Vytisknout stránku

Státní podnik spustil další fázi programu Živá voda VLS

Po stamilionové investici v letech 2015-2017 do zadržování vody v krajině, v rámci které vznikly v lokalitách ve správě Vojenských lesů a statků ČR tři desítky malých vodních děl, spustil státní podnik druhou fázi programu Živá voda VLS. 

Za bezmála 73 milionů korun jsou v lesních lokalitách v různé fázi rozpracovanosti investice do 20 malých vodních děl, které by měly pomoci v krajině udržet vodu. Nejvíce jich vyroste v suchem nejpostiženějších moravských lokalitách na Libavé a především na Drahanské vrchovině, ale také v středočeských Brdech, na Šumavě a v severočeském Ralsku.

Investice, které jsme naplánovali v rámci druhé vlny programu Živá voda VLS, mají stejný charakter jako dokončené projekty v první fázi. Nejde o žádné obří megalomanské stavby, ale o malá vodní díla do dvou hektarů rozlohy. A jejich primárním účelem je vždy zadržení vody v dané lokalitě a zvýšení biodiverzity okolí v době klimatických změn, ale mají také krajinotvorné funkce," vysvětlil ředitel VLS Petr Král.

Stejně jako v první vlně programu Živá voda VLS chce státní podnik na soubor investic využít spolufinancování z evropských strukturálních fondů, především z Operačního programu Životní prostředí.
A obdobně jako v první fázi má nejvíce investic zamířit do vojenského újezdu Březina na Vyškovsku a jeho bezprostředním okolí. Ke třinácti vodním nádržím vybudovaným v letech 2015–2018 má zde přibýt dalších devět vodních děl (sedm vodních nádrží a dva rybníky). „Újezd Březina se rozkládá na Drahanské vrchovině, která leží ve srážkovém stínu Českomoravské vrchoviny. Proto hlavním cílem všech těchto budovaných vodních děl je akumulace vody a podpora biodiverzity v jejich bezprostředním okolí. U většiny z nich již máme hotovou projektovou dokumentaci a právě probíhá vodoprávní řízení, v případě vodní nádrže v Plžovém žlebu již je dokonce stavba v plném proudu a počítáme s dokončením v květnu," uvedl ředitel divize Plumlov Ladislav Pur.

Tři nové vodní nádrže pak májí vzniknout ve vojenském újezdu Libavá na Olomoucku. K nim kolegové z Lipníka nad Bečvou plánují navíc revitalizaci toku Olešnice a také opravy a odbahnění nádrží Čermná horní a Smilov.

Na Mimoni pak chtějí lesníci VLS obnovit tři téměř nefunkční rybníky a vybudovat novou retenční nádrž. Dvě dvouhektarová vodní díla budou revitalizována u Hvězdova nedaleko Mimoně (Novodvorský III a Novodvorský IV). Třetí rybník pak má vyrůst v lesích u Mukařova nedaleko Mnichova Hradiště.
Retenční nádrž pak plánují kolegové ze severočeské divize vybudovat v Hradčanských stěnách v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj v oboře Velký Dub nedaleko objektu Senná brána.

V Ralsku se soustředíme na obnovu historických vodních děl, vracíme do této lesní lokality v bývalém vojenském újezdu rybníky, které zanikly v poválečných letech, kdy kraj opustili lidé a vznikl zde výcvikový prostor. V minulosti jsme takto obnovili Hradčanskou kaskádu, v této vlně chceme vrátiti funkci dvěma rybníkům na Novodvorské kaskádě na Svébořickém potoce a obnovit Mukařovský rybník," vysvětlil ředitel divize VLS Mimoň Roman Vohradský.

Obdobně postupují lesníci VLS z šumavské divize státního podniku, kteří obnovují dvojici vodních děl v lesích nad Arnoštovem v povodí Blanice. Na Černém potoce je těsně před spuštěním obnova lesní nádrže, která by mohla pojmout až 17 tisíc metru krychlových vody. Poškozený Puchárenský rybník, který právě prochází obnovou, dříve sloužil šumavským lesníkům jako splavovací nádrž. „Jde o takzvanou klauzu či klauzuru, která sloužila jako zásobník vody pro plavení dříví po řece Blanici, především v letních měsících, kdy byl nízký stav hladiny. Nyní ji využijeme pro zadržení vody v lese a bude coby připomínka šumavské historie plnit také krajinotvornou funkci," doplnil ředitel divize Horní Planá Milan Frnoch.

Na Brdech po loňské realizaci vodní retenční nádrže Pazderka a dvojice vodních děl na Bahnech zatím čekají z finančních důvodů s realizací vodní nádrže Klášterka na vhodný dotační titul. Projekt na přítoku potoka Rezerva tak byl zatím pozastaven. Ustoupit také museli od realizace nádrže Zdeňák z důvodu nesouhlasného stanoviska orgánů ochrany přírody.

Podle TZ VLS ČR (23.4.2019), red.

 

Líbil se vám článek?
(0 hlasů)