Vytisknout stránku

Vláda schválila dvě miliardy na kompenzace za sucho zemědělcům

Aktualizováno 25. 10. Zemědělci, a mimo jiné i lesní školkaři budou mít k dispozici dvě miliardy korun jako kompenzaci za letošní sucho. Návrh 24. 10.  schválila vláda, informoval na tis. kové konferenci ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD).

Ilustrační foto: Petr Martinec

Více než 1,1 miliardy korun získá ministerstvo ze státního rozpočtu nově, zbylých 850 milionů Kč má k dispozici z peněz určených na nevybrané odškodnění za loňské sucho. Na to vláda původně vyčlenila dvě miliardy korun, zemědělci si však nakonec řekli o menší částku.

Úřad odhaduje letošní škody na deset až 11 miliard Kč. Aby byly řádně odškodněny nejvíce postižené podniky, kterým tržby klesly o více než 30 procent, bylo by potřeba 3,7 až 4,2 miliardy korun.

Ministerstvo dohromady s Agrární komorou ČR vyčíslilo největší škodu u krmných plodin za 5,2 miliardy korun, dále pak u obilovin za 1,9 miliardy korun, u cukrové řepy za miliardu, u ovoce a zeleniny za 0,7 miliardy, u chmele za 600 milionů, u brambor a máku pak po 500 milionech.U lesních školek jsou škody na sadebním materiálu v hodnotě 200 milionů korun.

Praha 24. října (ČTK) - Ministerstvo životního prostředí (MŽP) chce od ledna 2019 rozšířit Chráněnou krajinnou oblast (CHKO) Moravský kras o zhruba šest kilometrů čtverečních na 96,82 kilometru čtverečního. Úřad předložil do meziresortního připomínkového řízení návrh nařízení vlády společně s návrhem vyhlášky o vymezení zón ochrany přírody.

Místopředseda TOP 09 Tomáš Czernin nepovažuje za systémové neustále zemědělcům škody ze sucha kompenzovat. "Za účelnější považuji vyhledávat příčiny změny klimatu a předcházet jim. Lidské konání na ně má bezesporu značný vliv. Je potřeba podporovat programy na zadržování vody v krajině a zastavit úbytek zemědělské půdy," uvedl." 

CHKO Moravský kras byla zřízena výnosem ministerstva školství a kultury z roku 1956. Plocha nově začleněného území by byla 7,19 km2, zároveň by nařízení z CHKO vyjmulo území o rozloze 1,64 km2.

V případě vyjmutého území jde podle MŽP zejména o plochy bez významných přírodních a krajinných hodnot, například části zastavěných území obcí a měst. Hospodářské a finanční dopady navrhované úpravy by podle resortu byly minimální.

Vyhláška o vymezení zón člení CHKO do čtyř zón odstupňované ochrany přírody. V současnosti jsou protokolem ministerstva životního prostředí z roku 1994 vymezeny tři zóny ochrany. "Základní kritéria pro územní rozčlenění zón jsou přírodní hodnoty, krajinný ráz a zřizovacím předpisem specifikované další hodnoty a míra jejich zranitelnosti. Navíc se do nově navržené zonace promítá změna hranice CHKO a s ní spojené vyčlenění rozsáhlých podnikatelských areálů z území CHKO," píše se v důvodové zprávě.

Z nové rozlohy oblasti by první zóna, jež má nejpřísnější režim ochrany, zaujímala 18 procent rozlohy CHKO, druhá zóna 45 procent, třetí 31 procent a čtvrtá šest procent území. Návrh na vymezení zón byl projednán s dotčenými městy, obcemi a Jihomoravským krajem. Připomínky podle ministerstva podalo osm obcí či měst.

"Ve většině případů bylo připomínkám vyhověno a se všemi samosprávami byl nalezen kompromisní návrh řešení, který zohledňuje zájmy ochrany přírody a krajiny a zároveň rozvoj obcí," uvádí materiál. Kraj nemá podle zprávy ministerstva námitek.

Čtěte také: 

SVOL: Návrh státního rozpočtu na příští rok je k lesům macešský

MZe dá lesníkům od roku 2019 o 640 mil. Kč více

LČR letos pošlou do státního rozpočtu 2,5 mld. Kč, schválila vláda

Ministerstvo i kvůli škodám slíbilo zemědělcům větší zálohy na přímé platby ve výši 70 procent celkové dotace. Podle Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) však neudělalo dostatečné kroky. Stát podle ní měl povolit vynechání zasazování meziplodin, které stejně pořádně nevzešly, a dovolit širší možnosti pastvy pro dobytek. Ministerstvo se brání, že by tak porušilo evropské dotační podmínky.

Aby vláda nemusela každoročně schvalovat kompenzace, připravuje ministerstvo tzv. fond těžko pojistitelných rizik. Měl by situaci řešit systematicky. O zřízení takového fondu se hovoří již déle než desetiletí. Fond by měl podle bývalého ministra zemědělství Jiřího Milka (za ANO) nejspíš začít fungovat od roku 2020. Do něj přispívající zemědělci by měli možnost získat odškodnění za klimatické jevy, proti kterým se běžně nepojišťuje, jako je například právě dlouhotrvající sucho. Místo tohoto fondu by měl stát podpořit komerční pojištění proti suchu, uvedla v tomto týdnu ASZ.

Podle ČTK, red.

Líbil se vám článek?
(0 hlasů)