos pokles výkupních cen dřeva. Loni prodávalo metr krychlový za více než 1200 Kč u všech druhů, za nejvyšší ceny kulatinu. "V této chvíli, první pololetí, jsme ještě (s cenou) lehce přes 1000 korun za kubík, ale očekáváme, že ceny poletí dolů," řekl mluvčí.
Propad výkupních cen ovlivní hospodaření národního parku. Správa NP Šumava vyjednává s ministerstvem životního prostředí o tom, aby výpadek v příjmech vykrylo dalším příspěvkem. "Dopad určitě bude, před třemi lety jsme prodávali za ceny vyšší o třetinu než dnes. Pro nás je v této chvíli důležité i to, že se nám podařilo prodat během letošního prvního čtvrtletí prakticky veškeré dřevo, které jsme měli na meziskladech. Teď doufáme, že se bude prodávat dříví, které se bude těžit v průběhu sezony," řekl Dvořák.
Ostravsko-opavské biskupství těží ve svých lesích zhruba 280 000 metrů krychlových dřeva ročně. "Oproti tomu, co bychom měli těžit, nám těžba narostla zhruba o 25 procent," řekl ředitel odboru Biskupské lesy Libor Konvičný. Minimálně 90 procent letos vytěženého dříví přitom podle něj bude tvořit nahodilá těžba, kam spadají těžby kůrovcového dřeva či dřeva zničeného povětrnostními vlivy.
"Tam, kde nám nám kůrovec neřádí tak jako v jiných částech našich lesů, tam to omezujeme, protože ceny dřeva jsou nepříznivé a je zbytečné cokoliv těžit navíc. Třeba na Ostravici těžíme zhruba na 60 procent (plánu), kdežto v oblastech, které jsou zhoršené kůrovcem, těžíme třeba 200 procent," řekl Konvičný.
Zdroj: ČTK